Proč nikdo nezná počet padlých Ukrajinců a Rusů? „Ztráta“ může znamenat různé věci

Jedním z nejvíce utajovaných aspektů probíhající války na Ukrajině zůstávají celkové ztráty na životech vojáků i civilistů na obou stranách konfliktu. Přesné údaje zcela záměrně chybí. Ukrajinské ani ruské úřady pravidelně nevydávají oficiální statistiky o počtu padlých, raněných či nezvěstných na své vlastní straně. Odhady, které se objevují v médiích nebo ve zprávách zpravodajských služeb, se výrazně liší a jejich spolehlivost bývá obtížně ověřitelná.

Tento přístup má své pragmatické důvody. Ve válce se totiž informace stávají zbraní a kontrola nad tokem údajů o vlastních ztrátách pomáhá udržovat morálku, ovlivňovat veřejné mínění i mezinárodní obraz konfliktu. Zároveň ztěžuje protivníkovi možnost posoudit skutečnou efektivitu jeho ofenziv či obranných operací.

Kolik mužů ztratilo Rusko?

Moskva dlouhodobě odmítá zveřejňovat přesné statistiky, což dává prostor k široké škále odhadů – od konzervativních až po extrémně vysoké. Podle odhadů amerických analytiků činí celkové ruské ztráty od začátku invaze více než jeden milion vojáků, z toho přes 250 000 padlých. Jde o největší vojenské ztráty Ruska od druhé světové války.

Ukrajinské velení uvádí ještě vyšší čísla. Na konci května 2025 odhadlo, že Rusko přišlo téměř o 985 000 vojáků, přičemž jen za poslední rok mělo padnout přes 427 000 z nich. I když tato data nelze nezávisle ověřit, ukrajinské zdroje pravidelně zveřejňují aktualizace na základě vlastního sledování bojové linie.

Podrobnější, i když omezenější pohled nabízí mezinárodní projekty monitorující veřejně dostupná data. Na základě smutečních oznámení, hřbitovů a soudních databází bylo jmenovitě ověřeno přes 122 000 úmrtí ruských vojáků a kontraktorů. Statistické modely přitom odhadují skutečný počet padlých mezi 189 000 až 273 000.

Jiné zdroje, jako například Meduza, hovoří o 100 tisících mrtvých Rusech, Mediazona ve spolupráci s britskou stanicí BBC pak o 95 tisících.

Specifickou kapitolu představují ztráty soukromých vojenských společností, zejména Wagnerovy skupiny. Její zakladatel Jevgenij Prigožin, ještě před svou smrtí, v květnu 2023 veřejně přiznal více než 20 000 padlých wagnerovců během bojů o Bachmut a kritizoval ruské velení za bagatelizaci těchto obětí.

Kolik mužů ztratila Ukrajina?

Zatímco ruské ztráty jsou předmětem mnoha odhadů, ani Ukrajina nezveřejňuje pravidelně kompletní statistiky o svých vlastních obětech. Přesto se v průběhu času objevilo několik významných čísel, která naznačují rozsah lidských ztrát na straně obránců.

Prezident Volodymyr Zelenskyj během letošního února uvedl, že Ukrajina přišla o více než 46 000 vojáků a dalších 380 000 bylo zraněno. Tento údaj však představuje spíše konzervativní odhad. Například některé zahraniční analýzy pracují s rozmezím 60 000 až 100 000 padlých a přibližně 400 000 raněných. Ještě jiný odhad uvádí až 70 000 padlých a 100 000 až 120 000 zraněných.

Podle databáze UALosses, která shromažďuje jmenovitě potvrzené úmrtí, zahynulo nejméně 73 920 ukrajinských vojáků. K tomu je evidováno více než 75 000 nezvěstných a téměř 4 600 zajatých. Vysoký počet nezvěstných naznačuje, že reálné ztráty mohou být ještě vyšší, a mnozí z těchto vojáků se nikdy nevrátí.

Významný ukrajinský vojenský komentátor a bývalý důstojník Jurij Butusov odhadl, že do konce roku 2024 padlo přibližně 70 000 vojáků a dalších 35 000 je nezvěstných. V některých amerických zprávách se dokonce objevila čísla, která hovoří o celkových ukrajinských obětech – padlých i raněných – kolem půl milionu, s měsíčním nárůstem až o 30 000 osob.

Není ztráta jako ztráta

Ve chvíli, kdy se operuje s čísly v řádech stovek tisíců, je klíčové rozumět tomu, co vlastně pojem „ztráta“ znamená. Vojenské statistiky přitom zpravidla zahrnují víc než jen padlé. Nejčastěji se ztráty dělí na několik základních kategorií, přičemž tyto pojmy se objevují jak v oficiálních hlášeních, tak v analytických zprávách a odhadech.

Termín „ztráta“ v armádním kontextu označuje jakéhokoliv vojáka, který je vyřazen z boje – ať už dočasně, nebo trvale.

Kromě padlých se tedy do statistik běžně zahrnují také ranění, nezvěstní a zajatí. Zvlášť často se objevuje zkratka KIA (Killed in Action), která označuje vojáky zabité přímo v boji.

Další kategorií jsou ti, kteří zemřeli na následky zranění (Died of Wounds), zranění vojáci, kteří přežili (Wounded in Action), nezvěstní (Missing in Action), jejichž osud zůstává neznámý, a váleční zajatci (Prisoners of War).

Mnoho odhadů, které se objevují v mezinárodním prostoru, mluví o celkových ztrátách bez bližšího rozlišení, a právě to je často zdrojem zmatku nebo nepřesné interpretace. Například údaj o milionu ruských ztrát neznačí milion mrtvých – jde spíše o kombinaci padlých, raněných, zajatých i nezvěstných.

Různá metodologie sběru dat, rozsah zahrnutých kategorií i záměrné informační mlžení činí z přesného určení rozsahu lidských ztrát nesmírně obtížný úkol. I proto je třeba k jakýmkoli statistikám přistupovat kriticky, s vědomím, že čísla nemusí odrážet celý rozsah lidského utrpení a že skutečný počet mrtvých, raněných či nezvěstných může být trvale neznámý

Na co si dávat pozor?

Přestože existuje řada zdrojů odhadu vojenských ztrát, žádný z nich není zcela nezávislý a stoprocentně spolehlivý. Každé číslo je třeba vnímat v kontextu – jak politickém, tak metodologickém. Státy ve válce mají silnou motivaci manipulovat s informacemi o ztrátách. Podhodnocování vlastních obětí pomáhá udržet morálku veřejnosti i vojsk, zatímco nadsazování ztrát nepřítele posiluje obraz vojenských úspěchů.

Zdroje dat se navíc zásadně liší v metodice. Některé vycházejí z otevřených dat, jako jsou smuteční oznámení, fotografické záznamy hřbitovů nebo informace od příbuzných. Jiné staví na zpravodajských odhadech, satelitních snímcích, odposleších nebo zpovědích zajatců. Každá z těchto metod má své limity a zranitelnost vůči chybám či záměrné dezinformaci.

Statistiky jsou také citlivé na to, co vlastně zahrnují. Ne vždy je jasné, zda jsou do celkových ztrát započítáni jen padlí, nebo i zranění, nezvěstní a zajatí. Některé odhady zahrnují i ztráty žoldnéřů, mobilizovaných civilistů nebo příslušníků polovojenských jednotek, zatímco jiné se zaměřují výhradně na profesionální armádu.

Do bilance války navíc výrazně promlouvá i intenzita bojů a strategie vedení války. Masivní nasazení lidské síly místo technologií, nedostatek ochranného vybavení, špatné velení nebo záměrné riskování životů při útocích bez dostatečné přípravy – to vše může dramaticky zvýšit počet obětí. Vliv mají i faktory jako kvalita zdravotnického zabezpečení, evakuace zraněných, dostupnost polních nemocnic nebo doba, po kterou jsou vojáci vystaveni bojovým podmínkám.

Nakonec je třeba mít na paměti, že ztráty ve válce nejsou jen čísla. Každý padlý nebo pohřešovaný představuje konkrétní lidský osud, který nezůstává bez dopadu na rodiny, komunity i celé národy. Proto je klíčové přistupovat k jakýmkoli statistikám s kritickým odstupem a vědomím, že skutečný rozsah lidského utrpení může zůstat navždy skrytý za zjednodušenými čísly a anonymními grafy.