Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Jedním z nejvíce utajovaných aspektů probíhající války na Ukrajině zůstávají celkové ztráty na životech vojáků i civilistů na obou stranách konfliktu. Přesné údaje zcela záměrně chybí. Ukrajinské ani ruské úřady pravidelně nevydávají oficiální statistiky o počtu padlých, raněných či nezvěstných na své vlastní straně. Odhady, které se objevují v médiích nebo ve zprávách zpravodajských služeb, se výrazně liší a jejich spolehlivost bývá obtížně ověřitelná.
Tento přístup má své pragmatické důvody. Ve válce se totiž informace stávají zbraní a kontrola nad tokem údajů o vlastních ztrátách pomáhá udržovat morálku, ovlivňovat veřejné mínění i mezinárodní obraz konfliktu. Zároveň ztěžuje protivníkovi možnost posoudit skutečnou efektivitu jeho ofenziv či obranných operací.
Kolik mužů ztratilo Rusko?
Moskva dlouhodobě odmítá zveřejňovat přesné statistiky, což dává prostor k široké škále odhadů – od konzervativních až po extrémně vysoké. Podle odhadů amerických analytiků činí celkové ruské ztráty od začátku invaze více než jeden milion vojáků, z toho přes 250 000 padlých. Jde o největší vojenské ztráty Ruska od druhé světové války.
Ukrajinské velení uvádí ještě vyšší čísla. Na konci května 2025 odhadlo, že Rusko přišlo téměř o 985 000 vojáků, přičemž jen za poslední rok mělo padnout přes 427 000 z nich. I když tato data nelze nezávisle ověřit, ukrajinské zdroje pravidelně zveřejňují aktualizace na základě vlastního sledování bojové linie.
Podrobnější, i když omezenější pohled nabízí mezinárodní projekty monitorující veřejně dostupná data. Na základě smutečních oznámení, hřbitovů a soudních databází bylo jmenovitě ověřeno přes 122 000 úmrtí ruských vojáků a kontraktorů. Statistické modely přitom odhadují skutečný počet padlých mezi 189 000 až 273 000.
Jiné zdroje, jako například Meduza, hovoří o 100 tisících mrtvých Rusech, Mediazona ve spolupráci s britskou stanicí BBC pak o 95 tisících.
Specifickou kapitolu představují ztráty soukromých vojenských společností, zejména Wagnerovy skupiny. Její zakladatel Jevgenij Prigožin, ještě před svou smrtí, v květnu 2023 veřejně přiznal více než 20 000 padlých wagnerovců během bojů o Bachmut a kritizoval ruské velení za bagatelizaci těchto obětí.
Kolik mužů ztratila Ukrajina?
Zatímco ruské ztráty jsou předmětem mnoha odhadů, ani Ukrajina nezveřejňuje pravidelně kompletní statistiky o svých vlastních obětech. Přesto se v průběhu času objevilo několik významných čísel, která naznačují rozsah lidských ztrát na straně obránců.
Prezident Volodymyr Zelenskyj během letošního února uvedl, že Ukrajina přišla o více než 46 000 vojáků a dalších 380 000 bylo zraněno. Tento údaj však představuje spíše konzervativní odhad. Například některé zahraniční analýzy pracují s rozmezím 60 000 až 100 000 padlých a přibližně 400 000 raněných. Ještě jiný odhad uvádí až 70 000 padlých a 100 000 až 120 000 zraněných.
Podle databáze UALosses, která shromažďuje jmenovitě potvrzené úmrtí, zahynulo nejméně 73 920 ukrajinských vojáků. K tomu je evidováno více než 75 000 nezvěstných a téměř 4 600 zajatých. Vysoký počet nezvěstných naznačuje, že reálné ztráty mohou být ještě vyšší, a mnozí z těchto vojáků se nikdy nevrátí.
Významný ukrajinský vojenský komentátor a bývalý důstojník Jurij Butusov odhadl, že do konce roku 2024 padlo přibližně 70 000 vojáků a dalších 35 000 je nezvěstných. V některých amerických zprávách se dokonce objevila čísla, která hovoří o celkových ukrajinských obětech – padlých i raněných – kolem půl milionu, s měsíčním nárůstem až o 30 000 osob.
Není ztráta jako ztráta
Ve chvíli, kdy se operuje s čísly v řádech stovek tisíců, je klíčové rozumět tomu, co vlastně pojem „ztráta“ znamená. Vojenské statistiky přitom zpravidla zahrnují víc než jen padlé. Nejčastěji se ztráty dělí na několik základních kategorií, přičemž tyto pojmy se objevují jak v oficiálních hlášeních, tak v analytických zprávách a odhadech.
Termín „ztráta“ v armádním kontextu označuje jakéhokoliv vojáka, který je vyřazen z boje – ať už dočasně, nebo trvale.
Kromě padlých se tedy do statistik běžně zahrnují také ranění, nezvěstní a zajatí. Zvlášť často se objevuje zkratka KIA (Killed in Action), která označuje vojáky zabité přímo v boji.
Další kategorií jsou ti, kteří zemřeli na následky zranění (Died of Wounds), zranění vojáci, kteří přežili (Wounded in Action), nezvěstní (Missing in Action), jejichž osud zůstává neznámý, a váleční zajatci (Prisoners of War).
Mnoho odhadů, které se objevují v mezinárodním prostoru, mluví o celkových ztrátách bez bližšího rozlišení, a právě to je často zdrojem zmatku nebo nepřesné interpretace. Například údaj o milionu ruských ztrát neznačí milion mrtvých – jde spíše o kombinaci padlých, raněných, zajatých i nezvěstných.
Různá metodologie sběru dat, rozsah zahrnutých kategorií i záměrné informační mlžení činí z přesného určení rozsahu lidských ztrát nesmírně obtížný úkol. I proto je třeba k jakýmkoli statistikám přistupovat kriticky, s vědomím, že čísla nemusí odrážet celý rozsah lidského utrpení a že skutečný počet mrtvých, raněných či nezvěstných může být trvale neznámý
Na co si dávat pozor?
Přestože existuje řada zdrojů odhadu vojenských ztrát, žádný z nich není zcela nezávislý a stoprocentně spolehlivý. Každé číslo je třeba vnímat v kontextu – jak politickém, tak metodologickém. Státy ve válce mají silnou motivaci manipulovat s informacemi o ztrátách. Podhodnocování vlastních obětí pomáhá udržet morálku veřejnosti i vojsk, zatímco nadsazování ztrát nepřítele posiluje obraz vojenských úspěchů.
Zdroje dat se navíc zásadně liší v metodice. Některé vycházejí z otevřených dat, jako jsou smuteční oznámení, fotografické záznamy hřbitovů nebo informace od příbuzných. Jiné staví na zpravodajských odhadech, satelitních snímcích, odposleších nebo zpovědích zajatců. Každá z těchto metod má své limity a zranitelnost vůči chybám či záměrné dezinformaci.
Statistiky jsou také citlivé na to, co vlastně zahrnují. Ne vždy je jasné, zda jsou do celkových ztrát započítáni jen padlí, nebo i zranění, nezvěstní a zajatí. Některé odhady zahrnují i ztráty žoldnéřů, mobilizovaných civilistů nebo příslušníků polovojenských jednotek, zatímco jiné se zaměřují výhradně na profesionální armádu.
Do bilance války navíc výrazně promlouvá i intenzita bojů a strategie vedení války. Masivní nasazení lidské síly místo technologií, nedostatek ochranného vybavení, špatné velení nebo záměrné riskování životů při útocích bez dostatečné přípravy – to vše může dramaticky zvýšit počet obětí. Vliv mají i faktory jako kvalita zdravotnického zabezpečení, evakuace zraněných, dostupnost polních nemocnic nebo doba, po kterou jsou vojáci vystaveni bojovým podmínkám.
Nakonec je třeba mít na paměti, že ztráty ve válce nejsou jen čísla. Každý padlý nebo pohřešovaný představuje konkrétní lidský osud, který nezůstává bez dopadu na rodiny, komunity i celé národy. Proto je klíčové přistupovat k jakýmkoli statistikám s kritickým odstupem a vědomím, že skutečný rozsah lidského utrpení může zůstat navždy skrytý za zjednodušenými čísly a anonymními grafy.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.