Šéf Bílého domu Donald Trump opět překročil hranice diplomatické mluvy, když boje mezi Íránem a Izraelem okomentoval slovy „nevědí, co do pr*ele dělají“. Ačkoliv výrok vzbudil pozdvižení, Trump rozhodně není prvním státníkem, který sáhl po vulgárním jazyce. Od australského premiéra Kevina Rudda přes ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského až po ruského lídra Borise Jelcina – historie politických vulgarismů je překvapivě bohatá.
Americký prezident Donald Trump vyvolal mezinárodní pozdvižení, když v reakci na křehké příměří mezi Íránem a Izraelem použil mimořádně vulgární jazyk. „Máme tu dva státy, které bojují tak dlouho a tvrdě, že už sami nevědí, co do prdele dělají,“ rozčílil se před novináři. Výrok zazněl jen několik hodin poté, co se dohoda o příměří začala rozpadat.
Trump pro své vyjádření použil anglické slovo „fuck“, které patří k nejhrubším v jazyce a v nejvyšších politických kruzích se prakticky nepoužívá. I ve světě zvyklém na jeho neortodoxní rétoriku šlo o výrok, který překročil dosavadní rámec. „Musím Izrael zklidnit,“ konstatoval při odchodu z Bílého domu. „Sotva jsme uzavřeli dohodu, hned spustili nálet, jaký jsem ještě neviděl – největší, co jsme kdy zaznamenali.“ Trump v úterý ráno tvrdil, že očekával dodržení příměří z obou stran.
K dohodě došlo překvapivě rychle – jen několik hodin po íránském raketovém útoku na americkou základnu v Kataru. Ten byl podle amerických zpravodajských služeb zřejmě záměrně omezený a měl sloužit jako symbolická odveta za víkendové americké údery na íránská jaderná zařízení. Ty podnikly bombardéry B-2 v noci na neděli.
Číňané… s krysami?
Trump svým výrokem rozhodně nevystoupil z řady státníků, kteří se v minulosti uchýlili k mimořádně expresivnímu jazyku. Jedním z nejvýraznějších případů je někdejší australský premiér Kevin Rudd, jenž během klimatického summitu OSN v Kodani v roce 2009 adresoval čínskou delegaci slovy, která v diplomatickém prostředí nemají obdoby. Připomněl to například server The Guardian.
Když Rudd narážel na neústupnost Pekingu v otázce emisních závazků, měl podle přímých svědků poznamenat, že Číňané předvádějí „rat-fucking“. Výraz „rat-fucking“ je v anglosaském politickém žargonu synonymem pro zákulisní špinavé praktiky, sabotáže a podrazy, a to s mimořádně vulgární konotací, která v podstatě znamená „pohlavní styk s krysami“. Jeho použití v rámci mezinárodního summitu, kde seděli lídři světových velmocí, však nemělo precedens.
Australský politický komentátor David Marr tehdy poznamenal, že Ruddův jazyk byl zjevně záměrný. „Jeho hněv byl skutečný, ale jeho jazyk působil nuceně, záměrně vulgárně. V této náladě už několik dní mluvil o zemích, které se navzájem provozují ‚rat-fucking‘,“ uvedl v hodnocení summitu.
Mexický prezident nechtěl platit zeď
Další známý případ politického vulgarismu se týká opět Trumpa – tentokrát však nikoliv z jeho úst. V roce 2016 se tehdejší kandidát na amerického prezidenta stal terčem ostře formulované kritiky tehdejšího mexického prezidenta Vicenteho Foxe, kterému se nelíbily Trumpovy plány na vybudování hraniční zdi mezi USA a Mexikem.
„Za tu zasr*nou zeď platit nebudu. Ať si ji zaplatí sám. On má peníze,“ prohlásil Fox podle americké stanice CNN. V originále použil výrok: „I'm not going to pay for that fucking wall.“ Výrok okamžitě vyvolal ohlas. Když byl Fox dále dotázán, zda věří, že se Trump stane prezidentem, odpověděl rázně: „Ne, ne, ne – demokracie to nemůže dopustit.“
Hádka v Bílém domě
Další případ použití vulgarismu na nejvyšší úrovni se odehrál letos v únoru přímo v Bílém domě, kde při vyhrocené diplomatické výměně mezi americkou a ukrajinskou delegací ztratil nervy prezident Volodymyr Zelenskyj. Během emotivního sporu s prezidentem Trumpem a jeho viceprezidentem JD Vancem měl Zelenskyj procedit mezi zuby slovo „сука“ – výraz notoricky známý jak v ruštině, tak v ukrajinštině, v přepisu se uvádí jako „suka“.
Tento výraz, který lze při mírné jazykové úpravě přeložit jako „lehká děva“, ale ve skutečnosti má daleko hrubší a vulgárnější význam – obvykle ve smyslu „č*bka“ nebo „sr*čka“, v závislosti na tónu a kontextu. Obecně se ale používá také při povzdechnutí.
Zelenského úřad následně uvedl, že prezident takto promluvil „pod tlakem a bez adresnosti“. Výrok nicméně vyvolal ohlas – zatímco jedni jej vnímali jako diplomatické selhání, jiní v něm viděli autentický projev frustrace vůči americkému otálení s vojenskou pomocí.
Při vší úctě…
K výraznému narušení parlamentní etikety došlo v irském parlamentu Dáil Éireann v prosinci 2009, kdy se projednávaly plánované škrty v sociálních dávkách. Paul Gogarty, tehdejší poslanec za Stranu zelených, během rozpravy zcela ztratil nervy a ostře se obořil na labouristického poslance Emmeta Stagga. „Respektoval jsem vaši upřímnost, žádám vás, abyste respektoval tu mou. Se vší úctou a v nejneparlamentnějším jazyce, jděte do prdele, pane Staggu. Jděte do prdele!“ vykřikl.
Výrok zazněl v přímém přenosu a vyvolal okamžitý šok mezi přítomnými poslanci. Gogarty se následně snažil svou reakci částečně vysvětlit a zlehčit: „Nyní svá slova beru zpět a omlouvám se za ně, ale jsem pobouřen, že někdo má tu drzost zpochybňovat mou upřímnost v této otázce.“
Omluva nicméně nestačila. Gogarty byl donucen se formálně omluvit za porušení pravidel jednání a za použití „neparlamentního jazyka“. Incident zůstává jedním z nejznámějších příkladů verbálního výbuchu v historii irského parlamentu.
Zase Trump v hlavní roli
V lednu 2019, jen několik hodin po složení přísahy do amerického Kongresu, vyvolala demokratická poslankyně Rashida Tlaibová celonárodní pozornost, když v ostrém vystoupení vůči prezidentu Trumpovi použila mimořádně hrubý výraz. Na setkání s podporovateli prohlásila: „We're gonna go in there and we're gonna impeach the motherfucker.“ Což lze do češtiny překládat jako: „My toho z*rda sesadíme.“
Výrok se okamžitě rozšířil médii a stal se jedním z prvních náznaků tvrdě konfrontační linie nové generace demokratických poslanců vůči Trumpově administrativě. Tlaibová se k výrazu později přihlásila s tím, že reflektuje frustraci řady Američanů. V Bílém domě vyvolal výrok pobouření, konzervativní politici jej označili za „urážku prezidentského úřadu“, zatímco část progresivních voličů jej vnímala jako výraz autenticity a odvahy.
Dlouhá historie nadávek
Expresivní jazyk se objevoval v různých podobách po celá desetiletí – ať už v zákulisí, nebo přímo na veřejnosti. Jedním z nejznámějších případů je Lyndon B. Johnson, americký prezident v 60. letech, který byl znám svým syrovým, konfrontačním stylem. V zákulisí běžně používal výrazy jako „chicken shit“ (kuřecí hovno) pro své oponenty nebo mluvil o tom, jak ho „někdo n*sral“. Jeho vulgární styl byl ale zároveň součástí promyšleného nátlakového jednání, kterým si prosazoval svou.
Ačkoli byl třeba John F. Kennedy v očích veřejnosti kultivovaným řečníkem, v soukromí volil tvrdší jazyk. Jedno z rozpočtových opatření označil během porady se spolupracovníky jako „major fuck-up“ – zásadní průšvih. Jeho tým byl na takovou mluvu zvyklý, ale v tehdejší éře šlo o neobvyklý přístup.
V roce 1950 šéf Bílého domu Harry S. Truman ostře reagoval na kritiku své dcery Margaret od hudebního kritika Washington Postu Paula Humea. Ve veřejném dopise napsal: „Doufám, že se někdy potkáme. Až se to stane, budeš potřebovat nový nos, spoustu hovězího steaku na modřiny a možná i někoho, kdo ti podrží!“
Bývalý sovětský vůdce Nikita Chruščov se na mezinárodním fóru v OSN proslavil nejen tlučením botou do stolu, ale i výhrůžkami v duchu: „Když nás nemáte rádi, nepřijímejte naše pozvánky a nezvěte nás k sobě. Ať se vám to líbí nebo ne, historie je na naší straně. My vás pohřbíme!“ Podle informací americké zpravodajské služby CIA ale není potvrzeno, zda to řekl on nebo někdo z přítomných. Zaznamenáno bylo i několikeré použití výrazů jako „durak“ (idiot) nebo „svoloč“ (pakáž) na adresu Západu.
Ani ruský prezident 90. let Boris Jelcin nebyl ve formální mluvě příliš ukázněný. V záznamech z krizových jednání s čečenskými představiteli i vlastními ministry se dochovaly výrazy jako „idi na chuj“ (běž do prdele), „debil“ či „pjanica“ (o sobě – „alkoholik“). Sám svou řeč často omlouval „únavou z transformace“ Ruska.
Italský premiér Berlusconi proslul směsicí lascivních poznámek, sexismu a vulgarismů. Na uzavřeném jednání označil Angelu Merkelovou za „culona inchiavabile“ – „neš*katelnou velkozadnici“, což poté tvrdě popřel. Jeho výroky často pronikaly z nahrávek mimo záznam do médií a způsobovaly diplomatické roztržky.
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií čelí vážné krizi. Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 30% cla na evropské zboží by podle unijního komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče znamenala téměř úplné ochromení transatlantické výměny.
Barack Obama o víkendu vyzval demokraty, aby opustili pasivitu a začali znovu aktivně bojovat za své hodnoty. Vystoupil na soukromé fundraisingové večeři v New Jersey, kde ostře zkritizoval apatii a vnitřní rozpory v Demokratické straně.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 100% sekundární cla na Rusko, pokud do 50 dnů nedojde k mírové dohodě týkající se Ukrajiny. Tento krok označil za zásadní signál směrem k Moskvě. Zároveň potvrdil, že do Ukrajiny poputuje nejmodernější vojenská technika, jejíž doručení bude organizováno pod hlavičkou NATO.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil vznik nového mechanismu, který má zajistit pokračování vojenské podpory Ukrajině, aniž by to zatížilo americký rozpočet. Podle jeho slov bude americký průmysl vyrábět moderní zbraně, které si objednají a uhradí evropské státy, jež je následně převedou na Ukrajinu. „My to vyrobíme, oni to zaplatí. Spojené státy z toho nezaplatí ani dolar,“ zdůraznil Trump při společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Svět se nebezpečně přibližuje překročení klíčového klimatického milníku. Podle nejnovější vědecké zprávy, zveřejněné začátkem července v časopise Earth System Science Data, se kvůli rychle rostoucím emisím skleníkových plynů planeta řítí k překročení cíle Pařížské dohody o udržení oteplení do 1,5 °C. K tomuto bodu může dojít už během příštích tří let – tedy mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O’Brien varuje, že Spojené státy riskují ztrátu vedoucí pozice v klíčovém technologickém závodě o umělou inteligenci (AI), pokud se nezmění přístup k datům a nezačnou se bránit legislativním restrikcím. Podle něj Čína využívá státem podporovaný přístup k datům a zákonnou benevolenci k tomu, aby si vybudovala AI nadvládu, zatímco USA samy sebe brzdí žalobami a regulacemi.
Na letošním filmovém festivalu Tribeca v New Yorku měl světovou premiéru dokument War Through the Eyes of Animals, známý také jako Animals in War. Snímek se snaží ukázat válku na Ukrajině z pohledu zvířat a zachycuje osudy několika druhů, mezi nimiž jsou například kráva, králík nebo vlk. Tento neotřelý pohled doplňuje i vědecký výzkum profesorky Janine Natalyi Clarkové z Birminghamské univerzity, který prostřednictvím zvukových záznamů odhaluje, jak konflikt ovlivňuje životní prostředí a živočišné druhy.
V době, kdy poptávka po čistých technologiích – od elektromobilů přes solární panely až po drony – prudce stoupá, roste i závislost na kritických surovinách jako lithium, nikl a kobalt. Tyto materiály jsou zásadní nejen pro výrobu lithium-iontových baterií, ale i pro celou řadu dalších zařízení moderní techniky. A Evropa, která většinu těchto surovin dováží, se kvůli tomu ocitá v nevýhodné a zranitelné pozici.
Špatná noc, mizerný spánek, kruhy pod očima a tělo, které by si nejradši lehlo zpět do postele. Přesně tak může vypadat ráno po probdělé noci. Co ale dělat, když vstávání nelze odložit a povinnosti volají? Britský publicista Joel Snape přináší podrobný návod, jak zvládnout den po noci plné převalování, a to od okamžiku probuzení až po večerní uléhání. I špatný spánek se dá přežít s grácií – a možná si den i trochu užijete.
V dějinách lidstva existovalo jen několik námořních flotil, které skutečně definovaly svou dobu. Nešlo pouze o počet lodí či sílu výzbroje, ale především o schopnost ovládnout moře, projektovat moc napříč kontinenty a ovlivnit běh světových událostí. Od řecké flotily v bitvě u Salamíny až po dnešní globálně rozmístěné síly amerického námořnictva – každé z těchto námořnictev využilo technologii, strategii a sílu státu ke změně mezinárodního pořádku, ukazuje analýza webu The Conversation.
První předběžná zpráva o tragické červnové havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 osob a 19 dalších lidí na zemi, vyvolala v Indii vlnu nevole. Vyšetřování totiž zatím naznačuje, že příčinou pádu mohlo být nesprávné použití palivových přepínačů – tedy chyba posádky. Podle odborníků a veřejnosti však zpráva nabízí příliš málo důkazů, a téměř ignoruje možnost mechanického nebo elektronického selhání.
Část Evropy se podle předních vědců nachází pevně v sevření klimatické krize. Extrémní výkyvy počasí, včetně vln veder a intenzivních dešťů, se stávají běžnou součástí života obyvatel. Nová klimatická zpráva označuje aktuální situaci za „hluboce znepokojivou“ a varuje před jejími důsledky pro lidské zdraví, infrastrukturu i fungování celé společnosti.
