Z Milána a Cortiny d'Ampezzo přišla v neděli první skvělá zpráva. Česká olympijská výprava získala první cenný kov na právě probíhajících zimních olympijských hrách v paralelním obřím slalomu na snowboardu. To se ostatně očekávalo před olympiádou, jenže od tradiční královny tohoto sportu Ester Ledecké, která však neprošla překvapivě přes čtvrtfinále. Češi v hledišti včetně prezidentského páru v tu chvíli rozhodně nemuseli smutnit. Ve hře zůstala druhá česká reprezentantka Zuzana Maděrová, která potvrdila dokonale svoji vzestupnou formu z této sezóny a korunovala ji ziskem zlaté olympijské medaile.
Ještě po dopoledním programu to vypadalo, že by se mohlo na svahu v Livignu konat historické ryze české finále, neboť obě Češky ovládly dvě kvalifikační jízdy a do hlavního závodu postoupily jako dvě nejlepší ze startovního pole. Vzhledem k tomu tak bylo jasné, že pokud se někdy Ledecká s Maděrovou potkají, tak to bude až v bojích o medaile.
K tomu ale nakonec nedošlo, protože k nepříjemnému překvapení nemalé části českých fanoušků přímo v Livignu a i u mnoha těch u televizních obrazovek největší favoritka na zisk zlaté medaile pro českou výpravu Ester Ledecká skončila už ve čtvrtfinále. V něm nestačila na Rakušanku Sabine Payerovou jedoucí v červené dráže, která se postupem času ukazovala být rychlejší a výhodnější. Ledecká nenavázala na předešlý skalp jiné Rakušanky v osmifinále Claudie Rieglerové.
Český prapor ale dál v soutěži držela nástupkyně Ledecké Zuzana Maděrová. Ta se od začátku do konce držela modré dráhy, kde předváděla jízdu co jízdu to, v čem se dokázala neuvěřitelně zlepšit. V jízdě, v níž více riskovala, jela blíže k brankám, ale právě o to rychleji, než její soupeřky. A právě proto tak postupně vyřadila Chayenne Lochová, Ramona Theresia Hofmeisterová (obě z Německa) a Elisu Clifontovou z Itálie.
Finálovou soupeřkou jí byla přemožitelka Ledecké Payerová, která předtím vyřadila další Italku Lucii Dalmasovou. A nikdo jiný nemohl pomstít vypadnutí Ledecké lépe než její mladší dvaadvacetiletá reprezentační kolegyně Maděrová. Ta i ve finále předvedla svou typickou jízdu, kterou předvedla ve všech fázích tohoto závodu a i ve finále tak tedy už od samotného úvodu šla do vedení. Protože Rakušanka se za ní zdržela svými chybami, Maděrovou už nemohlo nic ohrozit a po přejetí cíle tak mohla slavit typicky zaťatou pěstí a svým krásným úsměvem.
Postarala se tak o zlato v jednom ze středisek her, kde se to sice pro českou výpravu čekalo, ale které je přeci jenom od nečekané české závodnice. Té, které může Ledecká v klidu předat své žezlo.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
