Z Milána a Cortiny d'Ampezzo přišla v neděli první skvělá zpráva. Česká olympijská výprava získala první cenný kov na právě probíhajících zimních olympijských hrách v paralelním obřím slalomu na snowboardu. To se ostatně očekávalo před olympiádou, jenže od tradiční královny tohoto sportu Ester Ledecké, která však neprošla překvapivě přes čtvrtfinále. Češi v hledišti včetně prezidentského páru v tu chvíli rozhodně nemuseli smutnit. Ve hře zůstala druhá česká reprezentantka Zuzana Maděrová, která potvrdila dokonale svoji vzestupnou formu z této sezóny a korunovala ji ziskem zlaté olympijské medaile.
Ještě po dopoledním programu to vypadalo, že by se mohlo na svahu v Livignu konat historické ryze české finále, neboť obě Češky ovládly dvě kvalifikační jízdy a do hlavního závodu postoupily jako dvě nejlepší ze startovního pole. Vzhledem k tomu tak bylo jasné, že pokud se někdy Ledecká s Maděrovou potkají, tak to bude až v bojích o medaile.
K tomu ale nakonec nedošlo, protože k nepříjemnému překvapení nemalé části českých fanoušků přímo v Livignu a i u mnoha těch u televizních obrazovek největší favoritka na zisk zlaté medaile pro českou výpravu Ester Ledecká skončila už ve čtvrtfinále. V něm nestačila na Rakušanku Sabine Payerovou jedoucí v červené dráže, která se postupem času ukazovala být rychlejší a výhodnější. Ledecká nenavázala na předešlý skalp jiné Rakušanky v osmifinále Claudie Rieglerové.
Český prapor ale dál v soutěži držela nástupkyně Ledecké Zuzana Maděrová. Ta se od začátku do konce držela modré dráhy, kde předváděla jízdu co jízdu to, v čem se dokázala neuvěřitelně zlepšit. V jízdě, v níž více riskovala, jela blíže k brankám, ale právě o to rychleji, než její soupeřky. A právě proto tak postupně vyřadila Chayenne Lochová, Ramona Theresia Hofmeisterová (obě z Německa) a Elisu Clifontovou z Itálie.
Finálovou soupeřkou jí byla přemožitelka Ledecké Payerová, která předtím vyřadila další Italku Lucii Dalmasovou. A nikdo jiný nemohl pomstít vypadnutí Ledecké lépe než její mladší dvaadvacetiletá reprezentační kolegyně Maděrová. Ta i ve finále předvedla svou typickou jízdu, kterou předvedla ve všech fázích tohoto závodu a i ve finále tak tedy už od samotného úvodu šla do vedení. Protože Rakušanka se za ní zdržela svými chybami, Maděrovou už nemohlo nic ohrozit a po přejetí cíle tak mohla slavit typicky zaťatou pěstí a svým krásným úsměvem.
Postarala se tak o zlato v jednom ze středisek her, kde se to sice pro českou výpravu čekalo, ale které je přeci jenom od nečekané české závodnice. Té, které může Ledecká v klidu předat své žezlo.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
