Hokejisté Sparty zvládli vstup do čtvrtfinále play-off extraligy, když v napínavém duelu porazili úřadující šampiony z Třince 4:3 po prodloužení. O vítězný gól se v čase 63:26 postaral Vladimír Sobotka. Série pokračuje druhým zápasem v Praze v pondělí od 19:00.
Hokejisté HC Sparta Praha vstoupili do čtvrtfinálové série proti Třinci vítězně, když v dramatickém utkání uspěli 4:3 v prodloužení. Rozhodující trefu si v čase 63:26 připsal zkušený útočník Vladimír Sobotka.
Pražané začali aktivně a už ve 3. minutě šli do vedení. Filip Chlapík přesnou střelou z pravého kruhu překonal Kacetla. Krátce nato mohl náskok navýšit Forman, ale třinecký brankář byl proti. V 9. minutě už ale kapituloval podruhé – v přečíslení našel Řepík Hykovu hůl a Sparta vedla 2:0.
Důležitý moment přišel v polovině první třetiny, kdy Špaček dostal za faul na Adámka pětiminutový trest a Oceláři dlouhou přesilovku beze zbytku využili. Nejprve snížil Kundrátek střelou od modré mezi Kořenářovy betony a ve 13. minutě vyrovnal Marcinko z prostoru mezi kruhy.
Ve 26. minutě hosté otočili skóre. Sikora vypíchl puk Najmanovi a předložil jej Daňovi, který trefil k levé tyči – 2:3. Sparta ale rychle odpověděla. Už za minutu a čtyři sekundy využila přesilovou hru, když Irving přesnou ranou z levého kruhu překonal Kacetla.
Do druhé přestávky se skóre už neměnilo, přestože Třinec měl několik šancí, zejména při přesilových hrách. Sparta se ubránila a v závěru druhé části předvedl domácí bek Mikliš gesto fair play, když odvolal odpískaný faul.
Ve třetí třetině oba týmy bojovaly o rozhodující branku, ale gólmani byli proti. V 59. minutě mohli rozhodnout Hyka s Najmanem, ale neuspěli. Utkání tak dospělo do prodloužení, kde si první velkou šanci připsal třinecký Hudáček.
Definitivní slovo si však vzala Sparta. Ve 64. minutě Hyka objel branku a našel mezi kruhy Sobotku, který ranou bez přípravy rozhodl o vítězství domácích. Série pokračuje druhým zápasem v Praze v pondělí od 19 hodin.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
