Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Podle meteorologů sice v noci na neděli naruší současný stav od severozápadu rozpadající se studená fronta, ale pak se povětrnostní podmínky vrátí do starých kolejí. I v příštím týdnu tak má do Česka proudit od jihozápadu teplý vzduch, což se samozřejmě projeví na teplotách. Výrazné ochlazení se každopádně neočekává.
Teplotní rekordy už sice padat nebudou, ale odpolední maxima se mají i nadále udržovat nad nulou. Při slunečném počasí budou atakovat hodnoty kolem 7 až 8 °C. Pod bod mrazu klesnou teploty pouze v noci a jen nepatrně. Absolutní minima nastanou při zmenšené oblačnosti, kdy přístroje naměří až -3 °C.
Předpověď na pondělí:
Zataženo nízkou oblačnosti, místy, během dne ojediněle mlhy, v noci a ráno výjimečně i mrznoucí. Ojediněle mrholení. Na horách a místy i v nižších polohách polojasno až jasno. Nejnižší noční teploty +3 až -1 °C, při zmenšené oblačnosti až -3 °C. Nejvyšší denní teploty 0 až 5 °C, při slunečném počasí kolem 7 °C. Slabý proměnlivý nebo vítr z jižních směrů do 4 m/s, místy, hlavně na severovýchodě mírný vítr 3 až 7 m/s.
Předpověď na úterý:
Zataženo nízkou oblačnosti, místy, během dne ojediněle mlhy, v noci a ráno i mrznoucí. Možnost mrholení. Na horách a ve Slezsku, jinde jen ojediněle polojasno až jasno. Nejnižší noční teploty +3 až -1 °C, při zmenšené oblačnosti až -3 °C. Nejvyšší denní teploty 0 až 5 °C, při slunečném počasí kolem 7 °C. Slabý, místy mírný jihovýchodní až východní, ve Slezsku jihozápadní vítr 2 až 6 m/s.
Vyhlídka počasí od středy do pátku:
Zataženo až oblačno, přechodně polojasno. Místy, přechodně jen ojediněle mlhy, i mrznoucí. Ojediněle mrholení. Nejnižší noční teploty +3 až -1 °C, při zmenšené oblačnosti až -3 °C. Nejvyšší denní teploty 0 až 5 °C, při slunečném počasí kolem 8 °C.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
