Počasí v Česku se až do prvního lednového víkendu neobejde bez výstrah. Varování meteorologů začne platit během silvestrovského dopoledne. Dnes a v dalších dvou dnech hrozí vydatné sněžení, sněhové jazyky či závěje i silný vítr.
Varování meteorologů bude platit od středečních 11 hodin do páteční 22. hodiny. Očekává se, že do čtvrtečního rána napadne na severozápadě a severu Čech a na severozápadním návětří Českomoravské vrchoviny až osm centimetrů nového sněhu. Na horách to může být až 15 centimetrů.
Ve vyšších polohách a na horách se budou až do pátečního večera tvořit sněhové jazyky či závěje. Od čtvrtečního dopoledne navíc zesílí vítr. Ve střední a západní části Čech, na severu Moravy a ve Slezsku bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu.
Předpověď na středu
Zpočátku oblačno až polojasno, ojediněle sněhové přeháňky. Během dne od severozápadu zataženo s občasným sněžením nebo sněhovými přeháňkami, v severozápadní polovině Čech později pod 300 m i srážky smíšené. Na horách trvalejší sněžení. Nejvyšší teploty -2 až +2 °C, budou dosaženy až večer, v 1000 m na horách kolem -6 °C, v Krušných horách kolem -3 °C. Mírný západní vítr 3 až 7 m/s, zpočátku místy ve východní polovině území, později v jihozápadní polovině území vítr čerstvý 5 až 9 m/s s nárazy kolem 15 m/s (55 km/h).
Komentář meteorologa:
Odpoledne a večer od vyšších poloh místy tvorba sněhových jazyků, na horách i závějí.
Předpověď na čtvrtek
Zataženo až oblačno, místy přechodně polojasno. Zpočátku na většině území, během dne postupně jen ojediněle sněžení nebo sněhové přeháňky, pod 300 m přechodně i srážky smíšené.Nejnižší noční teploty 0 až -4 °C, při zmenšené oblačnosti a slabším větru kolem -6 °C. Nejvyšší denní teploty -2 až +2 °C. Mírný západní, postupně jihozápadní vítr 2 až 6 m/s. V Čechách a ve Slezsku bude během dne místy zesilovat na čerstvý 5 až 9 m/s s nárazy 15 až 20 m/s (55 až 70 km/h)
Komentář meteorologa:
Zejména od vyšších poloh místy tvorba sněhových jazyků, na horách i závějí.
Předpověď na pátek
Oblačno až zataženo, na horách místy, jinde jen ojediněle sněhové přeháňky nebo občasné sněžení, pod 300 m i srážky smíšené. Nejnižší noční teploty 0 až -4 °C. Nejvyšší denní teploty -1 až +3 °C. V Čechách a ve Slezsku čerstvý jihozápadní vítr 5 až 9 m/s, zpočátku s nárazy 15 až 20 m/s (55 až 70 km/h), bude večer slábnout. Na Moravě po celý den vítr mírný.
Komentář meteorologa:
Zejména od vyšších poloh tvorba sněhových jazyků, na horách i závějí.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
