Víkend přinese pokračování teplého počasí s teplotami kolem 20 °C, ale meteorologové varují, že saharský prach, který se dostane do české atmosféry, může ovlivnit vzduch a srážky. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) předpokládá ochlazení až od začátku příštího týdne, kdy by po dlouhé době bez deště mohly začít srážky. Zajímavým jevem, který může nastat, je „krvavý déšť“, způsobený právě saharským prachem.
V současnosti nad Evropu přechází jižní proudění vzduchu, což znamená, že se do atmosféry dostává saharský prach. Meteoroložka Jana Hujslová pro CNN Prima News uvedla, že množství prachu není zatím velké, ale očekává se jeho silnější příliv na začátku příštího týdne. Tento jev by měl trvat i během víkendu, přičemž situace se může ještě změnit.
Saharský prach přináší nejen krásné přírodní scenérie, které fotografové ocení díky barevnějším západům a východům slunce, ale zároveň může způsobit problémy. Pro řidiče představuje hrozbu, protože jeho hrubé částice mohou poškodit lak vozidel. Odborníci doporučují při jeho odstraňování použít vysokotlakou vodu místo kartáčů, aby se předešlo poškození auta.
Pro zdraví dospělého člověka saharský prach obvykle neznamená žádnou hrozbu, protože jeho částice jsou větší než viry nebo bakterie. Na druhou stranu, lidé s dýchacími obtížemi by měli být obezřetní, protože prach může jejich zdravotní problémy zhoršit. Meteorologové zároveň varují, že v průběhu víkendu by mohlo prachové počasí způsobit zdravotní komplikace u citlivějších jedinců.
Víkendové počasí bude teplé, s teplotami mezi 15 a 21 °C. Obloha bude jasná, ale během odpoledne a večera se začne oblačnost zvyšovat, zejména směrem od jihovýchodu. V neděli se očekává ubývání oblačnosti, přičemž teploty se budou pohybovat okolo 15 až 20 °C. Sluneční svit si užijeme, ale déšť může přijít už v průběhu pondělí, kdy dojde k ochlazení.
Příští týden přinese výrazné ochlazení, s teplotami klesajícími na 5 až 10 °C. Navíc se očekává, že studená fronta přinese i „krvavý déšť“, což je jev, kdy se smísí saharský prach s deštěm a vytvoří oranžový až červený dojem z dešťových kapek. Tento úkaz bude pravděpodobně součástí změny počasí v následujících dnech.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
