Česko se může očekávat do konce týdne převážně oblačné počasí s občasnými dešti, jak uvádí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V horských oblastech se očekává sněžení, přičemž teploty zůstanou kolem 10 °C.
Počasí ve čtvrtek bude v Česku sužováno převážně zataženou oblohou a mlhami, které se mohou tvořit především v Čechách, informují meteorologové. V některých oblastech může spadnout slabý déšť, který nad 1 000 metrů nad mořem přejde ve sněžení. „Během odpoledne však srážky a oblačnosti postupně ubývají, až do vyjasnění,“ uvedl meteorolog Filip Smola z ČHMÚ ve vysílání CNN Prima NEWS. Noc by měla být jasná nebo polojasná.
Nejvyšší denní teploty se ve čtvrtek očekávají mezi 10 a 14 °C, přičemž na horách zůstane chladněji a rtuť teploměru tam nepřekročí 5 °C. V pátek, po nočním vyjasnění, by mělo být jasno až polojasno, přičemž místy, zejména v Čechách, mohou vznikat mlhy. „Na jižní Moravě se ojediněle může vyskytnout déšť,“ doplnil Smola. Teploty budou mezi 14 a 18 °C, což přinese příjemnější podmínky.
Více deště se očekává o víkendu. V sobotu se obloha v Česku zatají, přičemž na jižní polovině země bude místy pršet. V ostatních oblastech budou srážky spíše ojedinělé. Denní teploty se budou pohybovat mezi 13 a 17 °C, přičemž na jihozápadě Čech bude chladněji, až o 4 stupně. V neděli bude oblačno až zataženo, na západě se může obloha přechodně vyjasnit. Večer se od severozápadu vrátí déšť nebo přeháňky.
V neděli se déšť rozšíří na většinu území a v polohách nad 1 100 metrů nad mořem přejde v sněhové srážky. Nejčastější teploty se budou pohybovat mezi 10 a 14 °C. Podobné počasí se očekává i na začátku příštího týdne, kdy se budou vyskytovat přeháňky, které na horách přejdou ve sněžení.
Severní země, známé svým chladným podnebím, se letos potýkají s „neuvěřitelným“ vedrem, které pokračuje a zesiluje vlivem znečištění ovzduší. Teploty v oblasti se vyšplhaly na historické maximum a vědci je označují za rekordní od začátku měření v roce 1961.
Lidé v Gaze už několik měsíců čelí tragickému hladomoru, který postupně ničí celé rodiny. I když se tento týden oficiálně potvrdil „nejhorší scénář hladomoru“ ze strany odborníků OSN, ti, kdo v Gaze žijí, to věděli už dlouho – vidí, jak jejich děti umírají hlady.
V srpnu 1945 svět zažil neuvěřitelný okamžik, který navždy změnil dějiny lidstva – bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki atomovými bombami. Tento strašlivý čin, jenž ukončil druhou světovou válku, stále rezonuje v kolektivní paměti jako varování před ničivou silou jaderného konfliktu. Příběh o útoku na Hirošimu a Nagasaki, jak jej odhalují novější historické a filmové práce, například oscarový film Oppenheimer, je jedním z nejtemnějších v dějinách války.
Západní mocnosti včetně Velké Británie a Kanady se chystají uznat Palestinu jako nezávislý stát poté, co tak učinila Francie. Tento krok má posílit diplomatický tlak na Izrael a vyvážit jednostrannou podporu USA, které i přes humanitární krizi v Gaze nadále plně stojí za izraelskou vládou. Přestože je uznání Palestiny nutné a symbolicky silné, narazí na realitu rozděleného území, nefunkčních institucí a přítomnosti Hamásu, což vytváří takřka neřešitelný politický a bezpečnostní paradox.
Donald Trump oznámil, že propustí šéfku Úřadu pro statistiku práce (BLS), Eriku McEntarfer, po zveřejnění zprávy o zaměstnanosti, která vyvolala obavy o účinky jeho celních politik na ekonomiku. Na sociálních sítích Trump obvinil McEntarferovou bez jakýchkoli důkazů z toho, že manipulovala s čísly o pracovních místech z politických důvodů.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
