Český hydrometeorologický ústav vydal na letošní Štědrý den řadu varování, která po letech slibují návrat bílých Vánoc. Hlavní rizika představuje čerstvá sněhová nadílka, prudký nárazový vítr a nebezpečné sněhové jazyky. Podle meteorologů se situace zhorší zejména v horských polohách a v moravských regionech, což může citelně zasáhnout sváteční cestování za příbuznými.
Nejvíce sněhu se dočká jihozápad Čech, konkrétně Šumava a Pošumaví, kde může od středeční půlnoci do odpoledne přibýt 5 až 20 centimetrů sněhu. V kombinaci s větrem zde hrozí vznik sněhových jazyků po celý den, což může některé horské silnice změnit v obtížně průjezdné úseky. Bílá pokrývka se již nyní objevuje na Karlovarsku či v okolí šumavské Hojsovy stráže.
Dalším rizikem bude silné severovýchodní proudění, které pocítí hlavně obyvatelé Olomoucka, Přerovska a Rýmařovska, kde nárazy větru dosáhnou rychlosti až 70 km/h. Výstraha je platná po celých 24 hodin Štědrého dne, přičemž vítr začne polevovat až v noci. V ostatních částech země sice vítr nebude tak ničivý, ale vlivem mrazu výrazně sníží pocitovou teplotu během svátečních procházek.
Ochlazení k nám proudí od východu a postupně rozbíjí dosavadní inverzi, kdy bylo ve výškách tepleji než v údolích. Zatímco u země již mrzne, ve výšce kolem 2 500 metrů se teplejší vzduch ještě chvíli udrží, ale během noci na středu studený profil ovládne celou atmosféru. Sněžení se díky tomu rozšíří i do středních poloh a zasáhne návětří jesenických hor.
Motoristé v Jihočeském a Plzeňském kraji by měli počítat se sníženou sjízdností vozovek a dbát zvýšené opatrnosti. Přestože intenzita srážek nebude v celém Česku stejná, mrazivé počasí nás bude provázet po celé vánoční svátky. Štědrý večer tak na většině míst proběhne v doprovodu sněhu nebo alespoň pod bodem mrazu, což podtrhne sváteční atmosféru.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
