Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Pastviny dnes pokrývají celou třetinu zemského povrchu a jsou domovem stovek milionů pastevců. Vědci ve studii publikované v časopise PNAS definovali takzvaný „bezpečný klimatický prostor“ pro chov skotu, ovcí a koz. Při hodnocení vycházeli z faktorů, jako jsou teplota, srážky, vlhkost a rychlost větru, které zásadně ovlivňují životaschopnost těchto ekosystémů.
Výsledky ukazují, že oteplování planety v příštích desetiletích zásadně zúží oblasti, kde se pastvě zvířat daří. Podle spoluautora studie Maximiliana Kotze změna klimatu fundamentálně zpochybňuje zemědělské postupy, které existovaly po celá staletí. Chov založený na pastvě je totiž extrémně závislý na stabilitě prostředí a dostupnosti vody, což jsou faktory, které se nyní stávají nepředvídatelnými.
Dosud se chovu hospodářských zvířat dařilo v rozmezí teplot od -3 °C do 29 °C a při ročních srážkách mezi 50 a 2 628 mm. Rostoucí extrémy však vystavují tato zvířata podmínkám mimo jejich přirozený prostor. Vedoucí autorka studie Chaohui Li upozorňuje, že tyto změny pocítí nejsilněji země, které již nyní čelí hladu, ekonomické nestabilitě a politické křehkosti.
Nejvíce zasáhnutým kontinentem bude pravděpodobně Afrika. Pokud bude pokračovat expanze fosilních paliv, tamní pastviny by se mohly smrknout až o 65 %. Jelikož jsou teploty v Africe již nyní na horní hranici bezpečného klimatického prostoru, další nárůst způsobí posun vhodných oblastí směrem na jih. Protože však africká pevnina končí v Antarktickém oceánu, tyto obyvatelné pásy se nakonec přesunou mimo kontinent, což povede k nevratné ztrátě využitelné půdy.
Dopady krize negativně ovlivní 110 až 140 milionů pastevců a přibližně 1,5 miliardy zvířat. Studie zdůrazňuje, že lidé i zvířata se budou muset buď přizpůsobit, nebo se přemístit, jinak budou čelit zániku. Prajal Pradhan z Univerzity v Groningenu poznamenává, že rozsah změn je tak velký, že tradiční adaptační strategie, jako je migrace stád nebo změna chovaných druhů, již nebudou v mnoha regionech stačit.
Zároveň se zde však otevírá příležitost pro sektor alternativních bílkovin. Živočišná výroba je zodpovědná až za pětinu celosvětových emisí a využívá 80 % veškeré zemědělské půdy. Rostlinné alternativy, maso vyráběné fermentací nebo kultivované maso představují cestu, jak zajistit potravinovou bezpečnost s minimálními nároky na půdu a vodu. Výzkumy z let 2023 a 2025 potvrzují, že přechod na rostlinnou stravu může snížit emise a znečištění vod až o 75 %.
Rozvoj technologií v potravinářství by mohl nabídnout hospodářským zvířatům a farmářům „únikovou cestu“ z nebezpečných dopadů klimatu. Produkty, které k výrobě nepotřebují obrovské plochy pastvin, mohou stabilizovat ceny masa, které v poslední době dosahují rekordních výšin. Strategie rychlého odklonu od fosilních paliv a podpora alternativních zdrojů bílkovin tak zůstávají klíčovými nástroji pro minimalizaci existenčních škod v zemědělství.
Podle závěrů studie se lidstvo již nemůže tvářit, že situace na pastvinách zůstává normální. Budoucnost potravinové bezpečnosti závisí na schopnosti včas reagovat na posun klimatických nik, které dosud naše zemědělství podporovaly.
Nové vědecké poznatky ukazují, že lék zvaný baxdrostat, původně vyvíjený proti vysokému krevnímu tlaku, by mohl představovat trvalý lék na častou a specifickou formu hypertenze. Výzkum publikovaný v odborném časopise New England Journal of Medicine přinesl překvapivé zjištění, že příznivý účinek léku na pacienty přetrvával dokonce až dva roky po ukončení jeho pravidelného užívání.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
