Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Pastviny dnes pokrývají celou třetinu zemského povrchu a jsou domovem stovek milionů pastevců. Vědci ve studii publikované v časopise PNAS definovali takzvaný „bezpečný klimatický prostor“ pro chov skotu, ovcí a koz. Při hodnocení vycházeli z faktorů, jako jsou teplota, srážky, vlhkost a rychlost větru, které zásadně ovlivňují životaschopnost těchto ekosystémů.
Výsledky ukazují, že oteplování planety v příštích desetiletích zásadně zúží oblasti, kde se pastvě zvířat daří. Podle spoluautora studie Maximiliana Kotze změna klimatu fundamentálně zpochybňuje zemědělské postupy, které existovaly po celá staletí. Chov založený na pastvě je totiž extrémně závislý na stabilitě prostředí a dostupnosti vody, což jsou faktory, které se nyní stávají nepředvídatelnými.
Dosud se chovu hospodářských zvířat dařilo v rozmezí teplot od -3 °C do 29 °C a při ročních srážkách mezi 50 a 2 628 mm. Rostoucí extrémy však vystavují tato zvířata podmínkám mimo jejich přirozený prostor. Vedoucí autorka studie Chaohui Li upozorňuje, že tyto změny pocítí nejsilněji země, které již nyní čelí hladu, ekonomické nestabilitě a politické křehkosti.
Nejvíce zasáhnutým kontinentem bude pravděpodobně Afrika. Pokud bude pokračovat expanze fosilních paliv, tamní pastviny by se mohly smrknout až o 65 %. Jelikož jsou teploty v Africe již nyní na horní hranici bezpečného klimatického prostoru, další nárůst způsobí posun vhodných oblastí směrem na jih. Protože však africká pevnina končí v Antarktickém oceánu, tyto obyvatelné pásy se nakonec přesunou mimo kontinent, což povede k nevratné ztrátě využitelné půdy.
Dopady krize negativně ovlivní 110 až 140 milionů pastevců a přibližně 1,5 miliardy zvířat. Studie zdůrazňuje, že lidé i zvířata se budou muset buď přizpůsobit, nebo se přemístit, jinak budou čelit zániku. Prajal Pradhan z Univerzity v Groningenu poznamenává, že rozsah změn je tak velký, že tradiční adaptační strategie, jako je migrace stád nebo změna chovaných druhů, již nebudou v mnoha regionech stačit.
Zároveň se zde však otevírá příležitost pro sektor alternativních bílkovin. Živočišná výroba je zodpovědná až za pětinu celosvětových emisí a využívá 80 % veškeré zemědělské půdy. Rostlinné alternativy, maso vyráběné fermentací nebo kultivované maso představují cestu, jak zajistit potravinovou bezpečnost s minimálními nároky na půdu a vodu. Výzkumy z let 2023 a 2025 potvrzují, že přechod na rostlinnou stravu může snížit emise a znečištění vod až o 75 %.
Rozvoj technologií v potravinářství by mohl nabídnout hospodářským zvířatům a farmářům „únikovou cestu“ z nebezpečných dopadů klimatu. Produkty, které k výrobě nepotřebují obrovské plochy pastvin, mohou stabilizovat ceny masa, které v poslední době dosahují rekordních výšin. Strategie rychlého odklonu od fosilních paliv a podpora alternativních zdrojů bílkovin tak zůstávají klíčovými nástroji pro minimalizaci existenčních škod v zemědělství.
Podle závěrů studie se lidstvo již nemůže tvářit, že situace na pastvinách zůstává normální. Budoucnost potravinové bezpečnosti závisí na schopnosti včas reagovat na posun klimatických nik, které dosud naše zemědělství podporovaly.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
