Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Pastviny dnes pokrývají celou třetinu zemského povrchu a jsou domovem stovek milionů pastevců. Vědci ve studii publikované v časopise PNAS definovali takzvaný „bezpečný klimatický prostor“ pro chov skotu, ovcí a koz. Při hodnocení vycházeli z faktorů, jako jsou teplota, srážky, vlhkost a rychlost větru, které zásadně ovlivňují životaschopnost těchto ekosystémů.
Výsledky ukazují, že oteplování planety v příštích desetiletích zásadně zúží oblasti, kde se pastvě zvířat daří. Podle spoluautora studie Maximiliana Kotze změna klimatu fundamentálně zpochybňuje zemědělské postupy, které existovaly po celá staletí. Chov založený na pastvě je totiž extrémně závislý na stabilitě prostředí a dostupnosti vody, což jsou faktory, které se nyní stávají nepředvídatelnými.
Dosud se chovu hospodářských zvířat dařilo v rozmezí teplot od -3 °C do 29 °C a při ročních srážkách mezi 50 a 2 628 mm. Rostoucí extrémy však vystavují tato zvířata podmínkám mimo jejich přirozený prostor. Vedoucí autorka studie Chaohui Li upozorňuje, že tyto změny pocítí nejsilněji země, které již nyní čelí hladu, ekonomické nestabilitě a politické křehkosti.
Nejvíce zasáhnutým kontinentem bude pravděpodobně Afrika. Pokud bude pokračovat expanze fosilních paliv, tamní pastviny by se mohly smrknout až o 65 %. Jelikož jsou teploty v Africe již nyní na horní hranici bezpečného klimatického prostoru, další nárůst způsobí posun vhodných oblastí směrem na jih. Protože však africká pevnina končí v Antarktickém oceánu, tyto obyvatelné pásy se nakonec přesunou mimo kontinent, což povede k nevratné ztrátě využitelné půdy.
Dopady krize negativně ovlivní 110 až 140 milionů pastevců a přibližně 1,5 miliardy zvířat. Studie zdůrazňuje, že lidé i zvířata se budou muset buď přizpůsobit, nebo se přemístit, jinak budou čelit zániku. Prajal Pradhan z Univerzity v Groningenu poznamenává, že rozsah změn je tak velký, že tradiční adaptační strategie, jako je migrace stád nebo změna chovaných druhů, již nebudou v mnoha regionech stačit.
Zároveň se zde však otevírá příležitost pro sektor alternativních bílkovin. Živočišná výroba je zodpovědná až za pětinu celosvětových emisí a využívá 80 % veškeré zemědělské půdy. Rostlinné alternativy, maso vyráběné fermentací nebo kultivované maso představují cestu, jak zajistit potravinovou bezpečnost s minimálními nároky na půdu a vodu. Výzkumy z let 2023 a 2025 potvrzují, že přechod na rostlinnou stravu může snížit emise a znečištění vod až o 75 %.
Rozvoj technologií v potravinářství by mohl nabídnout hospodářským zvířatům a farmářům „únikovou cestu“ z nebezpečných dopadů klimatu. Produkty, které k výrobě nepotřebují obrovské plochy pastvin, mohou stabilizovat ceny masa, které v poslední době dosahují rekordních výšin. Strategie rychlého odklonu od fosilních paliv a podpora alternativních zdrojů bílkovin tak zůstávají klíčovými nástroji pro minimalizaci existenčních škod v zemědělství.
Podle závěrů studie se lidstvo již nemůže tvářit, že situace na pastvinách zůstává normální. Budoucnost potravinové bezpečnosti závisí na schopnosti včas reagovat na posun klimatických nik, které dosud naše zemědělství podporovaly.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
