Lidé se přizpůsobí, nebo přestěhují. Studie odhalila drtivý dopad extrémního počasí na zemědělství

Pastviny dnes pokrývají celou třetinu zemského povrchu a jsou domovem stovek milionů pastevců. Vědci ve studii publikované v časopise PNAS definovali takzvaný „bezpečný klimatický prostor“ pro chov skotu, ovcí a koz. Při hodnocení vycházeli z faktorů, jako jsou teplota, srážky, vlhkost a rychlost větru, které zásadně ovlivňují životaschopnost těchto ekosystémů.

Výsledky ukazují, že oteplování planety v příštích desetiletích zásadně zúží oblasti, kde se pastvě zvířat daří. Podle spoluautora studie Maximiliana Kotze změna klimatu fundamentálně zpochybňuje zemědělské postupy, které existovaly po celá staletí. Chov založený na pastvě je totiž extrémně závislý na stabilitě prostředí a dostupnosti vody, což jsou faktory, které se nyní stávají nepředvídatelnými.

Dosud se chovu hospodářských zvířat dařilo v rozmezí teplot od -3 °C do 29 °C a při ročních srážkách mezi 50 a 2 628 mm. Rostoucí extrémy však vystavují tato zvířata podmínkám mimo jejich přirozený prostor. Vedoucí autorka studie Chaohui Li upozorňuje, že tyto změny pocítí nejsilněji země, které již nyní čelí hladu, ekonomické nestabilitě a politické křehkosti.

Nejvíce zasáhnutým kontinentem bude pravděpodobně Afrika. Pokud bude pokračovat expanze fosilních paliv, tamní pastviny by se mohly smrknout až o 65 %. Jelikož jsou teploty v Africe již nyní na horní hranici bezpečného klimatického prostoru, další nárůst způsobí posun vhodných oblastí směrem na jih. Protože však africká pevnina končí v Antarktickém oceánu, tyto obyvatelné pásy se nakonec přesunou mimo kontinent, což povede k nevratné ztrátě využitelné půdy.

Dopady krize negativně ovlivní 110 až 140 milionů pastevců a přibližně 1,5 miliardy zvířat. Studie zdůrazňuje, že lidé i zvířata se budou muset buď přizpůsobit, nebo se přemístit, jinak budou čelit zániku. Prajal Pradhan z Univerzity v Groningenu poznamenává, že rozsah změn je tak velký, že tradiční adaptační strategie, jako je migrace stád nebo změna chovaných druhů, již nebudou v mnoha regionech stačit.

Zároveň se zde však otevírá příležitost pro sektor alternativních bílkovin. Živočišná výroba je zodpovědná až za pětinu celosvětových emisí a využívá 80 % veškeré zemědělské půdy. Rostlinné alternativy, maso vyráběné fermentací nebo kultivované maso představují cestu, jak zajistit potravinovou bezpečnost s minimálními nároky na půdu a vodu. Výzkumy z let 2023 a 2025 potvrzují, že přechod na rostlinnou stravu může snížit emise a znečištění vod až o 75 %.

Rozvoj technologií v potravinářství by mohl nabídnout hospodářským zvířatům a farmářům „únikovou cestu“ z nebezpečných dopadů klimatu. Produkty, které k výrobě nepotřebují obrovské plochy pastvin, mohou stabilizovat ceny masa, které v poslední době dosahují rekordních výšin. Strategie rychlého odklonu od fosilních paliv a podpora alternativních zdrojů bílkovin tak zůstávají klíčovými nástroji pro minimalizaci existenčních škod v zemědělství.

Podle závěrů studie se lidstvo již nemůže tvářit, že situace na pastvinách zůstává normální. Budoucnost potravinové bezpečnosti závisí na schopnosti včas reagovat na posun klimatických nik, které dosud naše zemědělství podporovaly.