Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Pastviny dnes pokrývají celou třetinu zemského povrchu a jsou domovem stovek milionů pastevců. Vědci ve studii publikované v časopise PNAS definovali takzvaný „bezpečný klimatický prostor“ pro chov skotu, ovcí a koz. Při hodnocení vycházeli z faktorů, jako jsou teplota, srážky, vlhkost a rychlost větru, které zásadně ovlivňují životaschopnost těchto ekosystémů.
Výsledky ukazují, že oteplování planety v příštích desetiletích zásadně zúží oblasti, kde se pastvě zvířat daří. Podle spoluautora studie Maximiliana Kotze změna klimatu fundamentálně zpochybňuje zemědělské postupy, které existovaly po celá staletí. Chov založený na pastvě je totiž extrémně závislý na stabilitě prostředí a dostupnosti vody, což jsou faktory, které se nyní stávají nepředvídatelnými.
Dosud se chovu hospodářských zvířat dařilo v rozmezí teplot od -3 °C do 29 °C a při ročních srážkách mezi 50 a 2 628 mm. Rostoucí extrémy však vystavují tato zvířata podmínkám mimo jejich přirozený prostor. Vedoucí autorka studie Chaohui Li upozorňuje, že tyto změny pocítí nejsilněji země, které již nyní čelí hladu, ekonomické nestabilitě a politické křehkosti.
Nejvíce zasáhnutým kontinentem bude pravděpodobně Afrika. Pokud bude pokračovat expanze fosilních paliv, tamní pastviny by se mohly smrknout až o 65 %. Jelikož jsou teploty v Africe již nyní na horní hranici bezpečného klimatického prostoru, další nárůst způsobí posun vhodných oblastí směrem na jih. Protože však africká pevnina končí v Antarktickém oceánu, tyto obyvatelné pásy se nakonec přesunou mimo kontinent, což povede k nevratné ztrátě využitelné půdy.
Dopady krize negativně ovlivní 110 až 140 milionů pastevců a přibližně 1,5 miliardy zvířat. Studie zdůrazňuje, že lidé i zvířata se budou muset buď přizpůsobit, nebo se přemístit, jinak budou čelit zániku. Prajal Pradhan z Univerzity v Groningenu poznamenává, že rozsah změn je tak velký, že tradiční adaptační strategie, jako je migrace stád nebo změna chovaných druhů, již nebudou v mnoha regionech stačit.
Zároveň se zde však otevírá příležitost pro sektor alternativních bílkovin. Živočišná výroba je zodpovědná až za pětinu celosvětových emisí a využívá 80 % veškeré zemědělské půdy. Rostlinné alternativy, maso vyráběné fermentací nebo kultivované maso představují cestu, jak zajistit potravinovou bezpečnost s minimálními nároky na půdu a vodu. Výzkumy z let 2023 a 2025 potvrzují, že přechod na rostlinnou stravu může snížit emise a znečištění vod až o 75 %.
Rozvoj technologií v potravinářství by mohl nabídnout hospodářským zvířatům a farmářům „únikovou cestu“ z nebezpečných dopadů klimatu. Produkty, které k výrobě nepotřebují obrovské plochy pastvin, mohou stabilizovat ceny masa, které v poslední době dosahují rekordních výšin. Strategie rychlého odklonu od fosilních paliv a podpora alternativních zdrojů bílkovin tak zůstávají klíčovými nástroji pro minimalizaci existenčních škod v zemědělství.
Podle závěrů studie se lidstvo již nemůže tvářit, že situace na pastvinách zůstává normální. Budoucnost potravinové bezpečnosti závisí na schopnosti včas reagovat na posun klimatických nik, které dosud naše zemědělství podporovaly.
Opakované a zesílené ukrajinské útoky na Krymský poloostrov vedly k rozsáhlým výpadkům elektrického proudu v jeho největším městě, Sevastopolu. Tamní gubernátor dosazený Kremlem Michail Razvožajev potvrdil zavedení plošných energetických restrikcí a vyzval obyvatele k maximálnímu snížení spotřeby.
Evropa v červnu čelí druhé vlně extrémních veder během dvou měsíců, přičemž na některých místech teploty přesáhly 44 stupňů Celsia. V několika zemích platí výstrahy, přičemž šest států vyhlásilo nejvyšší červený stupeň. Francie zařadila do této nejvážnější kategorie 72 ze svých 96 departementů a v souvislosti s horky se v zemi utopilo nejméně 40 lidí, kteří se snažili zchladit.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
