Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před nočními mrazy, které mohou ohrozit kvetoucí ovocné stromy a další vegetaci. Od soboty do pondělního rána mají teploty klesat až k -5 °C, a to prakticky na celém území republiky.
Česko čeká mrazivý víkend. Vlivem přílivu studeného arktického vzduchu ze severu klesnou teploty během noci na neděli a pondělí až na -5 °C. Výstrahu před mrazy vydal v pátek Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) s platností pro celé území republiky.
„Na většině území se očekává mráz, který může zejména v polohách pod 500 metrů nad mořem poškodit vegetaci, hlavně kvetoucí ovocné stromy,“ uvedli meteorologové ve své zprávě. Výstraha se vztahuje na období od sobotní půlnoci do pondělních osmi hodin ráno.
Na výrazně nižší teploty by se měli připravit především zahrádkáři a ovocnáři. ČHMÚ doporučuje používat ochranné prostředky, jako je jemné postřikování porostů vodou nebo dýmování. „Jde o klasické metody, které snižují dopad mrazu přímo na rostliny,“ doplňuje ústav.
Ani první polovina příštího týdne nebude zcela bez rizika. V noci na úterý a středu by se teploty měly pohybovat mezi +3 a -1 °C. „I v tomto období může ještě mráz poškodit vegetaci, ale už podstatně méně a na menší ploše,“ upřesnil ČHMÚ s tím, že výstrahy budou případně aktualizovány podle nejnovějších předpovědí.
Zejména citlivé na mrazy jsou ovocné dřeviny v plném květu. Podle odborníků může docházet nejen k poškození květů, ale i k narušení vývoje plodů. Po extrémně teplém březnu je nástup chladného vzduchu pro mnohé pěstitele nepříjemným překvapením.
Meteorologové apelují na veřejnost, aby vývoj počasí pečlivě sledovala. „Bude záležet na konkrétních podmínkách v jednotlivých lokalitách – rozhodující bude nejen teplota, ale i vítr, oblačnost a vlhkost vzduchu,“ dodává ČHMÚ.
Severní země, známé svým chladným podnebím, se letos potýkají s „neuvěřitelným“ vedrem, které pokračuje a zesiluje vlivem znečištění ovzduší. Teploty v oblasti se vyšplhaly na historické maximum a vědci je označují za rekordní od začátku měření v roce 1961.
Lidé v Gaze už několik měsíců čelí tragickému hladomoru, který postupně ničí celé rodiny. I když se tento týden oficiálně potvrdil „nejhorší scénář hladomoru“ ze strany odborníků OSN, ti, kdo v Gaze žijí, to věděli už dlouho – vidí, jak jejich děti umírají hlady.
V srpnu 1945 svět zažil neuvěřitelný okamžik, který navždy změnil dějiny lidstva – bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki atomovými bombami. Tento strašlivý čin, jenž ukončil druhou světovou válku, stále rezonuje v kolektivní paměti jako varování před ničivou silou jaderného konfliktu. Příběh o útoku na Hirošimu a Nagasaki, jak jej odhalují novější historické a filmové práce, například oscarový film Oppenheimer, je jedním z nejtemnějších v dějinách války.
Západní mocnosti včetně Velké Británie a Kanady se chystají uznat Palestinu jako nezávislý stát poté, co tak učinila Francie. Tento krok má posílit diplomatický tlak na Izrael a vyvážit jednostrannou podporu USA, které i přes humanitární krizi v Gaze nadále plně stojí za izraelskou vládou. Přestože je uznání Palestiny nutné a symbolicky silné, narazí na realitu rozděleného území, nefunkčních institucí a přítomnosti Hamásu, což vytváří takřka neřešitelný politický a bezpečnostní paradox.
Donald Trump oznámil, že propustí šéfku Úřadu pro statistiku práce (BLS), Eriku McEntarfer, po zveřejnění zprávy o zaměstnanosti, která vyvolala obavy o účinky jeho celních politik na ekonomiku. Na sociálních sítích Trump obvinil McEntarferovou bez jakýchkoli důkazů z toho, že manipulovala s čísly o pracovních místech z politických důvodů.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
