Turecko zažívá mimořádně horké dny, kdy teploty dosahují rekordních hodnot. V pátek byla na jihovýchodě země, konkrétně ve městě Silopi, naměřena teplota 50,5 °C, což je nový národní rekord. Město se nachází jen 10 kilometrů od hranic s Irákem a Sýrií. Dosavadní rekord 49,5 °C byl zaznamenán v srpnu 2023, uvedl server Deutsche Welle.
Turecké ministerstvo životního prostředí uvedlo, že teplota o 12 °C převyšuje obvyklé průměry pro tento měsíc. Po celé zemi byly na 132 meteorologických stanicích zaznamenány rekordní teploty pro měsíc červenec.
Zdravotnické instituce ve městě hlásí zvýšený počet pacientů s dehydratací, úpalem a střevními nemocemi. Také několik nemocnic uvedlo, že se potýkají s rostoucím počtem případů souvisejících s vysokými teplotami.
Teplé počasí, zesílené silnými větry a suchými podmínkami, přispívá k šíření lesních požárů po celé zemi. V pátek vzplanul nový požár v blízkosti výškových budov v oblíbeném přímořském letovisku Antalya na jihu Turecka. Evakuováno bylo několik domácností z městské části Aksu a okolních oblastí. Teplota v Antalyi dosáhla 46,1 °C, což je nejvyšší červencová teplota, jaká byla ve městě zaznamenána od začátku měření v roce 1930.
Požáry byly hlášeny také v dalších tureckých provinciích, jako jsou Karabuk, Sakarya a Bilecik. V některých oblastech byly evakuovány vesnice. Největší tragédií byla smrt 13 lidí, kteří přišli o život při hašení požáru v provincii Eskisehir na západě Turecka.
Prezident Recep Tayyip Erdogan po pátečních modlitbách prohlásil, že Turecko čelí „opravdu velké katastrofě“. Podle jeho slov se 25 000 hasičů, podpořených 27 letadly, 105 vrtulníky a 6 000 pozemními vozidly, snaží požáry zvládnout.
Podobné problémy jako Turecko mají i další země východního Středomoří, kde se i nadále potýkají s extrémním horkem a požáry. Řecko, Kypr a Albánie čelí vysokým teplotám, které často přesahují 45 °C. Řecké úřady v sobotu požádaly Evropskou unii o pomoc při boji s požáry, které vypukly v několika regionech.
Jedním z nejhorších požárů byl ten, který vypukl severně od Athén, kde byla zničena řada domů a policie musela evakuovat obyvatele. V sobotu bojovali hasiči s plameny ve čtvrti Kryoneri na severozápadě Athén, kde k požáru přispívaly silné větry. Požáry se rovněž šířily na Peloponéském poloostrově a na několika řeckých ostrovech, včetně Kréty, Euboei a Kythery.
Řecké úřady ohlásily, že v důsledku vlny veder byly teploty v zemi opakovaně vyšší než 45 °C. Kvůli nebezpečným podmínkám byla dokonce dočasně uzavřena Akropole, nejvýznamnější archeologická lokalita v Řecku, a to v nejteplejší části dne mezi polednem a 17:00. Úřady varovaly turisty, aby se zdržovali ve stínu.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
