Turecko zažívá mimořádně horké dny, kdy teploty dosahují rekordních hodnot. V pátek byla na jihovýchodě země, konkrétně ve městě Silopi, naměřena teplota 50,5 °C, což je nový národní rekord. Město se nachází jen 10 kilometrů od hranic s Irákem a Sýrií. Dosavadní rekord 49,5 °C byl zaznamenán v srpnu 2023, uvedl server Deutsche Welle.
Turecké ministerstvo životního prostředí uvedlo, že teplota o 12 °C převyšuje obvyklé průměry pro tento měsíc. Po celé zemi byly na 132 meteorologických stanicích zaznamenány rekordní teploty pro měsíc červenec.
Zdravotnické instituce ve městě hlásí zvýšený počet pacientů s dehydratací, úpalem a střevními nemocemi. Také několik nemocnic uvedlo, že se potýkají s rostoucím počtem případů souvisejících s vysokými teplotami.
Teplé počasí, zesílené silnými větry a suchými podmínkami, přispívá k šíření lesních požárů po celé zemi. V pátek vzplanul nový požár v blízkosti výškových budov v oblíbeném přímořském letovisku Antalya na jihu Turecka. Evakuováno bylo několik domácností z městské části Aksu a okolních oblastí. Teplota v Antalyi dosáhla 46,1 °C, což je nejvyšší červencová teplota, jaká byla ve městě zaznamenána od začátku měření v roce 1930.
Požáry byly hlášeny také v dalších tureckých provinciích, jako jsou Karabuk, Sakarya a Bilecik. V některých oblastech byly evakuovány vesnice. Největší tragédií byla smrt 13 lidí, kteří přišli o život při hašení požáru v provincii Eskisehir na západě Turecka.
Prezident Recep Tayyip Erdogan po pátečních modlitbách prohlásil, že Turecko čelí „opravdu velké katastrofě“. Podle jeho slov se 25 000 hasičů, podpořených 27 letadly, 105 vrtulníky a 6 000 pozemními vozidly, snaží požáry zvládnout.
Podobné problémy jako Turecko mají i další země východního Středomoří, kde se i nadále potýkají s extrémním horkem a požáry. Řecko, Kypr a Albánie čelí vysokým teplotám, které často přesahují 45 °C. Řecké úřady v sobotu požádaly Evropskou unii o pomoc při boji s požáry, které vypukly v několika regionech.
Jedním z nejhorších požárů byl ten, který vypukl severně od Athén, kde byla zničena řada domů a policie musela evakuovat obyvatele. V sobotu bojovali hasiči s plameny ve čtvrti Kryoneri na severozápadě Athén, kde k požáru přispívaly silné větry. Požáry se rovněž šířily na Peloponéském poloostrově a na několika řeckých ostrovech, včetně Kréty, Euboei a Kythery.
Řecké úřady ohlásily, že v důsledku vlny veder byly teploty v zemi opakovaně vyšší než 45 °C. Kvůli nebezpečným podmínkám byla dokonce dočasně uzavřena Akropole, nejvýznamnější archeologická lokalita v Řecku, a to v nejteplejší části dne mezi polednem a 17:00. Úřady varovaly turisty, aby se zdržovali ve stínu.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
