Turecko zažívá mimořádně horké dny, kdy teploty dosahují rekordních hodnot. V pátek byla na jihovýchodě země, konkrétně ve městě Silopi, naměřena teplota 50,5 °C, což je nový národní rekord. Město se nachází jen 10 kilometrů od hranic s Irákem a Sýrií. Dosavadní rekord 49,5 °C byl zaznamenán v srpnu 2023, uvedl server Deutsche Welle.
Turecké ministerstvo životního prostředí uvedlo, že teplota o 12 °C převyšuje obvyklé průměry pro tento měsíc. Po celé zemi byly na 132 meteorologických stanicích zaznamenány rekordní teploty pro měsíc červenec.
Zdravotnické instituce ve městě hlásí zvýšený počet pacientů s dehydratací, úpalem a střevními nemocemi. Také několik nemocnic uvedlo, že se potýkají s rostoucím počtem případů souvisejících s vysokými teplotami.
Teplé počasí, zesílené silnými větry a suchými podmínkami, přispívá k šíření lesních požárů po celé zemi. V pátek vzplanul nový požár v blízkosti výškových budov v oblíbeném přímořském letovisku Antalya na jihu Turecka. Evakuováno bylo několik domácností z městské části Aksu a okolních oblastí. Teplota v Antalyi dosáhla 46,1 °C, což je nejvyšší červencová teplota, jaká byla ve městě zaznamenána od začátku měření v roce 1930.
Požáry byly hlášeny také v dalších tureckých provinciích, jako jsou Karabuk, Sakarya a Bilecik. V některých oblastech byly evakuovány vesnice. Největší tragédií byla smrt 13 lidí, kteří přišli o život při hašení požáru v provincii Eskisehir na západě Turecka.
Prezident Recep Tayyip Erdogan po pátečních modlitbách prohlásil, že Turecko čelí „opravdu velké katastrofě“. Podle jeho slov se 25 000 hasičů, podpořených 27 letadly, 105 vrtulníky a 6 000 pozemními vozidly, snaží požáry zvládnout.
Podobné problémy jako Turecko mají i další země východního Středomoří, kde se i nadále potýkají s extrémním horkem a požáry. Řecko, Kypr a Albánie čelí vysokým teplotám, které často přesahují 45 °C. Řecké úřady v sobotu požádaly Evropskou unii o pomoc při boji s požáry, které vypukly v několika regionech.
Jedním z nejhorších požárů byl ten, který vypukl severně od Athén, kde byla zničena řada domů a policie musela evakuovat obyvatele. V sobotu bojovali hasiči s plameny ve čtvrti Kryoneri na severozápadě Athén, kde k požáru přispívaly silné větry. Požáry se rovněž šířily na Peloponéském poloostrově a na několika řeckých ostrovech, včetně Kréty, Euboei a Kythery.
Řecké úřady ohlásily, že v důsledku vlny veder byly teploty v zemi opakovaně vyšší než 45 °C. Kvůli nebezpečným podmínkám byla dokonce dočasně uzavřena Akropole, nejvýznamnější archeologická lokalita v Řecku, a to v nejteplejší části dne mezi polednem a 17:00. Úřady varovaly turisty, aby se zdržovali ve stínu.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
