Turecko zažívá mimořádně horké dny, kdy teploty dosahují rekordních hodnot. V pátek byla na jihovýchodě země, konkrétně ve městě Silopi, naměřena teplota 50,5 °C, což je nový národní rekord. Město se nachází jen 10 kilometrů od hranic s Irákem a Sýrií. Dosavadní rekord 49,5 °C byl zaznamenán v srpnu 2023, uvedl server Deutsche Welle.
Turecké ministerstvo životního prostředí uvedlo, že teplota o 12 °C převyšuje obvyklé průměry pro tento měsíc. Po celé zemi byly na 132 meteorologických stanicích zaznamenány rekordní teploty pro měsíc červenec.
Zdravotnické instituce ve městě hlásí zvýšený počet pacientů s dehydratací, úpalem a střevními nemocemi. Také několik nemocnic uvedlo, že se potýkají s rostoucím počtem případů souvisejících s vysokými teplotami.
Teplé počasí, zesílené silnými větry a suchými podmínkami, přispívá k šíření lesních požárů po celé zemi. V pátek vzplanul nový požár v blízkosti výškových budov v oblíbeném přímořském letovisku Antalya na jihu Turecka. Evakuováno bylo několik domácností z městské části Aksu a okolních oblastí. Teplota v Antalyi dosáhla 46,1 °C, což je nejvyšší červencová teplota, jaká byla ve městě zaznamenána od začátku měření v roce 1930.
Požáry byly hlášeny také v dalších tureckých provinciích, jako jsou Karabuk, Sakarya a Bilecik. V některých oblastech byly evakuovány vesnice. Největší tragédií byla smrt 13 lidí, kteří přišli o život při hašení požáru v provincii Eskisehir na západě Turecka.
Prezident Recep Tayyip Erdogan po pátečních modlitbách prohlásil, že Turecko čelí „opravdu velké katastrofě“. Podle jeho slov se 25 000 hasičů, podpořených 27 letadly, 105 vrtulníky a 6 000 pozemními vozidly, snaží požáry zvládnout.
Podobné problémy jako Turecko mají i další země východního Středomoří, kde se i nadále potýkají s extrémním horkem a požáry. Řecko, Kypr a Albánie čelí vysokým teplotám, které často přesahují 45 °C. Řecké úřady v sobotu požádaly Evropskou unii o pomoc při boji s požáry, které vypukly v několika regionech.
Jedním z nejhorších požárů byl ten, který vypukl severně od Athén, kde byla zničena řada domů a policie musela evakuovat obyvatele. V sobotu bojovali hasiči s plameny ve čtvrti Kryoneri na severozápadě Athén, kde k požáru přispívaly silné větry. Požáry se rovněž šířily na Peloponéském poloostrově a na několika řeckých ostrovech, včetně Kréty, Euboei a Kythery.
Řecké úřady ohlásily, že v důsledku vlny veder byly teploty v zemi opakovaně vyšší než 45 °C. Kvůli nebezpečným podmínkám byla dokonce dočasně uzavřena Akropole, nejvýznamnější archeologická lokalita v Řecku, a to v nejteplejší části dne mezi polednem a 17:00. Úřady varovaly turisty, aby se zdržovali ve stínu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
