Turecko zažívá mimořádně horké dny, kdy teploty dosahují rekordních hodnot. V pátek byla na jihovýchodě země, konkrétně ve městě Silopi, naměřena teplota 50,5 °C, což je nový národní rekord. Město se nachází jen 10 kilometrů od hranic s Irákem a Sýrií. Dosavadní rekord 49,5 °C byl zaznamenán v srpnu 2023, uvedl server Deutsche Welle.
Turecké ministerstvo životního prostředí uvedlo, že teplota o 12 °C převyšuje obvyklé průměry pro tento měsíc. Po celé zemi byly na 132 meteorologických stanicích zaznamenány rekordní teploty pro měsíc červenec.
Zdravotnické instituce ve městě hlásí zvýšený počet pacientů s dehydratací, úpalem a střevními nemocemi. Také několik nemocnic uvedlo, že se potýkají s rostoucím počtem případů souvisejících s vysokými teplotami.
Teplé počasí, zesílené silnými větry a suchými podmínkami, přispívá k šíření lesních požárů po celé zemi. V pátek vzplanul nový požár v blízkosti výškových budov v oblíbeném přímořském letovisku Antalya na jihu Turecka. Evakuováno bylo několik domácností z městské části Aksu a okolních oblastí. Teplota v Antalyi dosáhla 46,1 °C, což je nejvyšší červencová teplota, jaká byla ve městě zaznamenána od začátku měření v roce 1930.
Požáry byly hlášeny také v dalších tureckých provinciích, jako jsou Karabuk, Sakarya a Bilecik. V některých oblastech byly evakuovány vesnice. Největší tragédií byla smrt 13 lidí, kteří přišli o život při hašení požáru v provincii Eskisehir na západě Turecka.
Prezident Recep Tayyip Erdogan po pátečních modlitbách prohlásil, že Turecko čelí „opravdu velké katastrofě“. Podle jeho slov se 25 000 hasičů, podpořených 27 letadly, 105 vrtulníky a 6 000 pozemními vozidly, snaží požáry zvládnout.
Podobné problémy jako Turecko mají i další země východního Středomoří, kde se i nadále potýkají s extrémním horkem a požáry. Řecko, Kypr a Albánie čelí vysokým teplotám, které často přesahují 45 °C. Řecké úřady v sobotu požádaly Evropskou unii o pomoc při boji s požáry, které vypukly v několika regionech.
Jedním z nejhorších požárů byl ten, který vypukl severně od Athén, kde byla zničena řada domů a policie musela evakuovat obyvatele. V sobotu bojovali hasiči s plameny ve čtvrti Kryoneri na severozápadě Athén, kde k požáru přispívaly silné větry. Požáry se rovněž šířily na Peloponéském poloostrově a na několika řeckých ostrovech, včetně Kréty, Euboei a Kythery.
Řecké úřady ohlásily, že v důsledku vlny veder byly teploty v zemi opakovaně vyšší než 45 °C. Kvůli nebezpečným podmínkám byla dokonce dočasně uzavřena Akropole, nejvýznamnější archeologická lokalita v Řecku, a to v nejteplejší části dne mezi polednem a 17:00. Úřady varovaly turisty, aby se zdržovali ve stínu.
Uspořádat rozhovor s hlavou státu je obvykle na novináři, který musí oficiálně požádat o setkání. Avšak v případě běloruského diktátora Alexandra Lukašenka to bylo naopak. Od jara se jeho spojenci vytrvale snažili kontaktovat novináře Simona Shustera s nabídkou rozhovoru. Nebylo okamžitě zřejmé, co Bělorusové chtějí, jelikož se novinář zabýval spíše Ruskem a Ukrajinou. Lukašenkův režim platí za jeden z nejrepresivnějších a nejizolovanějších na světě, a má téměř nulové vztahy se čtyřmi z pěti sousedních států. Jeho závislost na Rusku je téměř stoprocentní. Od roku 2022 Rusko využívá Bělorusko jako hlavní základnu, výcvikové středisko a zdroj zásob pro svou invazi na Ukrajinu. Přestože Lukašenko se vyhnul přímému zapojení do bojů, Ukrajina i většina Evropy ho považují za Putinova spojence.
Evropské státy zachvátily obavy, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podaří rozdělit transatlantické spojenectví a získat vše, co si na Ukrajině přeje. V souvislosti s nečekaně oznámeným summitem na Aljašce, kde se má Putin setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeden z nejmenovaných evropských diplomatů pro CNN uvedl, že se Evropa ocitá v nebezpečí, že bude „pouhou poznámkou pod čarou v dějinách“.
Nedávné rozhodnutí Austrálie, Spojeného království, Francie a Kanady uznat palestinský stát signalizuje rostoucí globální shodu na tom, že Palestinci mají právo na vlastní stát. Tento historický krok, který má Austrálie učinit na Valném shromáždění OSN v září, má však spíše symbolický význam. Představa skutečného, funkčního palestinského státu složeného ze Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Východního Jeruzaléma, je totiž v současné situaci velmi vzdálená realitě. Izraelská vláda, v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, myšlenku dvoustátního řešení zcela odmítá a označila zmíněná uznání za „hanebná“. Jaké jsou tedy klíčové překážky, které je nutné překonat, aby se palestinský stát stal skutečností?
Lymská borelióza je v současnosti celosvětově na vzestupu, přičemž k jejímu šíření přispívají zejména klimatické změny. Přesto i nadále zůstává pro mnohé lékaře těžké její příznaky rozpoznat, což často vede k chybným diagnózám a pozdní léčbě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře odsoudil plány některých evropských zemí na uznání palestinského státu. Během tiskové konference nazval tuto myšlenku „podvodem“ a prohlásil, že by takový krok nevedl k míru, ale naopak k válce. Uvedl, že drtivá většina izraelské veřejnosti se staví proti vzniku palestinského státu, protože v něm vidí hrozbu pro svou bezpečnost.
Meir Simcha je jedním z mnoha osadníků, kteří v okupovaném Západním břehu Jordánu intenzivně usilují o rozšíření židovských komunit na úkor Palestinců. Pod fíkovníkem, poblíž pramene vody, vysvětluje, že aktuální dění je pro něj zvláštním obdobím. Simcha je přesvědčen, že se blíží chvíle, kdy se území, které považuje za biblickou domovinu židovského národa, definitivně stane jejich. Pohled na krajinu v jeho okolí, kdysi obývanou palestinskými farmáři, dnes vypovídá o posunu, který se stal v posledních letech.
Posledním známým partnerem Veroniky Žilkové byl hudebník Josef Holomáč, ale jejich vztah je již nějaký čas minulostí. I proto nejspíš známá herečka už nečekala, že jí z toho mohou plynout nějaké potíže. Pak ale vyšlo najevo, že si na ni brousí zuby bývalá manželka Holomáče. On je ale připraven Žilkové pomoci.
Spousta slavných tváří se objevila na pátečním posledním rozloučení s Jiřím Krampolem, ale dva známí lidé účast odřekli. Kromě legendární herečky Jiřiny Bohdalové to byl exprezident Miloš Zeman. Podle organizátora smutečního obřadu se zřejmě urazil.
Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany.
Nedělní 18. hodinou vyvrcholí aktuální výstraha před vysokými teplotami, která se týká zejména jižní Moravy. Meteorologové již ale avizují, že příští týden může být v Česku ještě tepleji. Maxima zřejmě vystoupají nad 35 stupňů.
Veronika Arichteva v červenci odhalila, že čeká s manželem Biserem druhého společného potomka. Dítě přijde na svět přibližně pět let po starším sourozenci. Některé fanynky si možná řeknou, že je to poměrně dlouhá doba. Známá herečka se proto rozhodla něco prozradit, ale zatím opravdu jen něco.
Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí.
