Ztráta nejbližšího poradce Volodymyra Zelenského představuje pro ukrajinského prezidenta obrovskou osobní ránu a mohla by potenciálně oslabit jeho autoritu. Andrij Jermak rezignoval v pátek, jen několik hodin poté, co protikorupční úředníci provedli razii v jeho domě v souvislosti s velkým korupčním skandálem, který otřásl zemí. Ačkoli již dříve byli kvůli skandálu nuceni rezignovat dva ministři, Jermakův odchod je zdaleka nejvýznamnější z vnitřního kruhu Zelenského od doby, kdy Rusko před téměř čtyřmi lety zahájilo svou invazi.
Tento dramatický krok nemohl přijít v horší dobu pro Ukrajinu, která je denně bombardována Ruskem a zároveň čelí zvýšenému tlaku ze strany Spojených států na uzavření dohody s Moskvou o ukončení války. V době, kdy potřebuje být silnější než kdy jindy, bude Zelenskyj působit jako osamělá postava bez svého vlivného šéfa kanceláře. Jermak stál po boku Zelenského od jeho kandidatury na prezidenta v roce 2019 a byl klíčovým důvěrníkem od začátku invaze 24. února 2022.
Jermak, přestože nebyl volenou osobou, disponoval obrovskou mocí, včetně pravomocí v oblasti jmenování ministrů a vojenských činitelů, a také rozhodoval o tom, kdo měl přístup k prezidentovi. Byl rovněž jmenován hlavním vyjednavačem mírových rozhovorů a naposledy zastupoval Ukrajinu v Ženevě po boku amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Kritici však dlouhodobě poukazovali na jeho nadměrnou válečnou pozici, kdy byl Jermak fakticky druhou nejmocnější osobou v zemi hned po Zelenském.
V souvislosti s Jermakem se okamžitě objevily otázky o tom, co mohl či nemusel vědět, když se ukázalo, že dvě hlavní ukrajinské protikorupční agentury odhalily spiknutí s cílem kontrolovat zakázky ve státní agentuře pro atomovou energii. Šlo o provize a vyprané peníze v hodnotě zhruba 100 milionů dolarů (přibližně 76 milionů liber).
Zatím není jasné, co přesně vyšetřovatelé hledali při razii v Jermakovo domě. Sám Jermak uvedl, že s úřady plně spolupracuje a zatím nebyl obviněn z žádného trestného činu ani jmenován podezřelým. Protikorupční aktivisté však okamžitě požadovali jeho odchod z funkce. Varovali, že pokud neodejde, riskuje, že skandál poškodí reputaci samotného prezidenta Zelenského.
V úterý začal v Paříži klíčový odvolací soud, který rozhodne o další politické kariéře Marine Le Penové. Politička se snaží zvrátit loňský rozsudek, podle kterého nesmí pět let vykonávat veřejné funkce. Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, lídryně Národního sdružení se nebude moci zúčastnit prezidentských voleb v roce 2027. Le Penová jakékoli pochybení rezolutně odmítá a tvrdí, že se nedopustila ani té nejmenší nesrovnalosti.
Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Bílý dům přitvrdil v postupu vůči Teheránu a zavedl drastické pětadvacetiprocentní clo na dovoz z jakékoliv země, která s Íránem nadále obchoduje. Donald Trump tento krok prezentuje jako trest za krvavé potlačení civilních protestů, které si podle dostupných zpráv vyžádalo životy stovek demonstrantů. Prezident své rozhodnutí oznámil s tím, že jde o definitivní verdikt s okamžitou platností, což okamžitě rozkolísalo globální ekonomiku.
Márnice v forenzním centru Kahrizak jižně od Teheránu se plní těly obětí posledních brutálních zásahů íránského režimu proti odpůrcům. Na videích, která pronikla přes přísnou internetovou blokádu, jsou vidět zoufalí lidé pátrající po svých blízkých mezi desítkami černých pytlů. Mrtví leží nejen v improvizovaných skladech na kovových stolech, ale i venku na zemi přímo na nádvoří nebo v blízkosti zaparkovaných aut. Podle odhadů lidskoprávních organizací se v tomto jediném zařízení může nacházet až 250 těl.
Vláda Grónska vydala v pondělí ostré prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „za žádných okolností nemůže akceptovat“ snahy Donalda Trumpa o převzetí kontroly nad tímto strategickým ostrovem. Reagovala tak na obnovené hrozby amerického prezidenta, který prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“. Trump navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo otřes v základech Evropské unie i Severoatlantické aliance.
Plány Spojených států na masivní obnovu těžby venezuelské ropy by mohly zásadně ohrozit globální klimatické cíle. Podle exkluzivní analýzy společnosti ClimatePartner by tento krok mohl do roku 2050 vyčerpat více než desetinu zbývajícího celosvětového „uhlíkového rozpočtu“, který je nezbytný pro udržení oteplování planety pod hranicí 1,5 °C. Venezuelské zásoby jsou totiž natolik rozsáhlé, že by samy o sobě stačily k vyvolání klimatické katastrofy, pokud by byly vytěženy v plném rozsahu.
Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Protivládní protesty v Íránu, které vypukly koncem prosince 2025 kvůli kolapsu ekonomiky a měny, dosáhly kritického bodu. Zatímco počet obětí krvavých zásahů bezpečnostních složek přesáhl podle lidskoprávních organizací hranici 600, americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Buď splní své dřívější hrozby o vojenské intervenci na pomoc demonstrantům, nebo riskuje ztrátu tváře před mezinárodním společenstvím i íránskou opozicí.
Společnost Meta v pondělí jmenovala Dinu Powell McCormickovou do nově vytvořené role prezidentky a místopředsedkyně správní rady. Tento krok je vnímán jako dosud nejvýraznější snaha technologického giganta o sblížení s Bílým domem po znovuzvolení Donalda Trumpa. McCormicková, která má za sebou bohatou kariéru na Wall Street i v nejvyšších patrech americké politiky, se stává klíčovou spojkou mezi Markem Zuckerbergem a republikánskou administrativou.
Mezinárodní cestovní ruch prochází hlubokou krizí, kterou pohání nepředvídatelná politika americké administrativy. Přestože měly Spojené státy letos zažívat zlatý věk turismu díky oslavám 250 let nezávislosti, stoletému výročí legendární Route 66 a spolupořádání mistrovství světa ve fotbale, realita je opačná. Namísto přílivu návštěvníků čelí země masivnímu odlivu zájmu a miliardovým ztrátám, píše BBC.
Íránem otřásá vlna celonárodních nepokojů, které v lednu vstoupily do kritické fáze. To, co začalo koncem prosince jako hněv trhovců v Teheránu nad kolabující ekonomikou, bleskově přerostlo v násilné protivládní demonstrace napříč všemi 31 provinciemi. Režim reagoval drakonicky – úplným vypnutím internetu a telefonních sítí, čímž zemi informačně izoloval od okolního světa.
Celonárodní protesty v Íránu, které trvají již třetí týden, vyústily v krvavé represe, na které svět reaguje se zděšením i obavami z velkého vojenského konfliktu. Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa zvažuje „velmi tvrdé možnosti“ zásahu poté, co íránský režim podle všeho překročil pomyslnou červenou linii v zacházení s vlastními občany.