Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Jednání, kterého se zúčastnili také premiér Norska Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb, přineslo oboustranně hodnocené konstruktivní výstupy, přestože obě strany v posledních dnech čelily hluboké roztržce ohledně strategického směřování války na Ukrajině.
Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem v uplynulých týdnech poznamenala řada ostrých politických střetů a kontroverzních kroků americké administrativy. Americký prezident Donald Trump otevřeně kritizoval ukrajinské vedení a obvinil ukrajinského prezidenta ze snahy neukončit probíhající konflikt. K napětí přispěla také dohoda o dodávkách ruské nafty do USA, pozastavení některých sankcí vůči Moskvě či omezení technologií spojených se systémem Starlink a sdílením zpravodajských informací.
Kyjev v předchozích dnech upozorňoval na výpadky včasného varování před ruskými raketovými útoky a na zpomalení dodávek klíčových protiraketových systémů Patriot. Zelenskyj před americkými zákonodárci uvedl, že schválení převodu systémů z evropských zásob naráží na zdržení ze strany Pentagonu. Americká strana však tyto výtky mírnila s tím, že sdílení informací se podařilo rychle obnovit a technické potíže vyřešit.
Úterní schůzka v norské metropoli měla za cíl narovnat pošramocené diplomatické vazby a nastínit další postup v mírových snahách. Američtí zástupci označili rozhovory za velmi produktivní a ocenili nové návrhy, které ukrajinská strana předložila. Samotný Zelenskyj po jednání potvrdil, že klíčová zpravodajská spolupráce s Washingtonem opět funguje a vyjádřil naději v brzké vyřešení otázek kolem protivzdušné obrany.
Po skončení jednání v Oslu se americký vyslanec Steve Witkoff vydal do Petrohradu k přímým rozhovorům s ruským vedením, což v Kyjevě vyvolává obavy z případného obcházení ukrajinských zájmů. Ukrajinská hlava státu opakovaně zdůraznila, že jakákoliv jednání o budoucím uspořádání země se musí odehrávat za přímé účasti Ukrajiny u jednacího stolu.
Přes pozitivní atmosféru z norské schůzky zůstávají zásadní rozpory mezi oběma spojenci otevřené. Witkoffovy nadcházející kroky v Ruské federaci a reakce Kremlu na předložené návrhy ukážou, zda se diplomatický proces posune ke skutečnému řešení, nebo zda napětí mezi Washingtonem a Kyjevem opět eskaluje.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.
Evropská komise striktně odmítla možnost opětovného otevření vyjednávání o obchodní dohodě s Austrálií. Reaguje tak na hrozby australské opoziční Koalice, která vyhrožuje zablokováním dojednané smlouvy v australském Senátu. Podle vyjádření zástupců Unie je text dohody finální a po letech náročných jednání jej Brusel považuje za plně uzavřený a vyvážený.
Kolem nedávného zpomalení klíčového satelitního komunikačního systému Starshield, který na Ukrajině využívají ozbrojené síly, panují vážné nejasnosti ohledně toho, kdo nese odpovědnost. Tento krok vystavil zemi zvýšenému riziku ruských útoků a vyvolal politickou bouři ve Washingtonu. I někteří klíčoví republikánští zákonodárci nyní požadují odpovědi a slibují vyvození důsledků.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.