Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
Americký prezident nedávno prosadil kontroverzní nákup ruské nafty a vyvíjel masivní tlak na Kyjev, aby zastavil údery na ruskou energetickou infrastrukturu. Snaží se tak snížit ceny pohonných hmot před nadcházejícími americkými volbami. Zelenskyj v rozhovoru uvedl, že Ukrajina dočasně uposlechla a útoky na tři dny přerušila, avšak Moskva v téže době pokračovala v brutálních úderech na ukrajinská města.
Ukrajinská strana poukazuje na to, že po vyhlášení údajného energetického příměří čelila výhrůžkám ze strany Washingtonu ohledně zastavení sdílení klíčových zpravodajských dat. Američtí představitelé sice tvrdili, že výměna informací nadále pokračuje, avšak Kyjev zaznamenal podezřelé výpadky varování před blížícími se raketovými útoky. Tyto výpadky podle evropských a ukrajinských představitelů nemohly být pouhou náhodou a přímo ohrožují civilní obyvatelstvo.
Situaci na bojišti navíc zkomplikovaly náhlé rychlostní limity a technická omezení satelitní sítě Starlink, které ochromily vojenské operace ukrajinských jednotek. Úřady v Kyjevě uvedly, že tato opatření přišla bez varování a usnadnila Rusku provádění smrtících nočních náletů. Sám zakladatel SpaceX Elon Musk se ohradil s tím, že vojenská verze sítě zvaná Starshield podléhá výhradně kontrole americké vlády.
Zelenskyj v nedávném rozhovoru pro talkshow Piers Morgan Uncensored otevřeně přiznal, že se cítí administrativou Donalda Trumpa zrazen. Dohodu o nákupu paliva z Ruské federace označil za levné vítězství Kremlu a vyjádřil lítost nad ztrátou silného spojence. Podle jeho slov je bolestivé, když se Spojené státy v takto zásadním konfliktu nestaví na správnou stranu historie.
Zatímco diplomatické napětí roste, ruské síly dál bombardují ukrajinskou energetickou síť a civilní cíle v Kyjevě či Dnipru. Nejnovější masivní útoky zanechaly přes šest set tisíc obyvatel bez dodávek elektrické energie a proudu. Ztráty na životech a pokračující utrpení civilistů ukazují na brutální dopady probíhající eskalace.
Uprostřed těchto diplomatických třenic hledá ukrajinský prezident podporu u evropských partnerů, což ukázala i jeho nedávná návštěva Londýna. Během jednání s britským premiérem Andym Burnhamem a králem Karlem získal ujištění o pevném britském závazku vůči Kyjevu. Británie navíc přislíbila urychlení dodávek moderních střel určených k obraně před nepřátelskými drony.
Odhodlání Ukrajiny obnovit útoky na ruské rafinérie ukazuje, že Kyjev se odmítá podřídit jednostranným tlakům ohrožujícím jeho obranyschopnost. Energetická krize a politické neshody mezi spojenci tak mohou zásadně ovlivnit vývoj celého konfliktu v nadcházejících měsících. Budoucnost vzájemných vztahů mezi Západem a napadenou zemí tak zůstává krajně nejistá.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.