Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
Americký prezident nedávno prosadil kontroverzní nákup ruské nafty a vyvíjel masivní tlak na Kyjev, aby zastavil údery na ruskou energetickou infrastrukturu. Snaží se tak snížit ceny pohonných hmot před nadcházejícími americkými volbami. Zelenskyj v rozhovoru uvedl, že Ukrajina dočasně uposlechla a útoky na tři dny přerušila, avšak Moskva v téže době pokračovala v brutálních úderech na ukrajinská města.
Ukrajinská strana poukazuje na to, že po vyhlášení údajného energetického příměří čelila výhrůžkám ze strany Washingtonu ohledně zastavení sdílení klíčových zpravodajských dat. Američtí představitelé sice tvrdili, že výměna informací nadále pokračuje, avšak Kyjev zaznamenal podezřelé výpadky varování před blížícími se raketovými útoky. Tyto výpadky podle evropských a ukrajinských představitelů nemohly být pouhou náhodou a přímo ohrožují civilní obyvatelstvo.
Situaci na bojišti navíc zkomplikovaly náhlé rychlostní limity a technická omezení satelitní sítě Starlink, které ochromily vojenské operace ukrajinských jednotek. Úřady v Kyjevě uvedly, že tato opatření přišla bez varování a usnadnila Rusku provádění smrtících nočních náletů. Sám zakladatel SpaceX Elon Musk se ohradil s tím, že vojenská verze sítě zvaná Starshield podléhá výhradně kontrole americké vlády.
Zelenskyj v nedávném rozhovoru pro talkshow Piers Morgan Uncensored otevřeně přiznal, že se cítí administrativou Donalda Trumpa zrazen. Dohodu o nákupu paliva z Ruské federace označil za levné vítězství Kremlu a vyjádřil lítost nad ztrátou silného spojence. Podle jeho slov je bolestivé, když se Spojené státy v takto zásadním konfliktu nestaví na správnou stranu historie.
Zatímco diplomatické napětí roste, ruské síly dál bombardují ukrajinskou energetickou síť a civilní cíle v Kyjevě či Dnipru. Nejnovější masivní útoky zanechaly přes šest set tisíc obyvatel bez dodávek elektrické energie a proudu. Ztráty na životech a pokračující utrpení civilistů ukazují na brutální dopady probíhající eskalace.
Uprostřed těchto diplomatických třenic hledá ukrajinský prezident podporu u evropských partnerů, což ukázala i jeho nedávná návštěva Londýna. Během jednání s britským premiérem Andym Burnhamem a králem Karlem získal ujištění o pevném britském závazku vůči Kyjevu. Británie navíc přislíbila urychlení dodávek moderních střel určených k obraně před nepřátelskými drony.
Odhodlání Ukrajiny obnovit útoky na ruské rafinérie ukazuje, že Kyjev se odmítá podřídit jednostranným tlakům ohrožujícím jeho obranyschopnost. Energetická krize a politické neshody mezi spojenci tak mohou zásadně ovlivnit vývoj celého konfliktu v nadcházejících měsících. Budoucnost vzájemných vztahů mezi Západem a napadenou zemí tak zůstává krajně nejistá.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.