Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
V pořadu Meet the Press ukrajinský státník prohlásil, že ruského prezidenta nelze srovnávat s oběťmi agrese, protože Putin je podle jeho slov agresor, vrah a terorista. Připomněl, že ruská armáda pod jeho vedením okupuje ukrajinské území a zabíjí dospělé i děti. Současně vyjádřil naději, že americký prezident zaujme v této otázce zcela jasnou a srozumitelnou pozici.
Napětí mezi oběma politiky eskalovalo poté, co americký lídr v poslední době prohlásil, že pro něj je ukrajinský představitel složitějším partnerem než sám Putin. Trump se v minulosti nechal slyšet, že by Ukrajina měla usilovat o novou politickou reprezentaci. Zelenskyj na to reagoval slovy, že je otevřený uspořádání voleb, pokud by Rusko na šedesát dnů přerušilo své ozbrojené útoky.
Ukrajinský prezident přičetl napjaté vztahy své otevřenosti a upřímnosti vůči americkému prezidentovi. Uvedl, že nemůže tleskat rozhodnutím, která jdou proti zájmům Ukrajiny a přímo podporují Moskvu. Podotkl, že je lepší mít otevřené partnery než ty, kteří se usmívají, přestože mají na svědomí lidské životy, což možná neodpovídá představám Washingtonu.
Bílý dům sice na výzvu k vyjádření bezprostředně nereagoval, ale sám Donald Trump posléze zveřejnil příspěvek na síti Truth Social. V něm obvinil Zelenského z toho, že válku ukončit nechce a spoléhá se na finance poskytované Evropou a dřívější americkou administrativou. Podle Trumpova vyjádření ukrajinský představitel nikdy neměl v úmyslu konflikt skutečně ukončit.
Vzájemné spory se vyostřily také kvůli rozhodnutí americké administrativy, která těsně před termínem účinnosti pozastavila klíčové sankce vůči Rusku. Prezident Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým zrušil většinu restrikcí obsažených v zákoně o sankcích vůči Rusku schváleném Kongresem. Tento krok umožnil Moskvě obejít přísná finanční opatření, která měla sloužit jako páka k vynucení mírových jednání.
Rozhodnutí o pozastavení sankcí vyvolalo okamžitou vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou a setkalo se s odporem z obou stran Kongresu. Někteří američtí zákonodárci varovali, že postup administrativy může být v rozporu s platnými zákony. Vnitropolitická debata v USA tak dodala celému konfliktu další rozměr a zvýšila obavy o budoucí směřování americké zahraniční politiky.
Ukrajinský prezident v rozhovoru přiznal, že se o této zásadní změně americké politiky dozvěděl primárně prostřednictvím médií. Varoval, že takový krok rozhodně nepovede k mírovému řešení, ale naopak posílí odhodlání ruského vedení v územních nárocích. Podle jeho názoru celá situace Moskvě pouze hraje do karet a komplikuje obranu napadené země.
Zelenskyj závěrem zdůraznil, že přestože Ukrajina nadále věří Spojeným státům, bez jejich podpory bude vítězství ve válce nesmírně obtížné. Označil případný oficiální přechod USA na stranu Ruska za historickou chybu a obrovskou tragédii. Dodal, že pokud by tyto dvě mocnosti spojily své síly, Ukrajina by nedokázala čelit tlaku a ztratila by schopnost se ubránit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.