Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
V rozhovoru pro britskou stanici Piers Morgan Uncensored ukrajinský vůdce potvrdil, že omezení začala platit kolem jedné hodiny ranní. V té době Moskva zahájila další vlnu raketových a dronových náletů na ukrajinská města. Podle jeho slov odborníci na místě okamžitě poznali, že jde o pokles rychlosti satelitního spojení.
Zelenskyj odmítl vysvětlení, že by šlo o pouhé technické potíže, a zdůraznil, že profesionálové dobře vědí, co se v takových chvílích děje. Vypnutí systému v průběhu nočního bombardování označil za jasné rozhodnutí provozovatele. Tento krok podle něj přímo poškodil obranyschopnost napadené země.
Ukrajinská hlava státu varovala před tragickými důsledky, které tato opatření přinášejí civilnímu obyvatelstvu. Výpadek rychlosti totiž zásadně komplikuje nasazení obranných a intercepčních dronů, které chrání ukrajinské nebe. Kvůli těmto omezením podle jeho slov zbytečně umírají nevinní lidé.
Prezident vyzval k okamžitému obnovení plného provozu a vyjádřil naději, že šlo o omyl nebo obří technický problém. Zároveň však apeloval na odpovědné osoby, aby systém opět zapnuly. Bez stabilního spojení čelí ukrajinské ozbrojené síly obrovským překážkám při plnění obranných misí.
Zprávy o omezení satelitního internetu vyvolaly silnou reakci amerických zákonodárců napříč oběma politickými stranami. Zástupci Kongresu vyjádřili hluboké znepokojení nad tím, že omezování obranných schopností vystavuje civilisty ruským útokům. Podle jejich vyjádření je nepřípustné, aby americká podpora ustupovala v době probíhající agrese.
Členové ukrajinského kongresového výboru upozornili, že Washington musí zajistit pokračování zpravodajské podpory a plné funkčnosti systémů. Republikánský senátor Thom Tillis rovněž varoval, že úmyslné oslabování ukrajinské obrany hraje do karet nepřátelům. Kritika zazněla také od dalších vlivných amerických politiků obou stran.
Demokratický kongresman Steny Hoyer označil případnou účast americké administrativy na těchto restrikcích za nehorázný akt zrady. Varoval, že takové kroky naklánějí misky vah ve prospěch ruského prezidenta Vladimira Putina. Namísto toho by Spojené státy měly Ukrajině pomoci dosáhnout spravedlivého vítězství.
Ostrá kritika zazněla rovněž od evropských spojenců, mezi nimiž vynikl polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Ten veřejně vyzval Elona Muska na sociálních sítích a obvinil ho z hazardování s politikou. Varoval, že evropské státy jakožto platící zákazníci celou situaci velmi pozorně sledují.
Elon Musk na kritiku reagoval vysvětlením, že vojenská verze systému zvaná Starshield podléhá přímé kontrole vlády Spojených států. Uvedl, že veškerá omezení rychlosti či používání v této oblasti určuje americká armáda a prezident. Komerční Starlink je podle něj určen výhradně pro civilní a obranné účely.
Zatímco Musk přenesl odpovědnost na Washington, vysoký představitel americké administrativy odmítl jakoukoliv účast Bílého domu na těchto opatřeních. Ukrajinští činitelé však nadále zůstávají podezřívaví a spojují omezení s tlakem na zastavení útoků proti ruským rafinériím. Kdo přesně rozhodnutí vydal a proč přišlo bez varování, tak zůstává nejasné.
Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov mezitím oznámil, že konektivita se na určitých úrovních začíná částečně obnovovat. Připojení funguje do rychlosti sto šedesáti kilometrů v hodině, což však pro pokročilé vojenské operace nestačí. Omezení pro vojenský systém Starshield totiž nadále zůstávají v platnosti.
Odborníci podle Kyiv Post upozorňují, že pro efektivní zachycení moderních ruských dronů by rychlostní limit musel být podstatně vyšší. Současné limity nadále komplikují práci ukrajinským pilotům a obráncům nebe. Bez plného odstranění těchto překážek zůstává bezpečnostní situace v zemi mimořádně křehká.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.