Americký prezident Donald Trump vedl po summitu na Aljašce dlouhý telefonický rozhovor se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle tiskové mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové byl Trump po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na cestě do Marylandu, kde strávil velkou část šestihodinového letu telefonováním.
Po hovoru se Zelenským hovořil i s představiteli NATO. Sám Trump již na tiskové konferenci po summitu slíbil, že se oběma stranám ozve. „Samozřejmě zavolám prezidentovi Zelenskému a povím mu o dnešním setkání,“ prohlásil.
Kancelář ukrajinského prezidenta následně potvrdila, že se hovor uskutečnil v sobotu ráno. Zelenskyj prohlásil, že s Trumpem vedl „dlouhý a věcný rozhovor“, po němž se spojil i s evropskými lídry, aby si vyslechli shrnutí aljašského summitu.
Zelenskyj řekl, že Ukrajina je připravena usilovat o mír ze všech sil, a ocenil Trumpa za to, že ho informoval o hlavních bodech jednání. „Je důležité, aby síla Ameriky měla vliv na vývoj situace,“ řekl.
Zelenskyj také potvrdil, že se s Trumpem setká v pondělí ve Washingtonu. „Jsem za pozvání vděčný,“ dodal s tím, že projednají detaily, jak ukončit válku.
Ukrajinský prezident podpořil návrh na třístranné setkání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Zelenskyj uvedl, že s Trumpem hovořil o samotě zhruba hodinu, než se připojili evropští lídři. Celý hovor trval více než 90 minut.
„Ukrajina zdůrazňuje, že klíčové otázky lze projednávat na úrovni lídrů, a třístranný formát je pro to vhodný,“ řekl Zelenskyj. „Je důležité, aby byli Evropané zapojeni do každé fáze, aby společně s Amerikou zajistili spolehlivé bezpečnostní záruky,“ dodal.
Ukrajinský prezident také zmínil, že dostal od USA pozitivní signály ohledně jejich role v garantování ukrajinské bezpečnosti. „Pokračujeme v koordinaci našich postojů se všemi partnery. Děkuji všem, kteří pomáhají,“ doplnil.
Francouzská vláda potvrdila, že k rozhovoru se připojili přední evropští politici, jako je francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a další. Dále se zúčastnil také generální tajemník NATO Mark Rutte a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).