V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Ruský miliardář Oleg Děripaska na svém kanálu Telegram varoval, že americká kontrola nad venezuelskou ropou (společně s vlivem v sousední Guyaně) znamená, že Washington bude mít pod palcem více než polovinu světových zásob této suroviny. Podle Děripasky je cílem USA zajistit, aby cena ropy nepřesáhla 50 dolarů za barel. To by pro Rusko, které čelí stagnaci a rostoucím nákladům na válku, představovalo neřešitelný problém.
Ještě drsněji situaci hodnotí ruští vojenští blogeři, kteří jsou obvykle loajální režimu. Jeden z nich popsal situaci jako „totální katastrofu“ a „šach mat pro celou ekonomiku“. Ve svých příspěvcích varují, že pokud USA zaplaví trh levnou venezuelskou ropou, těžba v Rusku přestane být rentabilní. „Za pár měsíců budeme umírat hlady,“ píše se v jednom z široce sdílených komentářů, který kritizuje politické vedení země za to, že dovolilo Američanům takto posílit svou globální dominanci.
Ruská ekonomika vstoupila do roku 2026 v křehkém stavu – s nižšími příjmy z energií, rostoucími daněmi (DPH se od 1. ledna zvýšila na 22 %) a inflací, kterou se nedaří zkrotit ani vysokými úrokovými sazbami. Ztráta klíčového spojence v Latinské Americe je proto vnímána nejen jako geopolitická porážka, ale především jako přímé ohrožení státní pokladny. Analytici připomínají, že pád Sovětského svazu byl úzce spjat s obdobím velmi levné ropy, a obávají se, že historie by se nyní mohla opakovat.
Donald Trump po zásahu potvrdil, že hodlá do Venezuely vyslat největší americké ropné společnosti, aby s miliardovými investicemi opravily zchátralou infrastrukturu. Přestože odborníci odhadují, že výrazné zvýšení těžby může trvat několik let, už samotné očekávání budoucího nasycení trhu vyvíjí tlak na pokles cen. Pro Putina, který do podpory Madura investoval miliardy dolarů a politický kapitál, je tato situace označována za „politický políček“, který odhalil limity ruského vlivu ve světě.
Ruská média se snaží situaci mírnit poukazováním na to, že venezuelská těžba je v rozvratu, ale vnitřní nervozita je nepřehlédnutelná. Strach z „ropného armagedonu“ se stává hlavním tématem debat o budoucnosti Ruska.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.