Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Doktorka Shyama Kuruvillaová, která vede Globální centrum WHO pro tradiční medicínu, označila tyto vědomosti za „potenciální pokladnici“, která si zaslouží hlubší vědecký průzkum. Podle ní by moderní technologie, jako je umělá inteligence, genomika nebo pokročilé skenování mozku, mohly konečně poskytnout důkazy, které tradičním metodám dosud chyběly.
Tento ambiciózní plán se zaměřuje na vytvoření robustní databáze důkazů, regulaci léčitelů a postupné začleňování osvědčených metod do systémů veřejného zdravotnictví. WHO zdůrazňuje, že cílem není nekritické přijímání všeho starého, ale přísné vědecké prověřování bezpečnosti a účinnosti. Příkladem může být Thajsko, kde tamní ministerstvo zdravotnictví letos doporučilo lékařům u některých diagnóz, jako jsou svalové bolesti či zácpa, upřednostnit bylinné léky před syntetickými preparáty.
Vědecký pokrok nyní umožňuje sledovat účinky tradičních praktik v reálném čase. Zatímco dříve byla meditace považována za esoterickou záležitost, dnešní funkční magnetická rezonance (fMRI) jasně ukazuje konkrétní změny v mozkových vlnách a nervových drahách praktikujících osob. Podobně genomika pomáhá vědcům identifikovat přesné chemické vlastnosti rostlin, které se v Africe či Indii používají k léčbě již po tisíciletí.
Odborníci z WHO také zdůrazňují nutnost ochranných prvků. Tradiční medicína je v mnoha zemích placena pacienty přímo a nepodléhá kontrole kvality, což vytváří rizika v rámci miliardového wellness průmyslu. Ignorovat tyto praktiky by podle Kuruvillaové znamenalo nechat lidi bez ochrany. WHO proto chce postavit pomyslný most mezi biometrickou medicínou a tradičním dědictvím, aby zajistila, že pacienti dostanou to nejlepší z obou světů při zachování maximální bezpečnosti.
Nová strategie, představená na globálním summitu v Indii, vnímá tradiční medicínu také jako řešení nedostatku zdravotnického personálu. Miliony akreditovaných odborníků v Číně či Indii by mohly pomoci dosáhnout univerzálního zdravotního pokrytí. V době, kdy rozpočtové škrty v západních zemích omezují dostupnost péče, může být právě využití lokálních zdrojů a soběstačnost cestou k udržitelnému zdravotnictví.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.