Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Doktorka Shyama Kuruvillaová, která vede Globální centrum WHO pro tradiční medicínu, označila tyto vědomosti za „potenciální pokladnici“, která si zaslouží hlubší vědecký průzkum. Podle ní by moderní technologie, jako je umělá inteligence, genomika nebo pokročilé skenování mozku, mohly konečně poskytnout důkazy, které tradičním metodám dosud chyběly.
Tento ambiciózní plán se zaměřuje na vytvoření robustní databáze důkazů, regulaci léčitelů a postupné začleňování osvědčených metod do systémů veřejného zdravotnictví. WHO zdůrazňuje, že cílem není nekritické přijímání všeho starého, ale přísné vědecké prověřování bezpečnosti a účinnosti. Příkladem může být Thajsko, kde tamní ministerstvo zdravotnictví letos doporučilo lékařům u některých diagnóz, jako jsou svalové bolesti či zácpa, upřednostnit bylinné léky před syntetickými preparáty.
Vědecký pokrok nyní umožňuje sledovat účinky tradičních praktik v reálném čase. Zatímco dříve byla meditace považována za esoterickou záležitost, dnešní funkční magnetická rezonance (fMRI) jasně ukazuje konkrétní změny v mozkových vlnách a nervových drahách praktikujících osob. Podobně genomika pomáhá vědcům identifikovat přesné chemické vlastnosti rostlin, které se v Africe či Indii používají k léčbě již po tisíciletí.
Odborníci z WHO také zdůrazňují nutnost ochranných prvků. Tradiční medicína je v mnoha zemích placena pacienty přímo a nepodléhá kontrole kvality, což vytváří rizika v rámci miliardového wellness průmyslu. Ignorovat tyto praktiky by podle Kuruvillaové znamenalo nechat lidi bez ochrany. WHO proto chce postavit pomyslný most mezi biometrickou medicínou a tradičním dědictvím, aby zajistila, že pacienti dostanou to nejlepší z obou světů při zachování maximální bezpečnosti.
Nová strategie, představená na globálním summitu v Indii, vnímá tradiční medicínu také jako řešení nedostatku zdravotnického personálu. Miliony akreditovaných odborníků v Číně či Indii by mohly pomoci dosáhnout univerzálního zdravotního pokrytí. V době, kdy rozpočtové škrty v západních zemích omezují dostupnost péče, může být právě využití lokálních zdrojů a soběstačnost cestou k udržitelnému zdravotnictví.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.