Čínské hackerské skupiny napojené na komunistický režim systematicky útočí na ruské vládní instituce a obranný sektor, přestože Peking i Moskva hovoří o strategickém partnerství. Podle expertů se Čína snaží získat informace o ruských vojenských technologiích a zkušenostech z války na Ukrajině. Úniky z ruské FSB ukazují narůstající nedůvěru a spolupráce „bez hranic“ tak čelí vážné zkoušce.
Navzdory oficiálnímu partnerství bez hranic podnikají čínské státem podporované hackerské skupiny opakované kybernetické útoky na Rusko. Cílem má být přístup k citlivým vojenským informacím i technologickým znalostem. Upozornil na to americký deník New York Times, který vychází mimo jiné z uniklých ruských dokumentů i zjištění západních expertů na kybernetickou bezpečnost.
Z dostupných informací vyplývá, že aktivita čínských hackerů vůči ruským cílům se výrazně zvýšila už v květnu 2022, jen několik měsíců po ruské invazi na Ukrajinu. „Čína pravděpodobně usiluje o shromažďování informací o aktivitách Ruska, včetně jeho vojenské operace na Ukrajině, vývoji v oblasti obrany a dalších geopolitických manévrech,“ vysvětlil Che Chang, analytik z taiwanské kyberbezpečnostní společnosti TeamT5.
Uniklý dokument ruské tajné služby FSB podle NYT dokládá, že ruské zpravodajské složky jsou rostoucím zájmem Pekingu znepokojeny. Zpráva upozorňuje na porušení vzájemné dohody o neútočení v kyberprostoru a označuje Čínu přímo za „nepřítele“. „Čína usiluje o ruské obranné znalosti a technologie a snaží se poučit z ruských vojenských zkušeností na Ukrajině,“ citoval dokument NYT.
Zjištění přicházejí v době, kdy se Moskva kvůli mezinárodní izolaci stále více spoléhá na čínskou ekonomickou a technologickou podporu. Podle expertů však právě ruská závislost zvyšuje zranitelnost vůči čínské zpravodajské aktivitě. „Válka na Ukrajině zásadně změnila priority obou zemí v oblasti zpravodajských služeb,“ míní Itay Cohen z kyberbezpečnostní firmy Palo Alto Networks.
V roce 2023 informovala ruská firma Positive Technologies o útocích mířených na ruský obranný, letecký i soukromý bezpečnostní sektor. Byl při nich použit nástroj Deed RAT, sofistikovaný malware, který je podle expertů specificky vyvíjen pro potřeby čínských státních hackerů. Jeho výskyt v útocích na ruské cíle tak podle odborníků signalizuje přímé zapojení Pekingu.
Odborníci rovněž sledují činnost známé čínské hackerské skupiny Mustang Panda, která rozšířila své operace na území Ruské federace i Evropské unie. Jejím hlavním cílem má být přístup k citlivým datům z vládních organizací. „Cíle, které jsme pozorovali, se většinou týkají shromažďování politických a vojenských informací. Považuji je za jeden z hlavních nástrojů, které čínský stát používá ke shromažďování politických a ekonomických informací,“ uvedl Raf Pilling, ředitel pro hrozby ve společnosti Sophos.
Zjištění o čínských kybernetických útocích poukazují na rostoucí asymetrii vztahu mezi Moskvou a Pekingem. Zatímco Rusko otevřeně deklaruje Čínu jako strategického partnera a ve stále větší míře se na ni spoléhá, Peking si zachovává pragmatický odstup a sleduje především vlastní zájmy. Odborníci upozorňují, že čínská strana vnímá partnerství jako nástroj k získání technologických výhod, nikoli jako rovnocenný vztah založený na důvěře.
Takzvané „partnerství bez hranic“, které oba státy vyhlásily krátce před invazí na Ukrajinu, tak podle analytiků naráží na své limity. Skutečnost, že Peking systematicky špehuje svého deklarovaného spojence, zpochybňuje narativ o hlubokém spojenectví a ukazuje, že geopolitická loajalita má v čínském pojetí jasně dané meze. Pro Moskvu to znamená nepříjemné vystřízlivění – a zároveň dilema, jak čelit závislosti na zemi, která si současně upevňuje vliv na její úkor.
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.