Čínské hackerské skupiny napojené na komunistický režim systematicky útočí na ruské vládní instituce a obranný sektor, přestože Peking i Moskva hovoří o strategickém partnerství. Podle expertů se Čína snaží získat informace o ruských vojenských technologiích a zkušenostech z války na Ukrajině. Úniky z ruské FSB ukazují narůstající nedůvěru a spolupráce „bez hranic“ tak čelí vážné zkoušce.
Navzdory oficiálnímu partnerství bez hranic podnikají čínské státem podporované hackerské skupiny opakované kybernetické útoky na Rusko. Cílem má být přístup k citlivým vojenským informacím i technologickým znalostem. Upozornil na to americký deník New York Times, který vychází mimo jiné z uniklých ruských dokumentů i zjištění západních expertů na kybernetickou bezpečnost.
Z dostupných informací vyplývá, že aktivita čínských hackerů vůči ruským cílům se výrazně zvýšila už v květnu 2022, jen několik měsíců po ruské invazi na Ukrajinu. „Čína pravděpodobně usiluje o shromažďování informací o aktivitách Ruska, včetně jeho vojenské operace na Ukrajině, vývoji v oblasti obrany a dalších geopolitických manévrech,“ vysvětlil Che Chang, analytik z taiwanské kyberbezpečnostní společnosti TeamT5.
Uniklý dokument ruské tajné služby FSB podle NYT dokládá, že ruské zpravodajské složky jsou rostoucím zájmem Pekingu znepokojeny. Zpráva upozorňuje na porušení vzájemné dohody o neútočení v kyberprostoru a označuje Čínu přímo za „nepřítele“. „Čína usiluje o ruské obranné znalosti a technologie a snaží se poučit z ruských vojenských zkušeností na Ukrajině,“ citoval dokument NYT.
Zjištění přicházejí v době, kdy se Moskva kvůli mezinárodní izolaci stále více spoléhá na čínskou ekonomickou a technologickou podporu. Podle expertů však právě ruská závislost zvyšuje zranitelnost vůči čínské zpravodajské aktivitě. „Válka na Ukrajině zásadně změnila priority obou zemí v oblasti zpravodajských služeb,“ míní Itay Cohen z kyberbezpečnostní firmy Palo Alto Networks.
V roce 2023 informovala ruská firma Positive Technologies o útocích mířených na ruský obranný, letecký i soukromý bezpečnostní sektor. Byl při nich použit nástroj Deed RAT, sofistikovaný malware, který je podle expertů specificky vyvíjen pro potřeby čínských státních hackerů. Jeho výskyt v útocích na ruské cíle tak podle odborníků signalizuje přímé zapojení Pekingu.
Odborníci rovněž sledují činnost známé čínské hackerské skupiny Mustang Panda, která rozšířila své operace na území Ruské federace i Evropské unie. Jejím hlavním cílem má být přístup k citlivým datům z vládních organizací. „Cíle, které jsme pozorovali, se většinou týkají shromažďování politických a vojenských informací. Považuji je za jeden z hlavních nástrojů, které čínský stát používá ke shromažďování politických a ekonomických informací,“ uvedl Raf Pilling, ředitel pro hrozby ve společnosti Sophos.
Zjištění o čínských kybernetických útocích poukazují na rostoucí asymetrii vztahu mezi Moskvou a Pekingem. Zatímco Rusko otevřeně deklaruje Čínu jako strategického partnera a ve stále větší míře se na ni spoléhá, Peking si zachovává pragmatický odstup a sleduje především vlastní zájmy. Odborníci upozorňují, že čínská strana vnímá partnerství jako nástroj k získání technologických výhod, nikoli jako rovnocenný vztah založený na důvěře.
Takzvané „partnerství bez hranic“, které oba státy vyhlásily krátce před invazí na Ukrajinu, tak podle analytiků naráží na své limity. Skutečnost, že Peking systematicky špehuje svého deklarovaného spojence, zpochybňuje narativ o hlubokém spojenectví a ukazuje, že geopolitická loajalita má v čínském pojetí jasně dané meze. Pro Moskvu to znamená nepříjemné vystřízlivění – a zároveň dilema, jak čelit závislosti na zemi, která si současně upevňuje vliv na její úkor.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
Čína vysílá podle expertů Rusku tiché varování v podobě své nové jaderné ponorky typu 096 (třída Tang). Při současném tempu výroby je velmi pravděpodobné, že čínské ponorkové síly v krátké době početně překonají ty ruské, ačkoli jejich skutečná kvalita zůstává předmětem diskusí. Peking se tímto krokem snaží zajistit pozici globální námořní velmoci a posílit svůj jaderný odstrašující arzenál.
Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.