Vztahy Ruska s Čínou se hroutí. Peking podniká útoky na ruské vládní instituce, pro FSB je nepřítel

Navzdory oficiálnímu partnerství bez hranic podnikají čínské státem podporované hackerské skupiny opakované kybernetické útoky na Rusko. Cílem má být přístup k citlivým vojenským informacím i technologickým znalostem. Upozornil na to americký deník New York Times, který vychází mimo jiné z uniklých ruských dokumentů i zjištění západních expertů na kybernetickou bezpečnost.

Z dostupných informací vyplývá, že aktivita čínských hackerů vůči ruským cílům se výrazně zvýšila už v květnu 2022, jen několik měsíců po ruské invazi na Ukrajinu. „Čína pravděpodobně usiluje o shromažďování informací o aktivitách Ruska, včetně jeho vojenské operace na Ukrajině, vývoji v oblasti obrany a dalších geopolitických manévrech,“ vysvětlil Che Chang, analytik z taiwanské kyberbezpečnostní společnosti TeamT5.

Uniklý dokument ruské tajné služby FSB podle NYT dokládá, že ruské zpravodajské složky jsou rostoucím zájmem Pekingu znepokojeny. Zpráva upozorňuje na porušení vzájemné dohody o neútočení v kyberprostoru a označuje Čínu přímo za „nepřítele“. „Čína usiluje o ruské obranné znalosti a technologie a snaží se poučit z ruských vojenských zkušeností na Ukrajině,“ citoval dokument NYT.

Zjištění přicházejí v době, kdy se Moskva kvůli mezinárodní izolaci stále více spoléhá na čínskou ekonomickou a technologickou podporu. Podle expertů však právě ruská závislost zvyšuje zranitelnost vůči čínské zpravodajské aktivitě. „Válka na Ukrajině zásadně změnila priority obou zemí v oblasti zpravodajských služeb,“ míní Itay Cohen z kyberbezpečnostní firmy Palo Alto Networks.

V roce 2023 informovala ruská firma Positive Technologies o útocích mířených na ruský obranný, letecký i soukromý bezpečnostní sektor. Byl při nich použit nástroj Deed RAT, sofistikovaný malware, který je podle expertů specificky vyvíjen pro potřeby čínských státních hackerů. Jeho výskyt v útocích na ruské cíle tak podle odborníků signalizuje přímé zapojení Pekingu.

Odborníci rovněž sledují činnost známé čínské hackerské skupiny Mustang Panda, která rozšířila své operace na území Ruské federace i Evropské unie. Jejím hlavním cílem má být přístup k citlivým datům z vládních organizací. „Cíle, které jsme pozorovali, se většinou týkají shromažďování politických a vojenských informací. Považuji je za jeden z hlavních nástrojů, které čínský stát používá ke shromažďování politických a ekonomických informací,“ uvedl Raf Pilling, ředitel pro hrozby ve společnosti Sophos.

Zjištění o čínských kybernetických útocích poukazují na rostoucí asymetrii vztahu mezi Moskvou a Pekingem. Zatímco Rusko otevřeně deklaruje Čínu jako strategického partnera a ve stále větší míře se na ni spoléhá, Peking si zachovává pragmatický odstup a sleduje především vlastní zájmy. Odborníci upozorňují, že čínská strana vnímá partnerství jako nástroj k získání technologických výhod, nikoli jako rovnocenný vztah založený na důvěře.

Takzvané „partnerství bez hranic“, které oba státy vyhlásily krátce před invazí na Ukrajinu, tak podle analytiků naráží na své limity. Skutečnost, že Peking systematicky špehuje svého deklarovaného spojence, zpochybňuje narativ o hlubokém spojenectví a ukazuje, že geopolitická loajalita má v čínském pojetí jasně dané meze. Pro Moskvu to znamená nepříjemné vystřízlivění – a zároveň dilema, jak čelit závislosti na zemi, která si současně upevňuje vliv na její úkor.