Čínské hackerské skupiny napojené na komunistický režim systematicky útočí na ruské vládní instituce a obranný sektor, přestože Peking i Moskva hovoří o strategickém partnerství. Podle expertů se Čína snaží získat informace o ruských vojenských technologiích a zkušenostech z války na Ukrajině. Úniky z ruské FSB ukazují narůstající nedůvěru a spolupráce „bez hranic“ tak čelí vážné zkoušce.
Navzdory oficiálnímu partnerství bez hranic podnikají čínské státem podporované hackerské skupiny opakované kybernetické útoky na Rusko. Cílem má být přístup k citlivým vojenským informacím i technologickým znalostem. Upozornil na to americký deník New York Times, který vychází mimo jiné z uniklých ruských dokumentů i zjištění západních expertů na kybernetickou bezpečnost.
Z dostupných informací vyplývá, že aktivita čínských hackerů vůči ruským cílům se výrazně zvýšila už v květnu 2022, jen několik měsíců po ruské invazi na Ukrajinu. „Čína pravděpodobně usiluje o shromažďování informací o aktivitách Ruska, včetně jeho vojenské operace na Ukrajině, vývoji v oblasti obrany a dalších geopolitických manévrech,“ vysvětlil Che Chang, analytik z taiwanské kyberbezpečnostní společnosti TeamT5.
Uniklý dokument ruské tajné služby FSB podle NYT dokládá, že ruské zpravodajské složky jsou rostoucím zájmem Pekingu znepokojeny. Zpráva upozorňuje na porušení vzájemné dohody o neútočení v kyberprostoru a označuje Čínu přímo za „nepřítele“. „Čína usiluje o ruské obranné znalosti a technologie a snaží se poučit z ruských vojenských zkušeností na Ukrajině,“ citoval dokument NYT.
Zjištění přicházejí v době, kdy se Moskva kvůli mezinárodní izolaci stále více spoléhá na čínskou ekonomickou a technologickou podporu. Podle expertů však právě ruská závislost zvyšuje zranitelnost vůči čínské zpravodajské aktivitě. „Válka na Ukrajině zásadně změnila priority obou zemí v oblasti zpravodajských služeb,“ míní Itay Cohen z kyberbezpečnostní firmy Palo Alto Networks.
V roce 2023 informovala ruská firma Positive Technologies o útocích mířených na ruský obranný, letecký i soukromý bezpečnostní sektor. Byl při nich použit nástroj Deed RAT, sofistikovaný malware, který je podle expertů specificky vyvíjen pro potřeby čínských státních hackerů. Jeho výskyt v útocích na ruské cíle tak podle odborníků signalizuje přímé zapojení Pekingu.
Odborníci rovněž sledují činnost známé čínské hackerské skupiny Mustang Panda, která rozšířila své operace na území Ruské federace i Evropské unie. Jejím hlavním cílem má být přístup k citlivým datům z vládních organizací. „Cíle, které jsme pozorovali, se většinou týkají shromažďování politických a vojenských informací. Považuji je za jeden z hlavních nástrojů, které čínský stát používá ke shromažďování politických a ekonomických informací,“ uvedl Raf Pilling, ředitel pro hrozby ve společnosti Sophos.
Zjištění o čínských kybernetických útocích poukazují na rostoucí asymetrii vztahu mezi Moskvou a Pekingem. Zatímco Rusko otevřeně deklaruje Čínu jako strategického partnera a ve stále větší míře se na ni spoléhá, Peking si zachovává pragmatický odstup a sleduje především vlastní zájmy. Odborníci upozorňují, že čínská strana vnímá partnerství jako nástroj k získání technologických výhod, nikoli jako rovnocenný vztah založený na důvěře.
Takzvané „partnerství bez hranic“, které oba státy vyhlásily krátce před invazí na Ukrajinu, tak podle analytiků naráží na své limity. Skutečnost, že Peking systematicky špehuje svého deklarovaného spojence, zpochybňuje narativ o hlubokém spojenectví a ukazuje, že geopolitická loajalita má v čínském pojetí jasně dané meze. Pro Moskvu to znamená nepříjemné vystřízlivění – a zároveň dilema, jak čelit závislosti na zemi, která si současně upevňuje vliv na její úkor.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.
V případu předloňské smrti populárního herce Matthewa Perryho nastává další zvrat. Žena, která je jednou z pětice obviněných, souhlasila s přiznáním viny. Informoval o tom web DW. Perry, jehož celosvětově proslavil sitcom Přátelé, zemřel předloni na podzim.
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.
Veronika Khek Kubařová dnes odtajnila, že se v srpnu po deseti letech manželství konečně stala maminkou. Na svět přivedla chlapečka, jehož jméno zatím není veřejnosti známé. Bezpečně naopak víme, jak se známá herečka dala dohromady se svým mužem, uznávaným režisérem.
Příští ročník celosvětově oblíbené soutěže Eurovision Song Contest, známé jako Eurovize, má stanovené místo konání. Potřetí v historii jej bude hostit rakouské hlavní město Vídeň, informoval web DW.