Čínské hackerské skupiny napojené na komunistický režim systematicky útočí na ruské vládní instituce a obranný sektor, přestože Peking i Moskva hovoří o strategickém partnerství. Podle expertů se Čína snaží získat informace o ruských vojenských technologiích a zkušenostech z války na Ukrajině. Úniky z ruské FSB ukazují narůstající nedůvěru a spolupráce „bez hranic“ tak čelí vážné zkoušce.
Navzdory oficiálnímu partnerství bez hranic podnikají čínské státem podporované hackerské skupiny opakované kybernetické útoky na Rusko. Cílem má být přístup k citlivým vojenským informacím i technologickým znalostem. Upozornil na to americký deník New York Times, který vychází mimo jiné z uniklých ruských dokumentů i zjištění západních expertů na kybernetickou bezpečnost.
Z dostupných informací vyplývá, že aktivita čínských hackerů vůči ruským cílům se výrazně zvýšila už v květnu 2022, jen několik měsíců po ruské invazi na Ukrajinu. „Čína pravděpodobně usiluje o shromažďování informací o aktivitách Ruska, včetně jeho vojenské operace na Ukrajině, vývoji v oblasti obrany a dalších geopolitických manévrech,“ vysvětlil Che Chang, analytik z taiwanské kyberbezpečnostní společnosti TeamT5.
Uniklý dokument ruské tajné služby FSB podle NYT dokládá, že ruské zpravodajské složky jsou rostoucím zájmem Pekingu znepokojeny. Zpráva upozorňuje na porušení vzájemné dohody o neútočení v kyberprostoru a označuje Čínu přímo za „nepřítele“. „Čína usiluje o ruské obranné znalosti a technologie a snaží se poučit z ruských vojenských zkušeností na Ukrajině,“ citoval dokument NYT.
Zjištění přicházejí v době, kdy se Moskva kvůli mezinárodní izolaci stále více spoléhá na čínskou ekonomickou a technologickou podporu. Podle expertů však právě ruská závislost zvyšuje zranitelnost vůči čínské zpravodajské aktivitě. „Válka na Ukrajině zásadně změnila priority obou zemí v oblasti zpravodajských služeb,“ míní Itay Cohen z kyberbezpečnostní firmy Palo Alto Networks.
V roce 2023 informovala ruská firma Positive Technologies o útocích mířených na ruský obranný, letecký i soukromý bezpečnostní sektor. Byl při nich použit nástroj Deed RAT, sofistikovaný malware, který je podle expertů specificky vyvíjen pro potřeby čínských státních hackerů. Jeho výskyt v útocích na ruské cíle tak podle odborníků signalizuje přímé zapojení Pekingu.
Odborníci rovněž sledují činnost známé čínské hackerské skupiny Mustang Panda, která rozšířila své operace na území Ruské federace i Evropské unie. Jejím hlavním cílem má být přístup k citlivým datům z vládních organizací. „Cíle, které jsme pozorovali, se většinou týkají shromažďování politických a vojenských informací. Považuji je za jeden z hlavních nástrojů, které čínský stát používá ke shromažďování politických a ekonomických informací,“ uvedl Raf Pilling, ředitel pro hrozby ve společnosti Sophos.
Zjištění o čínských kybernetických útocích poukazují na rostoucí asymetrii vztahu mezi Moskvou a Pekingem. Zatímco Rusko otevřeně deklaruje Čínu jako strategického partnera a ve stále větší míře se na ni spoléhá, Peking si zachovává pragmatický odstup a sleduje především vlastní zájmy. Odborníci upozorňují, že čínská strana vnímá partnerství jako nástroj k získání technologických výhod, nikoli jako rovnocenný vztah založený na důvěře.
Takzvané „partnerství bez hranic“, které oba státy vyhlásily krátce před invazí na Ukrajinu, tak podle analytiků naráží na své limity. Skutečnost, že Peking systematicky špehuje svého deklarovaného spojence, zpochybňuje narativ o hlubokém spojenectví a ukazuje, že geopolitická loajalita má v čínském pojetí jasně dané meze. Pro Moskvu to znamená nepříjemné vystřízlivění – a zároveň dilema, jak čelit závislosti na zemi, která si současně upevňuje vliv na její úkor.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.