Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Geografie této oblasti je pro obránce nesmírně náročná. Na rozdíl od Doněcké oblasti s jejími městy a vyvýšeninami, které nabízejí úkryt, je zdejší terén plochý a otevřený. Jak podotýká velitel Kostya, ztráta jakékoli výškové výhody znamená nutnost ústupu o celé kilometry. V listopadu zde ukrajinská linie pod náporem ruských útoků ustoupila o téměř deset kilometrů, částečně i proto, že ukrajinské rezervy byly vyčerpány intenzivní obranou u Pokrovsku a Myrnohradu.
Rusko při svých útocích obratně využívá nepříznivého počasí, zejména pozdních podzimních mlh, které oslepují ukrajinské průzkumné drony typu Mavic. K tomu přidávají ničivé údery 250kg klouzavými bombami vypouštěnými z letadel mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany. Obránci mají často jen čtyři minuty na reakci od momentu, kdy radary zachytí blížící se munici. Elektronické rušení sice dokáže odklonit dráhu střel v sedmdesáti procentech případů, ale zbylých třicet procent stále představuje smrtící hrozbu.
Když se vyjasní, začíná pro operátory dronů vyčerpávající práce. Ruští vojáci se snaží postupovat po malých skupinkách k předem určeným bodům, často s minimem zásob. V plochém terénu bez vegetace je však pro zkušeného pilota snadné odhalit jakýkoli pohyb. Ukrajinské posádky používají kombinaci FPV kamikadze dronů a výkonnějších „mateřských dronů“, které slouží jako retranslátory signálu a umožňují útočit na vzdálenost až třiceti kilometrů.
Statistiky z tohoto úseku fronty jsou mrazivé. Jen prapor 423 nahlásil za listopad 418 zabitých ruských vojáků. Celkově drony podle ukrajinského velení způsobují až šedesát procent všech ruských ztrát. Velitel jednotky Vitalij Hersak pro The Guardian uvádí, že jeho muži měsíčně zlikvidují ekvivalent jednoho a půl nepřátelského praporu. Problémem však zůstává, že zatímco Rusko disponuje téměř nekonečným množstvím živé síly, Ukrajině kriticky chybí pěchota, která by vyčištěné pozice fyzicky držela.
Mladí piloti jako pětadvacetiletý Maksym nebo devětadvacetiletý Serhii tráví na frontě pětidenní směny v neustálém napětí. Odpočinek je luxusem, často stačí jen patnáct minut spánku mezi misemi. Svou práci přirovnávají k hraní videoher, jako je Stalker 2, což jim pomáhá udržovat potřebné reflexy. Navzdory extrémnímu vyčerpání a vědomí, že někteří z jejich nejzkušenějších kolegů odhadují svou schopnost pokračovat v takovém tempu už jen na několik měsíců, zůstává jejich odhodlání bránit zemi pevné.
Nové posily, jako je třiadvacetiletý Saša s přezdívkou „Lego“, se teprve učí ovládat FPV drony na trenažérech. Mnozí z nich se k armádě přidali v momentě, kdy si uvědomili, že už nemohou jen nečinně sedět a přihlížet. Pro tyto mladé muže nejsou mírová jednání prioritou dne; jejich hlavním úkolem je přežít další směnu a zabránit nepříteli v dalším postupu na západ k městu Záporoží.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.