Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Geografie této oblasti je pro obránce nesmírně náročná. Na rozdíl od Doněcké oblasti s jejími městy a vyvýšeninami, které nabízejí úkryt, je zdejší terén plochý a otevřený. Jak podotýká velitel Kostya, ztráta jakékoli výškové výhody znamená nutnost ústupu o celé kilometry. V listopadu zde ukrajinská linie pod náporem ruských útoků ustoupila o téměř deset kilometrů, částečně i proto, že ukrajinské rezervy byly vyčerpány intenzivní obranou u Pokrovsku a Myrnohradu.
Rusko při svých útocích obratně využívá nepříznivého počasí, zejména pozdních podzimních mlh, které oslepují ukrajinské průzkumné drony typu Mavic. K tomu přidávají ničivé údery 250kg klouzavými bombami vypouštěnými z letadel mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany. Obránci mají často jen čtyři minuty na reakci od momentu, kdy radary zachytí blížící se munici. Elektronické rušení sice dokáže odklonit dráhu střel v sedmdesáti procentech případů, ale zbylých třicet procent stále představuje smrtící hrozbu.
Když se vyjasní, začíná pro operátory dronů vyčerpávající práce. Ruští vojáci se snaží postupovat po malých skupinkách k předem určeným bodům, často s minimem zásob. V plochém terénu bez vegetace je však pro zkušeného pilota snadné odhalit jakýkoli pohyb. Ukrajinské posádky používají kombinaci FPV kamikadze dronů a výkonnějších „mateřských dronů“, které slouží jako retranslátory signálu a umožňují útočit na vzdálenost až třiceti kilometrů.
Statistiky z tohoto úseku fronty jsou mrazivé. Jen prapor 423 nahlásil za listopad 418 zabitých ruských vojáků. Celkově drony podle ukrajinského velení způsobují až šedesát procent všech ruských ztrát. Velitel jednotky Vitalij Hersak pro The Guardian uvádí, že jeho muži měsíčně zlikvidují ekvivalent jednoho a půl nepřátelského praporu. Problémem však zůstává, že zatímco Rusko disponuje téměř nekonečným množstvím živé síly, Ukrajině kriticky chybí pěchota, která by vyčištěné pozice fyzicky držela.
Mladí piloti jako pětadvacetiletý Maksym nebo devětadvacetiletý Serhii tráví na frontě pětidenní směny v neustálém napětí. Odpočinek je luxusem, často stačí jen patnáct minut spánku mezi misemi. Svou práci přirovnávají k hraní videoher, jako je Stalker 2, což jim pomáhá udržovat potřebné reflexy. Navzdory extrémnímu vyčerpání a vědomí, že někteří z jejich nejzkušenějších kolegů odhadují svou schopnost pokračovat v takovém tempu už jen na několik měsíců, zůstává jejich odhodlání bránit zemi pevné.
Nové posily, jako je třiadvacetiletý Saša s přezdívkou „Lego“, se teprve učí ovládat FPV drony na trenažérech. Mnozí z nich se k armádě přidali v momentě, kdy si uvědomili, že už nemohou jen nečinně sedět a přihlížet. Pro tyto mladé muže nejsou mírová jednání prioritou dne; jejich hlavním úkolem je přežít další směnu a zabránit nepříteli v dalším postupu na západ k městu Záporoží.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.