Spojené státy uvalily na zboží z Číny celkově 145% clo, oznámil ve čtvrtek Bílý dům, čímž potvrdil spekulace o tom, že nová cla prezidenta Donalda Trumpa se přičítají k těm stávajícím. Tento krok znamená podle CNN další eskalaci obchodního napětí mezi Washingtonem a Pekingem.
Prezident Donald Trump ve středu oznámil zavedení „recipročního“ cla ve výši 125 % na čínské zboží, ale nebylo jasné, zda se bude sčítat s již platným 20% clem. Bílý dům nyní potvrdil, že ano – výsledná sazba tak činí 145 %.
Trump přitom tato cla spojuje nejen s ekonomickými zájmy, ale i s otázkami nelegální migrace a pašování fentanylu do USA, za které podle něj Čína nese zodpovědnost.
Od 2. května navíc vstupuje v platnost další zvýšení – clo 120 % na zásilky z Číny v hodnotě nižší než 800 dolarů.
Situace znepokojuje i americké zemědělce. Caleb Ragland, prezident Americké asociace pěstitelů sóji a podporovatel prezidenta Trumpa, vyzval Bílý dům, aby obchodní válku s Čínou ukončil. Ragland, který provozuje rodinnou sójovou farmu v Kentucky, varuje, že pokračující napětí může ukončit více než dvousetletou zemědělskou tradici jeho rodiny.
„Přibližně 50 % sóji vypěstované v USA je určeno na export a Čína je náš největší zákazník – kupuje víc než všichni ostatní dohromady. Proto nás tato obchodní válka opravdu znepokojuje,“ řekl Ragland v pořadu CNN The Situation Room.
Podle něj už teď čelí farmáři finančním potížím a další omezení přístupu na čínský trh by mohla situaci dramaticky zhoršit. „Rozpočty jsou napjaté, a pokud se nezvednou ceny komodit, čekají nás ztráty.“
Ragland zároveň upozornil, že dnešní farmáři nemají stejnou podporu, jakou měli během obchodní války v roce 2018. Přesto stále věří, že prezident Trump má plán a jedná v nejlepším zájmu země. Dodává však: „Chceme, aby si vláda uvědomila, že naše živobytí je v ohrožení.“
Zemědělci proto naléhají na administrativu, aby místo budování obchodních bariér prostřednictvím cel uzavřela výhodnou a proaktivní dohodu, která bude ku prospěchu farmářům i celé zemi.
Trump přitom ve středu překvapivě oznámil tří měsíční pozastavení svého dlouho prosazovaného plánu na zavedení tzv. „recipročních“ cel, čímž šokoval i vlastní poradce. Za náhlým obratem podle několika zdrojů CNN stála rostoucí panika ohledně situace na trhu s americkými státními dluhopisy, která mohla mít katastrofální dopady na ekonomiku.
„Začali být nervózní,“ prohlásil Trump o rostoucím odporu, který během posledního týdne čelil jak od republikánů, tak od podnikatelské sféry i vlastních spojenců. Jen o den dříve přitom tvrdil, že jeho politika se nikdy nezmění.
Podle tří osob obeznámených se situací sehrál klíčovou roli ministr financí Scott Bessent, který prezidenta ve středu varoval před „urychleným výprodejem“ amerických státních dluhopisů. Bessent upozornil Trumpa, že tento vývoj může vést k ochlazení zájmu zahraničních investorů o financování amerického dluhu, což by mohlo vážně ohrozit celé vládní hospodaření.
Znepokojení vyvolalo zejména první aukce státních dluhopisů od chvíle, kdy Trump oznámil nový celní režim. Slabý zájem investorů a zvyšující se výnosy naznačily, že trhy přestávají věřit stabilitě americké ekonomiky pod Trumpovým vedením.
Trump sice oznámení pauzy prezentoval jako součást „dlouhodobé strategie“, ale realita ukazuje spíše na improvizaci a vnitřní zmatek v Bílém domě. Jeho hlavní obchodní zmocněnec Jamieson Greer byl změnou natolik zaskočen, že se o ní dozvěděl až během výslechu před Kongresem – ve chvíli, kdy Trump zveřejnil oznámení na sociální síti Truth Social.
Ačkoliv Trump veřejně tvrdil, že jeho rozhodnutí bylo odvážné a promyšlené, v zákulisí se ukázalo, že tlak poradců, podnikatelů i znepokojených voličů sílil. Hovorům od šéfů korporací a politických spojenců prý nestíhali čelit ani ministr Bessent, viceprezident JD Vance nebo šéfka štábu Susie Wilesová, která podle zdrojů sehrála zásadní roli při přesvědčování prezidenta, že pokračování v celní politice znamená ztrátu cenného politického kapitálu.
Přestože Trump nakonec pozastavil cla na většinu zemí – s výjimkou Číny – a trhy se dočasně uklidnily, oznámení provázela prohlášení, že výjimky pro americké firmy bude udělovat „podle instinktu“. Kritici varují, že právě tato nevyzpytatelnost a impulzivní přístup podrývají důvěru investorů i spojenců.
Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Fosilní paliva a cement, které produkují velké společnosti, přispívají k nárůstu počtu i intenzity vln veder způsobených klimatickou změnou. Vyplývá to ze studie, kterou ve středu zveřejnil časopis Nature. Mezinárodní tým vědců analyzoval více než 200 vln veder po celém světě v letech 2000 až 2023.
Elon Musk ztratil titul nejbohatšího člověka světa. Na první místo se posunul spoluzakladatel společnosti Oracle, Larry Ellison. Hodnota jeho majetku vzrostla o 101 miliard dolarů na 393 miliard. Elon Musk má podle agentury Bloomberg majetek v hodnotě 385 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.
Britský ministr obrany John Healey na setkání E5 (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Polsko) v Londýně reagoval na noční vpád ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Prohlásil, že Evropa čelí „nové éře hrozeb“, protože válka se vrátila na kontinent a Putin „dosáhl nové úrovně nepřátelství vůči Evropě“. Podle něj došlo k vážnému porušení vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo uzavření varšavského letiště a sestřelení ruských dronů spojeneckými letouny.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
