Spojené státy uvalily na zboží z Číny celkově 145% clo, oznámil ve čtvrtek Bílý dům, čímž potvrdil spekulace o tom, že nová cla prezidenta Donalda Trumpa se přičítají k těm stávajícím. Tento krok znamená podle CNN další eskalaci obchodního napětí mezi Washingtonem a Pekingem.
Prezident Donald Trump ve středu oznámil zavedení „recipročního“ cla ve výši 125 % na čínské zboží, ale nebylo jasné, zda se bude sčítat s již platným 20% clem. Bílý dům nyní potvrdil, že ano – výsledná sazba tak činí 145 %.
Trump přitom tato cla spojuje nejen s ekonomickými zájmy, ale i s otázkami nelegální migrace a pašování fentanylu do USA, za které podle něj Čína nese zodpovědnost.
Od 2. května navíc vstupuje v platnost další zvýšení – clo 120 % na zásilky z Číny v hodnotě nižší než 800 dolarů.
Situace znepokojuje i americké zemědělce. Caleb Ragland, prezident Americké asociace pěstitelů sóji a podporovatel prezidenta Trumpa, vyzval Bílý dům, aby obchodní válku s Čínou ukončil. Ragland, který provozuje rodinnou sójovou farmu v Kentucky, varuje, že pokračující napětí může ukončit více než dvousetletou zemědělskou tradici jeho rodiny.
„Přibližně 50 % sóji vypěstované v USA je určeno na export a Čína je náš největší zákazník – kupuje víc než všichni ostatní dohromady. Proto nás tato obchodní válka opravdu znepokojuje,“ řekl Ragland v pořadu CNN The Situation Room.
Podle něj už teď čelí farmáři finančním potížím a další omezení přístupu na čínský trh by mohla situaci dramaticky zhoršit. „Rozpočty jsou napjaté, a pokud se nezvednou ceny komodit, čekají nás ztráty.“
Ragland zároveň upozornil, že dnešní farmáři nemají stejnou podporu, jakou měli během obchodní války v roce 2018. Přesto stále věří, že prezident Trump má plán a jedná v nejlepším zájmu země. Dodává však: „Chceme, aby si vláda uvědomila, že naše živobytí je v ohrožení.“
Zemědělci proto naléhají na administrativu, aby místo budování obchodních bariér prostřednictvím cel uzavřela výhodnou a proaktivní dohodu, která bude ku prospěchu farmářům i celé zemi.
Trump přitom ve středu překvapivě oznámil tří měsíční pozastavení svého dlouho prosazovaného plánu na zavedení tzv. „recipročních“ cel, čímž šokoval i vlastní poradce. Za náhlým obratem podle několika zdrojů CNN stála rostoucí panika ohledně situace na trhu s americkými státními dluhopisy, která mohla mít katastrofální dopady na ekonomiku.
„Začali být nervózní,“ prohlásil Trump o rostoucím odporu, který během posledního týdne čelil jak od republikánů, tak od podnikatelské sféry i vlastních spojenců. Jen o den dříve přitom tvrdil, že jeho politika se nikdy nezmění.
Podle tří osob obeznámených se situací sehrál klíčovou roli ministr financí Scott Bessent, který prezidenta ve středu varoval před „urychleným výprodejem“ amerických státních dluhopisů. Bessent upozornil Trumpa, že tento vývoj může vést k ochlazení zájmu zahraničních investorů o financování amerického dluhu, což by mohlo vážně ohrozit celé vládní hospodaření.
Znepokojení vyvolalo zejména první aukce státních dluhopisů od chvíle, kdy Trump oznámil nový celní režim. Slabý zájem investorů a zvyšující se výnosy naznačily, že trhy přestávají věřit stabilitě americké ekonomiky pod Trumpovým vedením.
Trump sice oznámení pauzy prezentoval jako součást „dlouhodobé strategie“, ale realita ukazuje spíše na improvizaci a vnitřní zmatek v Bílém domě. Jeho hlavní obchodní zmocněnec Jamieson Greer byl změnou natolik zaskočen, že se o ní dozvěděl až během výslechu před Kongresem – ve chvíli, kdy Trump zveřejnil oznámení na sociální síti Truth Social.
Ačkoliv Trump veřejně tvrdil, že jeho rozhodnutí bylo odvážné a promyšlené, v zákulisí se ukázalo, že tlak poradců, podnikatelů i znepokojených voličů sílil. Hovorům od šéfů korporací a politických spojenců prý nestíhali čelit ani ministr Bessent, viceprezident JD Vance nebo šéfka štábu Susie Wilesová, která podle zdrojů sehrála zásadní roli při přesvědčování prezidenta, že pokračování v celní politice znamená ztrátu cenného politického kapitálu.
Přestože Trump nakonec pozastavil cla na většinu zemí – s výjimkou Číny – a trhy se dočasně uklidnily, oznámení provázela prohlášení, že výjimky pro americké firmy bude udělovat „podle instinktu“. Kritici varují, že právě tato nevyzpytatelnost a impulzivní přístup podrývají důvěru investorů i spojenců.
Na summitu NATO, který se uskuteční 24. a 25. června v Haagu, se aliance ocitne na historické křižovatce. Buď najde novou vizi a strategii pro svou budoucnost bez záruky trvalé podpory Spojených států, nebo se začne drolit jako instituce, která po desetiletí zajišťovala bezpečnost Evropy i širšího transatlantického prostoru. Obavy z osudu NATO sílí v kontextu stále agresivnějšího chování Donalda Trumpa, jehož prezidentství se nese v duchu izolacionismu a otevřeného pohrdání aliancí, která podle něj představuje finanční zátěž pro USA.
Prezidentské volby v Polsku skončily těsným vítězstvím nacionalistického historika Karola Nawrockého, kandidáta blízkého Donaldu Trumpovi a podporovaného konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS). Jeho vítězství nad liberálním, proevropským starostou Varšavy Rafałem Trzaskowským v poměru 50,89 % ku 49,11 % představuje nejen vnitropolitický zlom, ale i výstražné znamení pro budoucnost Evropské unie, Ukrajiny a ženských práv ve střední Evropě.
Pod povrchem Země se možná skrývá zlatý poklad větší, než si kdo kdy dokázal představit. Nová vědecká studie naznačuje, že hluboko v nitru planety dochází k pomalému, ale skutečnému „úniku“ zlata a dalších vzácných kovů z kovového jádra směrem vzhůru do horních vrstev. Tento proces podle geochemiků může trvat stovky milionů let a zanechává stopy v sopečných ostrovech jako Havaj.
Slovenský premiér Robert Fico usiluje o zahájení rozhovorů s českou vládou. Problém však spočívá v tom, že tento návrh přichází bez jakéhokoli konkrétního obsahu či jasného důvodu, proč by se vůbec měla česká strana s Ficovou vládou na nejvyšší úrovni sejít. Sám Fico není schopen věrohodně definovat, co by mělo být konkrétním výsledkem těchto jednání. Jeho přístup je založen čistě na prosazování vlastní ideologie a už předem nastavil mantinely, kam by se jednání měla ubírat, a tím se zbavil jakéhokoli prostoru pro konstruktivní debatu.
Pití kávy může být víc než jen ranním rituálem – podle nové vědecké studie může dokonce přispět ke zdravějšímu a delšímu životu. Výzkum zveřejněný na výročním setkání Americké společnosti pro výživu v Orlandu naznačuje, že ženy, které ve středním věku pily pravidelně jeden až tři šálky kofeinové kávy denně, měly vyšší šanci dožít se stáří bez vážných chronických onemocnění, se zachovanými mentálními i fyzickými schopnostmi.
Britská meteorologická služba Met Office varuje, že Evropu čeká s vysokou pravděpodobností nadprůměrně horké léto. Sezónní předpověď vydaná 1. června 2025 upozorňuje, že šance na teplotně nadnormální období mezi červnem a srpnem je letos více než dvojnásobná oproti běžnému roku. Zvýšené riziko vln veder přitom přináší nejen zdravotní, ale i infrastrukturní rizika.
Polsko zažilo zásadní politický obrat. Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a bývalý šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb a stal se tak novou hlavou státu. Podle oficiálních výsledků získal 50,89 % hlasů, zatímco jeho soupeř, liberální starosta Varšavy Rafał Trzaskowski, získal 49,11 %. Výsledek znamená tvrdou porážku pro současného premiéra Donalda Tuska a jeho středopravou vládu, které nyní hrozí vážné oslabení.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil na summitu v litevském hlavním městě Vilniusu, kde se sešli nejvyšší představitelé členských států NATO a jejich spojenců. Hned v úvodu svého projevu zdůraznil význam této schůzky a společný cíl všech přítomných: „Zastavit ruskou válku a přinést skutečný mír.“
Na italském ostrově Sicílie došlo v pondělí k mohutné erupci sopky Etna, která vyvrhla do ovzduší obrovský sloup žhavých plynů, popela a kamení. Výbuch, který začal během noci, vyvolal silné exploze, které byly slyšitelné až v Taormině a Katánii – tedy ve vzdálenosti kolem 50 a 40 kilometrů od kráteru.
Jako první o příletu nizozemské hvězdy informoval server F1NEWS.cz. Max Verstappen, čtyřnásobný mistr světa ve Formuli 1, zamířil po zklamání ve Velké ceně Španělska nečekaně do Prahy. Jeho cesta ale není soukromá. V metropoli ho čekají pracovní povinnosti.
V historickém paláci Çırağan na břehu Bosporu dnes odpoledne začalo nové kolo přímých mírových rozhovorů mezi zástupci Ruské federace a Ukrajiny. Jde o teprve druhou osobní schůzku na nejvyšší úrovni od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. První podobné setkání proběhlo před měsícem a trvalo méně než dvě hodiny, aniž by přineslo konkrétní výsledek.
Exministr spravedlnosti Pavel Blažek rezignoval po přijetí daru v bitcoinech v hodnotě téměř miliardy korun od bývalého trestance Tomáše Jiřikovského. Jakkoli mohl být dar legální, jeho morální rozměr vzbuzuje vážné pochyby. Před volbami se kauza stala vítanou příležitostí pro opozici k poukázání na selhání vlády, což je její role a dělá ji správně. Koaliční subjekty SPOLU a STAN mohou Blažkovi za tuto munici pro opoziční snahy o vítězství v zářijových volbách poděkovat.
