Spojené státy uvalily na zboží z Číny celkově 145% clo, oznámil ve čtvrtek Bílý dům, čímž potvrdil spekulace o tom, že nová cla prezidenta Donalda Trumpa se přičítají k těm stávajícím. Tento krok znamená podle CNN další eskalaci obchodního napětí mezi Washingtonem a Pekingem.
Prezident Donald Trump ve středu oznámil zavedení „recipročního“ cla ve výši 125 % na čínské zboží, ale nebylo jasné, zda se bude sčítat s již platným 20% clem. Bílý dům nyní potvrdil, že ano – výsledná sazba tak činí 145 %.
Trump přitom tato cla spojuje nejen s ekonomickými zájmy, ale i s otázkami nelegální migrace a pašování fentanylu do USA, za které podle něj Čína nese zodpovědnost.
Od 2. května navíc vstupuje v platnost další zvýšení – clo 120 % na zásilky z Číny v hodnotě nižší než 800 dolarů.
Situace znepokojuje i americké zemědělce. Caleb Ragland, prezident Americké asociace pěstitelů sóji a podporovatel prezidenta Trumpa, vyzval Bílý dům, aby obchodní válku s Čínou ukončil. Ragland, který provozuje rodinnou sójovou farmu v Kentucky, varuje, že pokračující napětí může ukončit více než dvousetletou zemědělskou tradici jeho rodiny.
„Přibližně 50 % sóji vypěstované v USA je určeno na export a Čína je náš největší zákazník – kupuje víc než všichni ostatní dohromady. Proto nás tato obchodní válka opravdu znepokojuje,“ řekl Ragland v pořadu CNN The Situation Room.
Podle něj už teď čelí farmáři finančním potížím a další omezení přístupu na čínský trh by mohla situaci dramaticky zhoršit. „Rozpočty jsou napjaté, a pokud se nezvednou ceny komodit, čekají nás ztráty.“
Ragland zároveň upozornil, že dnešní farmáři nemají stejnou podporu, jakou měli během obchodní války v roce 2018. Přesto stále věří, že prezident Trump má plán a jedná v nejlepším zájmu země. Dodává však: „Chceme, aby si vláda uvědomila, že naše živobytí je v ohrožení.“
Zemědělci proto naléhají na administrativu, aby místo budování obchodních bariér prostřednictvím cel uzavřela výhodnou a proaktivní dohodu, která bude ku prospěchu farmářům i celé zemi.
Trump přitom ve středu překvapivě oznámil tří měsíční pozastavení svého dlouho prosazovaného plánu na zavedení tzv. „recipročních“ cel, čímž šokoval i vlastní poradce. Za náhlým obratem podle několika zdrojů CNN stála rostoucí panika ohledně situace na trhu s americkými státními dluhopisy, která mohla mít katastrofální dopady na ekonomiku.
„Začali být nervózní,“ prohlásil Trump o rostoucím odporu, který během posledního týdne čelil jak od republikánů, tak od podnikatelské sféry i vlastních spojenců. Jen o den dříve přitom tvrdil, že jeho politika se nikdy nezmění.
Podle tří osob obeznámených se situací sehrál klíčovou roli ministr financí Scott Bessent, který prezidenta ve středu varoval před „urychleným výprodejem“ amerických státních dluhopisů. Bessent upozornil Trumpa, že tento vývoj může vést k ochlazení zájmu zahraničních investorů o financování amerického dluhu, což by mohlo vážně ohrozit celé vládní hospodaření.
Znepokojení vyvolalo zejména první aukce státních dluhopisů od chvíle, kdy Trump oznámil nový celní režim. Slabý zájem investorů a zvyšující se výnosy naznačily, že trhy přestávají věřit stabilitě americké ekonomiky pod Trumpovým vedením.
Trump sice oznámení pauzy prezentoval jako součást „dlouhodobé strategie“, ale realita ukazuje spíše na improvizaci a vnitřní zmatek v Bílém domě. Jeho hlavní obchodní zmocněnec Jamieson Greer byl změnou natolik zaskočen, že se o ní dozvěděl až během výslechu před Kongresem – ve chvíli, kdy Trump zveřejnil oznámení na sociální síti Truth Social.
Ačkoliv Trump veřejně tvrdil, že jeho rozhodnutí bylo odvážné a promyšlené, v zákulisí se ukázalo, že tlak poradců, podnikatelů i znepokojených voličů sílil. Hovorům od šéfů korporací a politických spojenců prý nestíhali čelit ani ministr Bessent, viceprezident JD Vance nebo šéfka štábu Susie Wilesová, která podle zdrojů sehrála zásadní roli při přesvědčování prezidenta, že pokračování v celní politice znamená ztrátu cenného politického kapitálu.
Přestože Trump nakonec pozastavil cla na většinu zemí – s výjimkou Číny – a trhy se dočasně uklidnily, oznámení provázela prohlášení, že výjimky pro americké firmy bude udělovat „podle instinktu“. Kritici varují, že právě tato nevyzpytatelnost a impulzivní přístup podrývají důvěru investorů i spojenců.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
