Evropská unie oznámila, že na 90 dní pozastaví plánované odvetné clo vůči Spojeným státům, a to v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit zavedení tzv. recipročních cel. Cílem tohoto kroku má být vytvoření prostoru pro diplomatická jednání mezi oběma stranami.
„Chceme dát vyjednávání šanci,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. „Pokud nebudou jednání uspokojivá, naše odvetná opatření vstoupí v platnost,“ dodala s tím, že přípravy na další možné kroky pokračují a „všechny možnosti zůstávají na stole“.
Podle mluvčího Komise Olofa Gilla, který vystoupil na tiskové konferenci s půlhodinovým zpožděním kvůli zveřejnění prohlášení von der Leyenové, je postoj EU jasný: „Zmáčkli jsme pauzu, abychom vytvořili prostor pro jednání.“
Zádrhel ale nastává v samotném zdůvodnění evropského kroku. Tarify na dovoz oceli a hliníku, které USA zavedly již dříve, zůstávají nadále v platnosti – a to nejen vůči EU, ale vůči celému světu. Právě na tyto tarify chtěla EU reagovat vlastními protiopatřeními, která měla vstoupit v platnost 15. dubna.
Podle Gilla se ale EU rozhodla jednat vstřícně: „Ano, americká cla na ocel a hliník jsou stále platná. A ano, i cla na automobily zůstávají. Ale my teď nechceme podnikat žádné další kroky, protože chceme vytvořit prostor pro jednání.“
Zároveň potvrdil, že eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič před několika dny mluvil s americkým ministrem obchodu Lutnickem – tedy ještě před Trumpovým oznámením o pauze.
Co se týče samotného legislativního procesu, Gill upřesnil, že členské státy EU sice včera daly Komisi mandát k zavedení protiopatření, ale tato cla dosud nebyla právně uvedena v platnost.
„Naším záměrem bylo zveřejnit právní akt příští týden. To jsme nyní pozastavili,“ řekl Gill.
Z kroků Evropské unie je patrná ochota přistoupit k jednacímu stolu. Zároveň ale dává najevo, že trpělivost má své meze. Pokud se v nadcházejících třech měsících nepodaří najít kompromis, mohou se do obchodních vztahů mezi EU a USA vrátit napětí a cla v plné síle.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.