Evropská unie oznámila, že na 90 dní pozastaví plánované odvetné clo vůči Spojeným státům, a to v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit zavedení tzv. recipročních cel. Cílem tohoto kroku má být vytvoření prostoru pro diplomatická jednání mezi oběma stranami.
„Chceme dát vyjednávání šanci,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. „Pokud nebudou jednání uspokojivá, naše odvetná opatření vstoupí v platnost,“ dodala s tím, že přípravy na další možné kroky pokračují a „všechny možnosti zůstávají na stole“.
Podle mluvčího Komise Olofa Gilla, který vystoupil na tiskové konferenci s půlhodinovým zpožděním kvůli zveřejnění prohlášení von der Leyenové, je postoj EU jasný: „Zmáčkli jsme pauzu, abychom vytvořili prostor pro jednání.“
Zádrhel ale nastává v samotném zdůvodnění evropského kroku. Tarify na dovoz oceli a hliníku, které USA zavedly již dříve, zůstávají nadále v platnosti – a to nejen vůči EU, ale vůči celému světu. Právě na tyto tarify chtěla EU reagovat vlastními protiopatřeními, která měla vstoupit v platnost 15. dubna.
Podle Gilla se ale EU rozhodla jednat vstřícně: „Ano, americká cla na ocel a hliník jsou stále platná. A ano, i cla na automobily zůstávají. Ale my teď nechceme podnikat žádné další kroky, protože chceme vytvořit prostor pro jednání.“
Zároveň potvrdil, že eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič před několika dny mluvil s americkým ministrem obchodu Lutnickem – tedy ještě před Trumpovým oznámením o pauze.
Co se týče samotného legislativního procesu, Gill upřesnil, že členské státy EU sice včera daly Komisi mandát k zavedení protiopatření, ale tato cla dosud nebyla právně uvedena v platnost.
„Naším záměrem bylo zveřejnit právní akt příští týden. To jsme nyní pozastavili,“ řekl Gill.
Z kroků Evropské unie je patrná ochota přistoupit k jednacímu stolu. Zároveň ale dává najevo, že trpělivost má své meze. Pokud se v nadcházejících třech měsících nepodaří najít kompromis, mohou se do obchodních vztahů mezi EU a USA vrátit napětí a cla v plné síle.
Měsíc dnes zbývá do zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Ten už proběhne bez osobní přítomnosti prezidenta Jiřího Bartošky, který před necelým měsícem zemřel. Na tuto výraznou osobnost se pochopitelně bude v lázeňském městě na západě Čech vzpomínat.
Jaromír Soukup se ve sporu s Agátou Hanychovou snaží dosáhnout svého, tedy aby dcera Rozárka nadále mohla trávit čas i s otcem. Naposledy si u soudu vyslechl i svědectví Ornelly Koktové. Nyní prozradil, co kamarádka Hanychové říkala.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rusové podle Trumpa připravují odvetu za víkendovou speciální operaci ukrajinských tajných služeb, při které drony útočily na letadla na ruských leteckých základnách.
Jakub Prachař si podle očitých svědků neudělal vůbec dobrou reklamu na palubě letadla, které letělo z Česka do Spojených arabských emirátů. Údajně se choval tak, že mu po přistání asistovali s vystupováním policisté. Co se stalo?
Uznávaný britský bezpečnostní a obranný analytik, profesor Michael Clarke, odpověděl na otázky veřejnosti týkající se války na Ukrajině. Tento týden se zaměřil na dvě zásadní témata: možnost ruského použití jaderných zbraní a aktuální vývoj ruské letní ofenzivy na východní frontě.
Počet ruských vojáků zabitých nebo zraněných od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se podle nové studie blíží jednomu milionu. Analýzu zveřejnilo washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které upozorňuje na mimořádně vysokou lidskou cenu, jakou ruský prezident Vladimir Putin platí za vedení tříleté války.
Minneapolis, největší město amerického státu Minnesota, se v žebříčku Happy Cities Index 2025 zařadilo mezi nejšťastnější místa na světě. Jako jediné město v USA (kromě New Yorku), které získalo nejvyšší hodnocení "Gold", se může chlubit výjimečnou kombinací skandinávského odkazu, kreativity, komunitního ducha a propojení s přírodou.
Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.