Evropská unie oznámila, že na 90 dní pozastaví plánované odvetné clo vůči Spojeným státům, a to v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit zavedení tzv. recipročních cel. Cílem tohoto kroku má být vytvoření prostoru pro diplomatická jednání mezi oběma stranami.
„Chceme dát vyjednávání šanci,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. „Pokud nebudou jednání uspokojivá, naše odvetná opatření vstoupí v platnost,“ dodala s tím, že přípravy na další možné kroky pokračují a „všechny možnosti zůstávají na stole“.
Podle mluvčího Komise Olofa Gilla, který vystoupil na tiskové konferenci s půlhodinovým zpožděním kvůli zveřejnění prohlášení von der Leyenové, je postoj EU jasný: „Zmáčkli jsme pauzu, abychom vytvořili prostor pro jednání.“
Zádrhel ale nastává v samotném zdůvodnění evropského kroku. Tarify na dovoz oceli a hliníku, které USA zavedly již dříve, zůstávají nadále v platnosti – a to nejen vůči EU, ale vůči celému světu. Právě na tyto tarify chtěla EU reagovat vlastními protiopatřeními, která měla vstoupit v platnost 15. dubna.
Podle Gilla se ale EU rozhodla jednat vstřícně: „Ano, americká cla na ocel a hliník jsou stále platná. A ano, i cla na automobily zůstávají. Ale my teď nechceme podnikat žádné další kroky, protože chceme vytvořit prostor pro jednání.“
Zároveň potvrdil, že eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič před několika dny mluvil s americkým ministrem obchodu Lutnickem – tedy ještě před Trumpovým oznámením o pauze.
Co se týče samotného legislativního procesu, Gill upřesnil, že členské státy EU sice včera daly Komisi mandát k zavedení protiopatření, ale tato cla dosud nebyla právně uvedena v platnost.
„Naším záměrem bylo zveřejnit právní akt příští týden. To jsme nyní pozastavili,“ řekl Gill.
Z kroků Evropské unie je patrná ochota přistoupit k jednacímu stolu. Zároveň ale dává najevo, že trpělivost má své meze. Pokud se v nadcházejících třech měsících nepodaří najít kompromis, mohou se do obchodních vztahů mezi EU a USA vrátit napětí a cla v plné síle.
Čínský premiér Li Čchiang v sobotu slavnostně oznámil zahájení výstavby největší vodní elektrárny světa na řece Yarlung Tsangpo (v Indii známé jako Brahmaputra), poblíž hranic s indickým státem Arunáčalpradéš. Projekt, označovaný jako „superdálnice“ či „megadílo“, vyvolává silné obavy v sousedních zemích, zejména v Indii a Bangladéši. Důvody jsou nejen ekologické, ale také geostrategické a seismické.
Bruselský plán reformy rozpočtové struktury Evropské unie vyvolal ostrou kritiku ekologických organizací i členských států. Podle návrhu Evropské komise totiž přestane být ochrana biodiverzity prioritou se samostatným financováním a bude muset o prostředky soupeřit s jinými environmentálními cíli – včetně klimatických opatření, vodního hospodářství nebo boje proti znečištění.
Australský internet čekají od prosince revoluční změny. Nové kodexy vypracované technologickým sektorem ve spolupráci s eSafety komisí – tedy úřadem pro online bezpečnost – zásadně promění způsob, jakým budou občané přistupovat k digitálním službám. Změny se dotknou vyhledávačů, sociálních sítí, obchodů s aplikacemi, AI chatbotů i komunikačních platforem. Hlavním cílem je ochránit děti, ale dopad bude mnohem širší.
V ruské Arktidě, kde kdysi pevně zamrzlé řeky dnes pukají pod nohama a mláďata sobů se topí v tůních namísto ledu, se změna klimatu stává nezpochybnitelnou realitou. "Jsme kanárkem v dole," říká šedesátitříletý pastevec Gennadij Šukin a upozorňuje, že Rusko je svědkem dramatických dopadů globálního oteplování. I přes tyto varovné signály však vláda v Moskvě podniká jen minimální kroky ke zmírnění klimatické krize – a záměrně ignoruje její hlavní příčinu: spalování fosilních paliv.
Podle nového průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, většina Američanů nesouhlasí s eskalací deportací nelegálních imigrantů, kterou prezident Donald Trump zahájil ve svém druhém funkčním období. Roste také počet lidí, kteří mají pocit, že Trump zachází ve své imigrační politice příliš daleko.
Saúdský princ Al-Waleed bin Khaled bin Talal Al Saúd, známý veřejnosti jako „spící princ“, zemřel po dlouhých dvaceti letech v kómatu. Smutnou zprávu oznámil v sobotu jeho otec, princ Khaled bin Talal Al Saúd. Al-Waleedovi bylo pouhých 36 let.
V dramatickém vývoji, který připomíná špionážní thriller, se čtrnáct politických vězňů z běloruských žalářů ocitlo na svobodě díky neformální, osobní diplomacii administrativy Donalda Trumpa. Hlavní roli v celé operaci sehrál jeho právník a nynější zvláštní vyslanec John Coale, který navázal vztah s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem — mimo jiné i při obědě provázeném přípitky vodkou.
Oblasti podél východního pobřeží Spojených států se v nadcházejících letech mohou potýkat s výrazně silnějšími zimními bouřemi, známými jako nor’easters. Nová studie klimatologů naznačuje, že globální oteplování a znečištění klimatu již nyní ovlivňují intenzitu těchto ničivých jevů. Zatímco celkový počet bouří možná klesne, jejich ničivá síla poroste.
Letní sezóna je tradičně obdobím, kdy mnozí hledají zázračné způsoby, jak se zbavit přebytečných kilogramů. Do popředí se tak každoročně dostávají tzv. jednodruhové neboli „mono diety“, které slibují rychlý úbytek váhy a „detoxikaci“ organismu. Tyto diety však podle odborníků, včetně profesorky Any Montero Bravo z madridské univerzity CEU San Pablo, nejsou ani bezpečné, ani dlouhodobě účinné.
Horko, které zasáhlo letošní turnaj FIFA Club World Cup v USA, přimělo odborníky, hráče i odbory k vážným obavám o zdraví fotbalistů během nadcházejícího mistrovství světa 2026. Během červencového finále mezi Chelsea a PSG, které se odehrálo za 29 stupňů Celsia na stadionu MetLife v New Jersey, hráči bojovali nejen proti sobě, ale i proti extrémnímu vedru.
Ruská armáda čelí dalšímu skandálu – tentokrát kvůli brutálním praktikám v nechvalně známé jednotce 31831, která působí v rámci 54. motorizovaného střeleckého pluku v Doněcké oblasti. Jak odhalil britský deník The Sun, vojáci této jednotky jsou fyzicky týráni, drženi v klecích pod proudem a nuceni podstupovat sebevražedné mise, pokud nezaplatí úplatek.
Tajné krizové dokumenty, které získal britský deník The Sun prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, ukazují děsivou realitu, jak by Londýn čelil jadernému útoku. Ve čtyřech obsáhlých zprávách o více než 200 stranách jsou popsány konkrétní scénáře, jak by město reagovalo na výbuch jaderné bomby, včetně evakuace obyvatel, dekontaminace přeživších a nakládání s tisíci mrtvými těly.