Evropská unie oznámila, že na 90 dní pozastaví plánované odvetné clo vůči Spojeným státům, a to v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit zavedení tzv. recipročních cel. Cílem tohoto kroku má být vytvoření prostoru pro diplomatická jednání mezi oběma stranami.
„Chceme dát vyjednávání šanci,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. „Pokud nebudou jednání uspokojivá, naše odvetná opatření vstoupí v platnost,“ dodala s tím, že přípravy na další možné kroky pokračují a „všechny možnosti zůstávají na stole“.
Podle mluvčího Komise Olofa Gilla, který vystoupil na tiskové konferenci s půlhodinovým zpožděním kvůli zveřejnění prohlášení von der Leyenové, je postoj EU jasný: „Zmáčkli jsme pauzu, abychom vytvořili prostor pro jednání.“
Zádrhel ale nastává v samotném zdůvodnění evropského kroku. Tarify na dovoz oceli a hliníku, které USA zavedly již dříve, zůstávají nadále v platnosti – a to nejen vůči EU, ale vůči celému světu. Právě na tyto tarify chtěla EU reagovat vlastními protiopatřeními, která měla vstoupit v platnost 15. dubna.
Podle Gilla se ale EU rozhodla jednat vstřícně: „Ano, americká cla na ocel a hliník jsou stále platná. A ano, i cla na automobily zůstávají. Ale my teď nechceme podnikat žádné další kroky, protože chceme vytvořit prostor pro jednání.“
Zároveň potvrdil, že eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič před několika dny mluvil s americkým ministrem obchodu Lutnickem – tedy ještě před Trumpovým oznámením o pauze.
Co se týče samotného legislativního procesu, Gill upřesnil, že členské státy EU sice včera daly Komisi mandát k zavedení protiopatření, ale tato cla dosud nebyla právně uvedena v platnost.
„Naším záměrem bylo zveřejnit právní akt příští týden. To jsme nyní pozastavili,“ řekl Gill.
Z kroků Evropské unie je patrná ochota přistoupit k jednacímu stolu. Zároveň ale dává najevo, že trpělivost má své meze. Pokud se v nadcházejících třech měsících nepodaří najít kompromis, mohou se do obchodních vztahů mezi EU a USA vrátit napětí a cla v plné síle.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
