Evropská unie oznámila, že na 90 dní pozastaví plánované odvetné clo vůči Spojeným státům, a to v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit zavedení tzv. recipročních cel. Cílem tohoto kroku má být vytvoření prostoru pro diplomatická jednání mezi oběma stranami.
„Chceme dát vyjednávání šanci,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. „Pokud nebudou jednání uspokojivá, naše odvetná opatření vstoupí v platnost,“ dodala s tím, že přípravy na další možné kroky pokračují a „všechny možnosti zůstávají na stole“.
Podle mluvčího Komise Olofa Gilla, který vystoupil na tiskové konferenci s půlhodinovým zpožděním kvůli zveřejnění prohlášení von der Leyenové, je postoj EU jasný: „Zmáčkli jsme pauzu, abychom vytvořili prostor pro jednání.“
Zádrhel ale nastává v samotném zdůvodnění evropského kroku. Tarify na dovoz oceli a hliníku, které USA zavedly již dříve, zůstávají nadále v platnosti – a to nejen vůči EU, ale vůči celému světu. Právě na tyto tarify chtěla EU reagovat vlastními protiopatřeními, která měla vstoupit v platnost 15. dubna.
Podle Gilla se ale EU rozhodla jednat vstřícně: „Ano, americká cla na ocel a hliník jsou stále platná. A ano, i cla na automobily zůstávají. Ale my teď nechceme podnikat žádné další kroky, protože chceme vytvořit prostor pro jednání.“
Zároveň potvrdil, že eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič před několika dny mluvil s americkým ministrem obchodu Lutnickem – tedy ještě před Trumpovým oznámením o pauze.
Co se týče samotného legislativního procesu, Gill upřesnil, že členské státy EU sice včera daly Komisi mandát k zavedení protiopatření, ale tato cla dosud nebyla právně uvedena v platnost.
„Naším záměrem bylo zveřejnit právní akt příští týden. To jsme nyní pozastavili,“ řekl Gill.
Z kroků Evropské unie je patrná ochota přistoupit k jednacímu stolu. Zároveň ale dává najevo, že trpělivost má své meze. Pokud se v nadcházejících třech měsících nepodaří najít kompromis, mohou se do obchodních vztahů mezi EU a USA vrátit napětí a cla v plné síle.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.