V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Dimitrios Avtzis z Lesnického výzkumného ústavu popsal situaci jako bezprecedentní krizi, kdy během krátké doby zhnědly stovky hektarů lesa. Nejde o náhodný úkaz, ale o smrtící kombinaci několika faktorů, které dramaticky zesiluje současná klimatická změna. Hlavním viníkem je extrémní a dlouhotrvající sucho spojené s drastickým úbytkem sněhové pokrývky. Právě sníh dříve horám zajišťoval postupný a tolik potřebný přísun vláhy během celého jara.
Nedostatkem vody oslabené stromy se stávají snadným cílem pro biologické škůdce, především pro kůrovce z podčeledi Scolytinae. Tito brouci pronikají hluboko pod kůru a přerušují životně důležité systémy, kterými strom rozvádí živiny a vodu. Jakmile populace kůrovce dosáhne kritické úrovně, je podle odborníků téměř nemožné dostat situaci pod kontrolu běžnými prostředky. Celý proces vede k velmi rychlému a nevratnému uhynutí napadených jedinců.
Tento alarmující fenomén se bohužel neomezuje pouze na území Řecka, ale zasahuje širší regiony. Podobné zprávy o chřadnoucích lesních porostech přicházejí v poslední době také ze Španělska a dalších částí střední Evropy. Ukazuje se, že celé ekosystémy jsou pod tlakem, na který nejsou evolučně připraveny. Tradiční schopnost přirozené regenerace středomořských lesů tak v současnosti naráží na své absolutní limity.
Obnova poškozených ploch může trvat mnoho desítek let a její konečný výsledek je značně nejistý. Kvůli stále teplejšímu a suššímu klimatu hrozí, že se původní jedlové lesy na mnoha místech již nikdy nepodaří plně obnovit. Vědci proto nyní naléhavě apelují na vládu, aby okamžitě mobilizovala finance na záchranné projekty a monitoring. Podle klimatologů již není čas na pesimismus, ale na velmi rychlou a koordinovanou akci.
Podobné extrémní jevy budou totiž v budoucnu podle všech dostupných modelů stále častější a intenzivnější. Ochrana horských lesů je přitom klíčová nejen pro zachování vzácné biodiverzity, ale i pro zadržování vody v krajině. Právě schopnost lesů hospodařit s vodou je pro život v jižní Evropě naprosto nezbytná. Pokud o tyto přirozené rezervoáry přijdeme, důsledky pro obyvatele i přírodu budou v příštích letech katastrofální.
Opakované a zesílené ukrajinské útoky na Krymský poloostrov vedly k rozsáhlým výpadkům elektrického proudu v jeho největším městě, Sevastopolu. Tamní gubernátor dosazený Kremlem Michail Razvožajev potvrdil zavedení plošných energetických restrikcí a vyzval obyvatele k maximálnímu snížení spotřeby.
Evropa v červnu čelí druhé vlně extrémních veder během dvou měsíců, přičemž na některých místech teploty přesáhly 44 stupňů Celsia. V několika zemích platí výstrahy, přičemž šest států vyhlásilo nejvyšší červený stupeň. Francie zařadila do této nejvážnější kategorie 72 ze svých 96 departementů a v souvislosti s horky se v zemi utopilo nejméně 40 lidí, kteří se snažili zchladit.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.