V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Dimitrios Avtzis z Lesnického výzkumného ústavu popsal situaci jako bezprecedentní krizi, kdy během krátké doby zhnědly stovky hektarů lesa. Nejde o náhodný úkaz, ale o smrtící kombinaci několika faktorů, které dramaticky zesiluje současná klimatická změna. Hlavním viníkem je extrémní a dlouhotrvající sucho spojené s drastickým úbytkem sněhové pokrývky. Právě sníh dříve horám zajišťoval postupný a tolik potřebný přísun vláhy během celého jara.
Nedostatkem vody oslabené stromy se stávají snadným cílem pro biologické škůdce, především pro kůrovce z podčeledi Scolytinae. Tito brouci pronikají hluboko pod kůru a přerušují životně důležité systémy, kterými strom rozvádí živiny a vodu. Jakmile populace kůrovce dosáhne kritické úrovně, je podle odborníků téměř nemožné dostat situaci pod kontrolu běžnými prostředky. Celý proces vede k velmi rychlému a nevratnému uhynutí napadených jedinců.
Tento alarmující fenomén se bohužel neomezuje pouze na území Řecka, ale zasahuje širší regiony. Podobné zprávy o chřadnoucích lesních porostech přicházejí v poslední době také ze Španělska a dalších částí střední Evropy. Ukazuje se, že celé ekosystémy jsou pod tlakem, na který nejsou evolučně připraveny. Tradiční schopnost přirozené regenerace středomořských lesů tak v současnosti naráží na své absolutní limity.
Obnova poškozených ploch může trvat mnoho desítek let a její konečný výsledek je značně nejistý. Kvůli stále teplejšímu a suššímu klimatu hrozí, že se původní jedlové lesy na mnoha místech již nikdy nepodaří plně obnovit. Vědci proto nyní naléhavě apelují na vládu, aby okamžitě mobilizovala finance na záchranné projekty a monitoring. Podle klimatologů již není čas na pesimismus, ale na velmi rychlou a koordinovanou akci.
Podobné extrémní jevy budou totiž v budoucnu podle všech dostupných modelů stále častější a intenzivnější. Ochrana horských lesů je přitom klíčová nejen pro zachování vzácné biodiverzity, ale i pro zadržování vody v krajině. Právě schopnost lesů hospodařit s vodou je pro život v jižní Evropě naprosto nezbytná. Pokud o tyto přirozené rezervoáry přijdeme, důsledky pro obyvatele i přírodu budou v příštích letech katastrofální.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.