V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Dimitrios Avtzis z Lesnického výzkumného ústavu popsal situaci jako bezprecedentní krizi, kdy během krátké doby zhnědly stovky hektarů lesa. Nejde o náhodný úkaz, ale o smrtící kombinaci několika faktorů, které dramaticky zesiluje současná klimatická změna. Hlavním viníkem je extrémní a dlouhotrvající sucho spojené s drastickým úbytkem sněhové pokrývky. Právě sníh dříve horám zajišťoval postupný a tolik potřebný přísun vláhy během celého jara.
Nedostatkem vody oslabené stromy se stávají snadným cílem pro biologické škůdce, především pro kůrovce z podčeledi Scolytinae. Tito brouci pronikají hluboko pod kůru a přerušují životně důležité systémy, kterými strom rozvádí živiny a vodu. Jakmile populace kůrovce dosáhne kritické úrovně, je podle odborníků téměř nemožné dostat situaci pod kontrolu běžnými prostředky. Celý proces vede k velmi rychlému a nevratnému uhynutí napadených jedinců.
Tento alarmující fenomén se bohužel neomezuje pouze na území Řecka, ale zasahuje širší regiony. Podobné zprávy o chřadnoucích lesních porostech přicházejí v poslední době také ze Španělska a dalších částí střední Evropy. Ukazuje se, že celé ekosystémy jsou pod tlakem, na který nejsou evolučně připraveny. Tradiční schopnost přirozené regenerace středomořských lesů tak v současnosti naráží na své absolutní limity.
Obnova poškozených ploch může trvat mnoho desítek let a její konečný výsledek je značně nejistý. Kvůli stále teplejšímu a suššímu klimatu hrozí, že se původní jedlové lesy na mnoha místech již nikdy nepodaří plně obnovit. Vědci proto nyní naléhavě apelují na vládu, aby okamžitě mobilizovala finance na záchranné projekty a monitoring. Podle klimatologů již není čas na pesimismus, ale na velmi rychlou a koordinovanou akci.
Podobné extrémní jevy budou totiž v budoucnu podle všech dostupných modelů stále častější a intenzivnější. Ochrana horských lesů je přitom klíčová nejen pro zachování vzácné biodiverzity, ale i pro zadržování vody v krajině. Právě schopnost lesů hospodařit s vodou je pro život v jižní Evropě naprosto nezbytná. Pokud o tyto přirozené rezervoáry přijdeme, důsledky pro obyvatele i přírodu budou v příštích letech katastrofální.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
V souvislosti s akutní intoxikací kratomem nebo podezřením na ni byla od dubna do června 2026 vykázána zdravotní péče u 515 pacientů. Nejpočetnější skupinu tvořili pacienti ve věku 15 až 19 let. Více než třetina všech evidovaných osob byla mladší dvaceti let. Vyplývá to z prvních souhrnných údajů za pojištěnce všech sedmi zdravotních pojišťoven, které pro Ministerstvo zdravotnictví zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Mladá brazilská aktivistka Janiely Truká vystoupila na klimatickém summitu COP31 v Antalyi s naléhavou výzvou na ochranu domorodých území, lesů a tradičních kultur před dopady globální krize. Její slova zaznamenala novinářka Fiona Harvey, která pro The Guardian rozebrala také procedurální úskalí a historický vývoj dosavadních klimatických konferencí OSN.
V tureckém přímořském letovisku Antalya dnes začala oficiální jednání konference OSN o změně klimatu (COP31), kterou zahájili čelní představitelé mezinárodní politiky a organizací. Na úvodním plenárním zasedání vystoupili turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a energetiku Chris Bowen a výkonný tajemník OSN pro klima Simon Stiell, aby stanovili hlavní priority nadcházejících dvou týdnů.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské ozbrojené síly za uplynulý týden masivně zaútočily na ukrajinská města a komunity, přičemž na území státu vypustily celkem 115 raket různých typů, téměř 1 900 naváděných leteckých pum a více než 3 000 útočných dronů.
Spojené státy a Írán vedou tajná jednání s cílem odvrátit hrozbu nového rozsáhlého ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump totiž po nepříznivých výsledcích své strany v nedávných volbách do poloviny mandátu naznačil, že intenzivnější diplomacie může přinést dohodu. Diplomatické aktivity se zintenzivnily, ačkoliv podrobnosti obě strany sdílejí jen velmi zřídka.
Americká vesmírná agentura NASA oficiálně zahájila nábor nové generace astronautů, kteří by se měli v budoucnu podílet na dlouhodobém pobytu a práci na Měsíci i na plánovaných lidských misích směřujících na Mars.
Bílý dům oficiálně popřel nedávné spekulace o tom, že by ministr obrany Pete Hegseth a ministr zahraničí Marco Rubio mohli opustit své funkce v rámci personálních změn po volbách. Zprávy o možném odchodu obou čelných představitelů administrativy se objevily v amerických médiích v souvislosti s porážkou republikánů v kongresových volbách. Vedení státu však jakékoliv úvahy o jejich nahrazení odmítlo a označilo je za nepravdivé.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.