V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Dimitrios Avtzis z Lesnického výzkumného ústavu popsal situaci jako bezprecedentní krizi, kdy během krátké doby zhnědly stovky hektarů lesa. Nejde o náhodný úkaz, ale o smrtící kombinaci několika faktorů, které dramaticky zesiluje současná klimatická změna. Hlavním viníkem je extrémní a dlouhotrvající sucho spojené s drastickým úbytkem sněhové pokrývky. Právě sníh dříve horám zajišťoval postupný a tolik potřebný přísun vláhy během celého jara.
Nedostatkem vody oslabené stromy se stávají snadným cílem pro biologické škůdce, především pro kůrovce z podčeledi Scolytinae. Tito brouci pronikají hluboko pod kůru a přerušují životně důležité systémy, kterými strom rozvádí živiny a vodu. Jakmile populace kůrovce dosáhne kritické úrovně, je podle odborníků téměř nemožné dostat situaci pod kontrolu běžnými prostředky. Celý proces vede k velmi rychlému a nevratnému uhynutí napadených jedinců.
Tento alarmující fenomén se bohužel neomezuje pouze na území Řecka, ale zasahuje širší regiony. Podobné zprávy o chřadnoucích lesních porostech přicházejí v poslední době také ze Španělska a dalších částí střední Evropy. Ukazuje se, že celé ekosystémy jsou pod tlakem, na který nejsou evolučně připraveny. Tradiční schopnost přirozené regenerace středomořských lesů tak v současnosti naráží na své absolutní limity.
Obnova poškozených ploch může trvat mnoho desítek let a její konečný výsledek je značně nejistý. Kvůli stále teplejšímu a suššímu klimatu hrozí, že se původní jedlové lesy na mnoha místech již nikdy nepodaří plně obnovit. Vědci proto nyní naléhavě apelují na vládu, aby okamžitě mobilizovala finance na záchranné projekty a monitoring. Podle klimatologů již není čas na pesimismus, ale na velmi rychlou a koordinovanou akci.
Podobné extrémní jevy budou totiž v budoucnu podle všech dostupných modelů stále častější a intenzivnější. Ochrana horských lesů je přitom klíčová nejen pro zachování vzácné biodiverzity, ale i pro zadržování vody v krajině. Právě schopnost lesů hospodařit s vodou je pro život v jižní Evropě naprosto nezbytná. Pokud o tyto přirozené rezervoáry přijdeme, důsledky pro obyvatele i přírodu budou v příštích letech katastrofální.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.