V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Dimitrios Avtzis z Lesnického výzkumného ústavu popsal situaci jako bezprecedentní krizi, kdy během krátké doby zhnědly stovky hektarů lesa. Nejde o náhodný úkaz, ale o smrtící kombinaci několika faktorů, které dramaticky zesiluje současná klimatická změna. Hlavním viníkem je extrémní a dlouhotrvající sucho spojené s drastickým úbytkem sněhové pokrývky. Právě sníh dříve horám zajišťoval postupný a tolik potřebný přísun vláhy během celého jara.
Nedostatkem vody oslabené stromy se stávají snadným cílem pro biologické škůdce, především pro kůrovce z podčeledi Scolytinae. Tito brouci pronikají hluboko pod kůru a přerušují životně důležité systémy, kterými strom rozvádí živiny a vodu. Jakmile populace kůrovce dosáhne kritické úrovně, je podle odborníků téměř nemožné dostat situaci pod kontrolu běžnými prostředky. Celý proces vede k velmi rychlému a nevratnému uhynutí napadených jedinců.
Tento alarmující fenomén se bohužel neomezuje pouze na území Řecka, ale zasahuje širší regiony. Podobné zprávy o chřadnoucích lesních porostech přicházejí v poslední době také ze Španělska a dalších částí střední Evropy. Ukazuje se, že celé ekosystémy jsou pod tlakem, na který nejsou evolučně připraveny. Tradiční schopnost přirozené regenerace středomořských lesů tak v současnosti naráží na své absolutní limity.
Obnova poškozených ploch může trvat mnoho desítek let a její konečný výsledek je značně nejistý. Kvůli stále teplejšímu a suššímu klimatu hrozí, že se původní jedlové lesy na mnoha místech již nikdy nepodaří plně obnovit. Vědci proto nyní naléhavě apelují na vládu, aby okamžitě mobilizovala finance na záchranné projekty a monitoring. Podle klimatologů již není čas na pesimismus, ale na velmi rychlou a koordinovanou akci.
Podobné extrémní jevy budou totiž v budoucnu podle všech dostupných modelů stále častější a intenzivnější. Ochrana horských lesů je přitom klíčová nejen pro zachování vzácné biodiverzity, ale i pro zadržování vody v krajině. Právě schopnost lesů hospodařit s vodou je pro život v jižní Evropě naprosto nezbytná. Pokud o tyto přirozené rezervoáry přijdeme, důsledky pro obyvatele i přírodu budou v příštích letech katastrofální.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.