Vědci učinili překvapivý objev: Na ostatní lidi skutečně můžete být alergičtí

Příběh Maury z amerického Ohia ukazuje, jak nečekaně může takový stav zasáhnout do života. V jejích dvaceti letech si začala všímat bolestivého pálení po nechráněném sexu. Nejprve vinila kosmetiku či lubrikanty, později ale zjistila, že se potíže objevují pouze při kontaktu se spermatem. Jednou v noci ji dokonce prudká reakce téměř udusila – jazyk jí otekl natolik, že nemohla dýchat, a její partner jí musel pomoci pomocí inhalátoru.

Maura dnes ví, že existuje vzácná diagnóza zvaná hypersenzitivita na semennou plazmu, která může vést k vyrážkám, otokům, pálení i život ohrožujícímu anafylaktickému šoku. Způsobují ji bílkoviny v semenné tekutině, zejména tzv. prostatický specifický antigen. Takových případů je známo zatím méně než sto, což činí výzkum obtížným a diagnózu ještě těžší.

Alergie se ale neomezují jen na semeno. Vzácně se může objevit i přecitlivělost na pachy, vůně či pot jiných lidí. V některých případech jde o tzv. mastocytární aktivaci, kdy tělo reaguje i na chemické látky přirozeně uvolňované kůží – například na toluen, běžně obsažený i v tabákovém kouři nebo v chemikáliích.

Tajemné reakce byly také pozorovány u lidí, kteří trpí tzv. syndromem PATM (People Allergic To Me), tedy stavem, při němž lidé v jejich blízkosti začnou kašlat, pšíkat či se dusit. Japonská studie z roku 2023 zjistila, že lidé s tímto syndromem vylučují výrazně vyšší množství toluenu pokožkou, a jejich tělo ho není schopno správně odbourávat.

Další bizarní alergie se týká slin. V dokumentovaných případech způsobilo líbání alergické reakce u partnerů, kteří předtím jedli například ořechy, mořské plody nebo mléčné výrobky. V jedné studii žena reagovala po sexu s mužem, který předtím snědl směs ořechů, a to i přesto, že se předtím důkladně očistil.

Lékaři rovněž popisují případ muže, který podle všeho trpěl alergií na cervikovaginální tekutinu – přirozený sekret ženské vagíny. Po každém pohlavním styku se u něj objevilo zarudnutí, otoky a svědění. Tento jev je zatím popisován spíše jako teoretická možnost, nicméně polská studie z roku 2017 upozornila, že by mohl být stejně častý jako alergie na semeno – tedy v řádu desítek tisíc případů jen v USA.

Zásadní rozdíl mezi těmito alergiemi spočívá v možnosti prevence: zatímco alergii na semeno lze řešit kondomy či imunoterapií, u reakcí na ženský sekret kondomy nepomáhají – kontakt bývá přímý a rozsáhlý.

Americký odborník Jonathan Bernstein testoval léčbu, při níž dochází k opakovanému kontaktu pacienta s ředěnou semennou plazmou za pečlivého lékařského dozoru. Tato metoda vedla k úspěšnému desenzitizačnímu efektu – tělo si na alergen zvyklo a pacientky mohly mít opět nechráněný sex, alespoň s konkrétním partnerem.

Nejde však pouze o fyzickou stránku. Psychologické dopady těchto alergií bývají výrazné. Maura otevřeně přiznává, že její stav ovlivnil rozhodnutí nemít děti, neboť se obávala zdravotních rizik a vysokých nákladů na alternativní způsoby oplodnění. Její partner sice situaci chápe, ale i tak přiznal, že ho představa, že je „alergický“, emocionálně zasáhla.

Zatímco věda teprve začíná odhalovat příčiny těchto podivných reakcí, jedno je jisté – lidské tělo skrývá dosud nepopsané způsoby, jak může jedinec reagovat na jiného člověka. A pro ty, kteří jimi trpí, to není jen vědecká kuriozita, ale každodenní realita.