Francie má za sebou dosud největší vlnu protestů

Nepokoje ve Francii
Nepokoje ve Francii, foto: reprofoto YouTube
Klára Marková DNES 08:49
Sdílej:

Přibližně 575 000 protestujících se ve čtvrtek zapojilo do demonstrací po celé Francii, což představuje dosud největší vlnu protestů od zářijového začátku celonárodních stávek. Akce proběhla navzdory obavám z dřívějších násilností poměrně klidně, ačkoliv v některých městech došlo k lokálním střetům s pořádkovými silami. 

Do protestů se zapojili studenti, zaměstnanci školství, pracovníci v dopravě i zástupci hnutí žlutých vest. Všechny tyto skupiny spojuje hluboká nespokojenost se životními náklady, rostoucí majetkovou propastí a vnímanou nečinností vlády.

Několik největších francouzských odborových svazů vyzvalo k celonárodní stávce, která zasáhla školy, univerzity a částečně také veřejnou dopravu. Zhruba třetina institucí vyššího vzdělávání byla narušena a asi třináct procent školního personálu vstoupilo do stávky. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že se stávky zúčastnilo pouze pět procent personálu veřejných nemocnic. Žádné významné narušení zdravotnických služeb tak nebylo hlášeno.

Úřady a majitelé obchodů se předem obávali opakování násilností z předchozích týdnů. Ačkoliv se většina demonstrací obešla bez větších incidentů, ministerstvo vnitra potvrdilo střety mezi policií a radikálními aktivisty v Rennes, Nantes, Lyonu a Marseille. Policie v souvislosti s nepokoji zadržela 448 lidí a v Lyonu použila proti maskovaným demonstrantům slzný plyn. Hasiči v celé zemi museli zasahovat u osmdesáti šesti požárů včetně vážně poškozené školy poblíž Toulouse.

Francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez ocenil odvahu a odhodlání bezpečnostních složek. Uvedl, že policie zasáhla s cílem zajistit bezpečný průběh pokojných shromáždění navzdory opakovaným obviněním z bránění právu na protest. Protestující totiž nadále vyjadřují nespokojenost s vládní politikou a požadují zásadní změny.

Požadavky jednotlivých zapojených skupin se různí, přičemž odborové svazy požadují zvýšení mezd a penzí. Například odborový svaz CGT požaduje okamžité zvýšení minimální mzdy o deset procent, zatímco svaz CFDT prosazuje navýšení o sto eur, což představuje sedm procent. Studentské organizace na druhé straně požadují navýšení rozpočtu na školství o více než deset miliard dolarů. Zároveň usilují o investice do školní infrastruktury a vytvoření čtvrt milionu nových vysokoškolských míst.

Radikální hnutí žlutých vest, které poprvé vystoupilo před osmi lety, má ještě radikálnější požadavky. Žádá totiž okamžitý odchod prezidenta Emmanuela Macrona a jeho vlády spolu s novým ústavním procesem. Různorodost protestujících odráží šíři nespokojenosti napříč francouzskou společností.

Podobná protestní hnutí se postupně objevují také v jiných evropských zemích. V této souvislosti jsou na tento měsíc naplánovány stávky v řadě dalších států. Mezi tyto země patří Španělsko, Itálie, Portugalsko a Belgie.

Protestující nehodlají ve svých aktivitách polevit a naznačují úmysl pokračovat v demonstracích až do Vánoc. Nevylučují přitom, že protesty potrvají dokonce až do jarních prezidentských voleb ve Francii. Hnutí žlutých vest již nyní plánuje další protestní akce na pátek a sobotu.

Vláda a prezident Emmanuel Macron čelí ze strany kritiků výtkám, že na požadavky demonstrantů adekvátně nereagují. Prezident v rozhovoru uvedl, že mladí lidé byli vyslyšeni, a vyzval je k návratu do lavic a k obnovení klidu. Současně zdůraznil potřebu opětovného otevření středních škol po prázdninách.

Stalo se