Ozónová díra nad Antarktidou dosáhla letos nejmenší rozlohy a trvala nejkratší dobu od roku 2019. Oznámili to evropští vesmírní vědci, kteří toto zjištění označili za „uklidňující znamení“ probíhající obnovy ozónové vrstvy.
Roční mezera v takzvaném „planetárním opalovacím krému“ dosáhla letos v září maximální rozlohy 21 milionů čtverečních kilometrů nad jižní polokoulí. Tato hodnota je výrazně nižší než maximum 26 milionů čtverečních kilometrů, které bylo dosaženo v roce 2023. Podle dat ze Služby monitorování atmosféry Copernicus (Cams) se ozónová díra zmenšovala a neobvykle brzy zanikla v pondělí. Jde o druhý rok po sobě, kdy je ozónová díra menší, po sérii větších a déle trvajících děr mezi lety 2020 a 2023.
Ředitel Cams, Laurence Rouil, uvedl, že „dřívější uzavření a relativně malá velikost letošní ozónové díry je uklidňující známkou“. Dodal, že to odráží „stabilní meziroční pokrok, který nyní pozorujeme v obnově ozónové vrstvy díky zákazu látek poškozujících ozónovou vrstvu“ (ODS – ozone-depleting substances). Tyto chemikálie byly postupně vyřazovány od roku 1987 díky Montrealskému protokolu.
Ozónová vrstva je stratosférický štít, který chrání život na Zemi před škodlivým ultrafialovým (UV) zářením. Byla narušena lidským znečištěním. Světová meteorologická organizace odhaduje, že díky zákazu by se ozónová vrstva nad Antarktidou, kde je nejtenčí, mohla vrátit na úroveň z roku 1980 do roku 2066. Studie z minulého roku navíc zjistila, že tato opatření úspěšně omezila emise a způsobila, že oteplovací účinky plynů dosáhly vrcholu o pět let dříve, než se očekávalo.
Vědci stále zkoumají, proč byly ozónové díry v letech 2020 až 2023 tak velké a perzistentní. Panuje podezření, že erupce sopky Hunga Tonga v roce 2022, která vychrlila popel a vodní páru do stratosféry, významně přispěla k velké ozónové díře v roce 2023.
Cams uvedla, že velké díry v posledních letech ukázaly, že bez úspěšných dohod o postupném vyřazování znečišťujících látek mohl globální pokles stratosférického ozónu dosáhnout „katastrofických úrovní“. Paul Newman, vedoucí výzkumného týmu NASA, potvrdil, že změny ve velikosti děr odpovídají předpovědím. Upozornil však, že „stále máme před sebou dlouhou cestu, než se zotaví na úroveň osmdesátých let“. Nedostatek ozónu ve stratosféře totiž umožňuje pronikání většího množství UV záření na zemský povrch, což poškozuje plodiny a zvyšuje riziko rakoviny kůže a šedého zákalu.
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek večer vyslovila důvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Stalo se tak na závěr jednání, které s přestávkami probíhalo od úterý. Babišova vláda je u moci od poloviny prosince, kdy její členy jmenoval prezident Petr Pavel.
Babyboom v českém šoubyznyse bude pokračovat i letos. Radostnou novinkou se v polovině ledna pochlubila herečka a zpěvačka Barbora Poláková. Její dvě děti se totiž dočkají nevlastního mladšího sourozence.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.