Ozónová díra nad Antarktidou dosáhla letos nejmenší rozlohy a trvala nejkratší dobu od roku 2019. Oznámili to evropští vesmírní vědci, kteří toto zjištění označili za „uklidňující znamení“ probíhající obnovy ozónové vrstvy.
Roční mezera v takzvaném „planetárním opalovacím krému“ dosáhla letos v září maximální rozlohy 21 milionů čtverečních kilometrů nad jižní polokoulí. Tato hodnota je výrazně nižší než maximum 26 milionů čtverečních kilometrů, které bylo dosaženo v roce 2023. Podle dat ze Služby monitorování atmosféry Copernicus (Cams) se ozónová díra zmenšovala a neobvykle brzy zanikla v pondělí. Jde o druhý rok po sobě, kdy je ozónová díra menší, po sérii větších a déle trvajících děr mezi lety 2020 a 2023.
Ředitel Cams, Laurence Rouil, uvedl, že „dřívější uzavření a relativně malá velikost letošní ozónové díry je uklidňující známkou“. Dodal, že to odráží „stabilní meziroční pokrok, který nyní pozorujeme v obnově ozónové vrstvy díky zákazu látek poškozujících ozónovou vrstvu“ (ODS – ozone-depleting substances). Tyto chemikálie byly postupně vyřazovány od roku 1987 díky Montrealskému protokolu.
Ozónová vrstva je stratosférický štít, který chrání život na Zemi před škodlivým ultrafialovým (UV) zářením. Byla narušena lidským znečištěním. Světová meteorologická organizace odhaduje, že díky zákazu by se ozónová vrstva nad Antarktidou, kde je nejtenčí, mohla vrátit na úroveň z roku 1980 do roku 2066. Studie z minulého roku navíc zjistila, že tato opatření úspěšně omezila emise a způsobila, že oteplovací účinky plynů dosáhly vrcholu o pět let dříve, než se očekávalo.
Vědci stále zkoumají, proč byly ozónové díry v letech 2020 až 2023 tak velké a perzistentní. Panuje podezření, že erupce sopky Hunga Tonga v roce 2022, která vychrlila popel a vodní páru do stratosféry, významně přispěla k velké ozónové díře v roce 2023.
Cams uvedla, že velké díry v posledních letech ukázaly, že bez úspěšných dohod o postupném vyřazování znečišťujících látek mohl globální pokles stratosférického ozónu dosáhnout „katastrofických úrovní“. Paul Newman, vedoucí výzkumného týmu NASA, potvrdil, že změny ve velikosti děr odpovídají předpovědím. Upozornil však, že „stále máme před sebou dlouhou cestu, než se zotaví na úroveň osmdesátých let“. Nedostatek ozónu ve stratosféře totiž umožňuje pronikání většího množství UV záření na zemský povrch, což poškozuje plodiny a zvyšuje riziko rakoviny kůže a šedého zákalu.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.