Ozónová díra nad Antarktidou dosáhla letos nejmenší rozlohy a trvala nejkratší dobu od roku 2019. Oznámili to evropští vesmírní vědci, kteří toto zjištění označili za „uklidňující znamení“ probíhající obnovy ozónové vrstvy.
Roční mezera v takzvaném „planetárním opalovacím krému“ dosáhla letos v září maximální rozlohy 21 milionů čtverečních kilometrů nad jižní polokoulí. Tato hodnota je výrazně nižší než maximum 26 milionů čtverečních kilometrů, které bylo dosaženo v roce 2023. Podle dat ze Služby monitorování atmosféry Copernicus (Cams) se ozónová díra zmenšovala a neobvykle brzy zanikla v pondělí. Jde o druhý rok po sobě, kdy je ozónová díra menší, po sérii větších a déle trvajících děr mezi lety 2020 a 2023.
Ředitel Cams, Laurence Rouil, uvedl, že „dřívější uzavření a relativně malá velikost letošní ozónové díry je uklidňující známkou“. Dodal, že to odráží „stabilní meziroční pokrok, který nyní pozorujeme v obnově ozónové vrstvy díky zákazu látek poškozujících ozónovou vrstvu“ (ODS – ozone-depleting substances). Tyto chemikálie byly postupně vyřazovány od roku 1987 díky Montrealskému protokolu.
Ozónová vrstva je stratosférický štít, který chrání život na Zemi před škodlivým ultrafialovým (UV) zářením. Byla narušena lidským znečištěním. Světová meteorologická organizace odhaduje, že díky zákazu by se ozónová vrstva nad Antarktidou, kde je nejtenčí, mohla vrátit na úroveň z roku 1980 do roku 2066. Studie z minulého roku navíc zjistila, že tato opatření úspěšně omezila emise a způsobila, že oteplovací účinky plynů dosáhly vrcholu o pět let dříve, než se očekávalo.
Vědci stále zkoumají, proč byly ozónové díry v letech 2020 až 2023 tak velké a perzistentní. Panuje podezření, že erupce sopky Hunga Tonga v roce 2022, která vychrlila popel a vodní páru do stratosféry, významně přispěla k velké ozónové díře v roce 2023.
Cams uvedla, že velké díry v posledních letech ukázaly, že bez úspěšných dohod o postupném vyřazování znečišťujících látek mohl globální pokles stratosférického ozónu dosáhnout „katastrofických úrovní“. Paul Newman, vedoucí výzkumného týmu NASA, potvrdil, že změny ve velikosti děr odpovídají předpovědím. Upozornil však, že „stále máme před sebou dlouhou cestu, než se zotaví na úroveň osmdesátých let“. Nedostatek ozónu ve stratosféře totiž umožňuje pronikání většího množství UV záření na zemský povrch, což poškozuje plodiny a zvyšuje riziko rakoviny kůže a šedého zákalu.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.