Ozónová díra nad Antarktidou dosáhla letos nejmenší rozlohy a trvala nejkratší dobu od roku 2019. Oznámili to evropští vesmírní vědci, kteří toto zjištění označili za „uklidňující znamení“ probíhající obnovy ozónové vrstvy.
Roční mezera v takzvaném „planetárním opalovacím krému“ dosáhla letos v září maximální rozlohy 21 milionů čtverečních kilometrů nad jižní polokoulí. Tato hodnota je výrazně nižší než maximum 26 milionů čtverečních kilometrů, které bylo dosaženo v roce 2023. Podle dat ze Služby monitorování atmosféry Copernicus (Cams) se ozónová díra zmenšovala a neobvykle brzy zanikla v pondělí. Jde o druhý rok po sobě, kdy je ozónová díra menší, po sérii větších a déle trvajících děr mezi lety 2020 a 2023.
Ředitel Cams, Laurence Rouil, uvedl, že „dřívější uzavření a relativně malá velikost letošní ozónové díry je uklidňující známkou“. Dodal, že to odráží „stabilní meziroční pokrok, který nyní pozorujeme v obnově ozónové vrstvy díky zákazu látek poškozujících ozónovou vrstvu“ (ODS – ozone-depleting substances). Tyto chemikálie byly postupně vyřazovány od roku 1987 díky Montrealskému protokolu.
Ozónová vrstva je stratosférický štít, který chrání život na Zemi před škodlivým ultrafialovým (UV) zářením. Byla narušena lidským znečištěním. Světová meteorologická organizace odhaduje, že díky zákazu by se ozónová vrstva nad Antarktidou, kde je nejtenčí, mohla vrátit na úroveň z roku 1980 do roku 2066. Studie z minulého roku navíc zjistila, že tato opatření úspěšně omezila emise a způsobila, že oteplovací účinky plynů dosáhly vrcholu o pět let dříve, než se očekávalo.
Vědci stále zkoumají, proč byly ozónové díry v letech 2020 až 2023 tak velké a perzistentní. Panuje podezření, že erupce sopky Hunga Tonga v roce 2022, která vychrlila popel a vodní páru do stratosféry, významně přispěla k velké ozónové díře v roce 2023.
Cams uvedla, že velké díry v posledních letech ukázaly, že bez úspěšných dohod o postupném vyřazování znečišťujících látek mohl globální pokles stratosférického ozónu dosáhnout „katastrofických úrovní“. Paul Newman, vedoucí výzkumného týmu NASA, potvrdil, že změny ve velikosti děr odpovídají předpovědím. Upozornil však, že „stále máme před sebou dlouhou cestu, než se zotaví na úroveň osmdesátých let“. Nedostatek ozónu ve stratosféře totiž umožňuje pronikání většího množství UV záření na zemský povrch, což poškozuje plodiny a zvyšuje riziko rakoviny kůže a šedého zákalu.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.