K vážnému incidentu došlo v pátek odpoledne v obci Jíloviště u Prahy, kde byl v areálu jedné z místních firem postřelen muž. Z místa byl okamžitě letecky transportován do nemocnice ve vážném stavu, přičemž ho záchranáři celou dobu resuscitovali. Okolnosti celé události nyní vyšetřují kriminalisté, kteří nevylučují žádnou z verzí – včetně možnosti, že muž byl napaden jinou osobou.
Ke střelbě došlo krátce po poledni. „V jedné z firem došlo k postřelení muže. Ten byl letecky přepraven do nemocnice,“ uvedla pro Novinky policejní mluvčí Michaela Richterová. Vzhledem k tomu, že zraněný muž nebyl schopen vypovídat a na místě se našla střelná zbraň, zahájila policie intenzivní pátrací operaci, do které byl zapojen i vrtulník s termovizí.
Pátrací akce přinesla brzy výsledek – policisté zadrželi muže, který se ukrýval v křoví nedaleko místa činu. Podle informací redakce byl veden v policejním pátrání. Policie zatím nesdělila, zda byl bezprostředně zapojen do střelby, nebo se v oblasti nacházel náhodou a na základě přítomnosti bezpečnostních složek se pokusil skrýt.
„Během pátrání byl zadržen muž, který figuruje v databázi hledaných osob. Zda má přímou souvislost se střelbou, zatím prověřujeme,“ dodala Richterová. Je tedy možné, že muž zpanikařil při příletu vrtulníku a snažil se před policií ukrýt bez ohledu na skutečnou vinu.
Na místě byla nalezena také jedna střelná zbraň, jejíž vlastnictví a využití jsou nyní předmětem dalšího šetření. Policisté důkladně prohledávají prostor firmy, zajišťují stopy a vyslýchají svědky, aby objasnili, co přesně se stalo.
Zásah záchranářů byl okamžitý. Postřelený muž byl ve velmi vážném stavu, lékař jej na místě intuboval a napojil na umělou plicní ventilaci. Podle mluvčí pražské záchranné služby Moniky Novákové byl pacient po celou dobu resuscitován a v kritickém stavu letecky přepraven do motolské nemocnice.
„Máme v péči pacienta s život ohrožujícím zraněním, jehož stav je mimořádně závažný,“ uvedla Nováková s tím, že zdravotníci udělali maximum pro záchranu jeho života už během převozu.
Kriminalisté nyní vyhodnocují veškeré dostupné důkazy, aby zjistili, zda šlo o pokus o vraždu, nehodu nebo dokonce sebevražedný pokus. Otázkou zůstává, zda byla zbraň použita úmyslně, nebo došlo k výstřelu nešťastnou náhodou.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.