Vatikán dnes oficiálně potvrdil, že konkláve za účelem volby nástupce papeže Františka bude zahájeno 7. května. Tato událost nastane po skončení oficiálního období smutku za zesnulého Svatého otce.
Již dnes byla uzavřena Sixtinská kaple, která bude připravena na potřeby konkláve. Vatikánská muzea ve svém prohlášení oznámila, že prostor bude nepřístupný veřejnosti až do skončení voleb nového papeže.
Spolu se Sixtinskou kaplí byly pozastaveny také všechny prohlídky Vatikánských zahrad a archeologických vykopávek Via Triumphalis. Vedení muzeí návštěvníky upozornilo prostřednictvím své oficiální webové stránky.
V pondělí se ve Vatikánu sejdou kardinálové, kteří mají rozhodnout o datu zahájení samotného konkláve. Podle agentury AFP se vše odvíjí od církevních pravidel, která stanovují začátek konkláve na období 15 až 20 dnů po smrti nebo rezignaci papeže.
Smuteční období v katolické církvi tak končí právě začátkem května, což termín konkláve v těchto dnech jen potvrzuje. Všechny přípravy se nyní soustředí na klíčové dny, které rozhodnou o dalším směřování katolického světa.
Arcibiskup Boloně, kardinál Matteo Zuppi, dnes dorazil do Vatikánu na generální kongregaci. Právě tyto předběžné schůzky slouží k diskusi o aktuální situaci v církvi a k přípravě samotného konkláve.
Podle církevních pravidel se konkláve účastní pouze kardinálové mladší 80 let. Přestože kardinálů je celkem více než 250, právo volit papeže má nyní 135 z nich.
Většinu těchto volitelů jmenoval přímo papež František během svého pontifikátu. Tento fakt může mít významný vliv na volbu jeho nástupce a pokračování jeho reformní linie.
Samotné konkláve proběhne v uzavřeném režimu. Kardinálové budou izolováni od vnějšího světa až do chvíle, kdy bude nový papež zvolen a oznámen slavným „Habemus Papam“ z lodžie baziliky svatého Petra.
Veškerá logistika je nyní zaměřena na přípravu Sixtinské kaple, včetně instalace potřebného vybavení a bezpečnostních opatření. Tato opatření mají zajistit naprostou diskrétnost a férovost volby.
Nový papež se stane duchovním vůdcem 1,4 miliardy katolíků po celém světě. Jeho volba bude mít nejen duchovní, ale i geopolitický význam v současné složité globální situaci.
Církev nyní stojí před výzvou nejen obnovy důvěry, ale také pokračování v reformách, které papež František během svého pontifikátu zahájil. Mnozí očekávají, že nový papež bude pokračovat v jeho progresivní linii.
Zároveň se hovoří o možnosti, že by příštím papežem mohl být někdo z jiného kontinentu než Evropy, což by reflektovalo rostoucí význam katolických komunit v Latinské Americe, Africe či Asii.
Mnozí analytici se domnívají, že vzhledem k počtu Františkem jmenovaných volitelů může konkláve vybrat nástupce, který bude pokračovat v jeho pastoračním stylu. Ten byl zaměřen na empatii, sociální spravedlnost, péči o chudé a otevřenost vůči změnám.
František byl obzvlášť milován v Africe, kde žije přibližně 281 milionů katolíků – a kde církev zažívá nejrychlejší růst. Kontinent tvoří už pětinu celosvětové katolické populace a jen mezi lety 2022 a 2023 zde přibylo devět milionů nových konvertitů.
Africké státy nyní papeže oplakávají. Předseda Komise Africké unie Mahmoud Ali Youssouf vzdal hold jeho „odvážnému nasazení“ pro kontinent, kde František podporoval „hlas těch, kteří jej neměli,“ zasazoval se za „mír a usmíření“ v konfliktních zónách a vyjadřoval „solidaritu s chudými a trpícími“.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa ocenil Františka za to, že „prosazoval vizi světa založenou na rovnosti, inkluzi a péči o znevýhodněné“. Papež během své vlády navštívil deset afrických zemí, naposledy Demokratickou republiku Kongo a Jižní Súdán v roce 2023.
Jeho vztah s africkými biskupy však nebyl bez tření. V roce 2024 se na kontinentu zvedla vlna odporu poté, co papež podpořil požehnání pro páry stejného pohlaví. Mnozí afričtí duchovní tuto změnu tvrdě kritizovali jako nevhodnou a rozporuplnou s tradiční naukou.
Nezodpovězenou otázkou zatím zůstává, jaký směr nový papež zvolí – zda půjde o pokračování reformního kurzu, nebo se církev navrátí k tradičnější linii. Odpověď padne v následujících dnech.
Jisté však je, že nadcházející týdny budou pro katolickou církev klíčové. Oči celého světa se upírají na Vatikán, kde se brzy znovu rozezní slova, na která miliony lidí netrpělivě čekají: „Habemus Papam!“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
