Vatikán uzavřel Sixtinskou kapli. Prozradil, kdy začne volba papeže

Vatikán
Vatikán, foto: Pixabay
Klára Marková 28. dubna 2025 13:28
Sdílej:

Vatikán dnes oficiálně potvrdil, že konkláve za účelem volby nástupce papeže Františka bude zahájeno 7. května. Tato událost nastane po skončení oficiálního období smutku za zesnulého Svatého otce.

Již dnes byla uzavřena Sixtinská kaple, která bude připravena na potřeby konkláve. Vatikánská muzea ve svém prohlášení oznámila, že prostor bude nepřístupný veřejnosti až do skončení voleb nového papeže.

Spolu se Sixtinskou kaplí byly pozastaveny také všechny prohlídky Vatikánských zahrad a archeologických vykopávek Via Triumphalis. Vedení muzeí návštěvníky upozornilo prostřednictvím své oficiální webové stránky.

V pondělí se ve Vatikánu sejdou kardinálové, kteří mají rozhodnout o datu zahájení samotného konkláve. Podle agentury AFP se vše odvíjí od církevních pravidel, která stanovují začátek konkláve na období 15 až 20 dnů po smrti nebo rezignaci papeže.

Smuteční období v katolické církvi tak končí právě začátkem května, což termín konkláve v těchto dnech jen potvrzuje. Všechny přípravy se nyní soustředí na klíčové dny, které rozhodnou o dalším směřování katolického světa.

Arcibiskup Boloně, kardinál Matteo Zuppi, dnes dorazil do Vatikánu na generální kongregaci. Právě tyto předběžné schůzky slouží k diskusi o aktuální situaci v církvi a k přípravě samotného konkláve.

Podle církevních pravidel se konkláve účastní pouze kardinálové mladší 80 let. Přestože kardinálů je celkem více než 250, právo volit papeže má nyní 135 z nich.

Většinu těchto volitelů jmenoval přímo papež František během svého pontifikátu. Tento fakt může mít významný vliv na volbu jeho nástupce a pokračování jeho reformní linie.

Samotné konkláve proběhne v uzavřeném režimu. Kardinálové budou izolováni od vnějšího světa až do chvíle, kdy bude nový papež zvolen a oznámen slavným „Habemus Papam“ z lodžie baziliky svatého Petra.

Veškerá logistika je nyní zaměřena na přípravu Sixtinské kaple, včetně instalace potřebného vybavení a bezpečnostních opatření. Tato opatření mají zajistit naprostou diskrétnost a férovost volby.

Nový papež se stane duchovním vůdcem 1,4 miliardy katolíků po celém světě. Jeho volba bude mít nejen duchovní, ale i geopolitický význam v současné složité globální situaci.

Církev nyní stojí před výzvou nejen obnovy důvěry, ale také pokračování v reformách, které papež František během svého pontifikátu zahájil. Mnozí očekávají, že nový papež bude pokračovat v jeho progresivní linii.

Zároveň se hovoří o možnosti, že by příštím papežem mohl být někdo z jiného kontinentu než Evropy, což by reflektovalo rostoucí význam katolických komunit v Latinské Americe, Africe či Asii.

Mnozí analytici se domnívají, že vzhledem k počtu Františkem jmenovaných volitelů může konkláve vybrat nástupce, který bude pokračovat v jeho pastoračním stylu. Ten byl zaměřen na empatii, sociální spravedlnost, péči o chudé a otevřenost vůči změnám.

František byl obzvlášť milován v Africe, kde žije přibližně 281 milionů katolíků – a kde církev zažívá nejrychlejší růst. Kontinent tvoří už pětinu celosvětové katolické populace a jen mezi lety 2022 a 2023 zde přibylo devět milionů nových konvertitů.

Africké státy nyní papeže oplakávají. Předseda Komise Africké unie Mahmoud Ali Youssouf vzdal hold jeho „odvážnému nasazení“ pro kontinent, kde František podporoval „hlas těch, kteří jej neměli,“ zasazoval se za „mír a usmíření“ v konfliktních zónách a vyjadřoval „solidaritu s chudými a trpícími“.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa ocenil Františka za to, že „prosazoval vizi světa založenou na rovnosti, inkluzi a péči o znevýhodněné“. Papež během své vlády navštívil deset afrických zemí, naposledy Demokratickou republiku Kongo a Jižní Súdán v roce 2023.

Jeho vztah s africkými biskupy však nebyl bez tření. V roce 2024 se na kontinentu zvedla vlna odporu poté, co papež podpořil požehnání pro páry stejného pohlaví. Mnozí afričtí duchovní tuto změnu tvrdě kritizovali jako nevhodnou a rozporuplnou s tradiční naukou.

Nezodpovězenou otázkou zatím zůstává, jaký směr nový papež zvolí – zda půjde o pokračování reformního kurzu, nebo se církev navrátí k tradičnější linii. Odpověď padne v následujících dnech.

Jisté však je, že nadcházející týdny budou pro katolickou církev klíčové. Oči celého světa se upírají na Vatikán, kde se brzy znovu rozezní slova, na která miliony lidí netrpělivě čekají: „Habemus Papam!“

Témata:
Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Extrémní počasí zhoršuje alergie. Jak přečkat nejkritičtější období roku?

Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.

Novinky
NATO

NATO plánuje nejzásadnější změnu za poslední roky. Nechce se potkávat s Trumpem

Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Novinky
Ilustrační foto

EEA zveřejnila zásadní zprávu: Jaký vzduch dýcháme v Evropě?

Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.

Novinky
Volodymyr Zelenskyj

Obrat o 180 stupňů: Proč Zelenskyj změnil rétoriku vůči Bílému domu?

Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.