Vatikán dnes oficiálně potvrdil, že konkláve za účelem volby nástupce papeže Františka bude zahájeno 7. května. Tato událost nastane po skončení oficiálního období smutku za zesnulého Svatého otce.
Již dnes byla uzavřena Sixtinská kaple, která bude připravena na potřeby konkláve. Vatikánská muzea ve svém prohlášení oznámila, že prostor bude nepřístupný veřejnosti až do skončení voleb nového papeže.
Spolu se Sixtinskou kaplí byly pozastaveny také všechny prohlídky Vatikánských zahrad a archeologických vykopávek Via Triumphalis. Vedení muzeí návštěvníky upozornilo prostřednictvím své oficiální webové stránky.
V pondělí se ve Vatikánu sejdou kardinálové, kteří mají rozhodnout o datu zahájení samotného konkláve. Podle agentury AFP se vše odvíjí od církevních pravidel, která stanovují začátek konkláve na období 15 až 20 dnů po smrti nebo rezignaci papeže.
Smuteční období v katolické církvi tak končí právě začátkem května, což termín konkláve v těchto dnech jen potvrzuje. Všechny přípravy se nyní soustředí na klíčové dny, které rozhodnou o dalším směřování katolického světa.
Arcibiskup Boloně, kardinál Matteo Zuppi, dnes dorazil do Vatikánu na generální kongregaci. Právě tyto předběžné schůzky slouží k diskusi o aktuální situaci v církvi a k přípravě samotného konkláve.
Podle církevních pravidel se konkláve účastní pouze kardinálové mladší 80 let. Přestože kardinálů je celkem více než 250, právo volit papeže má nyní 135 z nich.
Většinu těchto volitelů jmenoval přímo papež František během svého pontifikátu. Tento fakt může mít významný vliv na volbu jeho nástupce a pokračování jeho reformní linie.
Samotné konkláve proběhne v uzavřeném režimu. Kardinálové budou izolováni od vnějšího světa až do chvíle, kdy bude nový papež zvolen a oznámen slavným „Habemus Papam“ z lodžie baziliky svatého Petra.
Veškerá logistika je nyní zaměřena na přípravu Sixtinské kaple, včetně instalace potřebného vybavení a bezpečnostních opatření. Tato opatření mají zajistit naprostou diskrétnost a férovost volby.
Nový papež se stane duchovním vůdcem 1,4 miliardy katolíků po celém světě. Jeho volba bude mít nejen duchovní, ale i geopolitický význam v současné složité globální situaci.
Církev nyní stojí před výzvou nejen obnovy důvěry, ale také pokračování v reformách, které papež František během svého pontifikátu zahájil. Mnozí očekávají, že nový papež bude pokračovat v jeho progresivní linii.
Zároveň se hovoří o možnosti, že by příštím papežem mohl být někdo z jiného kontinentu než Evropy, což by reflektovalo rostoucí význam katolických komunit v Latinské Americe, Africe či Asii.
Mnozí analytici se domnívají, že vzhledem k počtu Františkem jmenovaných volitelů může konkláve vybrat nástupce, který bude pokračovat v jeho pastoračním stylu. Ten byl zaměřen na empatii, sociální spravedlnost, péči o chudé a otevřenost vůči změnám.
František byl obzvlášť milován v Africe, kde žije přibližně 281 milionů katolíků – a kde církev zažívá nejrychlejší růst. Kontinent tvoří už pětinu celosvětové katolické populace a jen mezi lety 2022 a 2023 zde přibylo devět milionů nových konvertitů.
Africké státy nyní papeže oplakávají. Předseda Komise Africké unie Mahmoud Ali Youssouf vzdal hold jeho „odvážnému nasazení“ pro kontinent, kde František podporoval „hlas těch, kteří jej neměli,“ zasazoval se za „mír a usmíření“ v konfliktních zónách a vyjadřoval „solidaritu s chudými a trpícími“.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa ocenil Františka za to, že „prosazoval vizi světa založenou na rovnosti, inkluzi a péči o znevýhodněné“. Papež během své vlády navštívil deset afrických zemí, naposledy Demokratickou republiku Kongo a Jižní Súdán v roce 2023.
Jeho vztah s africkými biskupy však nebyl bez tření. V roce 2024 se na kontinentu zvedla vlna odporu poté, co papež podpořil požehnání pro páry stejného pohlaví. Mnozí afričtí duchovní tuto změnu tvrdě kritizovali jako nevhodnou a rozporuplnou s tradiční naukou.
Nezodpovězenou otázkou zatím zůstává, jaký směr nový papež zvolí – zda půjde o pokračování reformního kurzu, nebo se církev navrátí k tradičnější linii. Odpověď padne v následujících dnech.
Jisté však je, že nadcházející týdny budou pro katolickou církev klíčové. Oči celého světa se upírají na Vatikán, kde se brzy znovu rozezní slova, na která miliony lidí netrpělivě čekají: „Habemus Papam!“
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
