Vatikán dnes oficiálně potvrdil, že konkláve za účelem volby nástupce papeže Františka bude zahájeno 7. května. Tato událost nastane po skončení oficiálního období smutku za zesnulého Svatého otce.
Již dnes byla uzavřena Sixtinská kaple, která bude připravena na potřeby konkláve. Vatikánská muzea ve svém prohlášení oznámila, že prostor bude nepřístupný veřejnosti až do skončení voleb nového papeže.
Spolu se Sixtinskou kaplí byly pozastaveny také všechny prohlídky Vatikánských zahrad a archeologických vykopávek Via Triumphalis. Vedení muzeí návštěvníky upozornilo prostřednictvím své oficiální webové stránky.
V pondělí se ve Vatikánu sejdou kardinálové, kteří mají rozhodnout o datu zahájení samotného konkláve. Podle agentury AFP se vše odvíjí od církevních pravidel, která stanovují začátek konkláve na období 15 až 20 dnů po smrti nebo rezignaci papeže.
Smuteční období v katolické církvi tak končí právě začátkem května, což termín konkláve v těchto dnech jen potvrzuje. Všechny přípravy se nyní soustředí na klíčové dny, které rozhodnou o dalším směřování katolického světa.
Arcibiskup Boloně, kardinál Matteo Zuppi, dnes dorazil do Vatikánu na generální kongregaci. Právě tyto předběžné schůzky slouží k diskusi o aktuální situaci v církvi a k přípravě samotného konkláve.
Podle církevních pravidel se konkláve účastní pouze kardinálové mladší 80 let. Přestože kardinálů je celkem více než 250, právo volit papeže má nyní 135 z nich.
Většinu těchto volitelů jmenoval přímo papež František během svého pontifikátu. Tento fakt může mít významný vliv na volbu jeho nástupce a pokračování jeho reformní linie.
Samotné konkláve proběhne v uzavřeném režimu. Kardinálové budou izolováni od vnějšího světa až do chvíle, kdy bude nový papež zvolen a oznámen slavným „Habemus Papam“ z lodžie baziliky svatého Petra.
Veškerá logistika je nyní zaměřena na přípravu Sixtinské kaple, včetně instalace potřebného vybavení a bezpečnostních opatření. Tato opatření mají zajistit naprostou diskrétnost a férovost volby.
Nový papež se stane duchovním vůdcem 1,4 miliardy katolíků po celém světě. Jeho volba bude mít nejen duchovní, ale i geopolitický význam v současné složité globální situaci.
Církev nyní stojí před výzvou nejen obnovy důvěry, ale také pokračování v reformách, které papež František během svého pontifikátu zahájil. Mnozí očekávají, že nový papež bude pokračovat v jeho progresivní linii.
Zároveň se hovoří o možnosti, že by příštím papežem mohl být někdo z jiného kontinentu než Evropy, což by reflektovalo rostoucí význam katolických komunit v Latinské Americe, Africe či Asii.
Mnozí analytici se domnívají, že vzhledem k počtu Františkem jmenovaných volitelů může konkláve vybrat nástupce, který bude pokračovat v jeho pastoračním stylu. Ten byl zaměřen na empatii, sociální spravedlnost, péči o chudé a otevřenost vůči změnám.
František byl obzvlášť milován v Africe, kde žije přibližně 281 milionů katolíků – a kde církev zažívá nejrychlejší růst. Kontinent tvoří už pětinu celosvětové katolické populace a jen mezi lety 2022 a 2023 zde přibylo devět milionů nových konvertitů.
Africké státy nyní papeže oplakávají. Předseda Komise Africké unie Mahmoud Ali Youssouf vzdal hold jeho „odvážnému nasazení“ pro kontinent, kde František podporoval „hlas těch, kteří jej neměli,“ zasazoval se za „mír a usmíření“ v konfliktních zónách a vyjadřoval „solidaritu s chudými a trpícími“.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa ocenil Františka za to, že „prosazoval vizi světa založenou na rovnosti, inkluzi a péči o znevýhodněné“. Papež během své vlády navštívil deset afrických zemí, naposledy Demokratickou republiku Kongo a Jižní Súdán v roce 2023.
Jeho vztah s africkými biskupy však nebyl bez tření. V roce 2024 se na kontinentu zvedla vlna odporu poté, co papež podpořil požehnání pro páry stejného pohlaví. Mnozí afričtí duchovní tuto změnu tvrdě kritizovali jako nevhodnou a rozporuplnou s tradiční naukou.
Nezodpovězenou otázkou zatím zůstává, jaký směr nový papež zvolí – zda půjde o pokračování reformního kurzu, nebo se církev navrátí k tradičnější linii. Odpověď padne v následujících dnech.
Jisté však je, že nadcházející týdny budou pro katolickou církev klíčové. Oči celého světa se upírají na Vatikán, kde se brzy znovu rozezní slova, na která miliony lidí netrpělivě čekají: „Habemus Papam!“
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
