Vatikán dnes oficiálně potvrdil, že konkláve za účelem volby nástupce papeže Františka bude zahájeno 7. května. Tato událost nastane po skončení oficiálního období smutku za zesnulého Svatého otce.
Již dnes byla uzavřena Sixtinská kaple, která bude připravena na potřeby konkláve. Vatikánská muzea ve svém prohlášení oznámila, že prostor bude nepřístupný veřejnosti až do skončení voleb nového papeže.
Spolu se Sixtinskou kaplí byly pozastaveny také všechny prohlídky Vatikánských zahrad a archeologických vykopávek Via Triumphalis. Vedení muzeí návštěvníky upozornilo prostřednictvím své oficiální webové stránky.
V pondělí se ve Vatikánu sejdou kardinálové, kteří mají rozhodnout o datu zahájení samotného konkláve. Podle agentury AFP se vše odvíjí od církevních pravidel, která stanovují začátek konkláve na období 15 až 20 dnů po smrti nebo rezignaci papeže.
Smuteční období v katolické církvi tak končí právě začátkem května, což termín konkláve v těchto dnech jen potvrzuje. Všechny přípravy se nyní soustředí na klíčové dny, které rozhodnou o dalším směřování katolického světa.
Arcibiskup Boloně, kardinál Matteo Zuppi, dnes dorazil do Vatikánu na generální kongregaci. Právě tyto předběžné schůzky slouží k diskusi o aktuální situaci v církvi a k přípravě samotného konkláve.
Podle církevních pravidel se konkláve účastní pouze kardinálové mladší 80 let. Přestože kardinálů je celkem více než 250, právo volit papeže má nyní 135 z nich.
Většinu těchto volitelů jmenoval přímo papež František během svého pontifikátu. Tento fakt může mít významný vliv na volbu jeho nástupce a pokračování jeho reformní linie.
Samotné konkláve proběhne v uzavřeném režimu. Kardinálové budou izolováni od vnějšího světa až do chvíle, kdy bude nový papež zvolen a oznámen slavným „Habemus Papam“ z lodžie baziliky svatého Petra.
Veškerá logistika je nyní zaměřena na přípravu Sixtinské kaple, včetně instalace potřebného vybavení a bezpečnostních opatření. Tato opatření mají zajistit naprostou diskrétnost a férovost volby.
Nový papež se stane duchovním vůdcem 1,4 miliardy katolíků po celém světě. Jeho volba bude mít nejen duchovní, ale i geopolitický význam v současné složité globální situaci.
Církev nyní stojí před výzvou nejen obnovy důvěry, ale také pokračování v reformách, které papež František během svého pontifikátu zahájil. Mnozí očekávají, že nový papež bude pokračovat v jeho progresivní linii.
Zároveň se hovoří o možnosti, že by příštím papežem mohl být někdo z jiného kontinentu než Evropy, což by reflektovalo rostoucí význam katolických komunit v Latinské Americe, Africe či Asii.
Mnozí analytici se domnívají, že vzhledem k počtu Františkem jmenovaných volitelů může konkláve vybrat nástupce, který bude pokračovat v jeho pastoračním stylu. Ten byl zaměřen na empatii, sociální spravedlnost, péči o chudé a otevřenost vůči změnám.
František byl obzvlášť milován v Africe, kde žije přibližně 281 milionů katolíků – a kde církev zažívá nejrychlejší růst. Kontinent tvoří už pětinu celosvětové katolické populace a jen mezi lety 2022 a 2023 zde přibylo devět milionů nových konvertitů.
Africké státy nyní papeže oplakávají. Předseda Komise Africké unie Mahmoud Ali Youssouf vzdal hold jeho „odvážnému nasazení“ pro kontinent, kde František podporoval „hlas těch, kteří jej neměli,“ zasazoval se za „mír a usmíření“ v konfliktních zónách a vyjadřoval „solidaritu s chudými a trpícími“.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa ocenil Františka za to, že „prosazoval vizi světa založenou na rovnosti, inkluzi a péči o znevýhodněné“. Papež během své vlády navštívil deset afrických zemí, naposledy Demokratickou republiku Kongo a Jižní Súdán v roce 2023.
Jeho vztah s africkými biskupy však nebyl bez tření. V roce 2024 se na kontinentu zvedla vlna odporu poté, co papež podpořil požehnání pro páry stejného pohlaví. Mnozí afričtí duchovní tuto změnu tvrdě kritizovali jako nevhodnou a rozporuplnou s tradiční naukou.
Nezodpovězenou otázkou zatím zůstává, jaký směr nový papež zvolí – zda půjde o pokračování reformního kurzu, nebo se církev navrátí k tradičnější linii. Odpověď padne v následujících dnech.
Jisté však je, že nadcházející týdny budou pro katolickou církev klíčové. Oči celého světa se upírají na Vatikán, kde se brzy znovu rozezní slova, na která miliony lidí netrpělivě čekají: „Habemus Papam!“
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
