Úmrtí papeže Františka vyvolalo v jeho rodné Argentině hluboký smutek, který přesahuje běžný smutek za zesnulého světového lídra. Jorge Mario Bergoglio, rodák z Buenos Aires, se po zvolení papežem v roce 2013 už nikdy nevrátil do své vlasti, což mnozí Argentinci nikdy zcela nepřijali.
Arcibiskup Buenos Aires Jorge Ignacio García Cuerva během pondělního projevu prohlásil, že jeho diecéze se cítí být „sirotky otce, který hluboce miloval svou zemi, ale musel se naučit být otcem celého světa“. Podle něj papežství Bergoglia „něco stálo“ – musel opustit své krajany, aby se stal Františkem, hlavou katolické církve.
Když Bergoglio v roce 2013 odlétal do Vatikánu na konkláve, neměl ponětí, že opouští Argentinu naposledy. V té době mu bylo 76 let a mnozí ho nepovažovali za vážného kandidáta na papeže. Podle kněze Guillerma Marcóa se dokonce připravoval na důchod v domově pro duchovní v Buenos Aires.
Jeho zvolení a následujících 12 let v čele katolické církve bylo proto pro mnohé překvapením. Přestože byl papežem celého světa, v Argentině zůstával hluboce zakořeněný. Stal se pro mnohé symbolem jednoduchosti, pokory a lásky k chudým – vlastností, které mu zaručily širokou popularitu, alespoň na začátku.
Tato obliba však časem slábla. Průzkum Pew Research Center podle BBC ukázal, že mezi roky 2013 a 2024 klesl podíl Argentinců s pozitivním názorem na papeže z 91 % na 64 %, což byl největší pokles mezi šesti sledovanými latinskoamerickými zeměmi.
Kritici mu vyčítali, že se během vojenské diktatury v 70. a 80. letech nepostavil dostatečně silně proti násilí a že se nedistancoval od kolaborujících církevních představitelů. Jiní zase tvrdili, že byl příliš blízko levicovým politikům, zejména bývalé prezidentce Cristině Fernández de Kirchner.
I současný prezident Javier Milei, který Františka před zvolením označil za „reprezentaci zla na Zemi“, později změnil tón a po papežově smrti vyjádřil hluboký zármutek. Přesto mnozí Argentinci dodnes nerozumí tomu, proč se nikdy nevrátil. Papež opakovaně říkal, že se chce vrátit, ale že cesta ještě „není naplánována“ a že je třeba „vyřešit určité věci“.
Podle jeho přítele Gustava Very, s nímž si papež vyměnil stovky dopisů, Bergoglio váhal kvůli polarizaci argentinské společnosti. Chtěl přijet tehdy, až bude moci přispět ke sjednocení národa, nikoliv se stát nástrojem politického boje.
Jeho zdrženlivost v této otázce rozdělovala Argentince. Zatímco někteří ji chápali jako výraz jeho univerzálního poslání, jiní se cítili opomenuti. Na venkově a mimo hlavní města však zůstával milovanou postavou. Jeho podobizna se často objevovala vedle ikon jako Diego Maradona a Lionel Messi.
Sociální pracovnice Alejandra Castro během noční vigilie v katedrále v Buenos Aires řekla, že papež byl s Argentinou „vždy v modlitbách“. Ačkoliv se fyzicky nevrátil, v srdci zůstal jejich. „Byl občanem světa,“ dodal Vera. „Ale pro mnoho z nás bude navždy Argentincem.“
Papežovo rozhodnutí nevydat se do své rodné země tak zůstává trpkou kapitolou jeho pontifikátu. Jeho smrt vyvolala vlnu emocí a vedla mnohé k otázce: byli jsme jako národ připraveni ho přijmout zpět, nebo jsme ho nikdy plně nedokázali pochopit?
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.