Úmrtí papeže Františka vyvolalo v jeho rodné Argentině hluboký smutek, který přesahuje běžný smutek za zesnulého světového lídra. Jorge Mario Bergoglio, rodák z Buenos Aires, se po zvolení papežem v roce 2013 už nikdy nevrátil do své vlasti, což mnozí Argentinci nikdy zcela nepřijali.
Arcibiskup Buenos Aires Jorge Ignacio García Cuerva během pondělního projevu prohlásil, že jeho diecéze se cítí být „sirotky otce, který hluboce miloval svou zemi, ale musel se naučit být otcem celého světa“. Podle něj papežství Bergoglia „něco stálo“ – musel opustit své krajany, aby se stal Františkem, hlavou katolické církve.
Když Bergoglio v roce 2013 odlétal do Vatikánu na konkláve, neměl ponětí, že opouští Argentinu naposledy. V té době mu bylo 76 let a mnozí ho nepovažovali za vážného kandidáta na papeže. Podle kněze Guillerma Marcóa se dokonce připravoval na důchod v domově pro duchovní v Buenos Aires.
Jeho zvolení a následujících 12 let v čele katolické církve bylo proto pro mnohé překvapením. Přestože byl papežem celého světa, v Argentině zůstával hluboce zakořeněný. Stal se pro mnohé symbolem jednoduchosti, pokory a lásky k chudým – vlastností, které mu zaručily širokou popularitu, alespoň na začátku.
Tato obliba však časem slábla. Průzkum Pew Research Center podle BBC ukázal, že mezi roky 2013 a 2024 klesl podíl Argentinců s pozitivním názorem na papeže z 91 % na 64 %, což byl největší pokles mezi šesti sledovanými latinskoamerickými zeměmi.
Kritici mu vyčítali, že se během vojenské diktatury v 70. a 80. letech nepostavil dostatečně silně proti násilí a že se nedistancoval od kolaborujících církevních představitelů. Jiní zase tvrdili, že byl příliš blízko levicovým politikům, zejména bývalé prezidentce Cristině Fernández de Kirchner.
I současný prezident Javier Milei, který Františka před zvolením označil za „reprezentaci zla na Zemi“, později změnil tón a po papežově smrti vyjádřil hluboký zármutek. Přesto mnozí Argentinci dodnes nerozumí tomu, proč se nikdy nevrátil. Papež opakovaně říkal, že se chce vrátit, ale že cesta ještě „není naplánována“ a že je třeba „vyřešit určité věci“.
Podle jeho přítele Gustava Very, s nímž si papež vyměnil stovky dopisů, Bergoglio váhal kvůli polarizaci argentinské společnosti. Chtěl přijet tehdy, až bude moci přispět ke sjednocení národa, nikoliv se stát nástrojem politického boje.
Jeho zdrženlivost v této otázce rozdělovala Argentince. Zatímco někteří ji chápali jako výraz jeho univerzálního poslání, jiní se cítili opomenuti. Na venkově a mimo hlavní města však zůstával milovanou postavou. Jeho podobizna se často objevovala vedle ikon jako Diego Maradona a Lionel Messi.
Sociální pracovnice Alejandra Castro během noční vigilie v katedrále v Buenos Aires řekla, že papež byl s Argentinou „vždy v modlitbách“. Ačkoliv se fyzicky nevrátil, v srdci zůstal jejich. „Byl občanem světa,“ dodal Vera. „Ale pro mnoho z nás bude navždy Argentincem.“
Papežovo rozhodnutí nevydat se do své rodné země tak zůstává trpkou kapitolou jeho pontifikátu. Jeho smrt vyvolala vlnu emocí a vedla mnohé k otázce: byli jsme jako národ připraveni ho přijmout zpět, nebo jsme ho nikdy plně nedokázali pochopit?
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.