Úmrtí papeže Františka vyvolalo v jeho rodné Argentině hluboký smutek, který přesahuje běžný smutek za zesnulého světového lídra. Jorge Mario Bergoglio, rodák z Buenos Aires, se po zvolení papežem v roce 2013 už nikdy nevrátil do své vlasti, což mnozí Argentinci nikdy zcela nepřijali.
Arcibiskup Buenos Aires Jorge Ignacio García Cuerva během pondělního projevu prohlásil, že jeho diecéze se cítí být „sirotky otce, který hluboce miloval svou zemi, ale musel se naučit být otcem celého světa“. Podle něj papežství Bergoglia „něco stálo“ – musel opustit své krajany, aby se stal Františkem, hlavou katolické církve.
Když Bergoglio v roce 2013 odlétal do Vatikánu na konkláve, neměl ponětí, že opouští Argentinu naposledy. V té době mu bylo 76 let a mnozí ho nepovažovali za vážného kandidáta na papeže. Podle kněze Guillerma Marcóa se dokonce připravoval na důchod v domově pro duchovní v Buenos Aires.
Jeho zvolení a následujících 12 let v čele katolické církve bylo proto pro mnohé překvapením. Přestože byl papežem celého světa, v Argentině zůstával hluboce zakořeněný. Stal se pro mnohé symbolem jednoduchosti, pokory a lásky k chudým – vlastností, které mu zaručily širokou popularitu, alespoň na začátku.
Tato obliba však časem slábla. Průzkum Pew Research Center podle BBC ukázal, že mezi roky 2013 a 2024 klesl podíl Argentinců s pozitivním názorem na papeže z 91 % na 64 %, což byl největší pokles mezi šesti sledovanými latinskoamerickými zeměmi.
Kritici mu vyčítali, že se během vojenské diktatury v 70. a 80. letech nepostavil dostatečně silně proti násilí a že se nedistancoval od kolaborujících církevních představitelů. Jiní zase tvrdili, že byl příliš blízko levicovým politikům, zejména bývalé prezidentce Cristině Fernández de Kirchner.
I současný prezident Javier Milei, který Františka před zvolením označil za „reprezentaci zla na Zemi“, později změnil tón a po papežově smrti vyjádřil hluboký zármutek. Přesto mnozí Argentinci dodnes nerozumí tomu, proč se nikdy nevrátil. Papež opakovaně říkal, že se chce vrátit, ale že cesta ještě „není naplánována“ a že je třeba „vyřešit určité věci“.
Podle jeho přítele Gustava Very, s nímž si papež vyměnil stovky dopisů, Bergoglio váhal kvůli polarizaci argentinské společnosti. Chtěl přijet tehdy, až bude moci přispět ke sjednocení národa, nikoliv se stát nástrojem politického boje.
Jeho zdrženlivost v této otázce rozdělovala Argentince. Zatímco někteří ji chápali jako výraz jeho univerzálního poslání, jiní se cítili opomenuti. Na venkově a mimo hlavní města však zůstával milovanou postavou. Jeho podobizna se často objevovala vedle ikon jako Diego Maradona a Lionel Messi.
Sociální pracovnice Alejandra Castro během noční vigilie v katedrále v Buenos Aires řekla, že papež byl s Argentinou „vždy v modlitbách“. Ačkoliv se fyzicky nevrátil, v srdci zůstal jejich. „Byl občanem světa,“ dodal Vera. „Ale pro mnoho z nás bude navždy Argentincem.“
Papežovo rozhodnutí nevydat se do své rodné země tak zůstává trpkou kapitolou jeho pontifikátu. Jeho smrt vyvolala vlnu emocí a vedla mnohé k otázce: byli jsme jako národ připraveni ho přijmout zpět, nebo jsme ho nikdy plně nedokázali pochopit?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.