Úmrtí papeže Františka vyvolalo v jeho rodné Argentině hluboký smutek, který přesahuje běžný smutek za zesnulého světového lídra. Jorge Mario Bergoglio, rodák z Buenos Aires, se po zvolení papežem v roce 2013 už nikdy nevrátil do své vlasti, což mnozí Argentinci nikdy zcela nepřijali.
Arcibiskup Buenos Aires Jorge Ignacio García Cuerva během pondělního projevu prohlásil, že jeho diecéze se cítí být „sirotky otce, který hluboce miloval svou zemi, ale musel se naučit být otcem celého světa“. Podle něj papežství Bergoglia „něco stálo“ – musel opustit své krajany, aby se stal Františkem, hlavou katolické církve.
Když Bergoglio v roce 2013 odlétal do Vatikánu na konkláve, neměl ponětí, že opouští Argentinu naposledy. V té době mu bylo 76 let a mnozí ho nepovažovali za vážného kandidáta na papeže. Podle kněze Guillerma Marcóa se dokonce připravoval na důchod v domově pro duchovní v Buenos Aires.
Jeho zvolení a následujících 12 let v čele katolické církve bylo proto pro mnohé překvapením. Přestože byl papežem celého světa, v Argentině zůstával hluboce zakořeněný. Stal se pro mnohé symbolem jednoduchosti, pokory a lásky k chudým – vlastností, které mu zaručily širokou popularitu, alespoň na začátku.
Tato obliba však časem slábla. Průzkum Pew Research Center podle BBC ukázal, že mezi roky 2013 a 2024 klesl podíl Argentinců s pozitivním názorem na papeže z 91 % na 64 %, což byl největší pokles mezi šesti sledovanými latinskoamerickými zeměmi.
Kritici mu vyčítali, že se během vojenské diktatury v 70. a 80. letech nepostavil dostatečně silně proti násilí a že se nedistancoval od kolaborujících církevních představitelů. Jiní zase tvrdili, že byl příliš blízko levicovým politikům, zejména bývalé prezidentce Cristině Fernández de Kirchner.
I současný prezident Javier Milei, který Františka před zvolením označil za „reprezentaci zla na Zemi“, později změnil tón a po papežově smrti vyjádřil hluboký zármutek. Přesto mnozí Argentinci dodnes nerozumí tomu, proč se nikdy nevrátil. Papež opakovaně říkal, že se chce vrátit, ale že cesta ještě „není naplánována“ a že je třeba „vyřešit určité věci“.
Podle jeho přítele Gustava Very, s nímž si papež vyměnil stovky dopisů, Bergoglio váhal kvůli polarizaci argentinské společnosti. Chtěl přijet tehdy, až bude moci přispět ke sjednocení národa, nikoliv se stát nástrojem politického boje.
Jeho zdrženlivost v této otázce rozdělovala Argentince. Zatímco někteří ji chápali jako výraz jeho univerzálního poslání, jiní se cítili opomenuti. Na venkově a mimo hlavní města však zůstával milovanou postavou. Jeho podobizna se často objevovala vedle ikon jako Diego Maradona a Lionel Messi.
Sociální pracovnice Alejandra Castro během noční vigilie v katedrále v Buenos Aires řekla, že papež byl s Argentinou „vždy v modlitbách“. Ačkoliv se fyzicky nevrátil, v srdci zůstal jejich. „Byl občanem světa,“ dodal Vera. „Ale pro mnoho z nás bude navždy Argentincem.“
Papežovo rozhodnutí nevydat se do své rodné země tak zůstává trpkou kapitolou jeho pontifikátu. Jeho smrt vyvolala vlnu emocí a vedla mnohé k otázce: byli jsme jako národ připraveni ho přijmout zpět, nebo jsme ho nikdy plně nedokázali pochopit?
Eva Burešová nebude na uplynulý velikonoční víkend vzpomínat v dobrém. Definitivně totiž vyhasly její šance na triumf v Let's Dance, slovenské obdobě naší StarDance. Jaká byla její první slova poté, co se dozvěděla verdikt televizních diváků?
Ke slavným květnovým oslavencům patří Jiřina Bohdalová, na začátku příštího měsíce, tedy už za několik dní, oslaví 94. narozeniny. I v tak pokročilém věku stále zkouší legenda české kinematografie něco nového.
Tragédie se dnes odpoledne stala ve známém středočeském lomu Velká Amerika na Berounsku. Dolů se zřítil muž, kterému přivolaní záchranáři už nedokázali pomoci. Okolnostmi události se zabývá policie.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v exkluzivním rozhovoru pro server Politico zdůraznila rostoucí důvěru světových lídrů v Evropskou unii, a to v reakci na nepředvídatelnou obchodní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten letos na jaře vyvolal napětí na globálních trzích zavedením cel na dovoz z Evropy a dalších částí světa.
Po smrti papeže Františka se římskokatolická církev připravuje na volbu jeho nástupce. Konkláve, které se podle pravidel musí sejít do tří týdnů, bude jedním z nejrozmanitějších v dějinách církve. A jeho výsledek pravděpodobně ponese otisk samotného Františka – 80 % kardinálů oprávněných volit nového papeže totiž jmenoval právě on.
Úmrtí papeže Františka vyvolalo v jeho rodné Argentině hluboký smutek, který přesahuje běžný smutek za zesnulého světového lídra. Jorge Mario Bergoglio, rodák z Buenos Aires, se po zvolení papežem v roce 2013 už nikdy nevrátil do své vlasti, což mnozí Argentinci nikdy zcela nepřijali.
Nová studie publikovaná v Astrophysical Journal naznačuje, že vědci z Cambridge možná našli známky mimozemského života. S využitím vesmírného dalekohledu Jamese Webba analyzovali atmosféru exoplanety K2-18b, vzdálené 124 světelných let od Země, a tvrdí, že s 99,7% jistotou detekovali chemické emise, které by mohly naznačovat přítomnost života. Přesto odborníci upozorňují, že se stále nejedná o důkaz existence mimozemských bytostí.
V poklidné vesnici Rupotina u chorvatského Solinu došlo k děsivému nálezu – školáci zde objevili ohořelé lidské tělo. Na místo okamžitě vyrazily policejní jednotky, které oblast uzavřely a zahájily intenzivní vyšetřování.
V rámci „mírového plánu“ amerického prezidenta Donalda Trumpa se diskutuje o vytvoření mechanismu kontroly nad příměřím, který by zajišťovala společná komise složená z Ukrajiny, Ruska a země mimo NATO. S informací přišel deník The New York Post, uvedl server Evropská pravda.
Papež František, který zemřel ve věku 88 let, vedl 1,4 miliardy katolíků po celém světě a je považován za nástupce svatého Petra. Po jeho smrti bude svolán konkláve – tajné shromáždění kardinálů, které zvolí nového papeže.
Ve středu ráno v 9 hodin místního času začne slavnostní přesun rakve papeže Františka z jeho rezidence v Casa Santa Marta do baziliky sv. Petra, jak dnes oznámil Vatikán. Průvod bude zahájen krátkou modlitbou, po níž se rakev přesune přes náměstí Santa Marta a Piazza dei Protomartiri Romani, projde náměstím sv. Petra a vstoupí do baziliky hlavními dveřmi.
Spojené státy i Rusko si budou muset znovu osvojit zásadní poučku mezinárodní politiky – válka není investiční příležitost. A už vůbec by se neměla stát udržitelným obchodním modelem. Přesto právě tímto způsobem obě mocnosti v průběhu 20. století běžně operovaly – a mnohdy v tom pokračují i dnes.