Úmrtí papeže Františka vyvolalo v jeho rodné Argentině hluboký smutek, který přesahuje běžný smutek za zesnulého světového lídra. Jorge Mario Bergoglio, rodák z Buenos Aires, se po zvolení papežem v roce 2013 už nikdy nevrátil do své vlasti, což mnozí Argentinci nikdy zcela nepřijali.
Arcibiskup Buenos Aires Jorge Ignacio García Cuerva během pondělního projevu prohlásil, že jeho diecéze se cítí být „sirotky otce, který hluboce miloval svou zemi, ale musel se naučit být otcem celého světa“. Podle něj papežství Bergoglia „něco stálo“ – musel opustit své krajany, aby se stal Františkem, hlavou katolické církve.
Když Bergoglio v roce 2013 odlétal do Vatikánu na konkláve, neměl ponětí, že opouští Argentinu naposledy. V té době mu bylo 76 let a mnozí ho nepovažovali za vážného kandidáta na papeže. Podle kněze Guillerma Marcóa se dokonce připravoval na důchod v domově pro duchovní v Buenos Aires.
Jeho zvolení a následujících 12 let v čele katolické církve bylo proto pro mnohé překvapením. Přestože byl papežem celého světa, v Argentině zůstával hluboce zakořeněný. Stal se pro mnohé symbolem jednoduchosti, pokory a lásky k chudým – vlastností, které mu zaručily širokou popularitu, alespoň na začátku.
Tato obliba však časem slábla. Průzkum Pew Research Center podle BBC ukázal, že mezi roky 2013 a 2024 klesl podíl Argentinců s pozitivním názorem na papeže z 91 % na 64 %, což byl největší pokles mezi šesti sledovanými latinskoamerickými zeměmi.
Kritici mu vyčítali, že se během vojenské diktatury v 70. a 80. letech nepostavil dostatečně silně proti násilí a že se nedistancoval od kolaborujících církevních představitelů. Jiní zase tvrdili, že byl příliš blízko levicovým politikům, zejména bývalé prezidentce Cristině Fernández de Kirchner.
I současný prezident Javier Milei, který Františka před zvolením označil za „reprezentaci zla na Zemi“, později změnil tón a po papežově smrti vyjádřil hluboký zármutek. Přesto mnozí Argentinci dodnes nerozumí tomu, proč se nikdy nevrátil. Papež opakovaně říkal, že se chce vrátit, ale že cesta ještě „není naplánována“ a že je třeba „vyřešit určité věci“.
Podle jeho přítele Gustava Very, s nímž si papež vyměnil stovky dopisů, Bergoglio váhal kvůli polarizaci argentinské společnosti. Chtěl přijet tehdy, až bude moci přispět ke sjednocení národa, nikoliv se stát nástrojem politického boje.
Jeho zdrženlivost v této otázce rozdělovala Argentince. Zatímco někteří ji chápali jako výraz jeho univerzálního poslání, jiní se cítili opomenuti. Na venkově a mimo hlavní města však zůstával milovanou postavou. Jeho podobizna se často objevovala vedle ikon jako Diego Maradona a Lionel Messi.
Sociální pracovnice Alejandra Castro během noční vigilie v katedrále v Buenos Aires řekla, že papež byl s Argentinou „vždy v modlitbách“. Ačkoliv se fyzicky nevrátil, v srdci zůstal jejich. „Byl občanem světa,“ dodal Vera. „Ale pro mnoho z nás bude navždy Argentincem.“
Papežovo rozhodnutí nevydat se do své rodné země tak zůstává trpkou kapitolou jeho pontifikátu. Jeho smrt vyvolala vlnu emocí a vedla mnohé k otázce: byli jsme jako národ připraveni ho přijmout zpět, nebo jsme ho nikdy plně nedokázali pochopit?
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.