Zatímco migrace ve Velké Británii v letech 2024 a 2025 výrazně poklesla a klesá i počet nelegálních přechodů hranic v celé Evropě, tamní populističtí politici hledají nové obětní beránky. Svou pozornost nyní obracejí proti migrantům, kteří již v zemi žijí.
Tento domácí politický kontext se stal terčem dvou ostrých zásahů z druhé strany Atlantiku. Prvním z nich byl komentář amerického viceprezidenta JD Vancea k vraždě osmnáctiletého Henryho Nowaka, jehož slova vyvolala v Downing Street značné znepokojení a vedla k veřejnému pokárání ze strany britské vlády.
Vance prohlásil, že jedinou správnou reakcí je spravedlivé rozhořčení, a dodal, že mladík mohl žít, pokud by evropské elity v minulých dekádách nepodlehly politice sebemrskání a masové invazi migrantů. Americký viceprezident přitom ignoroval skutečnost, že oběť měla polské kořeny a útočník Vickrum Digwa se narodil v Británii britskému otci.
Na Vanceova slova v Británii okamžitě navázal Rupert Lowe z krajně pravicové strany Restore, který začal požadovat deportaci útočníkovy rodiny. K protievropské rétorice se přidal i americký ministr obrany Pete Hegseth, který při výročí vylodění v Normandii přirovnal uprchlíky na člunech k nebezpečným ideologiím útočícím na evropské pláže, přičemž zcela pominul fakt, že tehdejšími obránci pláží byli nacisté.
Tato vyjádření přicházejí v napjatém období před červencovým summitem NATO a plánovaným britským zásahem proti škodlivému obsahu na sociálních sítích, což dráždí americké stoupence hnutí MAGA. Na rozdíl od Trumpovy politiky „Amerika na prvním místě“, která sleduje čistě ekonomické a vojenské zájmy USA, představuje Vanceův postup spíše ideologickou snahu přetvořit svět k obrazu svému, což podkopává demokratické vlády spojenců.
Bývalý britský ministr zahraničí David Lammy sice svému domnělému příteli Vanceovi telefonicky vzkázal, že se mýlí, to však amerického viceprezidenta pravděpodobně neodradí, neboť jeho přesvědčení o blížícím se kolapsu evropské civilizace je dlouhodobé.
Vance již na loňské Mnichovské bezpečnostní konferenci varoval, že největší hrozba pro Evropu přichází zevnitř. Následně prolomil diplomatická tabu a začal se otevřeně spojovat s evropskou krajní pravicí, včetně německé AfD, francouzské političky Marine Le Pen nebo maďarského premiéra Viktora Orbána, v jehož neprospěch sice neúspěšně intervenoval v nedávných volbách, avšak nedávno podpořil britské protiimigrační aktivisty kolem Tommyho Robinsona.
Zatímco Trumpova kritika spojenců bývá impulzivní a chaotická, Vance postupuje strategicky a konzistentně, k čemuž využívá sociální síť X. Vliv této platformy se ukazuje jako zásadní, neboť pomohl k rychlému vzestupu britské strany Restore poté, co jejího lídra Lowea podpořil majitel sítě Elon Musk po svém rozchodu s Nigelem Faragem. Britští politici sice mají nástroje na regulaci internetu a Vanceova slova narazila u britské veřejnosti na odpor, celá situace je však varováním před ohrožením britské politické suverenity.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.