Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Pátým rokem od začátku plnohodnotné invaze je již zřejmé, že některé z teoretických konců lze vyloučit. Vzhledem k úspěšnému ukrajinskému odporu a operacím v ruském zázemí jsou varianty jako úplné podmanění země nebo ukrajinská kapitulace definitivně mimo hru.
Ukrajina se momentálně nachází v nejsilnější vyjednávací pozici od podzimu roku 2022. Kyjev přešel k aktivním úderům na vojenské a energetické cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což narušuje energetický trh agresora a přenáší důsledky války k ruským obyvatelům. Kreml tak čelí rostoucím ekonomickým a lidským nákladům, přičemž jeho dosavadní taktické územní zisky v podobě dobytí několika vesnic neznamenají strategický zlom.
Ukrajinská armáda efektivně ničí nepřátelské zásobování, což činí ruské postupy dlouhodobě neudržitelné. Zároveň však ani Ukrajina nemá dostatek sil na rychlé vytlačení zakopaných okupantů. Konflikt se proměnil v moderní obléhací válku, v níž se Moskva snaží zlomit ukrajinskou vůli dříve, než její vlastní hospodářství podlehne sankcím nebo zásahu třetích stran.
Ruské plány se dlouho opíraly o předpoklad, že administrativa Donalda Trumpa a jeho vyjednavači přistoupí na takzvané aljašské dohody odpovídající představám Moskvy. Bílý dům však změnil tón a americká strana jasně deklarovala, že k žádným reálným dohodám v Anchorage nedošlo.
Protože oficiální kontakty mezi USA a Kyjevem byly od března minimální, začala se rozvíjet neoficiální diplomacie. V roli neformálního prostředníka se opět objevil oligarcha Roman Abramovič a spekulovalo se o možnosti zmrazení bojů na současné linii, což však Moskva odmítla. Turecko se pokouší navázat na rozhovory z roku 2025 a vrátit jednání na oficiální úroveň, zatím ale žádný hmatatelný pokrok nehlásí.
Jako jediné dva představitelné scénáře konce konfliktu tak podle webu Kyiv Post zůstávají jednostranné stažení ruských vojsk nebo vyjednané příměří. Pokud by náklady pro Kreml přesáhly únosnou mez, Vladimir Putin by mohl jednostranně prohlásit cíle své speciální vojenské operace za splněné a přejít ke stabilizačním misím na aktuálně okupovaných územích.
Úplný odchod je pro něj totiž politicky neprůchodný. Rozhodnutí o případném pokračování bojů za úplné osvobození by pak záviselo na Kyjevu. Druhá možnost, vyjednaná dohoda, by již neměla vycházet ze starých pozic, neboť změna podmínek na bojišti hraje ve prospěch ukrajinské diplomacie, která by měla usilovat o trvalé zastavení bojů bez formálního vzdání se suverénních území.
Pokud nenastane posun k jedné z těchto variant, hrozí dlouhá a vleklá válka. Historie ukazuje, že státy často pokračují v bojích jen kvůli množství již investované krve a prostředků, jako tomu bylo v případě Sovětského svazu v Afghánistánu nebo Spojených států. U Ukrajiny navíc hraje zásadní roli osobní motivace samotného Putina, která převyšuje racionální zájmy státu. Mír sice není bezprostředně na dosah a boje mohou trvat měsíce i roky, avšak spektrum možných konců se s posilující pozicí Ukrajiny výrazně zúžilo. Rozhodující bude, jak obě strany přizpůsobí své strategie měnící se dynamice na bojišti a u vyjednávacího stolu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.