Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Pátým rokem od začátku plnohodnotné invaze je již zřejmé, že některé z teoretických konců lze vyloučit. Vzhledem k úspěšnému ukrajinskému odporu a operacím v ruském zázemí jsou varianty jako úplné podmanění země nebo ukrajinská kapitulace definitivně mimo hru.
Ukrajina se momentálně nachází v nejsilnější vyjednávací pozici od podzimu roku 2022. Kyjev přešel k aktivním úderům na vojenské a energetické cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což narušuje energetický trh agresora a přenáší důsledky války k ruským obyvatelům. Kreml tak čelí rostoucím ekonomickým a lidským nákladům, přičemž jeho dosavadní taktické územní zisky v podobě dobytí několika vesnic neznamenají strategický zlom.
Ukrajinská armáda efektivně ničí nepřátelské zásobování, což činí ruské postupy dlouhodobě neudržitelné. Zároveň však ani Ukrajina nemá dostatek sil na rychlé vytlačení zakopaných okupantů. Konflikt se proměnil v moderní obléhací válku, v níž se Moskva snaží zlomit ukrajinskou vůli dříve, než její vlastní hospodářství podlehne sankcím nebo zásahu třetích stran.
Ruské plány se dlouho opíraly o předpoklad, že administrativa Donalda Trumpa a jeho vyjednavači přistoupí na takzvané aljašské dohody odpovídající představám Moskvy. Bílý dům však změnil tón a americká strana jasně deklarovala, že k žádným reálným dohodám v Anchorage nedošlo.
Protože oficiální kontakty mezi USA a Kyjevem byly od března minimální, začala se rozvíjet neoficiální diplomacie. V roli neformálního prostředníka se opět objevil oligarcha Roman Abramovič a spekulovalo se o možnosti zmrazení bojů na současné linii, což však Moskva odmítla. Turecko se pokouší navázat na rozhovory z roku 2025 a vrátit jednání na oficiální úroveň, zatím ale žádný hmatatelný pokrok nehlásí.
Jako jediné dva představitelné scénáře konce konfliktu tak podle webu Kyiv Post zůstávají jednostranné stažení ruských vojsk nebo vyjednané příměří. Pokud by náklady pro Kreml přesáhly únosnou mez, Vladimir Putin by mohl jednostranně prohlásit cíle své speciální vojenské operace za splněné a přejít ke stabilizačním misím na aktuálně okupovaných územích.
Úplný odchod je pro něj totiž politicky neprůchodný. Rozhodnutí o případném pokračování bojů za úplné osvobození by pak záviselo na Kyjevu. Druhá možnost, vyjednaná dohoda, by již neměla vycházet ze starých pozic, neboť změna podmínek na bojišti hraje ve prospěch ukrajinské diplomacie, která by měla usilovat o trvalé zastavení bojů bez formálního vzdání se suverénních území.
Pokud nenastane posun k jedné z těchto variant, hrozí dlouhá a vleklá válka. Historie ukazuje, že státy často pokračují v bojích jen kvůli množství již investované krve a prostředků, jako tomu bylo v případě Sovětského svazu v Afghánistánu nebo Spojených států. U Ukrajiny navíc hraje zásadní roli osobní motivace samotného Putina, která převyšuje racionální zájmy státu. Mír sice není bezprostředně na dosah a boje mohou trvat měsíce i roky, avšak spektrum možných konců se s posilující pozicí Ukrajiny výrazně zúžilo. Rozhodující bude, jak obě strany přizpůsobí své strategie měnící se dynamice na bojišti a u vyjednávacího stolu.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.