Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Pátým rokem od začátku plnohodnotné invaze je již zřejmé, že některé z teoretických konců lze vyloučit. Vzhledem k úspěšnému ukrajinskému odporu a operacím v ruském zázemí jsou varianty jako úplné podmanění země nebo ukrajinská kapitulace definitivně mimo hru.
Ukrajina se momentálně nachází v nejsilnější vyjednávací pozici od podzimu roku 2022. Kyjev přešel k aktivním úderům na vojenské a energetické cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což narušuje energetický trh agresora a přenáší důsledky války k ruským obyvatelům. Kreml tak čelí rostoucím ekonomickým a lidským nákladům, přičemž jeho dosavadní taktické územní zisky v podobě dobytí několika vesnic neznamenají strategický zlom.
Ukrajinská armáda efektivně ničí nepřátelské zásobování, což činí ruské postupy dlouhodobě neudržitelné. Zároveň však ani Ukrajina nemá dostatek sil na rychlé vytlačení zakopaných okupantů. Konflikt se proměnil v moderní obléhací válku, v níž se Moskva snaží zlomit ukrajinskou vůli dříve, než její vlastní hospodářství podlehne sankcím nebo zásahu třetích stran.
Ruské plány se dlouho opíraly o předpoklad, že administrativa Donalda Trumpa a jeho vyjednavači přistoupí na takzvané aljašské dohody odpovídající představám Moskvy. Bílý dům však změnil tón a americká strana jasně deklarovala, že k žádným reálným dohodám v Anchorage nedošlo.
Protože oficiální kontakty mezi USA a Kyjevem byly od března minimální, začala se rozvíjet neoficiální diplomacie. V roli neformálního prostředníka se opět objevil oligarcha Roman Abramovič a spekulovalo se o možnosti zmrazení bojů na současné linii, což však Moskva odmítla. Turecko se pokouší navázat na rozhovory z roku 2025 a vrátit jednání na oficiální úroveň, zatím ale žádný hmatatelný pokrok nehlásí.
Jako jediné dva představitelné scénáře konce konfliktu tak podle webu Kyiv Post zůstávají jednostranné stažení ruských vojsk nebo vyjednané příměří. Pokud by náklady pro Kreml přesáhly únosnou mez, Vladimir Putin by mohl jednostranně prohlásit cíle své speciální vojenské operace za splněné a přejít ke stabilizačním misím na aktuálně okupovaných územích.
Úplný odchod je pro něj totiž politicky neprůchodný. Rozhodnutí o případném pokračování bojů za úplné osvobození by pak záviselo na Kyjevu. Druhá možnost, vyjednaná dohoda, by již neměla vycházet ze starých pozic, neboť změna podmínek na bojišti hraje ve prospěch ukrajinské diplomacie, která by měla usilovat o trvalé zastavení bojů bez formálního vzdání se suverénních území.
Pokud nenastane posun k jedné z těchto variant, hrozí dlouhá a vleklá válka. Historie ukazuje, že státy často pokračují v bojích jen kvůli množství již investované krve a prostředků, jako tomu bylo v případě Sovětského svazu v Afghánistánu nebo Spojených států. U Ukrajiny navíc hraje zásadní roli osobní motivace samotného Putina, která převyšuje racionální zájmy státu. Mír sice není bezprostředně na dosah a boje mohou trvat měsíce i roky, avšak spektrum možných konců se s posilující pozicí Ukrajiny výrazně zúžilo. Rozhodující bude, jak obě strany přizpůsobí své strategie měnící se dynamice na bojišti a u vyjednávacího stolu.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.