Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.
Stubb připomněl, že Finsko má nejsilnější vojenské kapacity pro operace v Arktidě v rámci celé aliance NATO. Země si udržuje systém branné povinnosti, kterým prošel milion občanů, a v případě potřeby dokáže během několika týdnů mobilizovat 280 000 vojáků. Arktická obrana je podle něj klíčová i pro Spojené státy, které potřebují bezpečný sever k zajištění vlastní ochrany.
Kromě zbraní Stubb vyzdvihl také společenskou odolnost a civilní připravenost. Finsko má vybudované kryty pro více než čtyři miliony obyvatel a udržuje strategické zásoby potravin a energií. Prezident podotkl, že války se sice bojují na bitevním poli, ale vyhrávají se v zázemí, kde musí fungovat infrastruktura a zásobování.
V otázce napětí kolem Grónska, které vyvolal americký prezident Donald Trump svými požadavky a hrozbami cly, zůstává Stubb optimistou. Použil baseballovou metaforu a přiznal, že ze zámoří nyní létají nečekané „falše“, ale věří v diplomatické řešení. Podle něj se nakonec podaří najít cestu k deeskalaci, která by mohla paradoxně vést k celkovému posílení bezpečnosti v arktickém regionu.
Finský prezident se také vyjádřil k válce na Ukrajině, kterou označil za strategické selhání Vladimira Putina. Podle něj ruský prezident nedosáhl žádného ze svých cílů – místo oslabení NATO se aliance rozšířila a Ukrajina se definitivně přiklonila k Evropě. Stubb zdůraznil, že Rusko ztrácí ekonomický vliv i lidskou sílu a v dlouhodobém měřítku tento konflikt nemůže vyhrát.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.
Americké Ministerstvo zahraničí zveřejnilo anonymní stostránkovou zprávu s názvem Kuba: Hlavní město komunismu 21. století, která obviňuje kubánskou vládu z dlouholeté podvratné činnosti na území Spojených států.
