Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v úterý zahájila zveřejňování vládních spisů týkajících se atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho z roku 1963. Tento krok přináší veřejnosti desítky tisíc stránek dosud neodtajněných dokumentů, které byly po desetiletí uchovávány v tajnosti.
Rozhodnutí o uvolnění dokumentů přichází na základě výkonného nařízení, které Trump podepsal hned první den v úřadu. Nařízení se týká nejen dokumentů o vraždě Kennedyho, ale i atentátů na jeho bratra, senátora Roberta F. Kennedyho, a na bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga Jr.
Zatím není jasné, zda dokumenty obsahují nové, dosud neznámé informace. Historici podle USA Today varují, že analýza obsahu potrvá delší dobu, nicméně se zatím neobjevily žádné důkazy, které by zpochybnily závěry Warrenovy komise z roku 1964, která dospěla k závěru, že atentát na Kennedyho spáchal Lee Harvey Oswald jako osamělý střelec.
Mezi nově zveřejněnými materiály je i dokument z 20. listopadu 1991, který obsahuje záznamy amerických zpravodajských služeb o Oswaldovi a jeho pobytu v Sovětském svazu. Podle přepisu rozhovoru s ruským agentem KGB Nikonovem nebyl Oswald nikdy agentem sovětské tajné služby, ale byl bedlivě sledován.
Podle tohoto dokumentu byl Oswald „špatným střelcem“ při tréninku ve Svazu a měl problematický vztah se svou sovětskou manželkou. Tato informace podporuje názory těch, kteří pochybují o jeho schopnosti přesně zamířit a spáchat atentát.
Některé dokumenty obsahují odkazy na teorie, že Oswald opustil Sovětský svaz v roce 1962 s úmyslem zavraždit Kennedyho. Jiné spisy se zaměřují na americkou zahraniční politiku během studené války a pokusy USA omezit vliv kubánského vůdce Fidela Castra.
Pentagon například v roce 1963 odhadoval, že Castro sice nebude riskovat přímý konflikt s USA, ale pravděpodobně zintenzivní podporu levicových povstání v Latinské Americe.
Řada nových dokumentů souvisí s Warrenovou komisí, která byla vytvořena Lyndonem Johnsonem krátce po atentátu. Přestože komise dospěla k závěru, že Oswald jednal sám, konspirační teorie přetrvávají a průzkumy ukazují, že mnoho Američanů věří v širší spiknutí.
Některé dokumenty naznačují, že tehdejší ředitel CIA John McCone mohl komisi neposkytnout všechny relevantní informace. Historik Philip Shenon uvedl, že CIA později připustila, že McCone některé informace před Warrenovou komisí zatajil.
Trump sám se k odtajnění dokumentů bezprostředně nevyjádřil, ale jeho ředitelka národní zpravodajské služby Tulsi Gabbard označila krok za součást závazku k „maximální transparentnosti“ a obnovení důvěry veřejnosti v zpravodajské agentury.
„Ihned po Trumpově oznámení jsem vydala směrnici k uvolnění všech neodtajněných záznamů v Národním archivu,“ uvedla Gabbard ve svém prohlášení.
Dokumenty byly zveřejněny krátce před 19. hodinou místního času a jsou dostupné v Národním archivu v College Parku ve státě Maryland. Kvůli procesu digitalizace však některé dokumenty zatím nejsou dostupné online.
Archiv uvedl, že některé informace mohou být stále utajeny kvůli soudním rozhodnutím nebo daňovým zákonům.
Jefferson Morley, odborník na atentát na Kennedyho, označil zveřejnění dokumentů za „pozitivní začátek“. Upozornil však, že stále chybí dvě třetiny slibovaných spisů, včetně více než 500 záznamů od daňového úřadu IRS a 2 400 nově objevených dokumentů FBI.
„Tato dlouho utajovaná dokumentace vrhá nové světlo na Kennedyho nedůvěru k CIA, plány na atentát na Castra, sledování Oswalda v Mexiku a propagandistické operace CIA,“ řekl Morley.
Zdroje blízké Ministerstvu spravedlnosti uvedly, že Trumpova exekutiva vyvolala mezi úředníky značný spěch, aby splnili prezidentovu výzvu k uvolnění spisů.
Podle agentury Reuters obdrželi právníci ministerstva e-mail s urgentním pokynem, aby všechny dokumenty prošly dalším kolem revize před zveřejněním.
Minulý měsíc FBI oznámila, že nalezla dalších 2 400 dokumentů týkajících se atentátu. Agentura je nyní předává Národnímu archivu, avšak zatím není jasné, zda obsahují nové informace.
Robert F. Kennedy Jr., současný ministr zdravotnictví v Trumpově administrativě, opakovaně volá po zveřejnění všech dokumentů. Doufá, že by mohly objasnit roli amerických úřadů v atentátu nebo případném utajování informací.
Zákon z roku 1992 nařizoval úplné zveřejnění dokumentů do října 2017, ale tehdejší prezident Trump ponechal některé záznamy nadále utajené kvůli obavám CIA a FBI.
V roce 2021, 2022 a 2023 jeho předchůdce Joe Biden několikrát prodloužil lhůtu pro jejich revizi. Trump nyní dokončil jejich odtajnění, čímž otevřel cestu k novým interpretacím jednoho z nejdiskutovanějších zločinů americké historie.
Přesto řada odborníků varuje, že skutečně klíčové dokumenty mohou stále chybět, a úplné objasnění vraždy prezidenta Kennedyho zůstává i nadále vzdálené.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.