Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v úterý zahájila zveřejňování vládních spisů týkajících se atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho z roku 1963. Tento krok přináší veřejnosti desítky tisíc stránek dosud neodtajněných dokumentů, které byly po desetiletí uchovávány v tajnosti.
Rozhodnutí o uvolnění dokumentů přichází na základě výkonného nařízení, které Trump podepsal hned první den v úřadu. Nařízení se týká nejen dokumentů o vraždě Kennedyho, ale i atentátů na jeho bratra, senátora Roberta F. Kennedyho, a na bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga Jr.
Zatím není jasné, zda dokumenty obsahují nové, dosud neznámé informace. Historici podle USA Today varují, že analýza obsahu potrvá delší dobu, nicméně se zatím neobjevily žádné důkazy, které by zpochybnily závěry Warrenovy komise z roku 1964, která dospěla k závěru, že atentát na Kennedyho spáchal Lee Harvey Oswald jako osamělý střelec.
Mezi nově zveřejněnými materiály je i dokument z 20. listopadu 1991, který obsahuje záznamy amerických zpravodajských služeb o Oswaldovi a jeho pobytu v Sovětském svazu. Podle přepisu rozhovoru s ruským agentem KGB Nikonovem nebyl Oswald nikdy agentem sovětské tajné služby, ale byl bedlivě sledován.
Podle tohoto dokumentu byl Oswald „špatným střelcem“ při tréninku ve Svazu a měl problematický vztah se svou sovětskou manželkou. Tato informace podporuje názory těch, kteří pochybují o jeho schopnosti přesně zamířit a spáchat atentát.
Některé dokumenty obsahují odkazy na teorie, že Oswald opustil Sovětský svaz v roce 1962 s úmyslem zavraždit Kennedyho. Jiné spisy se zaměřují na americkou zahraniční politiku během studené války a pokusy USA omezit vliv kubánského vůdce Fidela Castra.
Pentagon například v roce 1963 odhadoval, že Castro sice nebude riskovat přímý konflikt s USA, ale pravděpodobně zintenzivní podporu levicových povstání v Latinské Americe.
Řada nových dokumentů souvisí s Warrenovou komisí, která byla vytvořena Lyndonem Johnsonem krátce po atentátu. Přestože komise dospěla k závěru, že Oswald jednal sám, konspirační teorie přetrvávají a průzkumy ukazují, že mnoho Američanů věří v širší spiknutí.
Některé dokumenty naznačují, že tehdejší ředitel CIA John McCone mohl komisi neposkytnout všechny relevantní informace. Historik Philip Shenon uvedl, že CIA později připustila, že McCone některé informace před Warrenovou komisí zatajil.
Trump sám se k odtajnění dokumentů bezprostředně nevyjádřil, ale jeho ředitelka národní zpravodajské služby Tulsi Gabbard označila krok za součást závazku k „maximální transparentnosti“ a obnovení důvěry veřejnosti v zpravodajské agentury.
„Ihned po Trumpově oznámení jsem vydala směrnici k uvolnění všech neodtajněných záznamů v Národním archivu,“ uvedla Gabbard ve svém prohlášení.
Dokumenty byly zveřejněny krátce před 19. hodinou místního času a jsou dostupné v Národním archivu v College Parku ve státě Maryland. Kvůli procesu digitalizace však některé dokumenty zatím nejsou dostupné online.
Archiv uvedl, že některé informace mohou být stále utajeny kvůli soudním rozhodnutím nebo daňovým zákonům.
Jefferson Morley, odborník na atentát na Kennedyho, označil zveřejnění dokumentů za „pozitivní začátek“. Upozornil však, že stále chybí dvě třetiny slibovaných spisů, včetně více než 500 záznamů od daňového úřadu IRS a 2 400 nově objevených dokumentů FBI.
„Tato dlouho utajovaná dokumentace vrhá nové světlo na Kennedyho nedůvěru k CIA, plány na atentát na Castra, sledování Oswalda v Mexiku a propagandistické operace CIA,“ řekl Morley.
Zdroje blízké Ministerstvu spravedlnosti uvedly, že Trumpova exekutiva vyvolala mezi úředníky značný spěch, aby splnili prezidentovu výzvu k uvolnění spisů.
Podle agentury Reuters obdrželi právníci ministerstva e-mail s urgentním pokynem, aby všechny dokumenty prošly dalším kolem revize před zveřejněním.
Minulý měsíc FBI oznámila, že nalezla dalších 2 400 dokumentů týkajících se atentátu. Agentura je nyní předává Národnímu archivu, avšak zatím není jasné, zda obsahují nové informace.
Robert F. Kennedy Jr., současný ministr zdravotnictví v Trumpově administrativě, opakovaně volá po zveřejnění všech dokumentů. Doufá, že by mohly objasnit roli amerických úřadů v atentátu nebo případném utajování informací.
Zákon z roku 1992 nařizoval úplné zveřejnění dokumentů do října 2017, ale tehdejší prezident Trump ponechal některé záznamy nadále utajené kvůli obavám CIA a FBI.
V roce 2021, 2022 a 2023 jeho předchůdce Joe Biden několikrát prodloužil lhůtu pro jejich revizi. Trump nyní dokončil jejich odtajnění, čímž otevřel cestu k novým interpretacím jednoho z nejdiskutovanějších zločinů americké historie.
Přesto řada odborníků varuje, že skutečně klíčové dokumenty mohou stále chybět, a úplné objasnění vraždy prezidenta Kennedyho zůstává i nadále vzdálené.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.