Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v úterý zahájila zveřejňování vládních spisů týkajících se atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho z roku 1963. Tento krok přináší veřejnosti desítky tisíc stránek dosud neodtajněných dokumentů, které byly po desetiletí uchovávány v tajnosti.
Rozhodnutí o uvolnění dokumentů přichází na základě výkonného nařízení, které Trump podepsal hned první den v úřadu. Nařízení se týká nejen dokumentů o vraždě Kennedyho, ale i atentátů na jeho bratra, senátora Roberta F. Kennedyho, a na bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga Jr.
Zatím není jasné, zda dokumenty obsahují nové, dosud neznámé informace. Historici podle USA Today varují, že analýza obsahu potrvá delší dobu, nicméně se zatím neobjevily žádné důkazy, které by zpochybnily závěry Warrenovy komise z roku 1964, která dospěla k závěru, že atentát na Kennedyho spáchal Lee Harvey Oswald jako osamělý střelec.
Mezi nově zveřejněnými materiály je i dokument z 20. listopadu 1991, který obsahuje záznamy amerických zpravodajských služeb o Oswaldovi a jeho pobytu v Sovětském svazu. Podle přepisu rozhovoru s ruským agentem KGB Nikonovem nebyl Oswald nikdy agentem sovětské tajné služby, ale byl bedlivě sledován.
Podle tohoto dokumentu byl Oswald „špatným střelcem“ při tréninku ve Svazu a měl problematický vztah se svou sovětskou manželkou. Tato informace podporuje názory těch, kteří pochybují o jeho schopnosti přesně zamířit a spáchat atentát.
Některé dokumenty obsahují odkazy na teorie, že Oswald opustil Sovětský svaz v roce 1962 s úmyslem zavraždit Kennedyho. Jiné spisy se zaměřují na americkou zahraniční politiku během studené války a pokusy USA omezit vliv kubánského vůdce Fidela Castra.
Pentagon například v roce 1963 odhadoval, že Castro sice nebude riskovat přímý konflikt s USA, ale pravděpodobně zintenzivní podporu levicových povstání v Latinské Americe.
Řada nových dokumentů souvisí s Warrenovou komisí, která byla vytvořena Lyndonem Johnsonem krátce po atentátu. Přestože komise dospěla k závěru, že Oswald jednal sám, konspirační teorie přetrvávají a průzkumy ukazují, že mnoho Američanů věří v širší spiknutí.
Některé dokumenty naznačují, že tehdejší ředitel CIA John McCone mohl komisi neposkytnout všechny relevantní informace. Historik Philip Shenon uvedl, že CIA později připustila, že McCone některé informace před Warrenovou komisí zatajil.
Trump sám se k odtajnění dokumentů bezprostředně nevyjádřil, ale jeho ředitelka národní zpravodajské služby Tulsi Gabbard označila krok za součást závazku k „maximální transparentnosti“ a obnovení důvěry veřejnosti v zpravodajské agentury.
„Ihned po Trumpově oznámení jsem vydala směrnici k uvolnění všech neodtajněných záznamů v Národním archivu,“ uvedla Gabbard ve svém prohlášení.
Dokumenty byly zveřejněny krátce před 19. hodinou místního času a jsou dostupné v Národním archivu v College Parku ve státě Maryland. Kvůli procesu digitalizace však některé dokumenty zatím nejsou dostupné online.
Archiv uvedl, že některé informace mohou být stále utajeny kvůli soudním rozhodnutím nebo daňovým zákonům.
Jefferson Morley, odborník na atentát na Kennedyho, označil zveřejnění dokumentů za „pozitivní začátek“. Upozornil však, že stále chybí dvě třetiny slibovaných spisů, včetně více než 500 záznamů od daňového úřadu IRS a 2 400 nově objevených dokumentů FBI.
„Tato dlouho utajovaná dokumentace vrhá nové světlo na Kennedyho nedůvěru k CIA, plány na atentát na Castra, sledování Oswalda v Mexiku a propagandistické operace CIA,“ řekl Morley.
Zdroje blízké Ministerstvu spravedlnosti uvedly, že Trumpova exekutiva vyvolala mezi úředníky značný spěch, aby splnili prezidentovu výzvu k uvolnění spisů.
Podle agentury Reuters obdrželi právníci ministerstva e-mail s urgentním pokynem, aby všechny dokumenty prošly dalším kolem revize před zveřejněním.
Minulý měsíc FBI oznámila, že nalezla dalších 2 400 dokumentů týkajících se atentátu. Agentura je nyní předává Národnímu archivu, avšak zatím není jasné, zda obsahují nové informace.
Robert F. Kennedy Jr., současný ministr zdravotnictví v Trumpově administrativě, opakovaně volá po zveřejnění všech dokumentů. Doufá, že by mohly objasnit roli amerických úřadů v atentátu nebo případném utajování informací.
Zákon z roku 1992 nařizoval úplné zveřejnění dokumentů do října 2017, ale tehdejší prezident Trump ponechal některé záznamy nadále utajené kvůli obavám CIA a FBI.
V roce 2021, 2022 a 2023 jeho předchůdce Joe Biden několikrát prodloužil lhůtu pro jejich revizi. Trump nyní dokončil jejich odtajnění, čímž otevřel cestu k novým interpretacím jednoho z nejdiskutovanějších zločinů americké historie.
Přesto řada odborníků varuje, že skutečně klíčové dokumenty mohou stále chybět, a úplné objasnění vraždy prezidenta Kennedyho zůstává i nadále vzdálené.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.