Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v úterý zahájila zveřejňování vládních spisů týkajících se atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho z roku 1963. Tento krok přináší veřejnosti desítky tisíc stránek dosud neodtajněných dokumentů, které byly po desetiletí uchovávány v tajnosti.
Rozhodnutí o uvolnění dokumentů přichází na základě výkonného nařízení, které Trump podepsal hned první den v úřadu. Nařízení se týká nejen dokumentů o vraždě Kennedyho, ale i atentátů na jeho bratra, senátora Roberta F. Kennedyho, a na bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga Jr.
Zatím není jasné, zda dokumenty obsahují nové, dosud neznámé informace. Historici podle USA Today varují, že analýza obsahu potrvá delší dobu, nicméně se zatím neobjevily žádné důkazy, které by zpochybnily závěry Warrenovy komise z roku 1964, která dospěla k závěru, že atentát na Kennedyho spáchal Lee Harvey Oswald jako osamělý střelec.
Mezi nově zveřejněnými materiály je i dokument z 20. listopadu 1991, který obsahuje záznamy amerických zpravodajských služeb o Oswaldovi a jeho pobytu v Sovětském svazu. Podle přepisu rozhovoru s ruským agentem KGB Nikonovem nebyl Oswald nikdy agentem sovětské tajné služby, ale byl bedlivě sledován.
Podle tohoto dokumentu byl Oswald „špatným střelcem“ při tréninku ve Svazu a měl problematický vztah se svou sovětskou manželkou. Tato informace podporuje názory těch, kteří pochybují o jeho schopnosti přesně zamířit a spáchat atentát.
Některé dokumenty obsahují odkazy na teorie, že Oswald opustil Sovětský svaz v roce 1962 s úmyslem zavraždit Kennedyho. Jiné spisy se zaměřují na americkou zahraniční politiku během studené války a pokusy USA omezit vliv kubánského vůdce Fidela Castra.
Pentagon například v roce 1963 odhadoval, že Castro sice nebude riskovat přímý konflikt s USA, ale pravděpodobně zintenzivní podporu levicových povstání v Latinské Americe.
Řada nových dokumentů souvisí s Warrenovou komisí, která byla vytvořena Lyndonem Johnsonem krátce po atentátu. Přestože komise dospěla k závěru, že Oswald jednal sám, konspirační teorie přetrvávají a průzkumy ukazují, že mnoho Američanů věří v širší spiknutí.
Některé dokumenty naznačují, že tehdejší ředitel CIA John McCone mohl komisi neposkytnout všechny relevantní informace. Historik Philip Shenon uvedl, že CIA později připustila, že McCone některé informace před Warrenovou komisí zatajil.
Trump sám se k odtajnění dokumentů bezprostředně nevyjádřil, ale jeho ředitelka národní zpravodajské služby Tulsi Gabbard označila krok za součást závazku k „maximální transparentnosti“ a obnovení důvěry veřejnosti v zpravodajské agentury.
„Ihned po Trumpově oznámení jsem vydala směrnici k uvolnění všech neodtajněných záznamů v Národním archivu,“ uvedla Gabbard ve svém prohlášení.
Dokumenty byly zveřejněny krátce před 19. hodinou místního času a jsou dostupné v Národním archivu v College Parku ve státě Maryland. Kvůli procesu digitalizace však některé dokumenty zatím nejsou dostupné online.
Archiv uvedl, že některé informace mohou být stále utajeny kvůli soudním rozhodnutím nebo daňovým zákonům.
Jefferson Morley, odborník na atentát na Kennedyho, označil zveřejnění dokumentů za „pozitivní začátek“. Upozornil však, že stále chybí dvě třetiny slibovaných spisů, včetně více než 500 záznamů od daňového úřadu IRS a 2 400 nově objevených dokumentů FBI.
„Tato dlouho utajovaná dokumentace vrhá nové světlo na Kennedyho nedůvěru k CIA, plány na atentát na Castra, sledování Oswalda v Mexiku a propagandistické operace CIA,“ řekl Morley.
Zdroje blízké Ministerstvu spravedlnosti uvedly, že Trumpova exekutiva vyvolala mezi úředníky značný spěch, aby splnili prezidentovu výzvu k uvolnění spisů.
Podle agentury Reuters obdrželi právníci ministerstva e-mail s urgentním pokynem, aby všechny dokumenty prošly dalším kolem revize před zveřejněním.
Minulý měsíc FBI oznámila, že nalezla dalších 2 400 dokumentů týkajících se atentátu. Agentura je nyní předává Národnímu archivu, avšak zatím není jasné, zda obsahují nové informace.
Robert F. Kennedy Jr., současný ministr zdravotnictví v Trumpově administrativě, opakovaně volá po zveřejnění všech dokumentů. Doufá, že by mohly objasnit roli amerických úřadů v atentátu nebo případném utajování informací.
Zákon z roku 1992 nařizoval úplné zveřejnění dokumentů do října 2017, ale tehdejší prezident Trump ponechal některé záznamy nadále utajené kvůli obavám CIA a FBI.
V roce 2021, 2022 a 2023 jeho předchůdce Joe Biden několikrát prodloužil lhůtu pro jejich revizi. Trump nyní dokončil jejich odtajnění, čímž otevřel cestu k novým interpretacím jednoho z nejdiskutovanějších zločinů americké historie.
Přesto řada odborníků varuje, že skutečně klíčové dokumenty mohou stále chybět, a úplné objasnění vraždy prezidenta Kennedyho zůstává i nadále vzdálené.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.