Navzdory zpřísněným opatřením francouzské policie si pašeráci migrantů nacházejí nové způsoby, jak dostat uprchlíky přes Lamanšský průliv do Velké Británie. Podle webu Express přicházejí s jednoduchými, ale účinnými triky, které mají obejít posílené kontroly i techniku, kterou na plážích nasadily britské a francouzské úřady.
Nejnovější incident se odehrál v úterý na jedné z pláží v severní Francii. Pašeráci přivezli nafukovací člun připevněný na střeše vozu Volvo kombi. Vozidlo zaparkovali přímo na pláži, člun sundali, spustili na vodu a vůz jednoduše opustili. Tato taktika policii zaskočila, a jak uvedl jeden z francouzských policistů pro tamní média: „Neustále se přizpůsobují.“
Francouzská policie v posledních měsících přistoupila k tvrdším opatřením. Její příslušníci se nebojí vstupovat do moře, aby migrantům fyzicky bránili v nalodění, a sahají i po slzném plynu. To však pašeráky nezastavilo, a ti přicházejí s novými způsoby, jak opatření obejít.
Ještě nedávno využívali tzv. „taxi čluny“ – malé lodě, které proplouvaly vnitrozemskými vodními cestami a teprve na pobřeží nabíraly migranty. Tato taktika reagovala na rozmístění britských radarů, které odhalovaly lodě ukryté v písečných dunách.
Podle britského listu The Times vedla dohoda mezi Velkou Británií a Francií z roku 2023, uzavřená za vlády premiéra Rishiho Sunaka, k významnému zlepšení v detekci člunů a ke zmaření dvou třetin pokusů o přeplutí. Pašeráci se však rychle přizpůsobili a nyní přecházejí k ještě přímějším metodám.
Zatímco úřady zkoušejí nové strategie, pašerácké gangy nacházejí stále další způsoby, jak obejít dohled. Na pláži u Gravelines nedaleko Calais se v úterý shromáždily stovky migrantů, kteří se pokusili dostat na jediný nafukovací člun. Ti, které neodradil slzný plyn, se odhodlaně vrhali do vln.
Francouzští policisté byli v té chvíli bezmocní. Přestože bylo zjevné, co se chystá, k razantnímu zásahu nedošlo. Celý incident se odehrál pouhé hodiny po schůzce britského premiéra Sira Keira Starmera s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na summitu G7 v Kanadě. Obě strany se shodly, že situace je kritická.
Starmer zároveň varoval, že státy, které nebudou spolupracovat při navracení neúspěšných žadatelů o azyl, mohou čelit omezení víz pro své občany. Downing Street potvrdil, že v červenci se uskuteční zvláštní summit mezi Británií a Francií zaměřený na zvládnutí migrační krize.
Zatímco politici jednají, statistiky přinášejí varovná čísla. Jen v letošním roce dorazilo do Velké Británie přes 16 500 migrantů malými čluny – to představuje 45% nárůst oproti stejnému období loňského roku a více než v roce 2022, který byl dosud rekordní.
Podmínky v provizorních táborech na francouzské straně kanálu se dále zhoršují. Nedostatek nafukovacích člunů zvyšuje napětí mezi migranty, kteří čím dál častěji čelí zoufalství, nejistotě a chaosu.
Britská vláda nicméně ujišťuje, že období, kdy bylo Spojené království považováno za snadný cíl pro pašeráky lidí, skončilo. „Rychlá řešení neexistují, ale podnikáme konkrétní kroky,“ uvedl mluvčí britského premiéra. Realita v terénu ale ukazuje, že pašerácké sítě i nadále operují efektivně a s vynalézavostí, kterou nelze podceňovat.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.