Navzdory zpřísněným opatřením francouzské policie si pašeráci migrantů nacházejí nové způsoby, jak dostat uprchlíky přes Lamanšský průliv do Velké Británie. Podle webu Express přicházejí s jednoduchými, ale účinnými triky, které mají obejít posílené kontroly i techniku, kterou na plážích nasadily britské a francouzské úřady.
Nejnovější incident se odehrál v úterý na jedné z pláží v severní Francii. Pašeráci přivezli nafukovací člun připevněný na střeše vozu Volvo kombi. Vozidlo zaparkovali přímo na pláži, člun sundali, spustili na vodu a vůz jednoduše opustili. Tato taktika policii zaskočila, a jak uvedl jeden z francouzských policistů pro tamní média: „Neustále se přizpůsobují.“
Francouzská policie v posledních měsících přistoupila k tvrdším opatřením. Její příslušníci se nebojí vstupovat do moře, aby migrantům fyzicky bránili v nalodění, a sahají i po slzném plynu. To však pašeráky nezastavilo, a ti přicházejí s novými způsoby, jak opatření obejít.
Ještě nedávno využívali tzv. „taxi čluny“ – malé lodě, které proplouvaly vnitrozemskými vodními cestami a teprve na pobřeží nabíraly migranty. Tato taktika reagovala na rozmístění britských radarů, které odhalovaly lodě ukryté v písečných dunách.
Podle britského listu The Times vedla dohoda mezi Velkou Británií a Francií z roku 2023, uzavřená za vlády premiéra Rishiho Sunaka, k významnému zlepšení v detekci člunů a ke zmaření dvou třetin pokusů o přeplutí. Pašeráci se však rychle přizpůsobili a nyní přecházejí k ještě přímějším metodám.
Zatímco úřady zkoušejí nové strategie, pašerácké gangy nacházejí stále další způsoby, jak obejít dohled. Na pláži u Gravelines nedaleko Calais se v úterý shromáždily stovky migrantů, kteří se pokusili dostat na jediný nafukovací člun. Ti, které neodradil slzný plyn, se odhodlaně vrhali do vln.
Francouzští policisté byli v té chvíli bezmocní. Přestože bylo zjevné, co se chystá, k razantnímu zásahu nedošlo. Celý incident se odehrál pouhé hodiny po schůzce britského premiéra Sira Keira Starmera s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na summitu G7 v Kanadě. Obě strany se shodly, že situace je kritická.
Starmer zároveň varoval, že státy, které nebudou spolupracovat při navracení neúspěšných žadatelů o azyl, mohou čelit omezení víz pro své občany. Downing Street potvrdil, že v červenci se uskuteční zvláštní summit mezi Británií a Francií zaměřený na zvládnutí migrační krize.
Zatímco politici jednají, statistiky přinášejí varovná čísla. Jen v letošním roce dorazilo do Velké Británie přes 16 500 migrantů malými čluny – to představuje 45% nárůst oproti stejnému období loňského roku a více než v roce 2022, který byl dosud rekordní.
Podmínky v provizorních táborech na francouzské straně kanálu se dále zhoršují. Nedostatek nafukovacích člunů zvyšuje napětí mezi migranty, kteří čím dál častěji čelí zoufalství, nejistotě a chaosu.
Britská vláda nicméně ujišťuje, že období, kdy bylo Spojené království považováno za snadný cíl pro pašeráky lidí, skončilo. „Rychlá řešení neexistují, ale podnikáme konkrétní kroky,“ uvedl mluvčí britského premiéra. Realita v terénu ale ukazuje, že pašerácké sítě i nadále operují efektivně a s vynalézavostí, kterou nelze podceňovat.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.