Navzdory zpřísněným opatřením francouzské policie si pašeráci migrantů nacházejí nové způsoby, jak dostat uprchlíky přes Lamanšský průliv do Velké Británie. Podle webu Express přicházejí s jednoduchými, ale účinnými triky, které mají obejít posílené kontroly i techniku, kterou na plážích nasadily britské a francouzské úřady.
Nejnovější incident se odehrál v úterý na jedné z pláží v severní Francii. Pašeráci přivezli nafukovací člun připevněný na střeše vozu Volvo kombi. Vozidlo zaparkovali přímo na pláži, člun sundali, spustili na vodu a vůz jednoduše opustili. Tato taktika policii zaskočila, a jak uvedl jeden z francouzských policistů pro tamní média: „Neustále se přizpůsobují.“
Francouzská policie v posledních měsících přistoupila k tvrdším opatřením. Její příslušníci se nebojí vstupovat do moře, aby migrantům fyzicky bránili v nalodění, a sahají i po slzném plynu. To však pašeráky nezastavilo, a ti přicházejí s novými způsoby, jak opatření obejít.
Ještě nedávno využívali tzv. „taxi čluny“ – malé lodě, které proplouvaly vnitrozemskými vodními cestami a teprve na pobřeží nabíraly migranty. Tato taktika reagovala na rozmístění britských radarů, které odhalovaly lodě ukryté v písečných dunách.
Podle britského listu The Times vedla dohoda mezi Velkou Británií a Francií z roku 2023, uzavřená za vlády premiéra Rishiho Sunaka, k významnému zlepšení v detekci člunů a ke zmaření dvou třetin pokusů o přeplutí. Pašeráci se však rychle přizpůsobili a nyní přecházejí k ještě přímějším metodám.
Zatímco úřady zkoušejí nové strategie, pašerácké gangy nacházejí stále další způsoby, jak obejít dohled. Na pláži u Gravelines nedaleko Calais se v úterý shromáždily stovky migrantů, kteří se pokusili dostat na jediný nafukovací člun. Ti, které neodradil slzný plyn, se odhodlaně vrhali do vln.
Francouzští policisté byli v té chvíli bezmocní. Přestože bylo zjevné, co se chystá, k razantnímu zásahu nedošlo. Celý incident se odehrál pouhé hodiny po schůzce britského premiéra Sira Keira Starmera s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na summitu G7 v Kanadě. Obě strany se shodly, že situace je kritická.
Starmer zároveň varoval, že státy, které nebudou spolupracovat při navracení neúspěšných žadatelů o azyl, mohou čelit omezení víz pro své občany. Downing Street potvrdil, že v červenci se uskuteční zvláštní summit mezi Británií a Francií zaměřený na zvládnutí migrační krize.
Zatímco politici jednají, statistiky přinášejí varovná čísla. Jen v letošním roce dorazilo do Velké Británie přes 16 500 migrantů malými čluny – to představuje 45% nárůst oproti stejnému období loňského roku a více než v roce 2022, který byl dosud rekordní.
Podmínky v provizorních táborech na francouzské straně kanálu se dále zhoršují. Nedostatek nafukovacích člunů zvyšuje napětí mezi migranty, kteří čím dál častěji čelí zoufalství, nejistotě a chaosu.
Britská vláda nicméně ujišťuje, že období, kdy bylo Spojené království považováno za snadný cíl pro pašeráky lidí, skončilo. „Rychlá řešení neexistují, ale podnikáme konkrétní kroky,“ uvedl mluvčí britského premiéra. Realita v terénu ale ukazuje, že pašerácké sítě i nadále operují efektivně a s vynalézavostí, kterou nelze podceňovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.