Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Své odhodlání zopakoval nacionalisticko-populistický lídr také během projevu před maďarskou Hospodářskou a průmyslovou komorou. Uvedl, že Maďarsko ropnou blokádu zlomí a donutí Ukrajince, aby dodávky opět zahájili. Odkazoval přitom na poškozené potrubí, o kterém Kyjev dříve tvrdil, že ho v současné době není možné opravit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Orbánova slova reagoval z Kyjeva s výsměchem. Připustil, že ropovod je ve skutečnosti opravitelný a práce by mohly trvat přibližně měsíc a půl. Zelenskyj kritizoval, že zatímco Rusové zabíjejí Ukrajince, od Kyjeva se očekává, že bude Orbánovi poskytovat ropu, aby mu pomohl vyhrát volby.
Skutečným důvodem, proč je Ukrajina ochotna ropovod opravit, je podle Zelenského snaha o odblokování půjčky od Evropské unie. Jedná se o částku ve výši 90 miliard eur, kterou Maďarsko doposud vetovalo. Ukrajinský prezident vyjádřil naději, že konkrétní osoba v Unii přestane tyto prostředky blokovat, aby ukrajinští vojáci mohli získat potřebné zbraně.
Prezident Zelenskyj zároveň vyslal směrem k Budapešti varování týkající se dalšího postupu. Uvedl, že pokud k odblokování financí nedojde, předá adresu dotyčné osoby ukrajinským ozbrojeným silám. Naznačil, že ukrajinští vojáci by pak mohli s maďarským představitelem mluvit jejich vlastním jazykem přímo v Budapešti.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna. Viktoru Orbánovi v nich hrozí porážka od jeho rivala Pétera Magyara, který vede proevropskou stranu Tisza. Podle průzkumů z konce minulého měsíce měl Magyar nad současným premiérem náskok osmi procentních bodů, což situaci v zemi vyostřuje.
Orbán učinil z ruské války na Ukrajině jeden z hlavních pilířů své předvolební kampaně. Obviňuje sousední Kyjev z úmyslného zdržování oprav ropovodu Družba, který dříve zásoboval střední Evropu ruskou ropou. Tvrdí také, že se politická opozice spikla s Bruselem a Kyjevem, aby Maďarsko připravila o přístup k levným palivům.
Ukrajina dříve argumentovala, že potrubí bylo vážně poškozeno ostřelováním, ale panuje přesvědčení, že Kyjev nechce dovolit Moskvě inkasovat zisky z prodeje ropy do EU. Orbán však ve svém videu podbarveném hrdinskou hudbou slíbil, že k opětovnému otevření Družby využije všechny politické i finanční nástroje, které má k dispozici.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
