Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Své odhodlání zopakoval nacionalisticko-populistický lídr také během projevu před maďarskou Hospodářskou a průmyslovou komorou. Uvedl, že Maďarsko ropnou blokádu zlomí a donutí Ukrajince, aby dodávky opět zahájili. Odkazoval přitom na poškozené potrubí, o kterém Kyjev dříve tvrdil, že ho v současné době není možné opravit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Orbánova slova reagoval z Kyjeva s výsměchem. Připustil, že ropovod je ve skutečnosti opravitelný a práce by mohly trvat přibližně měsíc a půl. Zelenskyj kritizoval, že zatímco Rusové zabíjejí Ukrajince, od Kyjeva se očekává, že bude Orbánovi poskytovat ropu, aby mu pomohl vyhrát volby.
Skutečným důvodem, proč je Ukrajina ochotna ropovod opravit, je podle Zelenského snaha o odblokování půjčky od Evropské unie. Jedná se o částku ve výši 90 miliard eur, kterou Maďarsko doposud vetovalo. Ukrajinský prezident vyjádřil naději, že konkrétní osoba v Unii přestane tyto prostředky blokovat, aby ukrajinští vojáci mohli získat potřebné zbraně.
Prezident Zelenskyj zároveň vyslal směrem k Budapešti varování týkající se dalšího postupu. Uvedl, že pokud k odblokování financí nedojde, předá adresu dotyčné osoby ukrajinským ozbrojeným silám. Naznačil, že ukrajinští vojáci by pak mohli s maďarským představitelem mluvit jejich vlastním jazykem přímo v Budapešti.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna. Viktoru Orbánovi v nich hrozí porážka od jeho rivala Pétera Magyara, který vede proevropskou stranu Tisza. Podle průzkumů z konce minulého měsíce měl Magyar nad současným premiérem náskok osmi procentních bodů, což situaci v zemi vyostřuje.
Orbán učinil z ruské války na Ukrajině jeden z hlavních pilířů své předvolební kampaně. Obviňuje sousední Kyjev z úmyslného zdržování oprav ropovodu Družba, který dříve zásoboval střední Evropu ruskou ropou. Tvrdí také, že se politická opozice spikla s Bruselem a Kyjevem, aby Maďarsko připravila o přístup k levným palivům.
Ukrajina dříve argumentovala, že potrubí bylo vážně poškozeno ostřelováním, ale panuje přesvědčení, že Kyjev nechce dovolit Moskvě inkasovat zisky z prodeje ropy do EU. Orbán však ve svém videu podbarveném hrdinskou hudbou slíbil, že k opětovnému otevření Družby využije všechny politické i finanční nástroje, které má k dispozici.
Kyjev a Moskvu v nejbližších dnech navštíví vyjednávači Spojených států s cílem obnovit úsilí o ukončení války na Ukrajině. Informaci oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu s tím, že předběžné termíny schůzek již byly stanoveny. Podle jeho slov je nesmírně důležité, aby Washington zůstal v celém procesu aktivní. Zástupci americké administrativy plánují vést rozhovory přímo v obou metropolích.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.