Rámcová dohoda Donalda Trumpa pro ukončení války v Gaze a rekonstrukci zpustošeného území s sebou nese silný moment hybnosti. Tato dynamika je z velké části dána samotným americkým prezidentem a podporou klíčových arabských a islámských zemí, včetně Jordánska, Egypta, Kataru, Saúdské Arábie a Turecka. Plán akceptoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, přestože obsahuje zmínku o cestě k palestinskému státu, kterou opakovaně odmítá.
Prezident Trump dal hnutí Hamás „tři až čtyři dny“ na to, aby se k návrhu vyjádřilo; v případě odmítnutí bude válka pokračovat. Navržená dohoda se v mnohém podobá plánu, který před více než rokem předložil Joe Biden. Ten však selhal, údajně kvůli tomu, že Netanjahu pod tlakem krajní pravice ve svém kabinetu měnil podmínky. Trumpův plán je nicméně významným momentem, jelikož americký prezident poprvé vytváří tlak na Izrael, aby válku ukončil.
Rámcová dohoda neurčitě zmiňuje možnost palestinské nezávislosti. Uvádí, že po reformě Palestinské samosprávy by mohly být „konečně vytvořeny podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti“. Tato vzdálená vyhlídka byla pro Netanjahua, který v Bílém domě vyjádřil Trumpovi plnou podporu, příliš. Po návratu do Izraele, v hebrejském vzkazu pro domácí publikum, Netanjahu rozhodně odmítl, že by souhlasil s palestinským státem. Zdůraznil, že to není v dohodě napsáno a že se Izrael „násilně postaví proti palestinskému státu“.
Momentum je tedy podle BBC silnou stránkou plánu, avšak nedostatek detailů představuje jeho slabinu, což je typické pro Trumpovu diplomacii. Dokument, který podpořil Trump, Netanjahu i evropské země, sice obsahuje hrubý nástin etap stažení Izraelských obranných sil (IDF), postrádá však klíčové detaily pro to, aby diplomatická dohoda vydržela. K jejímu úspěchu je nezbytné tvrdé vyjednávání, během něhož se naskytne mnoho příležitostí pro zhroucení rozhovorů.
Hlavní opoziční strany v Izraeli plán podpořily, avšak extremisté v Netanjahuově koalici ho odsoudili. Ti, kteří dříve prosazovali anexi Gazy a vystěhování všech Palestinců, nyní kritizují, že nový plán zakazuje nucené vystěhování a je „nebezpečný“ a „plný děr“. Pokud Hamás dohodu přijme, může Netanjahu vyhledat způsoby, jak vyjednávání sabotovat, aby uklidnil extremisty a svalil vinu na Hamás. Struktura dohody totiž umožňuje Izraeli vetovat kroky, které se mu nelíbí.
Ministři zahraničních věcí arabských a islámských zemí podpořili plán s tím, že povede k úplnému stažení Izraele a obnově Gazy, a také k „cestě ke spravedlivému míru na základě dvoustátního řešení“. Tato vize předpokládá plné začlenění Gazy do palestinského státu v souladu s mezinárodním právem. Netanjahu však věří, že ho dohoda přiblíží k vítězství nad Hamásem a popírá palestinské právo na území mezi řekou Jordán a mořem.
Zatímco Spojené království a mnoho dalších zemí mimo Izrael a USA se domnívá, že trvalý mír nepřinese žádné řešení, které by nevedlo k palestinské nezávislosti, Netanjahu a arabské země interpretují dokument zcela odlišně. Rámec je dostatečně nejednoznačný pro obě verze, což naznačuje, že tento začátek není příliš slibný.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.