Rámcová dohoda Donalda Trumpa pro ukončení války v Gaze a rekonstrukci zpustošeného území s sebou nese silný moment hybnosti. Tato dynamika je z velké části dána samotným americkým prezidentem a podporou klíčových arabských a islámských zemí, včetně Jordánska, Egypta, Kataru, Saúdské Arábie a Turecka. Plán akceptoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, přestože obsahuje zmínku o cestě k palestinskému státu, kterou opakovaně odmítá.
Prezident Trump dal hnutí Hamás „tři až čtyři dny“ na to, aby se k návrhu vyjádřilo; v případě odmítnutí bude válka pokračovat. Navržená dohoda se v mnohém podobá plánu, který před více než rokem předložil Joe Biden. Ten však selhal, údajně kvůli tomu, že Netanjahu pod tlakem krajní pravice ve svém kabinetu měnil podmínky. Trumpův plán je nicméně významným momentem, jelikož americký prezident poprvé vytváří tlak na Izrael, aby válku ukončil.
Rámcová dohoda neurčitě zmiňuje možnost palestinské nezávislosti. Uvádí, že po reformě Palestinské samosprávy by mohly být „konečně vytvořeny podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti“. Tato vzdálená vyhlídka byla pro Netanjahua, který v Bílém domě vyjádřil Trumpovi plnou podporu, příliš. Po návratu do Izraele, v hebrejském vzkazu pro domácí publikum, Netanjahu rozhodně odmítl, že by souhlasil s palestinským státem. Zdůraznil, že to není v dohodě napsáno a že se Izrael „násilně postaví proti palestinskému státu“.
Momentum je tedy podle BBC silnou stránkou plánu, avšak nedostatek detailů představuje jeho slabinu, což je typické pro Trumpovu diplomacii. Dokument, který podpořil Trump, Netanjahu i evropské země, sice obsahuje hrubý nástin etap stažení Izraelských obranných sil (IDF), postrádá však klíčové detaily pro to, aby diplomatická dohoda vydržela. K jejímu úspěchu je nezbytné tvrdé vyjednávání, během něhož se naskytne mnoho příležitostí pro zhroucení rozhovorů.
Hlavní opoziční strany v Izraeli plán podpořily, avšak extremisté v Netanjahuově koalici ho odsoudili. Ti, kteří dříve prosazovali anexi Gazy a vystěhování všech Palestinců, nyní kritizují, že nový plán zakazuje nucené vystěhování a je „nebezpečný“ a „plný děr“. Pokud Hamás dohodu přijme, může Netanjahu vyhledat způsoby, jak vyjednávání sabotovat, aby uklidnil extremisty a svalil vinu na Hamás. Struktura dohody totiž umožňuje Izraeli vetovat kroky, které se mu nelíbí.
Ministři zahraničních věcí arabských a islámských zemí podpořili plán s tím, že povede k úplnému stažení Izraele a obnově Gazy, a také k „cestě ke spravedlivému míru na základě dvoustátního řešení“. Tato vize předpokládá plné začlenění Gazy do palestinského státu v souladu s mezinárodním právem. Netanjahu však věří, že ho dohoda přiblíží k vítězství nad Hamásem a popírá palestinské právo na území mezi řekou Jordán a mořem.
Zatímco Spojené království a mnoho dalších zemí mimo Izrael a USA se domnívá, že trvalý mír nepřinese žádné řešení, které by nevedlo k palestinské nezávislosti, Netanjahu a arabské země interpretují dokument zcela odlišně. Rámec je dostatečně nejednoznačný pro obě verze, což naznačuje, že tento začátek není příliš slibný.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.