Rámcová dohoda Donalda Trumpa pro ukončení války v Gaze a rekonstrukci zpustošeného území s sebou nese silný moment hybnosti. Tato dynamika je z velké části dána samotným americkým prezidentem a podporou klíčových arabských a islámských zemí, včetně Jordánska, Egypta, Kataru, Saúdské Arábie a Turecka. Plán akceptoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, přestože obsahuje zmínku o cestě k palestinskému státu, kterou opakovaně odmítá.
Prezident Trump dal hnutí Hamás „tři až čtyři dny“ na to, aby se k návrhu vyjádřilo; v případě odmítnutí bude válka pokračovat. Navržená dohoda se v mnohém podobá plánu, který před více než rokem předložil Joe Biden. Ten však selhal, údajně kvůli tomu, že Netanjahu pod tlakem krajní pravice ve svém kabinetu měnil podmínky. Trumpův plán je nicméně významným momentem, jelikož americký prezident poprvé vytváří tlak na Izrael, aby válku ukončil.
Rámcová dohoda neurčitě zmiňuje možnost palestinské nezávislosti. Uvádí, že po reformě Palestinské samosprávy by mohly být „konečně vytvořeny podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti“. Tato vzdálená vyhlídka byla pro Netanjahua, který v Bílém domě vyjádřil Trumpovi plnou podporu, příliš. Po návratu do Izraele, v hebrejském vzkazu pro domácí publikum, Netanjahu rozhodně odmítl, že by souhlasil s palestinským státem. Zdůraznil, že to není v dohodě napsáno a že se Izrael „násilně postaví proti palestinskému státu“.
Momentum je tedy podle BBC silnou stránkou plánu, avšak nedostatek detailů představuje jeho slabinu, což je typické pro Trumpovu diplomacii. Dokument, který podpořil Trump, Netanjahu i evropské země, sice obsahuje hrubý nástin etap stažení Izraelských obranných sil (IDF), postrádá však klíčové detaily pro to, aby diplomatická dohoda vydržela. K jejímu úspěchu je nezbytné tvrdé vyjednávání, během něhož se naskytne mnoho příležitostí pro zhroucení rozhovorů.
Hlavní opoziční strany v Izraeli plán podpořily, avšak extremisté v Netanjahuově koalici ho odsoudili. Ti, kteří dříve prosazovali anexi Gazy a vystěhování všech Palestinců, nyní kritizují, že nový plán zakazuje nucené vystěhování a je „nebezpečný“ a „plný děr“. Pokud Hamás dohodu přijme, může Netanjahu vyhledat způsoby, jak vyjednávání sabotovat, aby uklidnil extremisty a svalil vinu na Hamás. Struktura dohody totiž umožňuje Izraeli vetovat kroky, které se mu nelíbí.
Ministři zahraničních věcí arabských a islámských zemí podpořili plán s tím, že povede k úplnému stažení Izraele a obnově Gazy, a také k „cestě ke spravedlivému míru na základě dvoustátního řešení“. Tato vize předpokládá plné začlenění Gazy do palestinského státu v souladu s mezinárodním právem. Netanjahu však věří, že ho dohoda přiblíží k vítězství nad Hamásem a popírá palestinské právo na území mezi řekou Jordán a mořem.
Zatímco Spojené království a mnoho dalších zemí mimo Izrael a USA se domnívá, že trvalý mír nepřinese žádné řešení, které by nevedlo k palestinské nezávislosti, Netanjahu a arabské země interpretují dokument zcela odlišně. Rámec je dostatečně nejednoznačný pro obě verze, což naznačuje, že tento začátek není příliš slibný.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.