Rámcová dohoda Donalda Trumpa pro ukončení války v Gaze a rekonstrukci zpustošeného území s sebou nese silný moment hybnosti. Tato dynamika je z velké části dána samotným americkým prezidentem a podporou klíčových arabských a islámských zemí, včetně Jordánska, Egypta, Kataru, Saúdské Arábie a Turecka. Plán akceptoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, přestože obsahuje zmínku o cestě k palestinskému státu, kterou opakovaně odmítá.
Prezident Trump dal hnutí Hamás „tři až čtyři dny“ na to, aby se k návrhu vyjádřilo; v případě odmítnutí bude válka pokračovat. Navržená dohoda se v mnohém podobá plánu, který před více než rokem předložil Joe Biden. Ten však selhal, údajně kvůli tomu, že Netanjahu pod tlakem krajní pravice ve svém kabinetu měnil podmínky. Trumpův plán je nicméně významným momentem, jelikož americký prezident poprvé vytváří tlak na Izrael, aby válku ukončil.
Rámcová dohoda neurčitě zmiňuje možnost palestinské nezávislosti. Uvádí, že po reformě Palestinské samosprávy by mohly být „konečně vytvořeny podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti“. Tato vzdálená vyhlídka byla pro Netanjahua, který v Bílém domě vyjádřil Trumpovi plnou podporu, příliš. Po návratu do Izraele, v hebrejském vzkazu pro domácí publikum, Netanjahu rozhodně odmítl, že by souhlasil s palestinským státem. Zdůraznil, že to není v dohodě napsáno a že se Izrael „násilně postaví proti palestinskému státu“.
Momentum je tedy podle BBC silnou stránkou plánu, avšak nedostatek detailů představuje jeho slabinu, což je typické pro Trumpovu diplomacii. Dokument, který podpořil Trump, Netanjahu i evropské země, sice obsahuje hrubý nástin etap stažení Izraelských obranných sil (IDF), postrádá však klíčové detaily pro to, aby diplomatická dohoda vydržela. K jejímu úspěchu je nezbytné tvrdé vyjednávání, během něhož se naskytne mnoho příležitostí pro zhroucení rozhovorů.
Hlavní opoziční strany v Izraeli plán podpořily, avšak extremisté v Netanjahuově koalici ho odsoudili. Ti, kteří dříve prosazovali anexi Gazy a vystěhování všech Palestinců, nyní kritizují, že nový plán zakazuje nucené vystěhování a je „nebezpečný“ a „plný děr“. Pokud Hamás dohodu přijme, může Netanjahu vyhledat způsoby, jak vyjednávání sabotovat, aby uklidnil extremisty a svalil vinu na Hamás. Struktura dohody totiž umožňuje Izraeli vetovat kroky, které se mu nelíbí.
Ministři zahraničních věcí arabských a islámských zemí podpořili plán s tím, že povede k úplnému stažení Izraele a obnově Gazy, a také k „cestě ke spravedlivému míru na základě dvoustátního řešení“. Tato vize předpokládá plné začlenění Gazy do palestinského státu v souladu s mezinárodním právem. Netanjahu však věří, že ho dohoda přiblíží k vítězství nad Hamásem a popírá palestinské právo na území mezi řekou Jordán a mořem.
Zatímco Spojené království a mnoho dalších zemí mimo Izrael a USA se domnívá, že trvalý mír nepřinese žádné řešení, které by nevedlo k palestinské nezávislosti, Netanjahu a arabské země interpretují dokument zcela odlišně. Rámec je dostatečně nejednoznačný pro obě verze, což naznačuje, že tento začátek není příliš slibný.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.