Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho návrh na ukončení konfliktu v Gaze by mohl být jedním z největších dnů v dějinách civilizace a přinést "věčný mír na Blízkém východě". Ačkoliv je tato hyperbola pro prezidenta typická, jeho dvacetibodový návrh oznámený v Bílém domě po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem představuje významný diplomatický krok, byť neodpovídá jeho exotickému nadsazování.
Tento plán znamená posun v pozici Trumpovy administrativy ohledně poválečné budoucnosti Gazy. Zároveň vyvíjí na Netanjahua větší tlak k přijetí dohody, než jaký Washington uplatňoval po celý rok. To, zda se plán stane skutečností, bude záviset na stejných zásadních otázkách jako vždy. Konkrétně zda Netanjahu i vedení Hamásu vidí větší přínos v ukončení války než v jejím pokračování.
Reakce Hamásu na návrh zatím není jasná. Pesimistické náznaky přišly od jedné z jeho osobností, která naznačila, že podmínky dostatečně nezajišťují palestinské zájmy. Hnutí by nepřijalo žádný plán, který by nezaručoval izraelské stažení z Gazy. Netanjahu po boku amerického prezidenta s Trumpovými dvaceti principy souhlasil, i když někteří představitelé krajně pravicového křídla jeho koalice už některé části odmítli.
Netanjahuův souhlas s principy ale neznamená automatické ukončení války. Ačkoli Netanjahu toto obvinění odmítá, jeho domácí odpůrci tvrdí, že má tendenci potápět rodící se dohody, pokud by ohrozily jeho politické přežití. V tomto smyslu nemusí být návrh dostatečný pro průlom, který si Trump zjevně přeje. Obsahuje totiž významné překážky, které by mohly zabránit dosažení konečné dohody jak pro izraelské, tak pro hamásovské politické voliče.
V návrhu je také dostatečná míra nejasnosti, která umožňuje oběma stranám předstírat souhlas, zatímco v průběhu dalších jednání jej mohou sabotovat a svalovat vinu na druhou stranu. Takový vzorec se v měsících vyjednávání často opakoval. V takovém případě je jasné, že by Trumpova administrativa stála na straně Izraele. Prezident to Netanjahuovi potvrdil s tím, že pokud Hamás návrh nepřijme, bude mít Izrael americkou "plnou podporu k tomu, co bude muset udělat".
Trump sice návrh prezentoval jako dohodu, ve skutečnosti se však jedná o rámec pro budoucí vyjednávání, neboli, jak sám řekl, o "soubor principů". To má daleko k detailnímu plánu, který by byl nutný k ukončení války. Spíše se podobá "rámci", který v květnu 2024 představil jeho předchůdce Joe Biden ve snaze dosáhnout postupného příměří a dohody. V tom případě trvalo dalších osm měsíců, než Izrael a Hamás provedly příměří a výměnu rukojmích a vězňů.
Trump chce komplexní mírovou dohodu, která však vyžaduje rozsáhlou práci na detailním vymezení izraelských linií stažení. Je třeba specifikovat osvobození rukojmích, identitu propuštěných palestinských vězňů a konkrétní podmínky poválečné správy. Žádný z těchto bodů není v jeho dvacetibodovém plánu podrobně popsán a všechny mají potenciál mírovou dohodu zmařit.
Rámec vychází z předchozích návrhů, včetně saúdsko-francouzského plánu z července, a z nedávné práce bývalého britského premiéra Sira Tonyho Blaira. Ten by měl zasednout v "Radě míru", které by předsedal Trump a která by dočasně dohlížela na správu Gazy. Návrh byl vypracován Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem a jeho zeťem Jaredem Kushnerem po konzultacích s Izraelem, evropskými a arabskými zeměmi, včetně Katarského a Egyptského mediátora.
Plán požaduje zastavení bojů, omezené stažení izraelských sil a propuštění všech zbývajících rukojmích Hamásem, následované propuštěním stovek palestinských vězňů Izraelem. Poté by byla v Gaze zřízena místní, technokratická správa, která by zajišťovala každodenní služby, pod dohledem "Rady míru" sídlící v Egyptě. Zbývající členové Hamásu, kteří se "zavážou k mírovému soužití" a odzbrojení, by dostali amnestii, ostatní by byli vyhoštěni. Bezpečnost v Gaze by zajišťovala mezinárodní "stabilizační" síla vytvořená USA a arabskými zeměmi, která by dohlížela na demilitarizaci palestinských ozbrojených frakcí.
Palestinská státnost je zmíněna pouze velmi neurčitě. Plán naznačuje, že pokud bude reformována Palestinská samospráva se sídlem v Ramalláhu, "mohou být konečně splněny podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti". Arabské země vidí Trumpův návrh jako významný průlom, protože se jím zbavily jeho únorového plánu "Gaza Riviera", který počítal s nuceným vysídlením Palestinců. Zároveň je zde alespoň zmínka o palestinské státnosti, i když bez konkrétního závazku.
Plán také říká, že "Izrael Gazu neobsadí ani neanektuje", i když podobný slib chybí u okupovaného Západního břehu. Tato klauzule je pro arabské státy zásadní, i když jí odporuje jiná věta v plánu, která říká, že Izrael si v "bezpečnostním perimetru" Gazy své síly ponechá. Na izraelské straně Netanjahu tvrdí, že celý rámec je v souladu s jeho cíli ukončení války. Těmi jsou odzbrojení Hamásu, demilitarizace Gazy a nezřízení budoucího palestinského státu.
Stále však není jasné, zda klauzule o odzbrojení a palestinské státnosti přijme celá jeho vláda, nebo zda tlak nevyužije k přidání či "upřesnění" dalších klauzulí. Mnohé nyní závisí na reakci Hamásu. Jak již dříve uvedl kolega Rusdí Abú Alúf, mohlo by jít o další moment typu "Ano, ale", kdy Hamás návrh přijme, ale zároveň bude požadovat vyjasnění. Pro Bílý dům tak platí stejné riziko jako pro autory předchozích "rámců" a "principů" pro ukončení války.
V dalším významném okamžiku, jen chvíli před společným oznámením, Trump přiměl Netanjahua k omluvě Kataru. Ten ji požadoval kvůli izraelskému leteckému úderu na vedení Hamásu v Dauhá, ke kterému došlo dříve v tomto měsíci. To by nyní mělo Kataru umožnit návrat do role mediátora mezi Izraelem a Hamásem.
V hodinách před setkáním Trumpa a Netanjahua se izraelské ostřelování a nálety v Gaze zintenzivnily. Izrael nasadil třetí obrněnou divizi, což je součást jeho snahy vyvinout tlak na Hamás. To však přináší další devastaci pro civilisty. Většina světa izraelské kroky odsoudila. Mezitím se velitel Hamásu v Gaze, Ez al-Dín al-Haddád, připravuje na to, co jeden z polních velitelů Hamásu pro BBC popsal jako "poslední rozhodující bitvu", do které má být zapojeno asi pět tisíc bojovníků.
Evropské a arabské země, vedené Francií a Saúdskou Arábií, se celé léto snažily oživit diplomatickou cestu, zděšeny izraelským postupem v terénu. To jen prohloubilo mezinárodní izolaci Izraele. Netanjahu je stále předmětem mezinárodního zatykače Mezinárodního trestního soudu za údajné válečné zločiny v Gaze. Evropané viděli, že konflikt se vymyká kontrole a posiluje extrémy na obou stranách. Věřili, že mohou oslovit zbývající umírněné s cílem dvou státního řešení. Ačkoli to v tomto plánu není výslovně uvedeno, považovali za klíčové získat Trumpa pro umírněný návrh pro Gazu. Americký rámec má vrátit impuls k jednání, ale pravděpodobně bude trvat mnoho týdnů, než se z něj vyvine něco, co se přiblíží tomu, co, jak Trump říká, může přinést: úplné ukončení války.
Dnes se v Bruselu koná klíčové jednání Evropské komise, takzvané "bezpečnostní kolegium", které je zaměřeno na otázky obrany a bezpečnosti. Přítomný je i generální tajemník NATO, Mark Rutte. Schůzka se koná v době rostoucích obav kvůli dronům narušujícím evropský vzdušný prostor. Tyto incidenty způsobují neustálé problémy, zejména v severských zemích. I když se zatím nepotvrdilo, kdo nebo co za nimi stojí, vyvolaly v regionu silnou odezvu. Například Dánsko, kde se tento týden konají dva významné evropské summity, okamžitě posílilo svou protivzdušnou obranu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho návrh na ukončení konfliktu v Gaze by mohl být jedním z největších dnů v dějinách civilizace a přinést "věčný mír na Blízkém východě". Ačkoliv je tato hyperbola pro prezidenta typická, jeho dvacetibodový návrh oznámený v Bílém domě po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem představuje významný diplomatický krok, byť neodpovídá jeho exotickému nadsazování.
Americký prezident Donald Trump nazval svůj nový, dvacetibodový mírový plán pro Gazu „potenciálně jedním z největších dnů v dějinách civilizace“. I od politika známého pro nadsázku se jedná o neuvěřitelně vysoké nastavení očekávání. Jeho administrativa má ve zvyku podávat svá prohlášení jako převratné a svět měnící úspěchy. Má jen jeden mírotvorný nástroj, kterým je silný optimismus, jenž má dotlačit strany ke kompromisu.
Bílý dům zveřejnil rozsáhlý návrh na okamžité ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. K tomuto kroku došlo krátce před tiskovou konferencí prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Cílem dokumentu je přetvořit Gazu na deradikalizovanou zónu bez teroru, která přestane představovat hrozbu pro okolní země. Zároveň se plán zaměřuje na komplexní obnovu Pásma Gazy ve prospěch jeho obyvatel.
Gazu zasáhl kritický nedostatek léků proti bolesti, což nutí lékaře provádět operace bez dostatečné anestezie a přidělovat dostupné analgetika jen v omezeném množství. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od října 2023 zraněno více než 167 000 Palestinců. Nemocnice jsou přeplněné pacienty s vážnými popáleninami, zraněními po výbuších, zlomeninami a amputacemi, které způsobují intenzivní utrpení.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na své sociální síti Truth Social oznámil, že hodlá uvalit stoprocentní clo „na jakékoli a všechny filmy, které jsou vyrobeny mimo Spojené státy“. Trump ovšem neupřesnil, kdy a jak by mělo být toto opatření zavedeno.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil podzimní odvod do armády. V jeho rámci bude povoláno 135 000 mužů k povinné vojenské službě. Podle agentury AFP se jedná o největší podzimní odvodovou vlnu v zemi od roku 2016.
Americký prezident Donald Trump má v plánu prosadit nový mírový návrh pro ukončení války mezi Izraelem a Gazou. O plánu bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě v pondělí. Netanjahuova návštěva je už čtvrtou v pořadí od doby, kdy se Trump v lednu vrátil do úřadu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým jeho země vypovídá Evropskou úmluvu o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Ruský parlament již dříve odhlasoval odchod od této smlouvy, kterou Moskva ratifikovala v roce 1998.
Finský prezident Alexander Stubb nedávno přirovnal zkušenosti své země z válek se Sovětským svazem během druhé světové války k současnému boji Ukrajiny proti ruské agresi. Toto přirovnání, které zaznělo na setkání s Donaldem Trumpem a evropskými lídry v Bílém domě, získalo značnou pozornost. Stubb použil finské konflikty – zimní válku (1939–40) a pokračovací válku (1941–44) – jako zdroj naděje pro Ukrajinu. Jeho zpráva zněla jasně: přežití a nezávislost jsou možné i v nejtěžších dobách.
Evropa je sice světovým lídrem v boji proti klimatickým změnám, ale musí zvýšit své úsilí v ochraně životního prostředí a adaptaci na globální oteplování. Toto pondělní varování vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své nejnovější zprávě. Varování přichází krátce poté, co členské státy EU nebyly schopné shodnout se na plánu snížení emisí do roku 2035 na nedávném summitu OSN, což poukázalo na vnitřní neshody v bloku.
Prezident Spojených států Donald Trump na Valném shromáždění OSN v New Yorku předvedl neobyčejný projev, když světovým lídrům sdělil, že „vaše země jdou k čertu“. Během 57 ohromujících minut zpochybnil účel samotné OSN, která podle něj nabízí jen „prázdná slova“ k řešení konfliktů. Podle něj navíc OSN „financuje útok na západní země a jejich hranice“ podporou nekontrolované migrace a podlehla masivnímu „podvodu s prací“, jak označil klimatické změny.