Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho návrh na ukončení konfliktu v Gaze by mohl být jedním z největších dnů v dějinách civilizace a přinést "věčný mír na Blízkém východě". Ačkoliv je tato hyperbola pro prezidenta typická, jeho dvacetibodový návrh oznámený v Bílém domě po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem představuje významný diplomatický krok, byť neodpovídá jeho exotickému nadsazování.
Tento plán znamená posun v pozici Trumpovy administrativy ohledně poválečné budoucnosti Gazy. Zároveň vyvíjí na Netanjahua větší tlak k přijetí dohody, než jaký Washington uplatňoval po celý rok. To, zda se plán stane skutečností, bude záviset na stejných zásadních otázkách jako vždy. Konkrétně zda Netanjahu i vedení Hamásu vidí větší přínos v ukončení války než v jejím pokračování.
Reakce Hamásu na návrh zatím není jasná. Pesimistické náznaky přišly od jedné z jeho osobností, která naznačila, že podmínky dostatečně nezajišťují palestinské zájmy. Hnutí by nepřijalo žádný plán, který by nezaručoval izraelské stažení z Gazy. Netanjahu po boku amerického prezidenta s Trumpovými dvaceti principy souhlasil, i když někteří představitelé krajně pravicového křídla jeho koalice už některé části odmítli.
Netanjahuův souhlas s principy ale neznamená automatické ukončení války. Ačkoli Netanjahu toto obvinění odmítá, jeho domácí odpůrci tvrdí, že má tendenci potápět rodící se dohody, pokud by ohrozily jeho politické přežití. V tomto smyslu nemusí být návrh dostatečný pro průlom, který si Trump zjevně přeje. Obsahuje totiž významné překážky, které by mohly zabránit dosažení konečné dohody jak pro izraelské, tak pro hamásovské politické voliče.
V návrhu je také dostatečná míra nejasnosti, která umožňuje oběma stranám předstírat souhlas, zatímco v průběhu dalších jednání jej mohou sabotovat a svalovat vinu na druhou stranu. Takový vzorec se v měsících vyjednávání často opakoval. V takovém případě je jasné, že by Trumpova administrativa stála na straně Izraele. Prezident to Netanjahuovi potvrdil s tím, že pokud Hamás návrh nepřijme, bude mít Izrael americkou "plnou podporu k tomu, co bude muset udělat".
Trump sice návrh prezentoval jako dohodu, ve skutečnosti se však jedná o rámec pro budoucí vyjednávání, neboli, jak sám řekl, o "soubor principů". To má daleko k detailnímu plánu, který by byl nutný k ukončení války. Spíše se podobá "rámci", který v květnu 2024 představil jeho předchůdce Joe Biden ve snaze dosáhnout postupného příměří a dohody. V tom případě trvalo dalších osm měsíců, než Izrael a Hamás provedly příměří a výměnu rukojmích a vězňů.
Trump chce komplexní mírovou dohodu, která však vyžaduje rozsáhlou práci na detailním vymezení izraelských linií stažení. Je třeba specifikovat osvobození rukojmích, identitu propuštěných palestinských vězňů a konkrétní podmínky poválečné správy. Žádný z těchto bodů není v jeho dvacetibodovém plánu podrobně popsán a všechny mají potenciál mírovou dohodu zmařit.
Rámec vychází z předchozích návrhů, včetně saúdsko-francouzského plánu z července, a z nedávné práce bývalého britského premiéra Sira Tonyho Blaira. Ten by měl zasednout v "Radě míru", které by předsedal Trump a která by dočasně dohlížela na správu Gazy. Návrh byl vypracován Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem a jeho zeťem Jaredem Kushnerem po konzultacích s Izraelem, evropskými a arabskými zeměmi, včetně Katarského a Egyptského mediátora.
Plán požaduje zastavení bojů, omezené stažení izraelských sil a propuštění všech zbývajících rukojmích Hamásem, následované propuštěním stovek palestinských vězňů Izraelem. Poté by byla v Gaze zřízena místní, technokratická správa, která by zajišťovala každodenní služby, pod dohledem "Rady míru" sídlící v Egyptě. Zbývající členové Hamásu, kteří se "zavážou k mírovému soužití" a odzbrojení, by dostali amnestii, ostatní by byli vyhoštěni. Bezpečnost v Gaze by zajišťovala mezinárodní "stabilizační" síla vytvořená USA a arabskými zeměmi, která by dohlížela na demilitarizaci palestinských ozbrojených frakcí.
Palestinská státnost je zmíněna pouze velmi neurčitě. Plán naznačuje, že pokud bude reformována Palestinská samospráva se sídlem v Ramalláhu, "mohou být konečně splněny podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti". Arabské země vidí Trumpův návrh jako významný průlom, protože se jím zbavily jeho únorového plánu "Gaza Riviera", který počítal s nuceným vysídlením Palestinců. Zároveň je zde alespoň zmínka o palestinské státnosti, i když bez konkrétního závazku.
Plán také říká, že "Izrael Gazu neobsadí ani neanektuje", i když podobný slib chybí u okupovaného Západního břehu. Tato klauzule je pro arabské státy zásadní, i když jí odporuje jiná věta v plánu, která říká, že Izrael si v "bezpečnostním perimetru" Gazy své síly ponechá. Na izraelské straně Netanjahu tvrdí, že celý rámec je v souladu s jeho cíli ukončení války. Těmi jsou odzbrojení Hamásu, demilitarizace Gazy a nezřízení budoucího palestinského státu.
Stále však není jasné, zda klauzule o odzbrojení a palestinské státnosti přijme celá jeho vláda, nebo zda tlak nevyužije k přidání či "upřesnění" dalších klauzulí. Mnohé nyní závisí na reakci Hamásu. Jak již dříve uvedl kolega Rusdí Abú Alúf, mohlo by jít o další moment typu "Ano, ale", kdy Hamás návrh přijme, ale zároveň bude požadovat vyjasnění. Pro Bílý dům tak platí stejné riziko jako pro autory předchozích "rámců" a "principů" pro ukončení války.
V dalším významném okamžiku, jen chvíli před společným oznámením, Trump přiměl Netanjahua k omluvě Kataru. Ten ji požadoval kvůli izraelskému leteckému úderu na vedení Hamásu v Dauhá, ke kterému došlo dříve v tomto měsíci. To by nyní mělo Kataru umožnit návrat do role mediátora mezi Izraelem a Hamásem.
V hodinách před setkáním Trumpa a Netanjahua se izraelské ostřelování a nálety v Gaze zintenzivnily. Izrael nasadil třetí obrněnou divizi, což je součást jeho snahy vyvinout tlak na Hamás. To však přináší další devastaci pro civilisty. Většina světa izraelské kroky odsoudila. Mezitím se velitel Hamásu v Gaze, Ez al-Dín al-Haddád, připravuje na to, co jeden z polních velitelů Hamásu pro BBC popsal jako "poslední rozhodující bitvu", do které má být zapojeno asi pět tisíc bojovníků.
Evropské a arabské země, vedené Francií a Saúdskou Arábií, se celé léto snažily oživit diplomatickou cestu, zděšeny izraelským postupem v terénu. To jen prohloubilo mezinárodní izolaci Izraele. Netanjahu je stále předmětem mezinárodního zatykače Mezinárodního trestního soudu za údajné válečné zločiny v Gaze. Evropané viděli, že konflikt se vymyká kontrole a posiluje extrémy na obou stranách. Věřili, že mohou oslovit zbývající umírněné s cílem dvou státního řešení. Ačkoli to v tomto plánu není výslovně uvedeno, považovali za klíčové získat Trumpa pro umírněný návrh pro Gazu. Americký rámec má vrátit impuls k jednání, ale pravděpodobně bude trvat mnoho týdnů, než se z něj vyvine něco, co se přiblíží tomu, co, jak Trump říká, může přinést: úplné ukončení války.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
