Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho návrh na ukončení konfliktu v Gaze by mohl být jedním z největších dnů v dějinách civilizace a přinést "věčný mír na Blízkém východě". Ačkoliv je tato hyperbola pro prezidenta typická, jeho dvacetibodový návrh oznámený v Bílém domě po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem představuje významný diplomatický krok, byť neodpovídá jeho exotickému nadsazování.
Tento plán znamená posun v pozici Trumpovy administrativy ohledně poválečné budoucnosti Gazy. Zároveň vyvíjí na Netanjahua větší tlak k přijetí dohody, než jaký Washington uplatňoval po celý rok. To, zda se plán stane skutečností, bude záviset na stejných zásadních otázkách jako vždy. Konkrétně zda Netanjahu i vedení Hamásu vidí větší přínos v ukončení války než v jejím pokračování.
Reakce Hamásu na návrh zatím není jasná. Pesimistické náznaky přišly od jedné z jeho osobností, která naznačila, že podmínky dostatečně nezajišťují palestinské zájmy. Hnutí by nepřijalo žádný plán, který by nezaručoval izraelské stažení z Gazy. Netanjahu po boku amerického prezidenta s Trumpovými dvaceti principy souhlasil, i když někteří představitelé krajně pravicového křídla jeho koalice už některé části odmítli.
Netanjahuův souhlas s principy ale neznamená automatické ukončení války. Ačkoli Netanjahu toto obvinění odmítá, jeho domácí odpůrci tvrdí, že má tendenci potápět rodící se dohody, pokud by ohrozily jeho politické přežití. V tomto smyslu nemusí být návrh dostatečný pro průlom, který si Trump zjevně přeje. Obsahuje totiž významné překážky, které by mohly zabránit dosažení konečné dohody jak pro izraelské, tak pro hamásovské politické voliče.
V návrhu je také dostatečná míra nejasnosti, která umožňuje oběma stranám předstírat souhlas, zatímco v průběhu dalších jednání jej mohou sabotovat a svalovat vinu na druhou stranu. Takový vzorec se v měsících vyjednávání často opakoval. V takovém případě je jasné, že by Trumpova administrativa stála na straně Izraele. Prezident to Netanjahuovi potvrdil s tím, že pokud Hamás návrh nepřijme, bude mít Izrael americkou "plnou podporu k tomu, co bude muset udělat".
Trump sice návrh prezentoval jako dohodu, ve skutečnosti se však jedná o rámec pro budoucí vyjednávání, neboli, jak sám řekl, o "soubor principů". To má daleko k detailnímu plánu, který by byl nutný k ukončení války. Spíše se podobá "rámci", který v květnu 2024 představil jeho předchůdce Joe Biden ve snaze dosáhnout postupného příměří a dohody. V tom případě trvalo dalších osm měsíců, než Izrael a Hamás provedly příměří a výměnu rukojmích a vězňů.
Trump chce komplexní mírovou dohodu, která však vyžaduje rozsáhlou práci na detailním vymezení izraelských linií stažení. Je třeba specifikovat osvobození rukojmích, identitu propuštěných palestinských vězňů a konkrétní podmínky poválečné správy. Žádný z těchto bodů není v jeho dvacetibodovém plánu podrobně popsán a všechny mají potenciál mírovou dohodu zmařit.
Rámec vychází z předchozích návrhů, včetně saúdsko-francouzského plánu z července, a z nedávné práce bývalého britského premiéra Sira Tonyho Blaira. Ten by měl zasednout v "Radě míru", které by předsedal Trump a která by dočasně dohlížela na správu Gazy. Návrh byl vypracován Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem a jeho zeťem Jaredem Kushnerem po konzultacích s Izraelem, evropskými a arabskými zeměmi, včetně Katarského a Egyptského mediátora.
Plán požaduje zastavení bojů, omezené stažení izraelských sil a propuštění všech zbývajících rukojmích Hamásem, následované propuštěním stovek palestinských vězňů Izraelem. Poté by byla v Gaze zřízena místní, technokratická správa, která by zajišťovala každodenní služby, pod dohledem "Rady míru" sídlící v Egyptě. Zbývající členové Hamásu, kteří se "zavážou k mírovému soužití" a odzbrojení, by dostali amnestii, ostatní by byli vyhoštěni. Bezpečnost v Gaze by zajišťovala mezinárodní "stabilizační" síla vytvořená USA a arabskými zeměmi, která by dohlížela na demilitarizaci palestinských ozbrojených frakcí.
Palestinská státnost je zmíněna pouze velmi neurčitě. Plán naznačuje, že pokud bude reformována Palestinská samospráva se sídlem v Ramalláhu, "mohou být konečně splněny podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti". Arabské země vidí Trumpův návrh jako významný průlom, protože se jím zbavily jeho únorového plánu "Gaza Riviera", který počítal s nuceným vysídlením Palestinců. Zároveň je zde alespoň zmínka o palestinské státnosti, i když bez konkrétního závazku.
Plán také říká, že "Izrael Gazu neobsadí ani neanektuje", i když podobný slib chybí u okupovaného Západního břehu. Tato klauzule je pro arabské státy zásadní, i když jí odporuje jiná věta v plánu, která říká, že Izrael si v "bezpečnostním perimetru" Gazy své síly ponechá. Na izraelské straně Netanjahu tvrdí, že celý rámec je v souladu s jeho cíli ukončení války. Těmi jsou odzbrojení Hamásu, demilitarizace Gazy a nezřízení budoucího palestinského státu.
Stále však není jasné, zda klauzule o odzbrojení a palestinské státnosti přijme celá jeho vláda, nebo zda tlak nevyužije k přidání či "upřesnění" dalších klauzulí. Mnohé nyní závisí na reakci Hamásu. Jak již dříve uvedl kolega Rusdí Abú Alúf, mohlo by jít o další moment typu "Ano, ale", kdy Hamás návrh přijme, ale zároveň bude požadovat vyjasnění. Pro Bílý dům tak platí stejné riziko jako pro autory předchozích "rámců" a "principů" pro ukončení války.
V dalším významném okamžiku, jen chvíli před společným oznámením, Trump přiměl Netanjahua k omluvě Kataru. Ten ji požadoval kvůli izraelskému leteckému úderu na vedení Hamásu v Dauhá, ke kterému došlo dříve v tomto měsíci. To by nyní mělo Kataru umožnit návrat do role mediátora mezi Izraelem a Hamásem.
V hodinách před setkáním Trumpa a Netanjahua se izraelské ostřelování a nálety v Gaze zintenzivnily. Izrael nasadil třetí obrněnou divizi, což je součást jeho snahy vyvinout tlak na Hamás. To však přináší další devastaci pro civilisty. Většina světa izraelské kroky odsoudila. Mezitím se velitel Hamásu v Gaze, Ez al-Dín al-Haddád, připravuje na to, co jeden z polních velitelů Hamásu pro BBC popsal jako "poslední rozhodující bitvu", do které má být zapojeno asi pět tisíc bojovníků.
Evropské a arabské země, vedené Francií a Saúdskou Arábií, se celé léto snažily oživit diplomatickou cestu, zděšeny izraelským postupem v terénu. To jen prohloubilo mezinárodní izolaci Izraele. Netanjahu je stále předmětem mezinárodního zatykače Mezinárodního trestního soudu za údajné válečné zločiny v Gaze. Evropané viděli, že konflikt se vymyká kontrole a posiluje extrémy na obou stranách. Věřili, že mohou oslovit zbývající umírněné s cílem dvou státního řešení. Ačkoli to v tomto plánu není výslovně uvedeno, považovali za klíčové získat Trumpa pro umírněný návrh pro Gazu. Americký rámec má vrátit impuls k jednání, ale pravděpodobně bude trvat mnoho týdnů, než se z něj vyvine něco, co se přiblíží tomu, co, jak Trump říká, může přinést: úplné ukončení války.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.