Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho návrh na ukončení konfliktu v Gaze by mohl být jedním z největších dnů v dějinách civilizace a přinést "věčný mír na Blízkém východě". Ačkoliv je tato hyperbola pro prezidenta typická, jeho dvacetibodový návrh oznámený v Bílém domě po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem představuje významný diplomatický krok, byť neodpovídá jeho exotickému nadsazování.
Tento plán znamená posun v pozici Trumpovy administrativy ohledně poválečné budoucnosti Gazy. Zároveň vyvíjí na Netanjahua větší tlak k přijetí dohody, než jaký Washington uplatňoval po celý rok. To, zda se plán stane skutečností, bude záviset na stejných zásadních otázkách jako vždy. Konkrétně zda Netanjahu i vedení Hamásu vidí větší přínos v ukončení války než v jejím pokračování.
Reakce Hamásu na návrh zatím není jasná. Pesimistické náznaky přišly od jedné z jeho osobností, která naznačila, že podmínky dostatečně nezajišťují palestinské zájmy. Hnutí by nepřijalo žádný plán, který by nezaručoval izraelské stažení z Gazy. Netanjahu po boku amerického prezidenta s Trumpovými dvaceti principy souhlasil, i když někteří představitelé krajně pravicového křídla jeho koalice už některé části odmítli.
Netanjahuův souhlas s principy ale neznamená automatické ukončení války. Ačkoli Netanjahu toto obvinění odmítá, jeho domácí odpůrci tvrdí, že má tendenci potápět rodící se dohody, pokud by ohrozily jeho politické přežití. V tomto smyslu nemusí být návrh dostatečný pro průlom, který si Trump zjevně přeje. Obsahuje totiž významné překážky, které by mohly zabránit dosažení konečné dohody jak pro izraelské, tak pro hamásovské politické voliče.
V návrhu je také dostatečná míra nejasnosti, která umožňuje oběma stranám předstírat souhlas, zatímco v průběhu dalších jednání jej mohou sabotovat a svalovat vinu na druhou stranu. Takový vzorec se v měsících vyjednávání často opakoval. V takovém případě je jasné, že by Trumpova administrativa stála na straně Izraele. Prezident to Netanjahuovi potvrdil s tím, že pokud Hamás návrh nepřijme, bude mít Izrael americkou "plnou podporu k tomu, co bude muset udělat".
Trump sice návrh prezentoval jako dohodu, ve skutečnosti se však jedná o rámec pro budoucí vyjednávání, neboli, jak sám řekl, o "soubor principů". To má daleko k detailnímu plánu, který by byl nutný k ukončení války. Spíše se podobá "rámci", který v květnu 2024 představil jeho předchůdce Joe Biden ve snaze dosáhnout postupného příměří a dohody. V tom případě trvalo dalších osm měsíců, než Izrael a Hamás provedly příměří a výměnu rukojmích a vězňů.
Trump chce komplexní mírovou dohodu, která však vyžaduje rozsáhlou práci na detailním vymezení izraelských linií stažení. Je třeba specifikovat osvobození rukojmích, identitu propuštěných palestinských vězňů a konkrétní podmínky poválečné správy. Žádný z těchto bodů není v jeho dvacetibodovém plánu podrobně popsán a všechny mají potenciál mírovou dohodu zmařit.
Rámec vychází z předchozích návrhů, včetně saúdsko-francouzského plánu z července, a z nedávné práce bývalého britského premiéra Sira Tonyho Blaira. Ten by měl zasednout v "Radě míru", které by předsedal Trump a která by dočasně dohlížela na správu Gazy. Návrh byl vypracován Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem a jeho zeťem Jaredem Kushnerem po konzultacích s Izraelem, evropskými a arabskými zeměmi, včetně Katarského a Egyptského mediátora.
Plán požaduje zastavení bojů, omezené stažení izraelských sil a propuštění všech zbývajících rukojmích Hamásem, následované propuštěním stovek palestinských vězňů Izraelem. Poté by byla v Gaze zřízena místní, technokratická správa, která by zajišťovala každodenní služby, pod dohledem "Rady míru" sídlící v Egyptě. Zbývající členové Hamásu, kteří se "zavážou k mírovému soužití" a odzbrojení, by dostali amnestii, ostatní by byli vyhoštěni. Bezpečnost v Gaze by zajišťovala mezinárodní "stabilizační" síla vytvořená USA a arabskými zeměmi, která by dohlížela na demilitarizaci palestinských ozbrojených frakcí.
Palestinská státnost je zmíněna pouze velmi neurčitě. Plán naznačuje, že pokud bude reformována Palestinská samospráva se sídlem v Ramalláhu, "mohou být konečně splněny podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti". Arabské země vidí Trumpův návrh jako významný průlom, protože se jím zbavily jeho únorového plánu "Gaza Riviera", který počítal s nuceným vysídlením Palestinců. Zároveň je zde alespoň zmínka o palestinské státnosti, i když bez konkrétního závazku.
Plán také říká, že "Izrael Gazu neobsadí ani neanektuje", i když podobný slib chybí u okupovaného Západního břehu. Tato klauzule je pro arabské státy zásadní, i když jí odporuje jiná věta v plánu, která říká, že Izrael si v "bezpečnostním perimetru" Gazy své síly ponechá. Na izraelské straně Netanjahu tvrdí, že celý rámec je v souladu s jeho cíli ukončení války. Těmi jsou odzbrojení Hamásu, demilitarizace Gazy a nezřízení budoucího palestinského státu.
Stále však není jasné, zda klauzule o odzbrojení a palestinské státnosti přijme celá jeho vláda, nebo zda tlak nevyužije k přidání či "upřesnění" dalších klauzulí. Mnohé nyní závisí na reakci Hamásu. Jak již dříve uvedl kolega Rusdí Abú Alúf, mohlo by jít o další moment typu "Ano, ale", kdy Hamás návrh přijme, ale zároveň bude požadovat vyjasnění. Pro Bílý dům tak platí stejné riziko jako pro autory předchozích "rámců" a "principů" pro ukončení války.
V dalším významném okamžiku, jen chvíli před společným oznámením, Trump přiměl Netanjahua k omluvě Kataru. Ten ji požadoval kvůli izraelskému leteckému úderu na vedení Hamásu v Dauhá, ke kterému došlo dříve v tomto měsíci. To by nyní mělo Kataru umožnit návrat do role mediátora mezi Izraelem a Hamásem.
V hodinách před setkáním Trumpa a Netanjahua se izraelské ostřelování a nálety v Gaze zintenzivnily. Izrael nasadil třetí obrněnou divizi, což je součást jeho snahy vyvinout tlak na Hamás. To však přináší další devastaci pro civilisty. Většina světa izraelské kroky odsoudila. Mezitím se velitel Hamásu v Gaze, Ez al-Dín al-Haddád, připravuje na to, co jeden z polních velitelů Hamásu pro BBC popsal jako "poslední rozhodující bitvu", do které má být zapojeno asi pět tisíc bojovníků.
Evropské a arabské země, vedené Francií a Saúdskou Arábií, se celé léto snažily oživit diplomatickou cestu, zděšeny izraelským postupem v terénu. To jen prohloubilo mezinárodní izolaci Izraele. Netanjahu je stále předmětem mezinárodního zatykače Mezinárodního trestního soudu za údajné válečné zločiny v Gaze. Evropané viděli, že konflikt se vymyká kontrole a posiluje extrémy na obou stranách. Věřili, že mohou oslovit zbývající umírněné s cílem dvou státního řešení. Ačkoli to v tomto plánu není výslovně uvedeno, považovali za klíčové získat Trumpa pro umírněný návrh pro Gazu. Americký rámec má vrátit impuls k jednání, ale pravděpodobně bude trvat mnoho týdnů, než se z něj vyvine něco, co se přiblíží tomu, co, jak Trump říká, může přinést: úplné ukončení války.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.