Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho návrh na ukončení konfliktu v Gaze by mohl být jedním z největších dnů v dějinách civilizace a přinést "věčný mír na Blízkém východě". Ačkoliv je tato hyperbola pro prezidenta typická, jeho dvacetibodový návrh oznámený v Bílém domě po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem představuje významný diplomatický krok, byť neodpovídá jeho exotickému nadsazování.
Tento plán znamená posun v pozici Trumpovy administrativy ohledně poválečné budoucnosti Gazy. Zároveň vyvíjí na Netanjahua větší tlak k přijetí dohody, než jaký Washington uplatňoval po celý rok. To, zda se plán stane skutečností, bude záviset na stejných zásadních otázkách jako vždy. Konkrétně zda Netanjahu i vedení Hamásu vidí větší přínos v ukončení války než v jejím pokračování.
Reakce Hamásu na návrh zatím není jasná. Pesimistické náznaky přišly od jedné z jeho osobností, která naznačila, že podmínky dostatečně nezajišťují palestinské zájmy. Hnutí by nepřijalo žádný plán, který by nezaručoval izraelské stažení z Gazy. Netanjahu po boku amerického prezidenta s Trumpovými dvaceti principy souhlasil, i když někteří představitelé krajně pravicového křídla jeho koalice už některé části odmítli.
Netanjahuův souhlas s principy ale neznamená automatické ukončení války. Ačkoli Netanjahu toto obvinění odmítá, jeho domácí odpůrci tvrdí, že má tendenci potápět rodící se dohody, pokud by ohrozily jeho politické přežití. V tomto smyslu nemusí být návrh dostatečný pro průlom, který si Trump zjevně přeje. Obsahuje totiž významné překážky, které by mohly zabránit dosažení konečné dohody jak pro izraelské, tak pro hamásovské politické voliče.
V návrhu je také dostatečná míra nejasnosti, která umožňuje oběma stranám předstírat souhlas, zatímco v průběhu dalších jednání jej mohou sabotovat a svalovat vinu na druhou stranu. Takový vzorec se v měsících vyjednávání často opakoval. V takovém případě je jasné, že by Trumpova administrativa stála na straně Izraele. Prezident to Netanjahuovi potvrdil s tím, že pokud Hamás návrh nepřijme, bude mít Izrael americkou "plnou podporu k tomu, co bude muset udělat".
Trump sice návrh prezentoval jako dohodu, ve skutečnosti se však jedná o rámec pro budoucí vyjednávání, neboli, jak sám řekl, o "soubor principů". To má daleko k detailnímu plánu, který by byl nutný k ukončení války. Spíše se podobá "rámci", který v květnu 2024 představil jeho předchůdce Joe Biden ve snaze dosáhnout postupného příměří a dohody. V tom případě trvalo dalších osm měsíců, než Izrael a Hamás provedly příměří a výměnu rukojmích a vězňů.
Trump chce komplexní mírovou dohodu, která však vyžaduje rozsáhlou práci na detailním vymezení izraelských linií stažení. Je třeba specifikovat osvobození rukojmích, identitu propuštěných palestinských vězňů a konkrétní podmínky poválečné správy. Žádný z těchto bodů není v jeho dvacetibodovém plánu podrobně popsán a všechny mají potenciál mírovou dohodu zmařit.
Rámec vychází z předchozích návrhů, včetně saúdsko-francouzského plánu z července, a z nedávné práce bývalého britského premiéra Sira Tonyho Blaira. Ten by měl zasednout v "Radě míru", které by předsedal Trump a která by dočasně dohlížela na správu Gazy. Návrh byl vypracován Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem a jeho zeťem Jaredem Kushnerem po konzultacích s Izraelem, evropskými a arabskými zeměmi, včetně Katarského a Egyptského mediátora.
Plán požaduje zastavení bojů, omezené stažení izraelských sil a propuštění všech zbývajících rukojmích Hamásem, následované propuštěním stovek palestinských vězňů Izraelem. Poté by byla v Gaze zřízena místní, technokratická správa, která by zajišťovala každodenní služby, pod dohledem "Rady míru" sídlící v Egyptě. Zbývající členové Hamásu, kteří se "zavážou k mírovému soužití" a odzbrojení, by dostali amnestii, ostatní by byli vyhoštěni. Bezpečnost v Gaze by zajišťovala mezinárodní "stabilizační" síla vytvořená USA a arabskými zeměmi, která by dohlížela na demilitarizaci palestinských ozbrojených frakcí.
Palestinská státnost je zmíněna pouze velmi neurčitě. Plán naznačuje, že pokud bude reformována Palestinská samospráva se sídlem v Ramalláhu, "mohou být konečně splněny podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti". Arabské země vidí Trumpův návrh jako významný průlom, protože se jím zbavily jeho únorového plánu "Gaza Riviera", který počítal s nuceným vysídlením Palestinců. Zároveň je zde alespoň zmínka o palestinské státnosti, i když bez konkrétního závazku.
Plán také říká, že "Izrael Gazu neobsadí ani neanektuje", i když podobný slib chybí u okupovaného Západního břehu. Tato klauzule je pro arabské státy zásadní, i když jí odporuje jiná věta v plánu, která říká, že Izrael si v "bezpečnostním perimetru" Gazy své síly ponechá. Na izraelské straně Netanjahu tvrdí, že celý rámec je v souladu s jeho cíli ukončení války. Těmi jsou odzbrojení Hamásu, demilitarizace Gazy a nezřízení budoucího palestinského státu.
Stále však není jasné, zda klauzule o odzbrojení a palestinské státnosti přijme celá jeho vláda, nebo zda tlak nevyužije k přidání či "upřesnění" dalších klauzulí. Mnohé nyní závisí na reakci Hamásu. Jak již dříve uvedl kolega Rusdí Abú Alúf, mohlo by jít o další moment typu "Ano, ale", kdy Hamás návrh přijme, ale zároveň bude požadovat vyjasnění. Pro Bílý dům tak platí stejné riziko jako pro autory předchozích "rámců" a "principů" pro ukončení války.
V dalším významném okamžiku, jen chvíli před společným oznámením, Trump přiměl Netanjahua k omluvě Kataru. Ten ji požadoval kvůli izraelskému leteckému úderu na vedení Hamásu v Dauhá, ke kterému došlo dříve v tomto měsíci. To by nyní mělo Kataru umožnit návrat do role mediátora mezi Izraelem a Hamásem.
V hodinách před setkáním Trumpa a Netanjahua se izraelské ostřelování a nálety v Gaze zintenzivnily. Izrael nasadil třetí obrněnou divizi, což je součást jeho snahy vyvinout tlak na Hamás. To však přináší další devastaci pro civilisty. Většina světa izraelské kroky odsoudila. Mezitím se velitel Hamásu v Gaze, Ez al-Dín al-Haddád, připravuje na to, co jeden z polních velitelů Hamásu pro BBC popsal jako "poslední rozhodující bitvu", do které má být zapojeno asi pět tisíc bojovníků.
Evropské a arabské země, vedené Francií a Saúdskou Arábií, se celé léto snažily oživit diplomatickou cestu, zděšeny izraelským postupem v terénu. To jen prohloubilo mezinárodní izolaci Izraele. Netanjahu je stále předmětem mezinárodního zatykače Mezinárodního trestního soudu za údajné válečné zločiny v Gaze. Evropané viděli, že konflikt se vymyká kontrole a posiluje extrémy na obou stranách. Věřili, že mohou oslovit zbývající umírněné s cílem dvou státního řešení. Ačkoli to v tomto plánu není výslovně uvedeno, považovali za klíčové získat Trumpa pro umírněný návrh pro Gazu. Americký rámec má vrátit impuls k jednání, ale pravděpodobně bude trvat mnoho týdnů, než se z něj vyvine něco, co se přiblíží tomu, co, jak Trump říká, může přinést: úplné ukončení války.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.