Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.
Dva měsíce po příměří vnuceném Amerikou je Gaze uvízlá v první fázi mírového plánu Donalda Trumpa. Její území je rozděleno mezi válčící strany a obyvatelé jsou stále vysídlení a obklopeni troskami. Silná zimní bouře se prohnala pásmem, těžké deště zaplavily tábory a vedly ke zřícení několika budov. OSN varuje, že více než 800 000 obyvatel Gazy je ohroženo záplavami.
Plány na nové domovy a novou vládu jsou zmrazeny v další fázi mírové dohody amerického prezidenta Donalda Trumpa, zatímco pokračuje pátrání po posledním chybějícím izraelském rukojmím, Ranovi Gvilim. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu trvá na tom, že Hamás musí vrátit všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, než obě strany přejdou k další, obtížnější fázi mírové dohody.
Několik průzkumů trosek Gazy zatím neukázalo žádnou stopu Ranna Gviliho. Gvili, policejní důstojník, který se zotavoval ze zlomeného ramene, byl zajat během útoků Hamásu 7. října, když šel bránit nedaleký kibuc Alumim. Jeho rodičům, Talik a Itzik, bylo loni řečeno, že útok nepřežil.
Cesta k jejich domovu v Meitaru na jihu Izraele je lemována transparenty, které mu vzdávají hold, a žlutými vlajkami připomínajícími izraelské rukojmí. Jeho matka Talik řekla, že jim ukradli syna, zatímco otec Itzik uvedl, že vědí, kde je, ale snaží se ho skrýt nebo zadržet, čímž si s nimi hrají. Věří, že Hamás chce jejich syna držet jako pojistku pro budoucí jednání poté, co vrátil všechna ostatní rukojmí.
Představitel Hamásu na to BBC řekl, že jejich obvinění jsou nepravdivá a že se Izrael snaží vyhnout implementaci dohody. Avšak bez jakékoli známky Ranova těla a s rostoucím tlakem z Washingtonu se jeho rodiče spoléhají na to, že izraelští lídři nebudou postupovat dál, dokud nebude jejich syn nalezen. Talik uvedla, že všichni v izraelské vládě jim slibují, že nepřejdou na druhou úroveň, dokud se Ran nevrátí.
Mnozí v Izraeli věří, že by bylo pro Netanjahua politicky obtížné provést další kroky v dohodě, včetně stažení izraelských sil směrem k obvodu Gazy, pokud by byť jen jedno rukojmí stále chybělo.
Bývalý šéf izraelského vojenského operačního ředitelství, generál ve výslužbě Israel Ziv, se domnívá, že Izrael i Hamás stojí před obtížnými ústupky v další fázi dohody. Pro Hamás by to znamenalo odevzdání zbraní a moci, zatímco pro Izrael by to bylo předání bezpečnosti mezinárodní stabilizační síle.
Ziv řekl, že Izrael a Hamás sdílejí stejný zájem nepostupovat tak rychle do druhé fáze. Hamás nechce ztratit kontrolu a izraelská strana z politických důvodů také preferuje zůstat v Gaze, protože nikdo nechce vysvětlovat své základně, že se musí stáhnout. Říká, že pouze Trump může obě strany přinutit k pokroku, a čas se krátí.
Podle něj by se ale čekáním mohla promarnit příležitost, protože Hamás se reorganizuje a jeho síla se vrací. Domnívá se, že je potřeba se zhluboka nadechnout a jít s tímto plánem dál, protože setrvání v současné situaci je nejhorším scénářem.
Odzbrojení Hamásu je považováno za první velkou překážku. Bez toho je nepravděpodobné, že by se cizí země zavázaly k vyslání vojáků k zajištění Pásma, a v oblastech kontrolovaných Hamásem pravděpodobně nezačne žádná rekonstrukce.
Netanjahu již dříve naznačil, že je skeptický ohledně toho, že by mezinárodní síly mohly dokončit úkol namísto Izraele. Gazu v současnosti rozděluje takzvaná „žlutá čára“ vyznačující hranice izraelských sil podle první fáze dohody o příměří. Náčelník generálního štábu izraelské armády nedávno označil tuto linii za „novou hraniční linii“, což vyvolalo obvinění, že Izrael naznačuje záměr zůstat tam dlouhodobě.
Klíčové otázky, včetně toho, jak odzbrojit Hamás, mají být projednány na schůzce Netanjahua a Trumpa na Floridě koncem tohoto měsíce. Americký prezident, který již zprostředkoval příměří v Gaze a prosadil svůj mírový plán Radou bezpečnosti OSN, otevřeně vyjádřil svou touhu posunout proces vpřed. Řekl novinářům, že na začátku příštího roku oznámí členství nově vytvořené Rady míru pro Gazu.
Existují také zprávy, že pod tlakem Washingtonu Izrael začíná odklízet sutiny, v rámci přípravy na nový projekt dočasného bydlení v izraelské oblasti Rafah na jihu Pásma. Nové bydlení by mohlo poskytnout útočiště pro desítky tisíc obyvatel Gazy, s podmínkou, že budou ochotni přejít do izraelských oblastí a podrobit se kontrolám na jakékoli spojení s Hamásem.
Někteří to považují za součást plánu, jak přimět obyvatele Gazy k přechodu do oblastí pod kontrolou Izraele, aby izolovali Hamás. Malý počet lidí již do těchto oblastí přešel do táborů zřízených ozbrojenými skupinami podporovanými Izraelem. Mnoho obyvatel Gazy, dokonce i ti, kteří chtějí nahradit Hamás, však odmítá žít pod izraelskou kontrolou.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
