Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.
Dva měsíce po příměří vnuceném Amerikou je Gaze uvízlá v první fázi mírového plánu Donalda Trumpa. Její území je rozděleno mezi válčící strany a obyvatelé jsou stále vysídlení a obklopeni troskami. Silná zimní bouře se prohnala pásmem, těžké deště zaplavily tábory a vedly ke zřícení několika budov. OSN varuje, že více než 800 000 obyvatel Gazy je ohroženo záplavami.
Plány na nové domovy a novou vládu jsou zmrazeny v další fázi mírové dohody amerického prezidenta Donalda Trumpa, zatímco pokračuje pátrání po posledním chybějícím izraelském rukojmím, Ranovi Gvilim. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu trvá na tom, že Hamás musí vrátit všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, než obě strany přejdou k další, obtížnější fázi mírové dohody.
Několik průzkumů trosek Gazy zatím neukázalo žádnou stopu Ranna Gviliho. Gvili, policejní důstojník, který se zotavoval ze zlomeného ramene, byl zajat během útoků Hamásu 7. října, když šel bránit nedaleký kibuc Alumim. Jeho rodičům, Talik a Itzik, bylo loni řečeno, že útok nepřežil.
Cesta k jejich domovu v Meitaru na jihu Izraele je lemována transparenty, které mu vzdávají hold, a žlutými vlajkami připomínajícími izraelské rukojmí. Jeho matka Talik řekla, že jim ukradli syna, zatímco otec Itzik uvedl, že vědí, kde je, ale snaží se ho skrýt nebo zadržet, čímž si s nimi hrají. Věří, že Hamás chce jejich syna držet jako pojistku pro budoucí jednání poté, co vrátil všechna ostatní rukojmí.
Představitel Hamásu na to BBC řekl, že jejich obvinění jsou nepravdivá a že se Izrael snaží vyhnout implementaci dohody. Avšak bez jakékoli známky Ranova těla a s rostoucím tlakem z Washingtonu se jeho rodiče spoléhají na to, že izraelští lídři nebudou postupovat dál, dokud nebude jejich syn nalezen. Talik uvedla, že všichni v izraelské vládě jim slibují, že nepřejdou na druhou úroveň, dokud se Ran nevrátí.
Mnozí v Izraeli věří, že by bylo pro Netanjahua politicky obtížné provést další kroky v dohodě, včetně stažení izraelských sil směrem k obvodu Gazy, pokud by byť jen jedno rukojmí stále chybělo.
Bývalý šéf izraelského vojenského operačního ředitelství, generál ve výslužbě Israel Ziv, se domnívá, že Izrael i Hamás stojí před obtížnými ústupky v další fázi dohody. Pro Hamás by to znamenalo odevzdání zbraní a moci, zatímco pro Izrael by to bylo předání bezpečnosti mezinárodní stabilizační síle.
Ziv řekl, že Izrael a Hamás sdílejí stejný zájem nepostupovat tak rychle do druhé fáze. Hamás nechce ztratit kontrolu a izraelská strana z politických důvodů také preferuje zůstat v Gaze, protože nikdo nechce vysvětlovat své základně, že se musí stáhnout. Říká, že pouze Trump může obě strany přinutit k pokroku, a čas se krátí.
Podle něj by se ale čekáním mohla promarnit příležitost, protože Hamás se reorganizuje a jeho síla se vrací. Domnívá se, že je potřeba se zhluboka nadechnout a jít s tímto plánem dál, protože setrvání v současné situaci je nejhorším scénářem.
Odzbrojení Hamásu je považováno za první velkou překážku. Bez toho je nepravděpodobné, že by se cizí země zavázaly k vyslání vojáků k zajištění Pásma, a v oblastech kontrolovaných Hamásem pravděpodobně nezačne žádná rekonstrukce.
Netanjahu již dříve naznačil, že je skeptický ohledně toho, že by mezinárodní síly mohly dokončit úkol namísto Izraele. Gazu v současnosti rozděluje takzvaná „žlutá čára“ vyznačující hranice izraelských sil podle první fáze dohody o příměří. Náčelník generálního štábu izraelské armády nedávno označil tuto linii za „novou hraniční linii“, což vyvolalo obvinění, že Izrael naznačuje záměr zůstat tam dlouhodobě.
Klíčové otázky, včetně toho, jak odzbrojit Hamás, mají být projednány na schůzce Netanjahua a Trumpa na Floridě koncem tohoto měsíce. Americký prezident, který již zprostředkoval příměří v Gaze a prosadil svůj mírový plán Radou bezpečnosti OSN, otevřeně vyjádřil svou touhu posunout proces vpřed. Řekl novinářům, že na začátku příštího roku oznámí členství nově vytvořené Rady míru pro Gazu.
Existují také zprávy, že pod tlakem Washingtonu Izrael začíná odklízet sutiny, v rámci přípravy na nový projekt dočasného bydlení v izraelské oblasti Rafah na jihu Pásma. Nové bydlení by mohlo poskytnout útočiště pro desítky tisíc obyvatel Gazy, s podmínkou, že budou ochotni přejít do izraelských oblastí a podrobit se kontrolám na jakékoli spojení s Hamásem.
Někteří to považují za součást plánu, jak přimět obyvatele Gazy k přechodu do oblastí pod kontrolou Izraele, aby izolovali Hamás. Malý počet lidí již do těchto oblastí přešel do táborů zřízených ozbrojenými skupinami podporovanými Izraelem. Mnoho obyvatel Gazy, dokonce i ti, kteří chtějí nahradit Hamás, však odmítá žít pod izraelskou kontrolou.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.
Náměstek amerického ministra spravedlnosti Todd Blanche v neděli oznámil, že prověřování případu Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwellové ze strany prokuratury je u konce. V rozhovoru pro televizi ABC uvedl, že po zveřejnění milionů stran dokumentů v uplynulém týdnu již ministerstvo neplánuje žádné další kroky. Reagoval tak na neutichající volání obětí i zákonodárců po vyvození odpovědnosti vůči dalším osobám napojeným na Epsteinovu síť.