Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.
Dva měsíce po příměří vnuceném Amerikou je Gaze uvízlá v první fázi mírového plánu Donalda Trumpa. Její území je rozděleno mezi válčící strany a obyvatelé jsou stále vysídlení a obklopeni troskami. Silná zimní bouře se prohnala pásmem, těžké deště zaplavily tábory a vedly ke zřícení několika budov. OSN varuje, že více než 800 000 obyvatel Gazy je ohroženo záplavami.
Plány na nové domovy a novou vládu jsou zmrazeny v další fázi mírové dohody amerického prezidenta Donalda Trumpa, zatímco pokračuje pátrání po posledním chybějícím izraelském rukojmím, Ranovi Gvilim. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu trvá na tom, že Hamás musí vrátit všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, než obě strany přejdou k další, obtížnější fázi mírové dohody.
Několik průzkumů trosek Gazy zatím neukázalo žádnou stopu Ranna Gviliho. Gvili, policejní důstojník, který se zotavoval ze zlomeného ramene, byl zajat během útoků Hamásu 7. října, když šel bránit nedaleký kibuc Alumim. Jeho rodičům, Talik a Itzik, bylo loni řečeno, že útok nepřežil.
Cesta k jejich domovu v Meitaru na jihu Izraele je lemována transparenty, které mu vzdávají hold, a žlutými vlajkami připomínajícími izraelské rukojmí. Jeho matka Talik řekla, že jim ukradli syna, zatímco otec Itzik uvedl, že vědí, kde je, ale snaží se ho skrýt nebo zadržet, čímž si s nimi hrají. Věří, že Hamás chce jejich syna držet jako pojistku pro budoucí jednání poté, co vrátil všechna ostatní rukojmí.
Představitel Hamásu na to BBC řekl, že jejich obvinění jsou nepravdivá a že se Izrael snaží vyhnout implementaci dohody. Avšak bez jakékoli známky Ranova těla a s rostoucím tlakem z Washingtonu se jeho rodiče spoléhají na to, že izraelští lídři nebudou postupovat dál, dokud nebude jejich syn nalezen. Talik uvedla, že všichni v izraelské vládě jim slibují, že nepřejdou na druhou úroveň, dokud se Ran nevrátí.
Mnozí v Izraeli věří, že by bylo pro Netanjahua politicky obtížné provést další kroky v dohodě, včetně stažení izraelských sil směrem k obvodu Gazy, pokud by byť jen jedno rukojmí stále chybělo.
Bývalý šéf izraelského vojenského operačního ředitelství, generál ve výslužbě Israel Ziv, se domnívá, že Izrael i Hamás stojí před obtížnými ústupky v další fázi dohody. Pro Hamás by to znamenalo odevzdání zbraní a moci, zatímco pro Izrael by to bylo předání bezpečnosti mezinárodní stabilizační síle.
Ziv řekl, že Izrael a Hamás sdílejí stejný zájem nepostupovat tak rychle do druhé fáze. Hamás nechce ztratit kontrolu a izraelská strana z politických důvodů také preferuje zůstat v Gaze, protože nikdo nechce vysvětlovat své základně, že se musí stáhnout. Říká, že pouze Trump může obě strany přinutit k pokroku, a čas se krátí.
Podle něj by se ale čekáním mohla promarnit příležitost, protože Hamás se reorganizuje a jeho síla se vrací. Domnívá se, že je potřeba se zhluboka nadechnout a jít s tímto plánem dál, protože setrvání v současné situaci je nejhorším scénářem.
Odzbrojení Hamásu je považováno za první velkou překážku. Bez toho je nepravděpodobné, že by se cizí země zavázaly k vyslání vojáků k zajištění Pásma, a v oblastech kontrolovaných Hamásem pravděpodobně nezačne žádná rekonstrukce.
Netanjahu již dříve naznačil, že je skeptický ohledně toho, že by mezinárodní síly mohly dokončit úkol namísto Izraele. Gazu v současnosti rozděluje takzvaná „žlutá čára“ vyznačující hranice izraelských sil podle první fáze dohody o příměří. Náčelník generálního štábu izraelské armády nedávno označil tuto linii za „novou hraniční linii“, což vyvolalo obvinění, že Izrael naznačuje záměr zůstat tam dlouhodobě.
Klíčové otázky, včetně toho, jak odzbrojit Hamás, mají být projednány na schůzce Netanjahua a Trumpa na Floridě koncem tohoto měsíce. Americký prezident, který již zprostředkoval příměří v Gaze a prosadil svůj mírový plán Radou bezpečnosti OSN, otevřeně vyjádřil svou touhu posunout proces vpřed. Řekl novinářům, že na začátku příštího roku oznámí členství nově vytvořené Rady míru pro Gazu.
Existují také zprávy, že pod tlakem Washingtonu Izrael začíná odklízet sutiny, v rámci přípravy na nový projekt dočasného bydlení v izraelské oblasti Rafah na jihu Pásma. Nové bydlení by mohlo poskytnout útočiště pro desítky tisíc obyvatel Gazy, s podmínkou, že budou ochotni přejít do izraelských oblastí a podrobit se kontrolám na jakékoli spojení s Hamásem.
Někteří to považují za součást plánu, jak přimět obyvatele Gazy k přechodu do oblastí pod kontrolou Izraele, aby izolovali Hamás. Malý počet lidí již do těchto oblastí přešel do táborů zřízených ozbrojenými skupinami podporovanými Izraelem. Mnoho obyvatel Gazy, dokonce i ti, kteří chtějí nahradit Hamás, však odmítá žít pod izraelskou kontrolou.
Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pod nátlakem americké vlády revidovalo své dlouhodobé stanovisko k otázce očkování a autismu. Původní směrnice CDC jasně a správně uváděla, že dostupné důkazy neprokazují žádnou souvislost mezi vakcínami a rozvojem autismu. Nová verze prosazená vládou však tvrdí, že „studie podporující spojitost mezi vakcínami a autismem byly zdravotnickými úřady ignorovány“. Dále uvádí, že tvrzení „vakcíny nezpůsobují autismus“ není založeno na důkazech, protože studie nevyloučily možnost, že vakcíny podávané kojencům autismus způsobují.
Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.
Čtrnáctiletá roztleskávačka Lucy Brooksová na chvíli ztratila některé přátele na Snapchatu, když ve středu vstoupil v platnost australský zákaz sociálních sítí pro osoby mladší šestnácti let. Během čtyřiadvaceti hodin ale byli všichni zpět. Mnozí si založili nové účty, přičemž někteří použili tváře rodičů nebo starších kamarádů, kteří jim ochotně pomohli obejít technologii detekce věku.
Donald Trump zvyšuje tlak na venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, rozšiřuje sankce a hrozí útoky na pozemní cíle ve Venezuele. Prezident Maduro v reakci obvinil amerického prezidenta ze zahájení nové „éry kriminálního námořního pirátství“ v Karibiku. Spojené státy ve čtvrtek uvalily omezení na tři synovce Cilii Flores, manželky Madura, a také na šest supertankerů na ropu a lodní společnosti s nimi spojené.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.