Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.
Dva měsíce po příměří vnuceném Amerikou je Gaze uvízlá v první fázi mírového plánu Donalda Trumpa. Její území je rozděleno mezi válčící strany a obyvatelé jsou stále vysídlení a obklopeni troskami. Silná zimní bouře se prohnala pásmem, těžké deště zaplavily tábory a vedly ke zřícení několika budov. OSN varuje, že více než 800 000 obyvatel Gazy je ohroženo záplavami.
Plány na nové domovy a novou vládu jsou zmrazeny v další fázi mírové dohody amerického prezidenta Donalda Trumpa, zatímco pokračuje pátrání po posledním chybějícím izraelském rukojmím, Ranovi Gvilim. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu trvá na tom, že Hamás musí vrátit všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, než obě strany přejdou k další, obtížnější fázi mírové dohody.
Několik průzkumů trosek Gazy zatím neukázalo žádnou stopu Ranna Gviliho. Gvili, policejní důstojník, který se zotavoval ze zlomeného ramene, byl zajat během útoků Hamásu 7. října, když šel bránit nedaleký kibuc Alumim. Jeho rodičům, Talik a Itzik, bylo loni řečeno, že útok nepřežil.
Cesta k jejich domovu v Meitaru na jihu Izraele je lemována transparenty, které mu vzdávají hold, a žlutými vlajkami připomínajícími izraelské rukojmí. Jeho matka Talik řekla, že jim ukradli syna, zatímco otec Itzik uvedl, že vědí, kde je, ale snaží se ho skrýt nebo zadržet, čímž si s nimi hrají. Věří, že Hamás chce jejich syna držet jako pojistku pro budoucí jednání poté, co vrátil všechna ostatní rukojmí.
Představitel Hamásu na to BBC řekl, že jejich obvinění jsou nepravdivá a že se Izrael snaží vyhnout implementaci dohody. Avšak bez jakékoli známky Ranova těla a s rostoucím tlakem z Washingtonu se jeho rodiče spoléhají na to, že izraelští lídři nebudou postupovat dál, dokud nebude jejich syn nalezen. Talik uvedla, že všichni v izraelské vládě jim slibují, že nepřejdou na druhou úroveň, dokud se Ran nevrátí.
Mnozí v Izraeli věří, že by bylo pro Netanjahua politicky obtížné provést další kroky v dohodě, včetně stažení izraelských sil směrem k obvodu Gazy, pokud by byť jen jedno rukojmí stále chybělo.
Bývalý šéf izraelského vojenského operačního ředitelství, generál ve výslužbě Israel Ziv, se domnívá, že Izrael i Hamás stojí před obtížnými ústupky v další fázi dohody. Pro Hamás by to znamenalo odevzdání zbraní a moci, zatímco pro Izrael by to bylo předání bezpečnosti mezinárodní stabilizační síle.
Ziv řekl, že Izrael a Hamás sdílejí stejný zájem nepostupovat tak rychle do druhé fáze. Hamás nechce ztratit kontrolu a izraelská strana z politických důvodů také preferuje zůstat v Gaze, protože nikdo nechce vysvětlovat své základně, že se musí stáhnout. Říká, že pouze Trump může obě strany přinutit k pokroku, a čas se krátí.
Podle něj by se ale čekáním mohla promarnit příležitost, protože Hamás se reorganizuje a jeho síla se vrací. Domnívá se, že je potřeba se zhluboka nadechnout a jít s tímto plánem dál, protože setrvání v současné situaci je nejhorším scénářem.
Odzbrojení Hamásu je považováno za první velkou překážku. Bez toho je nepravděpodobné, že by se cizí země zavázaly k vyslání vojáků k zajištění Pásma, a v oblastech kontrolovaných Hamásem pravděpodobně nezačne žádná rekonstrukce.
Netanjahu již dříve naznačil, že je skeptický ohledně toho, že by mezinárodní síly mohly dokončit úkol namísto Izraele. Gazu v současnosti rozděluje takzvaná „žlutá čára“ vyznačující hranice izraelských sil podle první fáze dohody o příměří. Náčelník generálního štábu izraelské armády nedávno označil tuto linii za „novou hraniční linii“, což vyvolalo obvinění, že Izrael naznačuje záměr zůstat tam dlouhodobě.
Klíčové otázky, včetně toho, jak odzbrojit Hamás, mají být projednány na schůzce Netanjahua a Trumpa na Floridě koncem tohoto měsíce. Americký prezident, který již zprostředkoval příměří v Gaze a prosadil svůj mírový plán Radou bezpečnosti OSN, otevřeně vyjádřil svou touhu posunout proces vpřed. Řekl novinářům, že na začátku příštího roku oznámí členství nově vytvořené Rady míru pro Gazu.
Existují také zprávy, že pod tlakem Washingtonu Izrael začíná odklízet sutiny, v rámci přípravy na nový projekt dočasného bydlení v izraelské oblasti Rafah na jihu Pásma. Nové bydlení by mohlo poskytnout útočiště pro desítky tisíc obyvatel Gazy, s podmínkou, že budou ochotni přejít do izraelských oblastí a podrobit se kontrolám na jakékoli spojení s Hamásem.
Někteří to považují za součást plánu, jak přimět obyvatele Gazy k přechodu do oblastí pod kontrolou Izraele, aby izolovali Hamás. Malý počet lidí již do těchto oblastí přešel do táborů zřízených ozbrojenými skupinami podporovanými Izraelem. Mnoho obyvatel Gazy, dokonce i ti, kteří chtějí nahradit Hamás, však odmítá žít pod izraelskou kontrolou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.