Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.
Dva měsíce po příměří vnuceném Amerikou je Gaze uvízlá v první fázi mírového plánu Donalda Trumpa. Její území je rozděleno mezi válčící strany a obyvatelé jsou stále vysídlení a obklopeni troskami. Silná zimní bouře se prohnala pásmem, těžké deště zaplavily tábory a vedly ke zřícení několika budov. OSN varuje, že více než 800 000 obyvatel Gazy je ohroženo záplavami.
Plány na nové domovy a novou vládu jsou zmrazeny v další fázi mírové dohody amerického prezidenta Donalda Trumpa, zatímco pokračuje pátrání po posledním chybějícím izraelském rukojmím, Ranovi Gvilim. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu trvá na tom, že Hamás musí vrátit všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, než obě strany přejdou k další, obtížnější fázi mírové dohody.
Několik průzkumů trosek Gazy zatím neukázalo žádnou stopu Ranna Gviliho. Gvili, policejní důstojník, který se zotavoval ze zlomeného ramene, byl zajat během útoků Hamásu 7. října, když šel bránit nedaleký kibuc Alumim. Jeho rodičům, Talik a Itzik, bylo loni řečeno, že útok nepřežil.
Cesta k jejich domovu v Meitaru na jihu Izraele je lemována transparenty, které mu vzdávají hold, a žlutými vlajkami připomínajícími izraelské rukojmí. Jeho matka Talik řekla, že jim ukradli syna, zatímco otec Itzik uvedl, že vědí, kde je, ale snaží se ho skrýt nebo zadržet, čímž si s nimi hrají. Věří, že Hamás chce jejich syna držet jako pojistku pro budoucí jednání poté, co vrátil všechna ostatní rukojmí.
Představitel Hamásu na to BBC řekl, že jejich obvinění jsou nepravdivá a že se Izrael snaží vyhnout implementaci dohody. Avšak bez jakékoli známky Ranova těla a s rostoucím tlakem z Washingtonu se jeho rodiče spoléhají na to, že izraelští lídři nebudou postupovat dál, dokud nebude jejich syn nalezen. Talik uvedla, že všichni v izraelské vládě jim slibují, že nepřejdou na druhou úroveň, dokud se Ran nevrátí.
Mnozí v Izraeli věří, že by bylo pro Netanjahua politicky obtížné provést další kroky v dohodě, včetně stažení izraelských sil směrem k obvodu Gazy, pokud by byť jen jedno rukojmí stále chybělo.
Bývalý šéf izraelského vojenského operačního ředitelství, generál ve výslužbě Israel Ziv, se domnívá, že Izrael i Hamás stojí před obtížnými ústupky v další fázi dohody. Pro Hamás by to znamenalo odevzdání zbraní a moci, zatímco pro Izrael by to bylo předání bezpečnosti mezinárodní stabilizační síle.
Ziv řekl, že Izrael a Hamás sdílejí stejný zájem nepostupovat tak rychle do druhé fáze. Hamás nechce ztratit kontrolu a izraelská strana z politických důvodů také preferuje zůstat v Gaze, protože nikdo nechce vysvětlovat své základně, že se musí stáhnout. Říká, že pouze Trump může obě strany přinutit k pokroku, a čas se krátí.
Podle něj by se ale čekáním mohla promarnit příležitost, protože Hamás se reorganizuje a jeho síla se vrací. Domnívá se, že je potřeba se zhluboka nadechnout a jít s tímto plánem dál, protože setrvání v současné situaci je nejhorším scénářem.
Odzbrojení Hamásu je považováno za první velkou překážku. Bez toho je nepravděpodobné, že by se cizí země zavázaly k vyslání vojáků k zajištění Pásma, a v oblastech kontrolovaných Hamásem pravděpodobně nezačne žádná rekonstrukce.
Netanjahu již dříve naznačil, že je skeptický ohledně toho, že by mezinárodní síly mohly dokončit úkol namísto Izraele. Gazu v současnosti rozděluje takzvaná „žlutá čára“ vyznačující hranice izraelských sil podle první fáze dohody o příměří. Náčelník generálního štábu izraelské armády nedávno označil tuto linii za „novou hraniční linii“, což vyvolalo obvinění, že Izrael naznačuje záměr zůstat tam dlouhodobě.
Klíčové otázky, včetně toho, jak odzbrojit Hamás, mají být projednány na schůzce Netanjahua a Trumpa na Floridě koncem tohoto měsíce. Americký prezident, který již zprostředkoval příměří v Gaze a prosadil svůj mírový plán Radou bezpečnosti OSN, otevřeně vyjádřil svou touhu posunout proces vpřed. Řekl novinářům, že na začátku příštího roku oznámí členství nově vytvořené Rady míru pro Gazu.
Existují také zprávy, že pod tlakem Washingtonu Izrael začíná odklízet sutiny, v rámci přípravy na nový projekt dočasného bydlení v izraelské oblasti Rafah na jihu Pásma. Nové bydlení by mohlo poskytnout útočiště pro desítky tisíc obyvatel Gazy, s podmínkou, že budou ochotni přejít do izraelských oblastí a podrobit se kontrolám na jakékoli spojení s Hamásem.
Někteří to považují za součást plánu, jak přimět obyvatele Gazy k přechodu do oblastí pod kontrolou Izraele, aby izolovali Hamás. Malý počet lidí již do těchto oblastí přešel do táborů zřízených ozbrojenými skupinami podporovanými Izraelem. Mnoho obyvatel Gazy, dokonce i ti, kteří chtějí nahradit Hamás, však odmítá žít pod izraelskou kontrolou.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.