Americký prezident Donald Trump si před blížícím se summitem začal klást otázky ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina. Od jejich posledního setkání uplynulo už šest let, a Trump se nyní snaží zjistit, jak se jeho protějšek za tu dobu změnil. Summit na Aljašce se má zaměřit na ukončení let trvající invaze na Ukrajinu. Trump přitom slíbil, že mír vyjedná velmi rychle, a to ještě před nástupem do úřadu. Putin však na jeho snahy nereaguje a naopak stupňuje útoky.
Podle tří zdrojů serveru CNN z okolí Bílého domu Trumpova zvědavost souvisí s jeho rostoucí frustrací. Ačkoliv panuje jistý optimismus, že by dohoda mohla být dosažena, americké zpravodajské služby jsou skeptické. Panuje názor, že Putin má stále stejné územní cíle jako na začátku války.
Mnozí se domnívají, že případné příměří by Putin využil k přeskupení svých sil, a mohl by se dokonce pokusit o opětovné dobytí Kyjeva. Putin neustoupil ani ve svém požadavku, aby se Ukrajina nikdy nestala členem NATO. Rovněž odmítá, aby na ukrajinské území vstoupily zahraniční mírové síly.
„Putin si myslí, že vítězí, a proto nemá důvod ustupovat,“ řekl jeden ze zdrojů obeznámených se situací. Podle něj chce Putin nejdříve zužitkovat dosavadní zisky, včetně ukrajinského území, které násilně obsadil, a pak se pokusit získat další.
Ukrajina a Evropa jsou znepokojené, že by se Bílý dům mohl stát nástrojem v rukou Kremlu. Setkání s Putinem na americké půdě bez přítomnosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského považují za Putinovo vítězství. „Rusko nabízí ukončení války, pokud dostane vše, co si kdy přálo, včetně svých největších požadavků,“ uvedl jeden evropský představitel. Podle něj by to nebyla dohoda, ale kapitulace.
Někteří Evropané si však myslí, že Trump má na dosažení dohody jedinečný talent. Povzbudil je i jeho nedávný posun v politice vůči válce. Trump nedávno varoval Rusko, že pokud Putin neprojeví skutečný zájem o ukončení války, budou ho čekat „velmi vážné následky“.
Získat informace o Putinových záměrech je historicky obtížné. Bývalý agent KGB má velmi úzký okruh spolupracovníků, a proto je velmi těžké zjistit, koho v danou chvíli poslouchá. Ačkoliv mají USA o Putinovi rozsáhlé informace, jejich zpravodajské služby mají jen malý přehled o jeho denních rozhodnutích. Kremlin je pro ně „těžkým cílem“.
I přesto se americkým špionážním agenturám podařilo získat důležité poznatky, jako například o Putinově rozhodnutí zahájit invazi v roce 2022. Tehdy jiné zahraniční zpravodajské služby pochybovaly o americkém varování.
Trump v minulosti vyjádřil skepsi vůči hodnocením amerických tajných služeb, zejména těm, které se týkaly Ruska. Není proto jasné, jak moc se na ně bude spoléhat před nadcházejícím summitem.
Trump je přesvědčen, že dokáže Putina rychle odhadnout. Prohlásil, že bude vědět, jestli je možné se dohodnout, po „pravděpodobně prvních dvou minutách“ setkání. Trump vnímá nadcházející summit jako „oťukávací“ setkání. Podle amerických představitelů se však spíše než Putin změnil Trump, a to ve svém postoji k ruskému vůdci.
„Evropští spojenci říkají, že ten, kdo se změnil, je Trump, a to jak ve svém pohodlí v práci, tak ve svém pochopení, kdo Putin je,“ řekl jeden z amerických úředníků. Podle něj byl Trumpův přístup na začátku roku naivní. Nyní si prý uvědomuje, že Putin je vražedný vůdce. Jeho rostoucí zlost na Putina začala už letos v létě. Dokonce i jeho hlavní vyjednavač Steve Witkoff vyjádřil frustraci z Kremlu.
Podle lidí, kteří se účastnili soukromých setkání s Trumpem, bývalý prezident o Putinovi mluvil s četnými nadávkami. Bylo jasné, že se jeho pohled na Putina mění. „Jeho hněv byl hmatatelný,“ řekl jeden ze zdrojů.
Někteří analytici spekulují, že za změnu v Putinově chování může částečně pandemie. Během ní se Putin zřídka ukazoval na veřejnosti. Jeho společenský kruh se velmi zúžil, a podle ruských analytiků tak měl menší kontakt s technokraty, kteří by byli proti válce.
Jeden z amerických zpravodajských reportů z počátku roku 2022 citoval zdroj, který sdělil, že Putinovo chování bylo „velmi znepokojující a nepředvídatelné“. I když Putin již není tak izolovaný, stále je pro ostatní země těžké ho rozluštit.
Kyrylo Budanov, šéf ukrajinské rozvědky, dokonce tvrdil, že Putin má několik dvojníků, a zpochybnil, zda je „pravý Putin“ stále naživu. Podle amerických představitelů a expertů se Putinovo odhodlání dobýt Ukrajinu ještě umocnilo, což z něj dělá ještě složitějšího partnera pro vyjednávání.
Angela Stent, bývalá zpravodajská důstojnice pro Rusko, se domnívá, že Putin je přesvědčen, že pokud Rusko nevyhraje válku, nezůstane v úřadu. Proto se Evropané obávají, aby Trump neuzavřel dohodu, která by odměnila Rusko za jeho invazi.
Zelenskyj varoval, že se ho Putin pokusí oklamat. „Putin je odhodlán prezentovat schůzku s Amerikou jako své osobní vítězství a pak pokračovat přesně tak, jak předtím, a vyvíjet na Ukrajinu stejný tlak jako předtím,“ napsal Zelenskyj.
Jeden z evropských diplomatů uvedl, že minulý týden vyjednavač Witkoff zmátl evropské spojence, když s nimi údajně mluvil o ruské kontrole nad ukrajinskými územími výměnou za příměří. Analytici tvrdí, že Trumpovi poradci možná stále nechápou Putinovy větší cíle. McFaul, bývalý velvyslanec USA v Rusku, dodal, že Putin je dnes mnohem ideologičtější než v minulosti, a není transakční lídr. „S takovým člověkem je těžké vyjednávat,“ uzavřel.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.