Americký prezident Donald Trump si před blížícím se summitem začal klást otázky ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina. Od jejich posledního setkání uplynulo už šest let, a Trump se nyní snaží zjistit, jak se jeho protějšek za tu dobu změnil. Summit na Aljašce se má zaměřit na ukončení let trvající invaze na Ukrajinu. Trump přitom slíbil, že mír vyjedná velmi rychle, a to ještě před nástupem do úřadu. Putin však na jeho snahy nereaguje a naopak stupňuje útoky.
Podle tří zdrojů serveru CNN z okolí Bílého domu Trumpova zvědavost souvisí s jeho rostoucí frustrací. Ačkoliv panuje jistý optimismus, že by dohoda mohla být dosažena, americké zpravodajské služby jsou skeptické. Panuje názor, že Putin má stále stejné územní cíle jako na začátku války.
Mnozí se domnívají, že případné příměří by Putin využil k přeskupení svých sil, a mohl by se dokonce pokusit o opětovné dobytí Kyjeva. Putin neustoupil ani ve svém požadavku, aby se Ukrajina nikdy nestala členem NATO. Rovněž odmítá, aby na ukrajinské území vstoupily zahraniční mírové síly.
„Putin si myslí, že vítězí, a proto nemá důvod ustupovat,“ řekl jeden ze zdrojů obeznámených se situací. Podle něj chce Putin nejdříve zužitkovat dosavadní zisky, včetně ukrajinského území, které násilně obsadil, a pak se pokusit získat další.
Ukrajina a Evropa jsou znepokojené, že by se Bílý dům mohl stát nástrojem v rukou Kremlu. Setkání s Putinem na americké půdě bez přítomnosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského považují za Putinovo vítězství. „Rusko nabízí ukončení války, pokud dostane vše, co si kdy přálo, včetně svých největších požadavků,“ uvedl jeden evropský představitel. Podle něj by to nebyla dohoda, ale kapitulace.
Někteří Evropané si však myslí, že Trump má na dosažení dohody jedinečný talent. Povzbudil je i jeho nedávný posun v politice vůči válce. Trump nedávno varoval Rusko, že pokud Putin neprojeví skutečný zájem o ukončení války, budou ho čekat „velmi vážné následky“.
Získat informace o Putinových záměrech je historicky obtížné. Bývalý agent KGB má velmi úzký okruh spolupracovníků, a proto je velmi těžké zjistit, koho v danou chvíli poslouchá. Ačkoliv mají USA o Putinovi rozsáhlé informace, jejich zpravodajské služby mají jen malý přehled o jeho denních rozhodnutích. Kremlin je pro ně „těžkým cílem“.
I přesto se americkým špionážním agenturám podařilo získat důležité poznatky, jako například o Putinově rozhodnutí zahájit invazi v roce 2022. Tehdy jiné zahraniční zpravodajské služby pochybovaly o americkém varování.
Trump v minulosti vyjádřil skepsi vůči hodnocením amerických tajných služeb, zejména těm, které se týkaly Ruska. Není proto jasné, jak moc se na ně bude spoléhat před nadcházejícím summitem.
Trump je přesvědčen, že dokáže Putina rychle odhadnout. Prohlásil, že bude vědět, jestli je možné se dohodnout, po „pravděpodobně prvních dvou minutách“ setkání. Trump vnímá nadcházející summit jako „oťukávací“ setkání. Podle amerických představitelů se však spíše než Putin změnil Trump, a to ve svém postoji k ruskému vůdci.
„Evropští spojenci říkají, že ten, kdo se změnil, je Trump, a to jak ve svém pohodlí v práci, tak ve svém pochopení, kdo Putin je,“ řekl jeden z amerických úředníků. Podle něj byl Trumpův přístup na začátku roku naivní. Nyní si prý uvědomuje, že Putin je vražedný vůdce. Jeho rostoucí zlost na Putina začala už letos v létě. Dokonce i jeho hlavní vyjednavač Steve Witkoff vyjádřil frustraci z Kremlu.
Podle lidí, kteří se účastnili soukromých setkání s Trumpem, bývalý prezident o Putinovi mluvil s četnými nadávkami. Bylo jasné, že se jeho pohled na Putina mění. „Jeho hněv byl hmatatelný,“ řekl jeden ze zdrojů.
Někteří analytici spekulují, že za změnu v Putinově chování může částečně pandemie. Během ní se Putin zřídka ukazoval na veřejnosti. Jeho společenský kruh se velmi zúžil, a podle ruských analytiků tak měl menší kontakt s technokraty, kteří by byli proti válce.
Jeden z amerických zpravodajských reportů z počátku roku 2022 citoval zdroj, který sdělil, že Putinovo chování bylo „velmi znepokojující a nepředvídatelné“. I když Putin již není tak izolovaný, stále je pro ostatní země těžké ho rozluštit.
Kyrylo Budanov, šéf ukrajinské rozvědky, dokonce tvrdil, že Putin má několik dvojníků, a zpochybnil, zda je „pravý Putin“ stále naživu. Podle amerických představitelů a expertů se Putinovo odhodlání dobýt Ukrajinu ještě umocnilo, což z něj dělá ještě složitějšího partnera pro vyjednávání.
Angela Stent, bývalá zpravodajská důstojnice pro Rusko, se domnívá, že Putin je přesvědčen, že pokud Rusko nevyhraje válku, nezůstane v úřadu. Proto se Evropané obávají, aby Trump neuzavřel dohodu, která by odměnila Rusko za jeho invazi.
Zelenskyj varoval, že se ho Putin pokusí oklamat. „Putin je odhodlán prezentovat schůzku s Amerikou jako své osobní vítězství a pak pokračovat přesně tak, jak předtím, a vyvíjet na Ukrajinu stejný tlak jako předtím,“ napsal Zelenskyj.
Jeden z evropských diplomatů uvedl, že minulý týden vyjednavač Witkoff zmátl evropské spojence, když s nimi údajně mluvil o ruské kontrole nad ukrajinskými územími výměnou za příměří. Analytici tvrdí, že Trumpovi poradci možná stále nechápou Putinovy větší cíle. McFaul, bývalý velvyslanec USA v Rusku, dodal, že Putin je dnes mnohem ideologičtější než v minulosti, a není transakční lídr. „S takovým člověkem je těžké vyjednávat,“ uzavřel.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.