Americký prezident Donald Trump si před blížícím se summitem začal klást otázky ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina. Od jejich posledního setkání uplynulo už šest let, a Trump se nyní snaží zjistit, jak se jeho protějšek za tu dobu změnil. Summit na Aljašce se má zaměřit na ukončení let trvající invaze na Ukrajinu. Trump přitom slíbil, že mír vyjedná velmi rychle, a to ještě před nástupem do úřadu. Putin však na jeho snahy nereaguje a naopak stupňuje útoky.
Podle tří zdrojů serveru CNN z okolí Bílého domu Trumpova zvědavost souvisí s jeho rostoucí frustrací. Ačkoliv panuje jistý optimismus, že by dohoda mohla být dosažena, americké zpravodajské služby jsou skeptické. Panuje názor, že Putin má stále stejné územní cíle jako na začátku války.
Mnozí se domnívají, že případné příměří by Putin využil k přeskupení svých sil, a mohl by se dokonce pokusit o opětovné dobytí Kyjeva. Putin neustoupil ani ve svém požadavku, aby se Ukrajina nikdy nestala členem NATO. Rovněž odmítá, aby na ukrajinské území vstoupily zahraniční mírové síly.
„Putin si myslí, že vítězí, a proto nemá důvod ustupovat,“ řekl jeden ze zdrojů obeznámených se situací. Podle něj chce Putin nejdříve zužitkovat dosavadní zisky, včetně ukrajinského území, které násilně obsadil, a pak se pokusit získat další.
Ukrajina a Evropa jsou znepokojené, že by se Bílý dům mohl stát nástrojem v rukou Kremlu. Setkání s Putinem na americké půdě bez přítomnosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského považují za Putinovo vítězství. „Rusko nabízí ukončení války, pokud dostane vše, co si kdy přálo, včetně svých největších požadavků,“ uvedl jeden evropský představitel. Podle něj by to nebyla dohoda, ale kapitulace.
Někteří Evropané si však myslí, že Trump má na dosažení dohody jedinečný talent. Povzbudil je i jeho nedávný posun v politice vůči válce. Trump nedávno varoval Rusko, že pokud Putin neprojeví skutečný zájem o ukončení války, budou ho čekat „velmi vážné následky“.
Získat informace o Putinových záměrech je historicky obtížné. Bývalý agent KGB má velmi úzký okruh spolupracovníků, a proto je velmi těžké zjistit, koho v danou chvíli poslouchá. Ačkoliv mají USA o Putinovi rozsáhlé informace, jejich zpravodajské služby mají jen malý přehled o jeho denních rozhodnutích. Kremlin je pro ně „těžkým cílem“.
I přesto se americkým špionážním agenturám podařilo získat důležité poznatky, jako například o Putinově rozhodnutí zahájit invazi v roce 2022. Tehdy jiné zahraniční zpravodajské služby pochybovaly o americkém varování.
Trump v minulosti vyjádřil skepsi vůči hodnocením amerických tajných služeb, zejména těm, které se týkaly Ruska. Není proto jasné, jak moc se na ně bude spoléhat před nadcházejícím summitem.
Trump je přesvědčen, že dokáže Putina rychle odhadnout. Prohlásil, že bude vědět, jestli je možné se dohodnout, po „pravděpodobně prvních dvou minutách“ setkání. Trump vnímá nadcházející summit jako „oťukávací“ setkání. Podle amerických představitelů se však spíše než Putin změnil Trump, a to ve svém postoji k ruskému vůdci.
„Evropští spojenci říkají, že ten, kdo se změnil, je Trump, a to jak ve svém pohodlí v práci, tak ve svém pochopení, kdo Putin je,“ řekl jeden z amerických úředníků. Podle něj byl Trumpův přístup na začátku roku naivní. Nyní si prý uvědomuje, že Putin je vražedný vůdce. Jeho rostoucí zlost na Putina začala už letos v létě. Dokonce i jeho hlavní vyjednavač Steve Witkoff vyjádřil frustraci z Kremlu.
Podle lidí, kteří se účastnili soukromých setkání s Trumpem, bývalý prezident o Putinovi mluvil s četnými nadávkami. Bylo jasné, že se jeho pohled na Putina mění. „Jeho hněv byl hmatatelný,“ řekl jeden ze zdrojů.
Někteří analytici spekulují, že za změnu v Putinově chování může částečně pandemie. Během ní se Putin zřídka ukazoval na veřejnosti. Jeho společenský kruh se velmi zúžil, a podle ruských analytiků tak měl menší kontakt s technokraty, kteří by byli proti válce.
Jeden z amerických zpravodajských reportů z počátku roku 2022 citoval zdroj, který sdělil, že Putinovo chování bylo „velmi znepokojující a nepředvídatelné“. I když Putin již není tak izolovaný, stále je pro ostatní země těžké ho rozluštit.
Kyrylo Budanov, šéf ukrajinské rozvědky, dokonce tvrdil, že Putin má několik dvojníků, a zpochybnil, zda je „pravý Putin“ stále naživu. Podle amerických představitelů a expertů se Putinovo odhodlání dobýt Ukrajinu ještě umocnilo, což z něj dělá ještě složitějšího partnera pro vyjednávání.
Angela Stent, bývalá zpravodajská důstojnice pro Rusko, se domnívá, že Putin je přesvědčen, že pokud Rusko nevyhraje válku, nezůstane v úřadu. Proto se Evropané obávají, aby Trump neuzavřel dohodu, která by odměnila Rusko za jeho invazi.
Zelenskyj varoval, že se ho Putin pokusí oklamat. „Putin je odhodlán prezentovat schůzku s Amerikou jako své osobní vítězství a pak pokračovat přesně tak, jak předtím, a vyvíjet na Ukrajinu stejný tlak jako předtím,“ napsal Zelenskyj.
Jeden z evropských diplomatů uvedl, že minulý týden vyjednavač Witkoff zmátl evropské spojence, když s nimi údajně mluvil o ruské kontrole nad ukrajinskými územími výměnou za příměří. Analytici tvrdí, že Trumpovi poradci možná stále nechápou Putinovy větší cíle. McFaul, bývalý velvyslanec USA v Rusku, dodal, že Putin je dnes mnohem ideologičtější než v minulosti, a není transakční lídr. „S takovým člověkem je těžké vyjednávat,“ uzavřel.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.