Americký prezident Donald Trump si před blížícím se summitem začal klást otázky ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina. Od jejich posledního setkání uplynulo už šest let, a Trump se nyní snaží zjistit, jak se jeho protějšek za tu dobu změnil. Summit na Aljašce se má zaměřit na ukončení let trvající invaze na Ukrajinu. Trump přitom slíbil, že mír vyjedná velmi rychle, a to ještě před nástupem do úřadu. Putin však na jeho snahy nereaguje a naopak stupňuje útoky.
Podle tří zdrojů serveru CNN z okolí Bílého domu Trumpova zvědavost souvisí s jeho rostoucí frustrací. Ačkoliv panuje jistý optimismus, že by dohoda mohla být dosažena, americké zpravodajské služby jsou skeptické. Panuje názor, že Putin má stále stejné územní cíle jako na začátku války.
Mnozí se domnívají, že případné příměří by Putin využil k přeskupení svých sil, a mohl by se dokonce pokusit o opětovné dobytí Kyjeva. Putin neustoupil ani ve svém požadavku, aby se Ukrajina nikdy nestala členem NATO. Rovněž odmítá, aby na ukrajinské území vstoupily zahraniční mírové síly.
„Putin si myslí, že vítězí, a proto nemá důvod ustupovat,“ řekl jeden ze zdrojů obeznámených se situací. Podle něj chce Putin nejdříve zužitkovat dosavadní zisky, včetně ukrajinského území, které násilně obsadil, a pak se pokusit získat další.
Ukrajina a Evropa jsou znepokojené, že by se Bílý dům mohl stát nástrojem v rukou Kremlu. Setkání s Putinem na americké půdě bez přítomnosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského považují za Putinovo vítězství. „Rusko nabízí ukončení války, pokud dostane vše, co si kdy přálo, včetně svých největších požadavků,“ uvedl jeden evropský představitel. Podle něj by to nebyla dohoda, ale kapitulace.
Někteří Evropané si však myslí, že Trump má na dosažení dohody jedinečný talent. Povzbudil je i jeho nedávný posun v politice vůči válce. Trump nedávno varoval Rusko, že pokud Putin neprojeví skutečný zájem o ukončení války, budou ho čekat „velmi vážné následky“.
Získat informace o Putinových záměrech je historicky obtížné. Bývalý agent KGB má velmi úzký okruh spolupracovníků, a proto je velmi těžké zjistit, koho v danou chvíli poslouchá. Ačkoliv mají USA o Putinovi rozsáhlé informace, jejich zpravodajské služby mají jen malý přehled o jeho denních rozhodnutích. Kremlin je pro ně „těžkým cílem“.
I přesto se americkým špionážním agenturám podařilo získat důležité poznatky, jako například o Putinově rozhodnutí zahájit invazi v roce 2022. Tehdy jiné zahraniční zpravodajské služby pochybovaly o americkém varování.
Trump v minulosti vyjádřil skepsi vůči hodnocením amerických tajných služeb, zejména těm, které se týkaly Ruska. Není proto jasné, jak moc se na ně bude spoléhat před nadcházejícím summitem.
Trump je přesvědčen, že dokáže Putina rychle odhadnout. Prohlásil, že bude vědět, jestli je možné se dohodnout, po „pravděpodobně prvních dvou minutách“ setkání. Trump vnímá nadcházející summit jako „oťukávací“ setkání. Podle amerických představitelů se však spíše než Putin změnil Trump, a to ve svém postoji k ruskému vůdci.
„Evropští spojenci říkají, že ten, kdo se změnil, je Trump, a to jak ve svém pohodlí v práci, tak ve svém pochopení, kdo Putin je,“ řekl jeden z amerických úředníků. Podle něj byl Trumpův přístup na začátku roku naivní. Nyní si prý uvědomuje, že Putin je vražedný vůdce. Jeho rostoucí zlost na Putina začala už letos v létě. Dokonce i jeho hlavní vyjednavač Steve Witkoff vyjádřil frustraci z Kremlu.
Podle lidí, kteří se účastnili soukromých setkání s Trumpem, bývalý prezident o Putinovi mluvil s četnými nadávkami. Bylo jasné, že se jeho pohled na Putina mění. „Jeho hněv byl hmatatelný,“ řekl jeden ze zdrojů.
Někteří analytici spekulují, že za změnu v Putinově chování může částečně pandemie. Během ní se Putin zřídka ukazoval na veřejnosti. Jeho společenský kruh se velmi zúžil, a podle ruských analytiků tak měl menší kontakt s technokraty, kteří by byli proti válce.
Jeden z amerických zpravodajských reportů z počátku roku 2022 citoval zdroj, který sdělil, že Putinovo chování bylo „velmi znepokojující a nepředvídatelné“. I když Putin již není tak izolovaný, stále je pro ostatní země těžké ho rozluštit.
Kyrylo Budanov, šéf ukrajinské rozvědky, dokonce tvrdil, že Putin má několik dvojníků, a zpochybnil, zda je „pravý Putin“ stále naživu. Podle amerických představitelů a expertů se Putinovo odhodlání dobýt Ukrajinu ještě umocnilo, což z něj dělá ještě složitějšího partnera pro vyjednávání.
Angela Stent, bývalá zpravodajská důstojnice pro Rusko, se domnívá, že Putin je přesvědčen, že pokud Rusko nevyhraje válku, nezůstane v úřadu. Proto se Evropané obávají, aby Trump neuzavřel dohodu, která by odměnila Rusko za jeho invazi.
Zelenskyj varoval, že se ho Putin pokusí oklamat. „Putin je odhodlán prezentovat schůzku s Amerikou jako své osobní vítězství a pak pokračovat přesně tak, jak předtím, a vyvíjet na Ukrajinu stejný tlak jako předtím,“ napsal Zelenskyj.
Jeden z evropských diplomatů uvedl, že minulý týden vyjednavač Witkoff zmátl evropské spojence, když s nimi údajně mluvil o ruské kontrole nad ukrajinskými územími výměnou za příměří. Analytici tvrdí, že Trumpovi poradci možná stále nechápou Putinovy větší cíle. McFaul, bývalý velvyslanec USA v Rusku, dodal, že Putin je dnes mnohem ideologičtější než v minulosti, a není transakční lídr. „S takovým člověkem je těžké vyjednávat,“ uzavřel.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.