Americký prezident Donald Trump si před blížícím se summitem začal klást otázky ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina. Od jejich posledního setkání uplynulo už šest let, a Trump se nyní snaží zjistit, jak se jeho protějšek za tu dobu změnil. Summit na Aljašce se má zaměřit na ukončení let trvající invaze na Ukrajinu. Trump přitom slíbil, že mír vyjedná velmi rychle, a to ještě před nástupem do úřadu. Putin však na jeho snahy nereaguje a naopak stupňuje útoky.
Podle tří zdrojů serveru CNN z okolí Bílého domu Trumpova zvědavost souvisí s jeho rostoucí frustrací. Ačkoliv panuje jistý optimismus, že by dohoda mohla být dosažena, americké zpravodajské služby jsou skeptické. Panuje názor, že Putin má stále stejné územní cíle jako na začátku války.
Mnozí se domnívají, že případné příměří by Putin využil k přeskupení svých sil, a mohl by se dokonce pokusit o opětovné dobytí Kyjeva. Putin neustoupil ani ve svém požadavku, aby se Ukrajina nikdy nestala členem NATO. Rovněž odmítá, aby na ukrajinské území vstoupily zahraniční mírové síly.
„Putin si myslí, že vítězí, a proto nemá důvod ustupovat,“ řekl jeden ze zdrojů obeznámených se situací. Podle něj chce Putin nejdříve zužitkovat dosavadní zisky, včetně ukrajinského území, které násilně obsadil, a pak se pokusit získat další.
Ukrajina a Evropa jsou znepokojené, že by se Bílý dům mohl stát nástrojem v rukou Kremlu. Setkání s Putinem na americké půdě bez přítomnosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského považují za Putinovo vítězství. „Rusko nabízí ukončení války, pokud dostane vše, co si kdy přálo, včetně svých největších požadavků,“ uvedl jeden evropský představitel. Podle něj by to nebyla dohoda, ale kapitulace.
Někteří Evropané si však myslí, že Trump má na dosažení dohody jedinečný talent. Povzbudil je i jeho nedávný posun v politice vůči válce. Trump nedávno varoval Rusko, že pokud Putin neprojeví skutečný zájem o ukončení války, budou ho čekat „velmi vážné následky“.
Získat informace o Putinových záměrech je historicky obtížné. Bývalý agent KGB má velmi úzký okruh spolupracovníků, a proto je velmi těžké zjistit, koho v danou chvíli poslouchá. Ačkoliv mají USA o Putinovi rozsáhlé informace, jejich zpravodajské služby mají jen malý přehled o jeho denních rozhodnutích. Kremlin je pro ně „těžkým cílem“.
I přesto se americkým špionážním agenturám podařilo získat důležité poznatky, jako například o Putinově rozhodnutí zahájit invazi v roce 2022. Tehdy jiné zahraniční zpravodajské služby pochybovaly o americkém varování.
Trump v minulosti vyjádřil skepsi vůči hodnocením amerických tajných služeb, zejména těm, které se týkaly Ruska. Není proto jasné, jak moc se na ně bude spoléhat před nadcházejícím summitem.
Trump je přesvědčen, že dokáže Putina rychle odhadnout. Prohlásil, že bude vědět, jestli je možné se dohodnout, po „pravděpodobně prvních dvou minutách“ setkání. Trump vnímá nadcházející summit jako „oťukávací“ setkání. Podle amerických představitelů se však spíše než Putin změnil Trump, a to ve svém postoji k ruskému vůdci.
„Evropští spojenci říkají, že ten, kdo se změnil, je Trump, a to jak ve svém pohodlí v práci, tak ve svém pochopení, kdo Putin je,“ řekl jeden z amerických úředníků. Podle něj byl Trumpův přístup na začátku roku naivní. Nyní si prý uvědomuje, že Putin je vražedný vůdce. Jeho rostoucí zlost na Putina začala už letos v létě. Dokonce i jeho hlavní vyjednavač Steve Witkoff vyjádřil frustraci z Kremlu.
Podle lidí, kteří se účastnili soukromých setkání s Trumpem, bývalý prezident o Putinovi mluvil s četnými nadávkami. Bylo jasné, že se jeho pohled na Putina mění. „Jeho hněv byl hmatatelný,“ řekl jeden ze zdrojů.
Někteří analytici spekulují, že za změnu v Putinově chování může částečně pandemie. Během ní se Putin zřídka ukazoval na veřejnosti. Jeho společenský kruh se velmi zúžil, a podle ruských analytiků tak měl menší kontakt s technokraty, kteří by byli proti válce.
Jeden z amerických zpravodajských reportů z počátku roku 2022 citoval zdroj, který sdělil, že Putinovo chování bylo „velmi znepokojující a nepředvídatelné“. I když Putin již není tak izolovaný, stále je pro ostatní země těžké ho rozluštit.
Kyrylo Budanov, šéf ukrajinské rozvědky, dokonce tvrdil, že Putin má několik dvojníků, a zpochybnil, zda je „pravý Putin“ stále naživu. Podle amerických představitelů a expertů se Putinovo odhodlání dobýt Ukrajinu ještě umocnilo, což z něj dělá ještě složitějšího partnera pro vyjednávání.
Angela Stent, bývalá zpravodajská důstojnice pro Rusko, se domnívá, že Putin je přesvědčen, že pokud Rusko nevyhraje válku, nezůstane v úřadu. Proto se Evropané obávají, aby Trump neuzavřel dohodu, která by odměnila Rusko za jeho invazi.
Zelenskyj varoval, že se ho Putin pokusí oklamat. „Putin je odhodlán prezentovat schůzku s Amerikou jako své osobní vítězství a pak pokračovat přesně tak, jak předtím, a vyvíjet na Ukrajinu stejný tlak jako předtím,“ napsal Zelenskyj.
Jeden z evropských diplomatů uvedl, že minulý týden vyjednavač Witkoff zmátl evropské spojence, když s nimi údajně mluvil o ruské kontrole nad ukrajinskými územími výměnou za příměří. Analytici tvrdí, že Trumpovi poradci možná stále nechápou Putinovy větší cíle. McFaul, bývalý velvyslanec USA v Rusku, dodal, že Putin je dnes mnohem ideologičtější než v minulosti, a není transakční lídr. „S takovým člověkem je těžké vyjednávat,“ uzavřel.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.