Americký prezident Donald Trump rozšířil svůj tarifní režim nejen na spojence, ale i na některé z nejchudších a nejzranitelnějších zemí světa. Mezi státy, na které dopadnou cla vyšší než 10 %, patří Demokratická republika Kongo (11 %), Madagaskar (47 %), Mosambik (16 %), Malawi (18 %) a Sýrie (41 %). Všechny tyto země patří mezi 26 nejchudších ekonomik světa a dohromady představují jen 0,5 % globálního hospodářského výkonu, přičemž v nich žije téměř 40 % světové populace žijící v extrémní chudobě.
Madagaskar, ostrovní stát s 25 miliony obyvatel u východního pobřeží Afriky, čelí obrovskému ekonomickému tlaku. Více než 80 % obyvatel zde žije s méně než 2,15 dolaru na den. Spojené státy přitom pro Madagaskar představují druhý největší exportní trh, kam v roce 2024 směřovalo zboží v hodnotě téměř 800 milionů dolarů. Mezi hlavní vývozní artikly patří vanilka, oděvy, titan a kobalt.
Podobně těžkou ránu dostane Venezuela (15 %), která se už léta potýká s ekonomickou krizí a humanitární katastrofou. Spojené státy jsou přitom jejím největším obchodním partnerem – v roce 2024 z této jihoamerické země importovaly zboží v hodnotě 6 miliard dolarů.
Jednou z nejhůře postižených zemí bude i Myanmar (44 %), který se kromě vleklé občanské války musel nedávno vyrovnat s ničivým zemětřesením, jež si vyžádalo přes 3 000 obětí. Země je v chaosu od vojenského převratu, po němž propukly boje mezi juntou a opozičními silami.
Heritage Foundation: Trump chce otevřený světový obchod
Podle konzervativního think tanku Heritage Foundation nejsou cla primárně ochranářským opatřením, ale nástrojem politického vyjednávání. Richard Stern, ředitel centra Grover M. Hermann Center for the Federal Budget, tvrdí, že Trump tímto krokem reaguje na obchodní bariéry jiných zemí, státní dotace zahraničních produktů a krádeže duševního vlastnictví.
„Trump tato cla nevnímá jako cíl, ale jako nástroj diplomacie. Chce jimi zrušit obchodní překážky a dosáhnout skutečně svobodného a otevřeného trhu,“ uvedl Stern pro CNN.
Heritage Foundation dlouhodobě podporuje Trumpovu obchodní politiku a měla významný vliv na vytvoření strategie pro jeho druhé funkční období.
Hrozí globální recese?
Řada ekonomů varuje, že Trumpova cla mohou světové ekonomice způsobit vážné škody. Podle některých odborníků se nová obchodní opatření zásadně liší od těch, která Trump prosadil během svého prvního prezidentského období, kdy se soustředil především na Čínu.
„Toto je něco jiného. Trump říká: Chci převrátit Brettonwoodský systém. Chci změnit globalizaci tak, jak jsme ji dosud znali,“ uvedla ekonomická analytička CNN Rana Forooharová, která tento krok přirovnala k „hazardu na globálním pokerovém stole“.
Podle ní se evropské státy Trumpovým clům tvrdě postaví, zatímco v rozvojových zemích bude reakce různorodá v závislosti na jejich závislosti na USA. „Bude to rozhodující moment jeho prezidentství. Doufám jen, že to neuvrhne USA a celý svět do recese,“ dodala.
Austrálie: Spojené státy se ukázaly jako nespolehlivý partner
Mezi zasaženými státy je i Austrálie, která bude čelit 10% clu na své zboží vyvážené do USA. Richard Denniss, výkonný ředitel Australian Institute, upozornil, že největší dopad to může mít na americké spotřebitele.
„Austrálie nevyváží do USA tolik hovězího, takže zkrátka začneme prodávat jiným zemím, které mají nižší cla,“ uvedl Denniss a dodal: „Toto je mnohem větší problém pro Američany, kteří mají rádi hamburgery, než pro australskou ekonomiku.“
Zároveň varoval, že tento krok může poškodit dlouholeté spojenectví mezi oběma zeměmi. „USA tímto v podstatě roztrhaly dohodu o volném obchodu s Austrálií. Ukázaly, že nejsou spolehlivým partnerem,“ řekl.
Nejistá budoucnost globálního obchodu
Trumpova obchodní politika se stává stále agresivnější a rozšiřuje se i na státy, které nejsou přímou konkurencí Spojeným státům. Jeho administrativa věří, že cla donutí ostatní země k přijetí výhodnějších podmínek pro USA, ale kritici varují, že výsledkem může být globální hospodářský pokles a další destabilizace mezinárodního obchodního řádu.
Jaká bude dlouhodobá reakce ostatních států, zůstává otázkou. Zatím se však zdá, že Trumpova cla narazila na silnou vlnu odporu nejen mezi spojenci, ale i mezi světovými ekonomy, kteří se obávají dalekosáhlých důsledků.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
