Americký prezident Donald Trump rozšířil svůj tarifní režim nejen na spojence, ale i na některé z nejchudších a nejzranitelnějších zemí světa. Mezi státy, na které dopadnou cla vyšší než 10 %, patří Demokratická republika Kongo (11 %), Madagaskar (47 %), Mosambik (16 %), Malawi (18 %) a Sýrie (41 %). Všechny tyto země patří mezi 26 nejchudších ekonomik světa a dohromady představují jen 0,5 % globálního hospodářského výkonu, přičemž v nich žije téměř 40 % světové populace žijící v extrémní chudobě.
Madagaskar, ostrovní stát s 25 miliony obyvatel u východního pobřeží Afriky, čelí obrovskému ekonomickému tlaku. Více než 80 % obyvatel zde žije s méně než 2,15 dolaru na den. Spojené státy přitom pro Madagaskar představují druhý největší exportní trh, kam v roce 2024 směřovalo zboží v hodnotě téměř 800 milionů dolarů. Mezi hlavní vývozní artikly patří vanilka, oděvy, titan a kobalt.
Podobně těžkou ránu dostane Venezuela (15 %), která se už léta potýká s ekonomickou krizí a humanitární katastrofou. Spojené státy jsou přitom jejím největším obchodním partnerem – v roce 2024 z této jihoamerické země importovaly zboží v hodnotě 6 miliard dolarů.
Jednou z nejhůře postižených zemí bude i Myanmar (44 %), který se kromě vleklé občanské války musel nedávno vyrovnat s ničivým zemětřesením, jež si vyžádalo přes 3 000 obětí. Země je v chaosu od vojenského převratu, po němž propukly boje mezi juntou a opozičními silami.
Heritage Foundation: Trump chce otevřený světový obchod
Podle konzervativního think tanku Heritage Foundation nejsou cla primárně ochranářským opatřením, ale nástrojem politického vyjednávání. Richard Stern, ředitel centra Grover M. Hermann Center for the Federal Budget, tvrdí, že Trump tímto krokem reaguje na obchodní bariéry jiných zemí, státní dotace zahraničních produktů a krádeže duševního vlastnictví.
„Trump tato cla nevnímá jako cíl, ale jako nástroj diplomacie. Chce jimi zrušit obchodní překážky a dosáhnout skutečně svobodného a otevřeného trhu,“ uvedl Stern pro CNN.
Heritage Foundation dlouhodobě podporuje Trumpovu obchodní politiku a měla významný vliv na vytvoření strategie pro jeho druhé funkční období.
Hrozí globální recese?
Řada ekonomů varuje, že Trumpova cla mohou světové ekonomice způsobit vážné škody. Podle některých odborníků se nová obchodní opatření zásadně liší od těch, která Trump prosadil během svého prvního prezidentského období, kdy se soustředil především na Čínu.
„Toto je něco jiného. Trump říká: Chci převrátit Brettonwoodský systém. Chci změnit globalizaci tak, jak jsme ji dosud znali,“ uvedla ekonomická analytička CNN Rana Forooharová, která tento krok přirovnala k „hazardu na globálním pokerovém stole“.
Podle ní se evropské státy Trumpovým clům tvrdě postaví, zatímco v rozvojových zemích bude reakce různorodá v závislosti na jejich závislosti na USA. „Bude to rozhodující moment jeho prezidentství. Doufám jen, že to neuvrhne USA a celý svět do recese,“ dodala.
Austrálie: Spojené státy se ukázaly jako nespolehlivý partner
Mezi zasaženými státy je i Austrálie, která bude čelit 10% clu na své zboží vyvážené do USA. Richard Denniss, výkonný ředitel Australian Institute, upozornil, že největší dopad to může mít na americké spotřebitele.
„Austrálie nevyváží do USA tolik hovězího, takže zkrátka začneme prodávat jiným zemím, které mají nižší cla,“ uvedl Denniss a dodal: „Toto je mnohem větší problém pro Američany, kteří mají rádi hamburgery, než pro australskou ekonomiku.“
Zároveň varoval, že tento krok může poškodit dlouholeté spojenectví mezi oběma zeměmi. „USA tímto v podstatě roztrhaly dohodu o volném obchodu s Austrálií. Ukázaly, že nejsou spolehlivým partnerem,“ řekl.
Nejistá budoucnost globálního obchodu
Trumpova obchodní politika se stává stále agresivnější a rozšiřuje se i na státy, které nejsou přímou konkurencí Spojeným státům. Jeho administrativa věří, že cla donutí ostatní země k přijetí výhodnějších podmínek pro USA, ale kritici varují, že výsledkem může být globální hospodářský pokles a další destabilizace mezinárodního obchodního řádu.
Jaká bude dlouhodobá reakce ostatních států, zůstává otázkou. Zatím se však zdá, že Trumpova cla narazila na silnou vlnu odporu nejen mezi spojenci, ale i mezi světovými ekonomy, kteří se obávají dalekosáhlých důsledků.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
