Americký prezident Donald Trump rozšířil svůj tarifní režim nejen na spojence, ale i na některé z nejchudších a nejzranitelnějších zemí světa. Mezi státy, na které dopadnou cla vyšší než 10 %, patří Demokratická republika Kongo (11 %), Madagaskar (47 %), Mosambik (16 %), Malawi (18 %) a Sýrie (41 %). Všechny tyto země patří mezi 26 nejchudších ekonomik světa a dohromady představují jen 0,5 % globálního hospodářského výkonu, přičemž v nich žije téměř 40 % světové populace žijící v extrémní chudobě.
Madagaskar, ostrovní stát s 25 miliony obyvatel u východního pobřeží Afriky, čelí obrovskému ekonomickému tlaku. Více než 80 % obyvatel zde žije s méně než 2,15 dolaru na den. Spojené státy přitom pro Madagaskar představují druhý největší exportní trh, kam v roce 2024 směřovalo zboží v hodnotě téměř 800 milionů dolarů. Mezi hlavní vývozní artikly patří vanilka, oděvy, titan a kobalt.
Podobně těžkou ránu dostane Venezuela (15 %), která se už léta potýká s ekonomickou krizí a humanitární katastrofou. Spojené státy jsou přitom jejím největším obchodním partnerem – v roce 2024 z této jihoamerické země importovaly zboží v hodnotě 6 miliard dolarů.
Jednou z nejhůře postižených zemí bude i Myanmar (44 %), který se kromě vleklé občanské války musel nedávno vyrovnat s ničivým zemětřesením, jež si vyžádalo přes 3 000 obětí. Země je v chaosu od vojenského převratu, po němž propukly boje mezi juntou a opozičními silami.
Heritage Foundation: Trump chce otevřený světový obchod
Podle konzervativního think tanku Heritage Foundation nejsou cla primárně ochranářským opatřením, ale nástrojem politického vyjednávání. Richard Stern, ředitel centra Grover M. Hermann Center for the Federal Budget, tvrdí, že Trump tímto krokem reaguje na obchodní bariéry jiných zemí, státní dotace zahraničních produktů a krádeže duševního vlastnictví.
„Trump tato cla nevnímá jako cíl, ale jako nástroj diplomacie. Chce jimi zrušit obchodní překážky a dosáhnout skutečně svobodného a otevřeného trhu,“ uvedl Stern pro CNN.
Heritage Foundation dlouhodobě podporuje Trumpovu obchodní politiku a měla významný vliv na vytvoření strategie pro jeho druhé funkční období.
Hrozí globální recese?
Řada ekonomů varuje, že Trumpova cla mohou světové ekonomice způsobit vážné škody. Podle některých odborníků se nová obchodní opatření zásadně liší od těch, která Trump prosadil během svého prvního prezidentského období, kdy se soustředil především na Čínu.
„Toto je něco jiného. Trump říká: Chci převrátit Brettonwoodský systém. Chci změnit globalizaci tak, jak jsme ji dosud znali,“ uvedla ekonomická analytička CNN Rana Forooharová, která tento krok přirovnala k „hazardu na globálním pokerovém stole“.
Podle ní se evropské státy Trumpovým clům tvrdě postaví, zatímco v rozvojových zemích bude reakce různorodá v závislosti na jejich závislosti na USA. „Bude to rozhodující moment jeho prezidentství. Doufám jen, že to neuvrhne USA a celý svět do recese,“ dodala.
Austrálie: Spojené státy se ukázaly jako nespolehlivý partner
Mezi zasaženými státy je i Austrálie, která bude čelit 10% clu na své zboží vyvážené do USA. Richard Denniss, výkonný ředitel Australian Institute, upozornil, že největší dopad to může mít na americké spotřebitele.
„Austrálie nevyváží do USA tolik hovězího, takže zkrátka začneme prodávat jiným zemím, které mají nižší cla,“ uvedl Denniss a dodal: „Toto je mnohem větší problém pro Američany, kteří mají rádi hamburgery, než pro australskou ekonomiku.“
Zároveň varoval, že tento krok může poškodit dlouholeté spojenectví mezi oběma zeměmi. „USA tímto v podstatě roztrhaly dohodu o volném obchodu s Austrálií. Ukázaly, že nejsou spolehlivým partnerem,“ řekl.
Nejistá budoucnost globálního obchodu
Trumpova obchodní politika se stává stále agresivnější a rozšiřuje se i na státy, které nejsou přímou konkurencí Spojeným státům. Jeho administrativa věří, že cla donutí ostatní země k přijetí výhodnějších podmínek pro USA, ale kritici varují, že výsledkem může být globální hospodářský pokles a další destabilizace mezinárodního obchodního řádu.
Jaká bude dlouhodobá reakce ostatních států, zůstává otázkou. Zatím se však zdá, že Trumpova cla narazila na silnou vlnu odporu nejen mezi spojenci, ale i mezi světovými ekonomy, kteří se obávají dalekosáhlých důsledků.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.
Britský ministr obrany John Healey na setkání E5 (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Polsko) v Londýně reagoval na noční vpád ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Prohlásil, že Evropa čelí „nové éře hrozeb“, protože válka se vrátila na kontinent a Putin „dosáhl nové úrovně nepřátelství vůči Evropě“. Podle něj došlo k vážnému porušení vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo uzavření varšavského letiště a sestřelení ruských dronů spojeneckými letouny.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
Polské ozbrojené síly v časných ranních hodinách sestřelily několik bezpilotních letounů, které narušily jeho vzdušný prostor během útoku Ruska na Ukrajinu. Jde o první podobný incident. Polsko tento krok označilo za „akt agrese“, který představoval skutečnou hrozbu pro bezpečnost občanů. Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že armáda zasáhla proti objektům, které několikrát porušily vzdušný prostor země. Prezident Karol Nawrocki dodal, že se neprodleně sejde Rada pro národní bezpečnost.
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
