Americký prezident Donald Trump rozšířil svůj tarifní režim nejen na spojence, ale i na některé z nejchudších a nejzranitelnějších zemí světa. Mezi státy, na které dopadnou cla vyšší než 10 %, patří Demokratická republika Kongo (11 %), Madagaskar (47 %), Mosambik (16 %), Malawi (18 %) a Sýrie (41 %). Všechny tyto země patří mezi 26 nejchudších ekonomik světa a dohromady představují jen 0,5 % globálního hospodářského výkonu, přičemž v nich žije téměř 40 % světové populace žijící v extrémní chudobě.
Madagaskar, ostrovní stát s 25 miliony obyvatel u východního pobřeží Afriky, čelí obrovskému ekonomickému tlaku. Více než 80 % obyvatel zde žije s méně než 2,15 dolaru na den. Spojené státy přitom pro Madagaskar představují druhý největší exportní trh, kam v roce 2024 směřovalo zboží v hodnotě téměř 800 milionů dolarů. Mezi hlavní vývozní artikly patří vanilka, oděvy, titan a kobalt.
Podobně těžkou ránu dostane Venezuela (15 %), která se už léta potýká s ekonomickou krizí a humanitární katastrofou. Spojené státy jsou přitom jejím největším obchodním partnerem – v roce 2024 z této jihoamerické země importovaly zboží v hodnotě 6 miliard dolarů.
Jednou z nejhůře postižených zemí bude i Myanmar (44 %), který se kromě vleklé občanské války musel nedávno vyrovnat s ničivým zemětřesením, jež si vyžádalo přes 3 000 obětí. Země je v chaosu od vojenského převratu, po němž propukly boje mezi juntou a opozičními silami.
Heritage Foundation: Trump chce otevřený světový obchod
Podle konzervativního think tanku Heritage Foundation nejsou cla primárně ochranářským opatřením, ale nástrojem politického vyjednávání. Richard Stern, ředitel centra Grover M. Hermann Center for the Federal Budget, tvrdí, že Trump tímto krokem reaguje na obchodní bariéry jiných zemí, státní dotace zahraničních produktů a krádeže duševního vlastnictví.
„Trump tato cla nevnímá jako cíl, ale jako nástroj diplomacie. Chce jimi zrušit obchodní překážky a dosáhnout skutečně svobodného a otevřeného trhu,“ uvedl Stern pro CNN.
Heritage Foundation dlouhodobě podporuje Trumpovu obchodní politiku a měla významný vliv na vytvoření strategie pro jeho druhé funkční období.
Hrozí globální recese?
Řada ekonomů varuje, že Trumpova cla mohou světové ekonomice způsobit vážné škody. Podle některých odborníků se nová obchodní opatření zásadně liší od těch, která Trump prosadil během svého prvního prezidentského období, kdy se soustředil především na Čínu.
„Toto je něco jiného. Trump říká: Chci převrátit Brettonwoodský systém. Chci změnit globalizaci tak, jak jsme ji dosud znali,“ uvedla ekonomická analytička CNN Rana Forooharová, která tento krok přirovnala k „hazardu na globálním pokerovém stole“.
Podle ní se evropské státy Trumpovým clům tvrdě postaví, zatímco v rozvojových zemích bude reakce různorodá v závislosti na jejich závislosti na USA. „Bude to rozhodující moment jeho prezidentství. Doufám jen, že to neuvrhne USA a celý svět do recese,“ dodala.
Austrálie: Spojené státy se ukázaly jako nespolehlivý partner
Mezi zasaženými státy je i Austrálie, která bude čelit 10% clu na své zboží vyvážené do USA. Richard Denniss, výkonný ředitel Australian Institute, upozornil, že největší dopad to může mít na americké spotřebitele.
„Austrálie nevyváží do USA tolik hovězího, takže zkrátka začneme prodávat jiným zemím, které mají nižší cla,“ uvedl Denniss a dodal: „Toto je mnohem větší problém pro Američany, kteří mají rádi hamburgery, než pro australskou ekonomiku.“
Zároveň varoval, že tento krok může poškodit dlouholeté spojenectví mezi oběma zeměmi. „USA tímto v podstatě roztrhaly dohodu o volném obchodu s Austrálií. Ukázaly, že nejsou spolehlivým partnerem,“ řekl.
Nejistá budoucnost globálního obchodu
Trumpova obchodní politika se stává stále agresivnější a rozšiřuje se i na státy, které nejsou přímou konkurencí Spojeným státům. Jeho administrativa věří, že cla donutí ostatní země k přijetí výhodnějších podmínek pro USA, ale kritici varují, že výsledkem může být globální hospodářský pokles a další destabilizace mezinárodního obchodního řádu.
Jaká bude dlouhodobá reakce ostatních států, zůstává otázkou. Zatím se však zdá, že Trumpova cla narazila na silnou vlnu odporu nejen mezi spojenci, ale i mezi světovými ekonomy, kteří se obávají dalekosáhlých důsledků.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.
