Americký prezident Donald Trump rozšířil svůj tarifní režim nejen na spojence, ale i na některé z nejchudších a nejzranitelnějších zemí světa. Mezi státy, na které dopadnou cla vyšší než 10 %, patří Demokratická republika Kongo (11 %), Madagaskar (47 %), Mosambik (16 %), Malawi (18 %) a Sýrie (41 %). Všechny tyto země patří mezi 26 nejchudších ekonomik světa a dohromady představují jen 0,5 % globálního hospodářského výkonu, přičemž v nich žije téměř 40 % světové populace žijící v extrémní chudobě.
Madagaskar, ostrovní stát s 25 miliony obyvatel u východního pobřeží Afriky, čelí obrovskému ekonomickému tlaku. Více než 80 % obyvatel zde žije s méně než 2,15 dolaru na den. Spojené státy přitom pro Madagaskar představují druhý největší exportní trh, kam v roce 2024 směřovalo zboží v hodnotě téměř 800 milionů dolarů. Mezi hlavní vývozní artikly patří vanilka, oděvy, titan a kobalt.
Podobně těžkou ránu dostane Venezuela (15 %), která se už léta potýká s ekonomickou krizí a humanitární katastrofou. Spojené státy jsou přitom jejím největším obchodním partnerem – v roce 2024 z této jihoamerické země importovaly zboží v hodnotě 6 miliard dolarů.
Jednou z nejhůře postižených zemí bude i Myanmar (44 %), který se kromě vleklé občanské války musel nedávno vyrovnat s ničivým zemětřesením, jež si vyžádalo přes 3 000 obětí. Země je v chaosu od vojenského převratu, po němž propukly boje mezi juntou a opozičními silami.
Heritage Foundation: Trump chce otevřený světový obchod
Podle konzervativního think tanku Heritage Foundation nejsou cla primárně ochranářským opatřením, ale nástrojem politického vyjednávání. Richard Stern, ředitel centra Grover M. Hermann Center for the Federal Budget, tvrdí, že Trump tímto krokem reaguje na obchodní bariéry jiných zemí, státní dotace zahraničních produktů a krádeže duševního vlastnictví.
„Trump tato cla nevnímá jako cíl, ale jako nástroj diplomacie. Chce jimi zrušit obchodní překážky a dosáhnout skutečně svobodného a otevřeného trhu,“ uvedl Stern pro CNN.
Heritage Foundation dlouhodobě podporuje Trumpovu obchodní politiku a měla významný vliv na vytvoření strategie pro jeho druhé funkční období.
Hrozí globální recese?
Řada ekonomů varuje, že Trumpova cla mohou světové ekonomice způsobit vážné škody. Podle některých odborníků se nová obchodní opatření zásadně liší od těch, která Trump prosadil během svého prvního prezidentského období, kdy se soustředil především na Čínu.
„Toto je něco jiného. Trump říká: Chci převrátit Brettonwoodský systém. Chci změnit globalizaci tak, jak jsme ji dosud znali,“ uvedla ekonomická analytička CNN Rana Forooharová, která tento krok přirovnala k „hazardu na globálním pokerovém stole“.
Podle ní se evropské státy Trumpovým clům tvrdě postaví, zatímco v rozvojových zemích bude reakce různorodá v závislosti na jejich závislosti na USA. „Bude to rozhodující moment jeho prezidentství. Doufám jen, že to neuvrhne USA a celý svět do recese,“ dodala.
Austrálie: Spojené státy se ukázaly jako nespolehlivý partner
Mezi zasaženými státy je i Austrálie, která bude čelit 10% clu na své zboží vyvážené do USA. Richard Denniss, výkonný ředitel Australian Institute, upozornil, že největší dopad to může mít na americké spotřebitele.
„Austrálie nevyváží do USA tolik hovězího, takže zkrátka začneme prodávat jiným zemím, které mají nižší cla,“ uvedl Denniss a dodal: „Toto je mnohem větší problém pro Američany, kteří mají rádi hamburgery, než pro australskou ekonomiku.“
Zároveň varoval, že tento krok může poškodit dlouholeté spojenectví mezi oběma zeměmi. „USA tímto v podstatě roztrhaly dohodu o volném obchodu s Austrálií. Ukázaly, že nejsou spolehlivým partnerem,“ řekl.
Nejistá budoucnost globálního obchodu
Trumpova obchodní politika se stává stále agresivnější a rozšiřuje se i na státy, které nejsou přímou konkurencí Spojeným státům. Jeho administrativa věří, že cla donutí ostatní země k přijetí výhodnějších podmínek pro USA, ale kritici varují, že výsledkem může být globální hospodářský pokles a další destabilizace mezinárodního obchodního řádu.
Jaká bude dlouhodobá reakce ostatních států, zůstává otázkou. Zatím se však zdá, že Trumpova cla narazila na silnou vlnu odporu nejen mezi spojenci, ale i mezi světovými ekonomy, kteří se obávají dalekosáhlých důsledků.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
