Evropská unie se připravuje na protiopatření v reakci na rozhodnutí prezidenta Spojených států Donalda Trumpa zavést 20% cla na dovoz z EU. Tento krok označila za vážnou hrozbu pro světovou ekonomiku a varovala, že jeho dopady se projeví okamžitě.
Podle statistik amerického Úřadu pro sčítání lidu byla Evropská unie v loňském roce největším exportním trhem pro americké zboží, což podtrhuje význam vzájemných obchodních vztahů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle CNN vyjádřila lítost nad tímto rozhodnutím a zdůraznila, že EU bude na nové podmínky reagovat.
Trumpova administrativa tímto krokem spustila rozsáhlou obchodní válku, která se dotkne mnoha zemí po celém světě. Opatření doplňuje již dříve zavedená cla na ocel, hliník a automobily. Von der Leyenová upozornila, že tato nejistota povede k růstu protekcionismu a naruší globální hospodářský růst.
Evropská unie podle ní stále preferuje dialog a snahu o snížení obchodních bariér, avšak zároveň pracuje na protiopatřeních, která by ochránila evropské podniky a ekonomické zájmy. Pokud se jednání s USA nevydaří, EU je připravena odpovědět razantně.
Japonsko kritizuje Trumpovy kroky, ale zatím neplánuje odvetu
Japonsko, které je jedním z klíčových obchodních partnerů Spojených států, označilo zavedení nových cel za „krajně politováníhodné“. Přestože Tokio vyjádřilo nesouhlas, nepřistoupilo zatím k žádným konkrétním protiopatřením.
Hlavní vládní mluvčí Jošimasa Hajaši uvedl, že Japonsko již oficiálně požádalo Spojené státy, aby rozhodnutí přehodnotily. Země nyní zkoumá, zda zavedení 24% cel na japonský export není v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace a dvoustrannou dohodou s USA z roku 2019.
Podle japonského ministra obchodu Yojiho Muta by nová cla mohla vést k omezení japonských investic v USA a negativně ovlivnit i samotnou americkou ekonomiku. Japonské trhy na situaci okamžitě zareagovaly, když tamní akciový index Nikkei 225 ve čtvrtek klesl o téměř 4 % a dosáhl nejnižší úrovně za posledních osm měsíců.
Nový Zéland varuje před důsledky obchodní války
Novozélandský premiér Christopher Luxon vyjádřil znepokojení nad Trumpovým rozhodnutím a upozornil, že obchodní války mají škodlivý dopad na světovou ekonomiku.
Nový Zéland patří mezi země, které čelí 10% clu na své exporty do USA. Luxon zdůraznil, že taková opatření nakonec zatěžují i samotné americké spotřebitele, protože vedou k vyšším cenám a rostoucí inflaci.
Novozélandský ministr zahraničí Winston Peters se však snažil situaci vnímat optimističtěji a poznamenal, že některé státy byly postiženy ještě tvrdšími opatřeními. Wellington zároveň odmítl tvrzení Trumpovy administrativy, že Nový Zéland uvalil na americké zboží 20% clo – skutečná sazba se podle ministra obchodu Todda McClaye pohybuje kolem 17 %.
Čína obviňuje USA z ekonomického nátlaku
Peking ostře kritizoval nová americká cla a označil je za formu „celního vydírání“. Čínské ministerstvo obchodu vydalo prohlášení, ve kterém zdůraznilo, že cla nejsou řešením problémů americké ekonomiky a že ohrožují stabilitu globálních dodavatelských řetězců.
Čínská státní média se připojila k oficiální kritice a varovala, že Peking je připraven na „rozhodná protiopatření“. Čínský velvyslanec ve Washingtonu navíc protestoval proti tomu, že Tchaj-wan byl v seznamu zasažených zemí uveden jako samostatná entita.
Tchaj-wan označil nová cla za nespravedlivá
Vláda Tchaj-wanu ostře odsoudila zavedení 32% cel na tchajwanský export do USA. Premiér Čchou Žung-tchaj svolal krizové jednání vlády, na kterém se řešila možná reakce na nová obchodní opatření. Tchaj-wan plánuje oficiálně vznést protest vůči Spojeným státům.
Světoví lídři varují před hrozbou obchodní války
Trumpova cla vyvolala širokou vlnu kritiky mezi světovými politiky. Kanadský premiér Mark Carney vyzval k „rázné a cílené reakci“. Italská premiérka Giorgia Meloniová varovala, že americká opatření mohou vyvolat celosvětovou obchodní válku.
Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že takový krok je „nepřijatelný od přátelské země“. Jižní Korea oznámila, že „globální obchodní válka se stala realitou“. Irský ministr zahraničí Micheál Martin nevidí pro zavedení cel „žádné opodstatnění“. Švýcarská vláda oznámila, že urychleně rozhodne o svých dalších krocích.
Ekonomové varují, že Trumpova rozhodnutí mohou negativně ovlivnit globální obchod, zpomalit hospodářský růst a prohloubit nejistotu na světových trzích.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.
Britský ministr obrany John Healey na setkání E5 (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Polsko) v Londýně reagoval na noční vpád ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Prohlásil, že Evropa čelí „nové éře hrozeb“, protože válka se vrátila na kontinent a Putin „dosáhl nové úrovně nepřátelství vůči Evropě“. Podle něj došlo k vážnému porušení vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo uzavření varšavského letiště a sestřelení ruských dronů spojeneckými letouny.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
Polské ozbrojené síly v časných ranních hodinách sestřelily několik bezpilotních letounů, které narušily jeho vzdušný prostor během útoku Ruska na Ukrajinu. Jde o první podobný incident. Polsko tento krok označilo za „akt agrese“, který představoval skutečnou hrozbu pro bezpečnost občanů. Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že armáda zasáhla proti objektům, které několikrát porušily vzdušný prostor země. Prezident Karol Nawrocki dodal, že se neprodleně sejde Rada pro národní bezpečnost.
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.