Evropská unie se připravuje na protiopatření v reakci na rozhodnutí prezidenta Spojených států Donalda Trumpa zavést 20% cla na dovoz z EU. Tento krok označila za vážnou hrozbu pro světovou ekonomiku a varovala, že jeho dopady se projeví okamžitě.
Podle statistik amerického Úřadu pro sčítání lidu byla Evropská unie v loňském roce největším exportním trhem pro americké zboží, což podtrhuje význam vzájemných obchodních vztahů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle CNN vyjádřila lítost nad tímto rozhodnutím a zdůraznila, že EU bude na nové podmínky reagovat.
Trumpova administrativa tímto krokem spustila rozsáhlou obchodní válku, která se dotkne mnoha zemí po celém světě. Opatření doplňuje již dříve zavedená cla na ocel, hliník a automobily. Von der Leyenová upozornila, že tato nejistota povede k růstu protekcionismu a naruší globální hospodářský růst.
Evropská unie podle ní stále preferuje dialog a snahu o snížení obchodních bariér, avšak zároveň pracuje na protiopatřeních, která by ochránila evropské podniky a ekonomické zájmy. Pokud se jednání s USA nevydaří, EU je připravena odpovědět razantně.
Japonsko kritizuje Trumpovy kroky, ale zatím neplánuje odvetu
Japonsko, které je jedním z klíčových obchodních partnerů Spojených států, označilo zavedení nových cel za „krajně politováníhodné“. Přestože Tokio vyjádřilo nesouhlas, nepřistoupilo zatím k žádným konkrétním protiopatřením.
Hlavní vládní mluvčí Jošimasa Hajaši uvedl, že Japonsko již oficiálně požádalo Spojené státy, aby rozhodnutí přehodnotily. Země nyní zkoumá, zda zavedení 24% cel na japonský export není v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace a dvoustrannou dohodou s USA z roku 2019.
Podle japonského ministra obchodu Yojiho Muta by nová cla mohla vést k omezení japonských investic v USA a negativně ovlivnit i samotnou americkou ekonomiku. Japonské trhy na situaci okamžitě zareagovaly, když tamní akciový index Nikkei 225 ve čtvrtek klesl o téměř 4 % a dosáhl nejnižší úrovně za posledních osm měsíců.
Nový Zéland varuje před důsledky obchodní války
Novozélandský premiér Christopher Luxon vyjádřil znepokojení nad Trumpovým rozhodnutím a upozornil, že obchodní války mají škodlivý dopad na světovou ekonomiku.
Nový Zéland patří mezi země, které čelí 10% clu na své exporty do USA. Luxon zdůraznil, že taková opatření nakonec zatěžují i samotné americké spotřebitele, protože vedou k vyšším cenám a rostoucí inflaci.
Novozélandský ministr zahraničí Winston Peters se však snažil situaci vnímat optimističtěji a poznamenal, že některé státy byly postiženy ještě tvrdšími opatřeními. Wellington zároveň odmítl tvrzení Trumpovy administrativy, že Nový Zéland uvalil na americké zboží 20% clo – skutečná sazba se podle ministra obchodu Todda McClaye pohybuje kolem 17 %.
Čína obviňuje USA z ekonomického nátlaku
Peking ostře kritizoval nová americká cla a označil je za formu „celního vydírání“. Čínské ministerstvo obchodu vydalo prohlášení, ve kterém zdůraznilo, že cla nejsou řešením problémů americké ekonomiky a že ohrožují stabilitu globálních dodavatelských řetězců.
Čínská státní média se připojila k oficiální kritice a varovala, že Peking je připraven na „rozhodná protiopatření“. Čínský velvyslanec ve Washingtonu navíc protestoval proti tomu, že Tchaj-wan byl v seznamu zasažených zemí uveden jako samostatná entita.
Tchaj-wan označil nová cla za nespravedlivá
Vláda Tchaj-wanu ostře odsoudila zavedení 32% cel na tchajwanský export do USA. Premiér Čchou Žung-tchaj svolal krizové jednání vlády, na kterém se řešila možná reakce na nová obchodní opatření. Tchaj-wan plánuje oficiálně vznést protest vůči Spojeným státům.
Světoví lídři varují před hrozbou obchodní války
Trumpova cla vyvolala širokou vlnu kritiky mezi světovými politiky. Kanadský premiér Mark Carney vyzval k „rázné a cílené reakci“. Italská premiérka Giorgia Meloniová varovala, že americká opatření mohou vyvolat celosvětovou obchodní válku.
Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že takový krok je „nepřijatelný od přátelské země“. Jižní Korea oznámila, že „globální obchodní válka se stala realitou“. Irský ministr zahraničí Micheál Martin nevidí pro zavedení cel „žádné opodstatnění“. Švýcarská vláda oznámila, že urychleně rozhodne o svých dalších krocích.
Ekonomové varují, že Trumpova rozhodnutí mohou negativně ovlivnit globální obchod, zpomalit hospodářský růst a prohloubit nejistotu na světových trzích.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.