Obchodní válka začala. Trumpova cla pobouřila celý svět, státy chystají protiopatření

Podle statistik amerického Úřadu pro sčítání lidu byla Evropská unie v loňském roce největším exportním trhem pro americké zboží, což podtrhuje význam vzájemných obchodních vztahů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle CNN vyjádřila lítost nad tímto rozhodnutím a zdůraznila, že EU bude na nové podmínky reagovat.

Trumpova administrativa tímto krokem spustila rozsáhlou obchodní válku, která se dotkne mnoha zemí po celém světě. Opatření doplňuje již dříve zavedená cla na ocel, hliník a automobily. Von der Leyenová upozornila, že tato nejistota povede k růstu protekcionismu a naruší globální hospodářský růst.

Evropská unie podle ní stále preferuje dialog a snahu o snížení obchodních bariér, avšak zároveň pracuje na protiopatřeních, která by ochránila evropské podniky a ekonomické zájmy. Pokud se jednání s USA nevydaří, EU je připravena odpovědět razantně.

Japonsko kritizuje Trumpovy kroky, ale zatím neplánuje odvetu

Japonsko, které je jedním z klíčových obchodních partnerů Spojených států, označilo zavedení nových cel za „krajně politováníhodné“. Přestože Tokio vyjádřilo nesouhlas, nepřistoupilo zatím k žádným konkrétním protiopatřením.

Hlavní vládní mluvčí Jošimasa Hajaši uvedl, že Japonsko již oficiálně požádalo Spojené státy, aby rozhodnutí přehodnotily. Země nyní zkoumá, zda zavedení 24% cel na japonský export není v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace a dvoustrannou dohodou s USA z roku 2019.

Podle japonského ministra obchodu Yojiho Muta by nová cla mohla vést k omezení japonských investic v USA a negativně ovlivnit i samotnou americkou ekonomiku. Japonské trhy na situaci okamžitě zareagovaly, když tamní akciový index Nikkei 225 ve čtvrtek klesl o téměř 4 % a dosáhl nejnižší úrovně za posledních osm měsíců.

Nový Zéland varuje před důsledky obchodní války

Novozélandský premiér Christopher Luxon vyjádřil znepokojení nad Trumpovým rozhodnutím a upozornil, že obchodní války mají škodlivý dopad na světovou ekonomiku.

Nový Zéland patří mezi země, které čelí 10% clu na své exporty do USA. Luxon zdůraznil, že taková opatření nakonec zatěžují i samotné americké spotřebitele, protože vedou k vyšším cenám a rostoucí inflaci.

Novozélandský ministr zahraničí Winston Peters se však snažil situaci vnímat optimističtěji a poznamenal, že některé státy byly postiženy ještě tvrdšími opatřeními. Wellington zároveň odmítl tvrzení Trumpovy administrativy, že Nový Zéland uvalil na americké zboží 20% clo – skutečná sazba se podle ministra obchodu Todda McClaye pohybuje kolem 17 %.

Čína obviňuje USA z ekonomického nátlaku

Peking ostře kritizoval nová americká cla a označil je za formu „celního vydírání“. Čínské ministerstvo obchodu vydalo prohlášení, ve kterém zdůraznilo, že cla nejsou řešením problémů americké ekonomiky a že ohrožují stabilitu globálních dodavatelských řetězců.

Čínská státní média se připojila k oficiální kritice a varovala, že Peking je připraven na „rozhodná protiopatření“. Čínský velvyslanec ve Washingtonu navíc protestoval proti tomu, že Tchaj-wan byl v seznamu zasažených zemí uveden jako samostatná entita.

Tchaj-wan označil nová cla za nespravedlivá

Vláda Tchaj-wanu ostře odsoudila zavedení 32% cel na tchajwanský export do USA. Premiér Čchou Žung-tchaj svolal krizové jednání vlády, na kterém se řešila možná reakce na nová obchodní opatření. Tchaj-wan plánuje oficiálně vznést protest vůči Spojeným státům.

Světoví lídři varují před hrozbou obchodní války

Trumpova cla vyvolala širokou vlnu kritiky mezi světovými politiky. Kanadský premiér Mark Carney vyzval k „rázné a cílené reakci“. Italská premiérka Giorgia Meloniová varovala, že americká opatření mohou vyvolat celosvětovou obchodní válku.

Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že takový krok je „nepřijatelný od přátelské země“. Jižní Korea oznámila, že „globální obchodní válka se stala realitou“. Irský ministr zahraničí Micheál Martin nevidí pro zavedení cel „žádné opodstatnění“. Švýcarská vláda oznámila, že urychleně rozhodne o svých dalších krocích.

Ekonomové varují, že Trumpova rozhodnutí mohou negativně ovlivnit globální obchod, zpomalit hospodářský růst a prohloubit nejistotu na světových trzích.