Evropská unie se připravuje na protiopatření v reakci na rozhodnutí prezidenta Spojených států Donalda Trumpa zavést 20% cla na dovoz z EU. Tento krok označila za vážnou hrozbu pro světovou ekonomiku a varovala, že jeho dopady se projeví okamžitě.
Podle statistik amerického Úřadu pro sčítání lidu byla Evropská unie v loňském roce největším exportním trhem pro americké zboží, což podtrhuje význam vzájemných obchodních vztahů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle CNN vyjádřila lítost nad tímto rozhodnutím a zdůraznila, že EU bude na nové podmínky reagovat.
Trumpova administrativa tímto krokem spustila rozsáhlou obchodní válku, která se dotkne mnoha zemí po celém světě. Opatření doplňuje již dříve zavedená cla na ocel, hliník a automobily. Von der Leyenová upozornila, že tato nejistota povede k růstu protekcionismu a naruší globální hospodářský růst.
Evropská unie podle ní stále preferuje dialog a snahu o snížení obchodních bariér, avšak zároveň pracuje na protiopatřeních, která by ochránila evropské podniky a ekonomické zájmy. Pokud se jednání s USA nevydaří, EU je připravena odpovědět razantně.
Japonsko kritizuje Trumpovy kroky, ale zatím neplánuje odvetu
Japonsko, které je jedním z klíčových obchodních partnerů Spojených států, označilo zavedení nových cel za „krajně politováníhodné“. Přestože Tokio vyjádřilo nesouhlas, nepřistoupilo zatím k žádným konkrétním protiopatřením.
Hlavní vládní mluvčí Jošimasa Hajaši uvedl, že Japonsko již oficiálně požádalo Spojené státy, aby rozhodnutí přehodnotily. Země nyní zkoumá, zda zavedení 24% cel na japonský export není v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace a dvoustrannou dohodou s USA z roku 2019.
Podle japonského ministra obchodu Yojiho Muta by nová cla mohla vést k omezení japonských investic v USA a negativně ovlivnit i samotnou americkou ekonomiku. Japonské trhy na situaci okamžitě zareagovaly, když tamní akciový index Nikkei 225 ve čtvrtek klesl o téměř 4 % a dosáhl nejnižší úrovně za posledních osm měsíců.
Nový Zéland varuje před důsledky obchodní války
Novozélandský premiér Christopher Luxon vyjádřil znepokojení nad Trumpovým rozhodnutím a upozornil, že obchodní války mají škodlivý dopad na světovou ekonomiku.
Nový Zéland patří mezi země, které čelí 10% clu na své exporty do USA. Luxon zdůraznil, že taková opatření nakonec zatěžují i samotné americké spotřebitele, protože vedou k vyšším cenám a rostoucí inflaci.
Novozélandský ministr zahraničí Winston Peters se však snažil situaci vnímat optimističtěji a poznamenal, že některé státy byly postiženy ještě tvrdšími opatřeními. Wellington zároveň odmítl tvrzení Trumpovy administrativy, že Nový Zéland uvalil na americké zboží 20% clo – skutečná sazba se podle ministra obchodu Todda McClaye pohybuje kolem 17 %.
Čína obviňuje USA z ekonomického nátlaku
Peking ostře kritizoval nová americká cla a označil je za formu „celního vydírání“. Čínské ministerstvo obchodu vydalo prohlášení, ve kterém zdůraznilo, že cla nejsou řešením problémů americké ekonomiky a že ohrožují stabilitu globálních dodavatelských řetězců.
Čínská státní média se připojila k oficiální kritice a varovala, že Peking je připraven na „rozhodná protiopatření“. Čínský velvyslanec ve Washingtonu navíc protestoval proti tomu, že Tchaj-wan byl v seznamu zasažených zemí uveden jako samostatná entita.
Tchaj-wan označil nová cla za nespravedlivá
Vláda Tchaj-wanu ostře odsoudila zavedení 32% cel na tchajwanský export do USA. Premiér Čchou Žung-tchaj svolal krizové jednání vlády, na kterém se řešila možná reakce na nová obchodní opatření. Tchaj-wan plánuje oficiálně vznést protest vůči Spojeným státům.
Světoví lídři varují před hrozbou obchodní války
Trumpova cla vyvolala širokou vlnu kritiky mezi světovými politiky. Kanadský premiér Mark Carney vyzval k „rázné a cílené reakci“. Italská premiérka Giorgia Meloniová varovala, že americká opatření mohou vyvolat celosvětovou obchodní válku.
Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že takový krok je „nepřijatelný od přátelské země“. Jižní Korea oznámila, že „globální obchodní válka se stala realitou“. Irský ministr zahraničí Micheál Martin nevidí pro zavedení cel „žádné opodstatnění“. Švýcarská vláda oznámila, že urychleně rozhodne o svých dalších krocích.
Ekonomové varují, že Trumpova rozhodnutí mohou negativně ovlivnit globální obchod, zpomalit hospodářský růst a prohloubit nejistotu na světových trzích.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se jí podařilo úspěšně vyjednat lokální příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v jihoukrajinském městě Olešky. Cílem této dohody je umožnit humanitární evakuaci převážně starších civilistů a zajistit nezbytné dodávky potravin, léků a čisté vody do oblasti odříznuté od okolního světa.
Americký Pentagon zveřejnil novou sadu odtajněných dokumentů o neidentifikovaných létajících objektech, která přináší svědectví o slavném incidentu v Roswellu z roku 1947. Zveřejněný materiál obsahuje dosud utajované prohlášení někdejšího tiskového mluvčího základny, jenž popisuje nález havarovaného tělesa a těl mimozemského původu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídil ministerstvu spravedlnosti podat žalobu s cílem zablokovat oficiální potvrzení výsledků senátních voleb na Aljašce pro případ, že by v nich neuspěl dosavadní republikánský senátor Dan S. Sullivan. Tento rázný krok přichází v době mimořádně vyostřeného politického souboje, jehož výsledek může klíčovým způsobem ovlivnit rozložení sil v americkém Senátu.
Izraelské síly začaly v pátek demolovat budovy a nutit obyvatele k evakuaci v pobřežním městě Hebron poté, co dva palestinští útočníci zahájili palbu na vojenském kontrolním stanovišti a usmrtili dva izraelské vojáky. Při incidentu utrpěli další tři vojáci lehká zranění, přičemž oba útočníci byli na místě zastřeleni.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.