Evropská unie se připravuje na protiopatření v reakci na rozhodnutí prezidenta Spojených států Donalda Trumpa zavést 20% cla na dovoz z EU. Tento krok označila za vážnou hrozbu pro světovou ekonomiku a varovala, že jeho dopady se projeví okamžitě.
Podle statistik amerického Úřadu pro sčítání lidu byla Evropská unie v loňském roce největším exportním trhem pro americké zboží, což podtrhuje význam vzájemných obchodních vztahů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle CNN vyjádřila lítost nad tímto rozhodnutím a zdůraznila, že EU bude na nové podmínky reagovat.
Trumpova administrativa tímto krokem spustila rozsáhlou obchodní válku, která se dotkne mnoha zemí po celém světě. Opatření doplňuje již dříve zavedená cla na ocel, hliník a automobily. Von der Leyenová upozornila, že tato nejistota povede k růstu protekcionismu a naruší globální hospodářský růst.
Evropská unie podle ní stále preferuje dialog a snahu o snížení obchodních bariér, avšak zároveň pracuje na protiopatřeních, která by ochránila evropské podniky a ekonomické zájmy. Pokud se jednání s USA nevydaří, EU je připravena odpovědět razantně.
Japonsko kritizuje Trumpovy kroky, ale zatím neplánuje odvetu
Japonsko, které je jedním z klíčových obchodních partnerů Spojených států, označilo zavedení nových cel za „krajně politováníhodné“. Přestože Tokio vyjádřilo nesouhlas, nepřistoupilo zatím k žádným konkrétním protiopatřením.
Hlavní vládní mluvčí Jošimasa Hajaši uvedl, že Japonsko již oficiálně požádalo Spojené státy, aby rozhodnutí přehodnotily. Země nyní zkoumá, zda zavedení 24% cel na japonský export není v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace a dvoustrannou dohodou s USA z roku 2019.
Podle japonského ministra obchodu Yojiho Muta by nová cla mohla vést k omezení japonských investic v USA a negativně ovlivnit i samotnou americkou ekonomiku. Japonské trhy na situaci okamžitě zareagovaly, když tamní akciový index Nikkei 225 ve čtvrtek klesl o téměř 4 % a dosáhl nejnižší úrovně za posledních osm měsíců.
Nový Zéland varuje před důsledky obchodní války
Novozélandský premiér Christopher Luxon vyjádřil znepokojení nad Trumpovým rozhodnutím a upozornil, že obchodní války mají škodlivý dopad na světovou ekonomiku.
Nový Zéland patří mezi země, které čelí 10% clu na své exporty do USA. Luxon zdůraznil, že taková opatření nakonec zatěžují i samotné americké spotřebitele, protože vedou k vyšším cenám a rostoucí inflaci.
Novozélandský ministr zahraničí Winston Peters se však snažil situaci vnímat optimističtěji a poznamenal, že některé státy byly postiženy ještě tvrdšími opatřeními. Wellington zároveň odmítl tvrzení Trumpovy administrativy, že Nový Zéland uvalil na americké zboží 20% clo – skutečná sazba se podle ministra obchodu Todda McClaye pohybuje kolem 17 %.
Čína obviňuje USA z ekonomického nátlaku
Peking ostře kritizoval nová americká cla a označil je za formu „celního vydírání“. Čínské ministerstvo obchodu vydalo prohlášení, ve kterém zdůraznilo, že cla nejsou řešením problémů americké ekonomiky a že ohrožují stabilitu globálních dodavatelských řetězců.
Čínská státní média se připojila k oficiální kritice a varovala, že Peking je připraven na „rozhodná protiopatření“. Čínský velvyslanec ve Washingtonu navíc protestoval proti tomu, že Tchaj-wan byl v seznamu zasažených zemí uveden jako samostatná entita.
Tchaj-wan označil nová cla za nespravedlivá
Vláda Tchaj-wanu ostře odsoudila zavedení 32% cel na tchajwanský export do USA. Premiér Čchou Žung-tchaj svolal krizové jednání vlády, na kterém se řešila možná reakce na nová obchodní opatření. Tchaj-wan plánuje oficiálně vznést protest vůči Spojeným státům.
Světoví lídři varují před hrozbou obchodní války
Trumpova cla vyvolala širokou vlnu kritiky mezi světovými politiky. Kanadský premiér Mark Carney vyzval k „rázné a cílené reakci“. Italská premiérka Giorgia Meloniová varovala, že americká opatření mohou vyvolat celosvětovou obchodní válku.
Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že takový krok je „nepřijatelný od přátelské země“. Jižní Korea oznámila, že „globální obchodní válka se stala realitou“. Irský ministr zahraničí Micheál Martin nevidí pro zavedení cel „žádné opodstatnění“. Švýcarská vláda oznámila, že urychleně rozhodne o svých dalších krocích.
Ekonomové varují, že Trumpova rozhodnutí mohou negativně ovlivnit globální obchod, zpomalit hospodářský růst a prohloubit nejistotu na světových trzích.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.