Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že během dvou až tří týdnů může znovu zavést vysoká cla na dovoz z desítek zemí, pokud se nepodaří dojednat nové obchodní dohody. Tento krok by mohl znamenat další eskalaci globální obchodní války, která již nyní vyvolává obavy z příchodu recese ve Spojených státech i po celém světě.
V průběhu středečního projevu v Oválné pracovně Trump prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny "stanovit cla" na zboží z těch zemí, které neuzavřou výhodné dohody. "Myslím, že to bude během dvou, tří týdnů. Určíme čísla," uvedl prezident. Zatím není jasné, zda půjde o definitivní nahrazení pauzovaných tarifů, nebo jen o dočasné opatření během probíhajících jednání.
Trumpův tým 9. dubna dočasně pozastavil uvalování tzv. recipročních cel, které ale v praxi nejsou skutečně reciproční. Pozastavení mělo trvat 90 dní a umožnit více než devadesáti zemím vyjednat nové obchodní podmínky. Pokud však dohody nebudou uzavřeny včas, mohou cla vystoupat až na 50 %, přičemž v případě Číny Trumpova administrativa stanovila celně zatížení na neuvěřitelných 145 %.
V současnosti Spojené státy uplatňují 10% univerzální clo na téměř veškerý dovoz, přičemž některé výrobky podléhají ještě vyšším sazbám. Trumpovy nejednoznačné kroky však přinášejí vysokou míru nejistoty do prostředí obchodu i finančních trhů. Od poloviny února, kdy americké akciové indexy dosáhly historických maxim, ztratil index S&P 500 přes sedm bilionů dolarů na hodnotě.
Mezinárodní finanční instituce varují, že přetrvávající obchodní napětí může zpomalit celosvětový ekonomický růst. Trump však trvá na tom, že jeho postup povede k lepším dohodám a spravedlivějšímu obchodnímu prostředí.
Zvláštní pozornost se upíná na vztahy mezi Spojenými státy a Čínou. I přes dočasné pozastavení cel na většinu zemí, obchodní válka mezi Washingtonem a Pekingem dále eskaluje. Americký ministr financí Scott Bessent během soukromého investičního fóra uvedl, že současný stav je neudržitelný a předpokládá deeskalaci v blízké době. Přiznal ale, že obnova normálního obchodního režimu s Čínou může trvat dva až tři roky.
Trump ve středu zopakoval, že extrémně vysoká cla vůči Číně fakticky zastavila veškerý obchod s touto zemí. Ačkoli naznačil možnost snížení těchto sazeb, dodal, že nebude čekat donekonečna. „Pokud nebude dohoda, určíme cenu,“ řekl.
Čína na Trumpovu otevřenost k novému jednání reagovala ostrým prohlášením. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Ťia-kchun uvedl, že Spojené státy musí přestat s „vyhrožováním a vydíráním“ a usilovat o dialog založený na rovnosti a vzájemném respektu. „Neustálé požadování dohody pod tlakem jednoduše nebude fungovat,“ dodal.
Navzdory tvrdé rétorice Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uzavřít dohodu i s Čínou. „S prezidentem Si Ťin-pchingem vycházím dobře,“ řekl. „Musím doufat, že se dohodneme, jinak určíme cenu.“
Na trzích se po slovech ministra financí Bessenta krátce zvedla nálada a akciové indexy zaznamenaly růst, i když po závěru burzy zůstaly americké futures víceméně stabilní.
Nadcházející týdny tak budou klíčové nejen pro osud obchodních vztahů Spojených států s desítkami zemí světa, ale i pro celkovou stabilitu globální ekonomiky, která je čím dál více ovlivňována nepředvídatelnými výkyvy v politice Bílého domu.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
