Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že během dvou až tří týdnů může znovu zavést vysoká cla na dovoz z desítek zemí, pokud se nepodaří dojednat nové obchodní dohody. Tento krok by mohl znamenat další eskalaci globální obchodní války, která již nyní vyvolává obavy z příchodu recese ve Spojených státech i po celém světě.
V průběhu středečního projevu v Oválné pracovně Trump prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny "stanovit cla" na zboží z těch zemí, které neuzavřou výhodné dohody. "Myslím, že to bude během dvou, tří týdnů. Určíme čísla," uvedl prezident. Zatím není jasné, zda půjde o definitivní nahrazení pauzovaných tarifů, nebo jen o dočasné opatření během probíhajících jednání.
Trumpův tým 9. dubna dočasně pozastavil uvalování tzv. recipročních cel, které ale v praxi nejsou skutečně reciproční. Pozastavení mělo trvat 90 dní a umožnit více než devadesáti zemím vyjednat nové obchodní podmínky. Pokud však dohody nebudou uzavřeny včas, mohou cla vystoupat až na 50 %, přičemž v případě Číny Trumpova administrativa stanovila celně zatížení na neuvěřitelných 145 %.
V současnosti Spojené státy uplatňují 10% univerzální clo na téměř veškerý dovoz, přičemž některé výrobky podléhají ještě vyšším sazbám. Trumpovy nejednoznačné kroky však přinášejí vysokou míru nejistoty do prostředí obchodu i finančních trhů. Od poloviny února, kdy americké akciové indexy dosáhly historických maxim, ztratil index S&P 500 přes sedm bilionů dolarů na hodnotě.
Mezinárodní finanční instituce varují, že přetrvávající obchodní napětí může zpomalit celosvětový ekonomický růst. Trump však trvá na tom, že jeho postup povede k lepším dohodám a spravedlivějšímu obchodnímu prostředí.
Zvláštní pozornost se upíná na vztahy mezi Spojenými státy a Čínou. I přes dočasné pozastavení cel na většinu zemí, obchodní válka mezi Washingtonem a Pekingem dále eskaluje. Americký ministr financí Scott Bessent během soukromého investičního fóra uvedl, že současný stav je neudržitelný a předpokládá deeskalaci v blízké době. Přiznal ale, že obnova normálního obchodního režimu s Čínou může trvat dva až tři roky.
Trump ve středu zopakoval, že extrémně vysoká cla vůči Číně fakticky zastavila veškerý obchod s touto zemí. Ačkoli naznačil možnost snížení těchto sazeb, dodal, že nebude čekat donekonečna. „Pokud nebude dohoda, určíme cenu,“ řekl.
Čína na Trumpovu otevřenost k novému jednání reagovala ostrým prohlášením. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Ťia-kchun uvedl, že Spojené státy musí přestat s „vyhrožováním a vydíráním“ a usilovat o dialog založený na rovnosti a vzájemném respektu. „Neustálé požadování dohody pod tlakem jednoduše nebude fungovat,“ dodal.
Navzdory tvrdé rétorice Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uzavřít dohodu i s Čínou. „S prezidentem Si Ťin-pchingem vycházím dobře,“ řekl. „Musím doufat, že se dohodneme, jinak určíme cenu.“
Na trzích se po slovech ministra financí Bessenta krátce zvedla nálada a akciové indexy zaznamenaly růst, i když po závěru burzy zůstaly americké futures víceméně stabilní.
Nadcházející týdny tak budou klíčové nejen pro osud obchodních vztahů Spojených států s desítkami zemí světa, ale i pro celkovou stabilitu globální ekonomiky, která je čím dál více ovlivňována nepředvídatelnými výkyvy v politice Bílého domu.
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.
Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.
