Americký prezident Donald Trump podepsal nový prezidentský dekret, kterým zcela zakazuje vstup občanům 12 států a částečně omezuje cestování z dalších sedmi zemí. Tento krok navazuje na podobná opatření z jeho prvního funkčního období, ale tentokrát má ještě širší rozsah.
Občané Afghánistánu, Barmy, Čadu, Konžské republiky, Rovníkové Guineje, Eritreje, Haiti, Íránu, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu mají od nynějška zcela zakázán vstup na území Spojených států. U občanů Burundi, Kuby, Laosu, Sierry Leone, Toga, Turkmenistánu a Venezuely platí určitá omezení, která ale neznamenají úplný zákaz.
Trump uvedl, že k tomuto rozhodnutí dospěl po zvážení otázek národní bezpečnosti, zahraniční politiky a boje proti terorismu. Připomněl, že již v den svého návratu do Bílého domu, 20. ledna, vydal příkaz, aby jeho administrativa sestavila seznam rizikových zemí. Termín pro předložení návrhů byl stanoven na 21. března.
Hlavním argumentem pro zákaz je podle prezidenta hrozba, že lidé z těchto zemí by mohli představovat bezpečnostní riziko, nebo by v zemi neoprávněně zůstávali i po vypršení platnosti víza. Opatření už však čelí ostré kritice. Podle mnohých právníků a aktivistů jde o diskriminační praktiku, která zasahuje konkrétní etnické skupiny bez ohledu na individuální bezpečnostní rizika.
Zejména zákaz cestování z Haiti, Kuby a Venezuely může výrazně postihnout americké komunity, v nichž žije početná diaspora z těchto zemí. Demokratická kongresmanka Pramila Jayapalová varovala, že taková politika ohrožuje americké hodnoty a zároveň škodí ekonomikám, které těží z práce přistěhovalců.
Tento krok je součástí širší sady přísných opatření v oblasti migrace, které Trumpova administrativa v posledních týdnech zavádí. Patří mezi ně například zákaz podávání žádostí o azyl na jižní hranici, zrušení ochranného statusu pro občany zemí sužovaných humanitárními krizemi a zpřísnění pravidel pro víza zahraničních studentů.
Zvláštní pozornost vyvolalo omezení pro studenty směřující na Harvard, kde Trump podepsal výnos, který zavádí důslednější kontrolu sociálních sítí všech uchazečů o víza do této instituce.
Prezident také ve videu na sociálních sítích zdůraznil, že nový zákaz reaguje na nedávný útok v Coloradu, kde Egypťan zaútočil během veřejné akce na podporu izraelských rukojmích. Podle Trumpa tento případ jasně ukázal, že je nutné pečlivě prověřovat všechny cizince, kteří chtějí do země vstoupit, protože někteří z nich mohou představovat vážné nebezpečí.
Zároveň ujistil, že seznam zemí není neměnný – v případě zlepšení bezpečnostní situace v některých z nich může být zákaz zrušen. Naopak, další země mohou být přidány, pokud se objeví nové hrozby.
Trump na tento krok upozorňoval už během své volební kampaně, kdy slíbil, že obnoví tzv. cestovní zákaz, který se týkal převážně muslimských zemí. V září během mítinku řekl: „Nepřijímáme lidi z oblastí zamořených terorem, z těchto zemí je brát nebudeme.“
Rozhodnutí pravděpodobně vyvolá nové právní spory i ostrou kritiku veřejnosti.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.