Americký prezident Donald Trump podepsal nový prezidentský dekret, kterým zcela zakazuje vstup občanům 12 států a částečně omezuje cestování z dalších sedmi zemí. Tento krok navazuje na podobná opatření z jeho prvního funkčního období, ale tentokrát má ještě širší rozsah.
Občané Afghánistánu, Barmy, Čadu, Konžské republiky, Rovníkové Guineje, Eritreje, Haiti, Íránu, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu mají od nynějška zcela zakázán vstup na území Spojených států. U občanů Burundi, Kuby, Laosu, Sierry Leone, Toga, Turkmenistánu a Venezuely platí určitá omezení, která ale neznamenají úplný zákaz.
Trump uvedl, že k tomuto rozhodnutí dospěl po zvážení otázek národní bezpečnosti, zahraniční politiky a boje proti terorismu. Připomněl, že již v den svého návratu do Bílého domu, 20. ledna, vydal příkaz, aby jeho administrativa sestavila seznam rizikových zemí. Termín pro předložení návrhů byl stanoven na 21. března.
Hlavním argumentem pro zákaz je podle prezidenta hrozba, že lidé z těchto zemí by mohli představovat bezpečnostní riziko, nebo by v zemi neoprávněně zůstávali i po vypršení platnosti víza. Opatření už však čelí ostré kritice. Podle mnohých právníků a aktivistů jde o diskriminační praktiku, která zasahuje konkrétní etnické skupiny bez ohledu na individuální bezpečnostní rizika.
Zejména zákaz cestování z Haiti, Kuby a Venezuely může výrazně postihnout americké komunity, v nichž žije početná diaspora z těchto zemí. Demokratická kongresmanka Pramila Jayapalová varovala, že taková politika ohrožuje americké hodnoty a zároveň škodí ekonomikám, které těží z práce přistěhovalců.
Tento krok je součástí širší sady přísných opatření v oblasti migrace, které Trumpova administrativa v posledních týdnech zavádí. Patří mezi ně například zákaz podávání žádostí o azyl na jižní hranici, zrušení ochranného statusu pro občany zemí sužovaných humanitárními krizemi a zpřísnění pravidel pro víza zahraničních studentů.
Zvláštní pozornost vyvolalo omezení pro studenty směřující na Harvard, kde Trump podepsal výnos, který zavádí důslednější kontrolu sociálních sítí všech uchazečů o víza do této instituce.
Prezident také ve videu na sociálních sítích zdůraznil, že nový zákaz reaguje na nedávný útok v Coloradu, kde Egypťan zaútočil během veřejné akce na podporu izraelských rukojmích. Podle Trumpa tento případ jasně ukázal, že je nutné pečlivě prověřovat všechny cizince, kteří chtějí do země vstoupit, protože někteří z nich mohou představovat vážné nebezpečí.
Zároveň ujistil, že seznam zemí není neměnný – v případě zlepšení bezpečnostní situace v některých z nich může být zákaz zrušen. Naopak, další země mohou být přidány, pokud se objeví nové hrozby.
Trump na tento krok upozorňoval už během své volební kampaně, kdy slíbil, že obnoví tzv. cestovní zákaz, který se týkal převážně muslimských zemí. V září během mítinku řekl: „Nepřijímáme lidi z oblastí zamořených terorem, z těchto zemí je brát nebudeme.“
Rozhodnutí pravděpodobně vyvolá nové právní spory i ostrou kritiku veřejnosti.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.