Americký prezident Donald Trump podepsal nový prezidentský dekret, kterým zcela zakazuje vstup občanům 12 států a částečně omezuje cestování z dalších sedmi zemí. Tento krok navazuje na podobná opatření z jeho prvního funkčního období, ale tentokrát má ještě širší rozsah.
Občané Afghánistánu, Barmy, Čadu, Konžské republiky, Rovníkové Guineje, Eritreje, Haiti, Íránu, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu mají od nynějška zcela zakázán vstup na území Spojených států. U občanů Burundi, Kuby, Laosu, Sierry Leone, Toga, Turkmenistánu a Venezuely platí určitá omezení, která ale neznamenají úplný zákaz.
Trump uvedl, že k tomuto rozhodnutí dospěl po zvážení otázek národní bezpečnosti, zahraniční politiky a boje proti terorismu. Připomněl, že již v den svého návratu do Bílého domu, 20. ledna, vydal příkaz, aby jeho administrativa sestavila seznam rizikových zemí. Termín pro předložení návrhů byl stanoven na 21. března.
Hlavním argumentem pro zákaz je podle prezidenta hrozba, že lidé z těchto zemí by mohli představovat bezpečnostní riziko, nebo by v zemi neoprávněně zůstávali i po vypršení platnosti víza. Opatření už však čelí ostré kritice. Podle mnohých právníků a aktivistů jde o diskriminační praktiku, která zasahuje konkrétní etnické skupiny bez ohledu na individuální bezpečnostní rizika.
Zejména zákaz cestování z Haiti, Kuby a Venezuely může výrazně postihnout americké komunity, v nichž žije početná diaspora z těchto zemí. Demokratická kongresmanka Pramila Jayapalová varovala, že taková politika ohrožuje americké hodnoty a zároveň škodí ekonomikám, které těží z práce přistěhovalců.
Tento krok je součástí širší sady přísných opatření v oblasti migrace, které Trumpova administrativa v posledních týdnech zavádí. Patří mezi ně například zákaz podávání žádostí o azyl na jižní hranici, zrušení ochranného statusu pro občany zemí sužovaných humanitárními krizemi a zpřísnění pravidel pro víza zahraničních studentů.
Zvláštní pozornost vyvolalo omezení pro studenty směřující na Harvard, kde Trump podepsal výnos, který zavádí důslednější kontrolu sociálních sítí všech uchazečů o víza do této instituce.
Prezident také ve videu na sociálních sítích zdůraznil, že nový zákaz reaguje na nedávný útok v Coloradu, kde Egypťan zaútočil během veřejné akce na podporu izraelských rukojmích. Podle Trumpa tento případ jasně ukázal, že je nutné pečlivě prověřovat všechny cizince, kteří chtějí do země vstoupit, protože někteří z nich mohou představovat vážné nebezpečí.
Zároveň ujistil, že seznam zemí není neměnný – v případě zlepšení bezpečnostní situace v některých z nich může být zákaz zrušen. Naopak, další země mohou být přidány, pokud se objeví nové hrozby.
Trump na tento krok upozorňoval už během své volební kampaně, kdy slíbil, že obnoví tzv. cestovní zákaz, který se týkal převážně muslimských zemí. V září během mítinku řekl: „Nepřijímáme lidi z oblastí zamořených terorem, z těchto zemí je brát nebudeme.“
Rozhodnutí pravděpodobně vyvolá nové právní spory i ostrou kritiku veřejnosti.
Prezident USA Donald Trump dnes v rozhovoru pro CNN prohlásil, že nemá v úmyslu se v nejbližší době bavit s miliardářem Elonem Muskem a že o něm momentálně ani nepřemýšlí. „Nepřemýšlím o Elonovi. Chudák má problém,“ řekl prezident v krátkém telefonátu s novináři. Na dotaz, zda s Muskem hovořil, odpověděl: „Ne. Asi s ním nějakou dobu mluvit nebudu, ale přeju mu vše nejlepší.“
Válka na Ukrajině dál eskaluje a situace se v mnoha ohledech dramaticky zhoršuje. Intenzivní boje, ničivé útoky a vysoké ztráty na obou stranách přinášejí civilistům utrpení a destabilizují celý region. Diplomacie zatím selhává, protože ruské podmínky míru připomínají kapitulaci. Ukrajinská odveta mezitím zasáhla i strategická místa jaderné triády Ruské federace. Nyní hrozí ještě nebezpečnější eskalace konfliktu – jaderná.
Evropská komise plánuje v červnu představit svou dlouho očekávanou Strategii odolnosti vůči vodním hrozbám, jejímž cílem je chránit vodní zdroje Evropské unie před důsledky klimatických změn, znečištěním a neudržitelným hospodařením. Už nyní je ale zřejmé, že náprava situace bude mimořádně obtížná.
Vztah Elona Muska a prezidenta Donalda Trumpa se v posledních dnech změnil z pevného spojenectví na veřejný konflikt, který má čím dál větší dopad nejen na politickou scénu, ale především na Muskovo podnikání. Ztráta federální podpory a zákaznické základny na obou stranách amerického politického spektra může mít pro jeho firmy, zejména Teslu a SpaceX, dalekosáhlé následky.
Zajímá vás, jak víme, že loňské léto bylo nejteplejší v historii? Nebo že se srážkové poměry mění? Odpověď se skrývá v nenápadné, ale důležité databázi, kterou meteorologové buduje už téměř dvě století.
Významný úder ukrajinských dronů na ruské vojenské cíle o víkendu způsobil nejen šok v Moskvě, ale i nečekaně ostrou reakci ve Washingtonu. Zatímco Ukrajina slavila taktický úspěch hluboko na území nepřítele, prezident Spojených států Donald Trump zuřil. Podle informací z Bílého domu má za to, že útok může ohrozit mírová jednání a zbytečně prodloužit válku, kterou chce co nejrychleji ukončit.
Přestože si to možná nepřipouštíme, většina z nás má v kuchyni zlozvyky, které mohou zvyšovat riziko kontaminace potravin. Ať už jde o používání jedné houbičky celý týden, nebo o ponechání zbytků jídla na lince přes noc, podle mikrobiologů si těmito zdánlivě nevinnými chybami koledujeme o přítomnost nebezpečných bakterií a toxinů. Vědci proto sestavili přehled základních zásad, které nám pomohou udržet kuchyni bezpečnou.
Volební preference v Česku se po vypuknutí bitcoinové aféry začínají hýbat. Podle čerstvého průzkumu agentury NMS Market Research si sice nejsilnější opoziční hnutí ANO udrželo svou stabilní podporu přes 30 procent, avšak vládní koalice SPOLU oslabila a prudce roste podpora SPD. Analytici varují, že další dopady skandálu na politické rozložení sil mohou teprve přijít.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno vyzval světové mocnosti, zejména Spojené státy a evropské státy, aby zvýšily tlak na Moskvu poté, co Rusko během noci podniklo jeden z nejmasivnějších útoků od začátku války. Podle Zelenského Rusko použilo více než 400 dronů a 40 raket včetně balistických, které zasáhly prakticky celé území Ukrajiny.
Rozhodnutí vlády Roberta Fica zrušit 17. listopad jako den pracovního klidu není jen technická úprava kalendáře, ale varovný signál, že se Slovensko nebezpečně přibližuje autoritářským praktikám. Fico svým stylem vládnutí i rétorikou připomíná ruského vůdce Vladimira Putina. Oba využívají nacionalismus, démonizaci Západu a útoky na demokratické instituce k upevnění své moci. Srovnání Fica s Putinem je proto nejen oprávněné, ale i nezbytné.
Ještě nedávno se zdálo, že Elon Musk patří mezi největší vítěze loňských prezidentských voleb v USA. Akcie Tesly po listopadovém vítězství Donalda Trumpa prudce stoupaly – investoři očekávali, že nový prezident bude svému klíčovému sponzorovi nápadně nahrávat. Jenže vztah mezi těmito dvěma muži se za poslední dny dramaticky zhoršil a trhy okamžitě zareagovaly: akcie Tesly ve čtvrtek propadly o 14 %.
Spojené státy pod vedením ministra zahraničí Marca Rubia oznámily uvalení sankcí na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli jejich zapojení do rozhodnutí, která Washington považuje za „nelegitimní“ a zaměřená proti Izraeli a samotným USA.