Americký prezident Donald Trump podepsal nový prezidentský dekret, kterým zcela zakazuje vstup občanům 12 států a částečně omezuje cestování z dalších sedmi zemí. Tento krok navazuje na podobná opatření z jeho prvního funkčního období, ale tentokrát má ještě širší rozsah.
Občané Afghánistánu, Barmy, Čadu, Konžské republiky, Rovníkové Guineje, Eritreje, Haiti, Íránu, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu mají od nynějška zcela zakázán vstup na území Spojených států. U občanů Burundi, Kuby, Laosu, Sierry Leone, Toga, Turkmenistánu a Venezuely platí určitá omezení, která ale neznamenají úplný zákaz.
Trump uvedl, že k tomuto rozhodnutí dospěl po zvážení otázek národní bezpečnosti, zahraniční politiky a boje proti terorismu. Připomněl, že již v den svého návratu do Bílého domu, 20. ledna, vydal příkaz, aby jeho administrativa sestavila seznam rizikových zemí. Termín pro předložení návrhů byl stanoven na 21. března.
Hlavním argumentem pro zákaz je podle prezidenta hrozba, že lidé z těchto zemí by mohli představovat bezpečnostní riziko, nebo by v zemi neoprávněně zůstávali i po vypršení platnosti víza. Opatření už však čelí ostré kritice. Podle mnohých právníků a aktivistů jde o diskriminační praktiku, která zasahuje konkrétní etnické skupiny bez ohledu na individuální bezpečnostní rizika.
Zejména zákaz cestování z Haiti, Kuby a Venezuely může výrazně postihnout americké komunity, v nichž žije početná diaspora z těchto zemí. Demokratická kongresmanka Pramila Jayapalová varovala, že taková politika ohrožuje americké hodnoty a zároveň škodí ekonomikám, které těží z práce přistěhovalců.
Tento krok je součástí širší sady přísných opatření v oblasti migrace, které Trumpova administrativa v posledních týdnech zavádí. Patří mezi ně například zákaz podávání žádostí o azyl na jižní hranici, zrušení ochranného statusu pro občany zemí sužovaných humanitárními krizemi a zpřísnění pravidel pro víza zahraničních studentů.
Zvláštní pozornost vyvolalo omezení pro studenty směřující na Harvard, kde Trump podepsal výnos, který zavádí důslednější kontrolu sociálních sítí všech uchazečů o víza do této instituce.
Prezident také ve videu na sociálních sítích zdůraznil, že nový zákaz reaguje na nedávný útok v Coloradu, kde Egypťan zaútočil během veřejné akce na podporu izraelských rukojmích. Podle Trumpa tento případ jasně ukázal, že je nutné pečlivě prověřovat všechny cizince, kteří chtějí do země vstoupit, protože někteří z nich mohou představovat vážné nebezpečí.
Zároveň ujistil, že seznam zemí není neměnný – v případě zlepšení bezpečnostní situace v některých z nich může být zákaz zrušen. Naopak, další země mohou být přidány, pokud se objeví nové hrozby.
Trump na tento krok upozorňoval už během své volební kampaně, kdy slíbil, že obnoví tzv. cestovní zákaz, který se týkal převážně muslimských zemí. V září během mítinku řekl: „Nepřijímáme lidi z oblastí zamořených terorem, z těchto zemí je brát nebudeme.“
Rozhodnutí pravděpodobně vyvolá nové právní spory i ostrou kritiku veřejnosti.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
