Americký prezident Donald Trump podepsal nový prezidentský dekret, kterým zcela zakazuje vstup občanům 12 států a částečně omezuje cestování z dalších sedmi zemí. Tento krok navazuje na podobná opatření z jeho prvního funkčního období, ale tentokrát má ještě širší rozsah.
Občané Afghánistánu, Barmy, Čadu, Konžské republiky, Rovníkové Guineje, Eritreje, Haiti, Íránu, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu mají od nynějška zcela zakázán vstup na území Spojených států. U občanů Burundi, Kuby, Laosu, Sierry Leone, Toga, Turkmenistánu a Venezuely platí určitá omezení, která ale neznamenají úplný zákaz.
Trump uvedl, že k tomuto rozhodnutí dospěl po zvážení otázek národní bezpečnosti, zahraniční politiky a boje proti terorismu. Připomněl, že již v den svého návratu do Bílého domu, 20. ledna, vydal příkaz, aby jeho administrativa sestavila seznam rizikových zemí. Termín pro předložení návrhů byl stanoven na 21. března.
Hlavním argumentem pro zákaz je podle prezidenta hrozba, že lidé z těchto zemí by mohli představovat bezpečnostní riziko, nebo by v zemi neoprávněně zůstávali i po vypršení platnosti víza. Opatření už však čelí ostré kritice. Podle mnohých právníků a aktivistů jde o diskriminační praktiku, která zasahuje konkrétní etnické skupiny bez ohledu na individuální bezpečnostní rizika.
Zejména zákaz cestování z Haiti, Kuby a Venezuely může výrazně postihnout americké komunity, v nichž žije početná diaspora z těchto zemí. Demokratická kongresmanka Pramila Jayapalová varovala, že taková politika ohrožuje americké hodnoty a zároveň škodí ekonomikám, které těží z práce přistěhovalců.
Tento krok je součástí širší sady přísných opatření v oblasti migrace, které Trumpova administrativa v posledních týdnech zavádí. Patří mezi ně například zákaz podávání žádostí o azyl na jižní hranici, zrušení ochranného statusu pro občany zemí sužovaných humanitárními krizemi a zpřísnění pravidel pro víza zahraničních studentů.
Zvláštní pozornost vyvolalo omezení pro studenty směřující na Harvard, kde Trump podepsal výnos, který zavádí důslednější kontrolu sociálních sítí všech uchazečů o víza do této instituce.
Prezident také ve videu na sociálních sítích zdůraznil, že nový zákaz reaguje na nedávný útok v Coloradu, kde Egypťan zaútočil během veřejné akce na podporu izraelských rukojmích. Podle Trumpa tento případ jasně ukázal, že je nutné pečlivě prověřovat všechny cizince, kteří chtějí do země vstoupit, protože někteří z nich mohou představovat vážné nebezpečí.
Zároveň ujistil, že seznam zemí není neměnný – v případě zlepšení bezpečnostní situace v některých z nich může být zákaz zrušen. Naopak, další země mohou být přidány, pokud se objeví nové hrozby.
Trump na tento krok upozorňoval už během své volební kampaně, kdy slíbil, že obnoví tzv. cestovní zákaz, který se týkal převážně muslimských zemí. V září během mítinku řekl: „Nepřijímáme lidi z oblastí zamořených terorem, z těchto zemí je brát nebudeme.“
Rozhodnutí pravděpodobně vyvolá nové právní spory i ostrou kritiku veřejnosti.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.