Vše začalo jako vtip. V prosinci 2024 americký prezident Donald Trump žertem řekl kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi, že Kanada by se měla stát 51. státem USA. O tři měsíce později se však tento „vtip“ začíná rýsovat jako reálný cíl druhé Trumpovy administrativy v oblasti zahraniční politiky.
Kanadský parlament odpověděl jednohlasně: „Kanada není na prodej.“ Hlava státu, král Karel III., však podle The Conversation k situaci dlouho mlčela – až donedávna.
V posledních týdnech začali pozorovatelé zaznamenávat jemné náznaky podpory, které král Kanadě vysílá. Přesto se mnozí ptají, proč od něj dosud nezaznělo přímé vyjádření podpory. Odpověď na tuto otázku není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.
Británie je od roku 1689 konstituční monarchií, kde panovník zastává roli hlavy státu, zatímco vládu vede premiér. Král musí zůstat politicky neutrální a být spíše symbolem národa než aktivním účastníkem politického dění.
Tento princip se formálně upevnil v roce 1931 přijetím Westminsterského statutu, který Kanadě a dalším zemím Commonwealthu zajistil legislativní nezávislost. V roce 1954 pak zákon o královských titulech oddělil britskou korunu od ostatních království Commonwealthu a královna Alžběta II. se stala první panovnicí nesoucí titul „královna Kanady“.
Jako konstituční monarcha je tedy král Karel III. vázán ústavními omezeními a nemůže jednat bez porady s premiérem země, které vládne. Bez souhlasu Ottawy proto nemůže veřejně komentovat napětí mezi Kanadou a USA. Když byl v lednu dotázán na tuto situaci, palác stručně odpověděl: „Toto není něco, co bychom komentovali.“
Bývalý premiér provincie Alberta Jason Kenney na sociálních sítích vysvětlil: „Pro Kanaďany, kteří jsou zklamaní, že se král Karel III. nevyjádřil k Trumpovým hrozbám o anexi Kanady: jako král Kanady může jednat pouze na radu svého kanadského premiéra.“
Zdá se však, že král se rozhodl svou podporu vyjádřit jinými, subtilnějšími způsoby.
Dne 3. března se v Sandringhamu setkal s premiérem Trudeauem. Následovala série symbolických gest vyjadřujících solidaritu s Kanadou.
Den po tomto setkání inspektoroval britskou letadlovou loď HMS Prince of Wales jako vrchní velitel ozbrojených sil, přičemž na jeho uniformě byly vidět kanadská vyznamenání.
O týden později, 11. března, zasadil v zahradách Buckinghamského paláce červený javor – národní strom Kanady – na počest odkazu královny Alžběty II. v oblasti ochrany lesů a vztahů mezi zeměmi Commonwealthu.
Dalšího dne se setkal se zástupci kanadského Senátu a předal ceremoniální meč Gregorymu Petersovi, Usherovi of the Black Rod, což je jeden z hlavních protokolárních úředníků Senátu.
A 17. března se sešel s novým kanadským premiérem Markem Carneyem během jeho diplomatického turné po západní Evropě.
Někteří dokonce poukazují na to, že princezna z Walesu během oslav Dne Commonwealthu 10. března oblékla červené šaty jako další symbolický odkaz na Kanadu.
Tato gesta jsou příkladem takzvané „měkké moci“ (soft power). Zatímco státy používají k prosazování svých zájmů vojenskou sílu nebo ekonomické nástroje, měkká moc zahrnuje diplomatické symboly, kulturu nebo dokonce módu k ovlivňování veřejného mínění a mezinárodních vztahů.
Podle jednoho zdroje z Buckinghamského paláce: „Král ví, že i zdánlivě drobná gesta mohou vyslat uklidňující signál a ukázat, že si je vědom toho, co se ve světě děje.“
Jedním z nejznámějších nástrojů měkké moci monarchie jsou státní návštěvy, během nichž panovník na žádost britského premiéra hostí světové lídry v Londýně. Tito hosté se účastní slavnostních banketů v Buckinghamském paláci a často promlouvají k Parlamentu.
Britský premiér Keir Starmer v únoru předal Trumpovi pozvánku od krále na druhou oficiální státní návštěvu Spojeného království. Datum zatím nebylo stanoveno, ale podle některých zpráv Trumpa rozladilo, že se král předtím setkal jak s Trudeauem, tak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Není jasné, jak se král Karel III. zachová ve své dvojí roli panovníka Spojeného království a Kanady. Bude Trumpova státní návštěva zaměřena čistě na britské zájmy, nebo se král pokusí využít příležitosti k tomu, aby podpořil své kanadské poddané?
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.