Vše začalo jako vtip. V prosinci 2024 americký prezident Donald Trump žertem řekl kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi, že Kanada by se měla stát 51. státem USA. O tři měsíce později se však tento „vtip“ začíná rýsovat jako reálný cíl druhé Trumpovy administrativy v oblasti zahraniční politiky.
Kanadský parlament odpověděl jednohlasně: „Kanada není na prodej.“ Hlava státu, král Karel III., však podle The Conversation k situaci dlouho mlčela – až donedávna.
V posledních týdnech začali pozorovatelé zaznamenávat jemné náznaky podpory, které král Kanadě vysílá. Přesto se mnozí ptají, proč od něj dosud nezaznělo přímé vyjádření podpory. Odpověď na tuto otázku není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.
Británie je od roku 1689 konstituční monarchií, kde panovník zastává roli hlavy státu, zatímco vládu vede premiér. Král musí zůstat politicky neutrální a být spíše symbolem národa než aktivním účastníkem politického dění.
Tento princip se formálně upevnil v roce 1931 přijetím Westminsterského statutu, který Kanadě a dalším zemím Commonwealthu zajistil legislativní nezávislost. V roce 1954 pak zákon o královských titulech oddělil britskou korunu od ostatních království Commonwealthu a královna Alžběta II. se stala první panovnicí nesoucí titul „královna Kanady“.
Jako konstituční monarcha je tedy král Karel III. vázán ústavními omezeními a nemůže jednat bez porady s premiérem země, které vládne. Bez souhlasu Ottawy proto nemůže veřejně komentovat napětí mezi Kanadou a USA. Když byl v lednu dotázán na tuto situaci, palác stručně odpověděl: „Toto není něco, co bychom komentovali.“
Bývalý premiér provincie Alberta Jason Kenney na sociálních sítích vysvětlil: „Pro Kanaďany, kteří jsou zklamaní, že se král Karel III. nevyjádřil k Trumpovým hrozbám o anexi Kanady: jako král Kanady může jednat pouze na radu svého kanadského premiéra.“
Zdá se však, že král se rozhodl svou podporu vyjádřit jinými, subtilnějšími způsoby.
Dne 3. března se v Sandringhamu setkal s premiérem Trudeauem. Následovala série symbolických gest vyjadřujících solidaritu s Kanadou.
Den po tomto setkání inspektoroval britskou letadlovou loď HMS Prince of Wales jako vrchní velitel ozbrojených sil, přičemž na jeho uniformě byly vidět kanadská vyznamenání.
O týden později, 11. března, zasadil v zahradách Buckinghamského paláce červený javor – národní strom Kanady – na počest odkazu královny Alžběty II. v oblasti ochrany lesů a vztahů mezi zeměmi Commonwealthu.
Dalšího dne se setkal se zástupci kanadského Senátu a předal ceremoniální meč Gregorymu Petersovi, Usherovi of the Black Rod, což je jeden z hlavních protokolárních úředníků Senátu.
A 17. března se sešel s novým kanadským premiérem Markem Carneyem během jeho diplomatického turné po západní Evropě.
Někteří dokonce poukazují na to, že princezna z Walesu během oslav Dne Commonwealthu 10. března oblékla červené šaty jako další symbolický odkaz na Kanadu.
Tato gesta jsou příkladem takzvané „měkké moci“ (soft power). Zatímco státy používají k prosazování svých zájmů vojenskou sílu nebo ekonomické nástroje, měkká moc zahrnuje diplomatické symboly, kulturu nebo dokonce módu k ovlivňování veřejného mínění a mezinárodních vztahů.
Podle jednoho zdroje z Buckinghamského paláce: „Král ví, že i zdánlivě drobná gesta mohou vyslat uklidňující signál a ukázat, že si je vědom toho, co se ve světě děje.“
Jedním z nejznámějších nástrojů měkké moci monarchie jsou státní návštěvy, během nichž panovník na žádost britského premiéra hostí světové lídry v Londýně. Tito hosté se účastní slavnostních banketů v Buckinghamském paláci a často promlouvají k Parlamentu.
Britský premiér Keir Starmer v únoru předal Trumpovi pozvánku od krále na druhou oficiální státní návštěvu Spojeného království. Datum zatím nebylo stanoveno, ale podle některých zpráv Trumpa rozladilo, že se král předtím setkal jak s Trudeauem, tak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Není jasné, jak se král Karel III. zachová ve své dvojí roli panovníka Spojeného království a Kanady. Bude Trumpova státní návštěva zaměřena čistě na britské zájmy, nebo se král pokusí využít příležitosti k tomu, aby podpořil své kanadské poddané?
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se jí podařilo úspěšně vyjednat lokální příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v jihoukrajinském městě Olešky. Cílem této dohody je umožnit humanitární evakuaci převážně starších civilistů a zajistit nezbytné dodávky potravin, léků a čisté vody do oblasti odříznuté od okolního světa.
Americký Pentagon zveřejnil novou sadu odtajněných dokumentů o neidentifikovaných létajících objektech, která přináší svědectví o slavném incidentu v Roswellu z roku 1947. Zveřejněný materiál obsahuje dosud utajované prohlášení někdejšího tiskového mluvčího základny, jenž popisuje nález havarovaného tělesa a těl mimozemského původu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídil ministerstvu spravedlnosti podat žalobu s cílem zablokovat oficiální potvrzení výsledků senátních voleb na Aljašce pro případ, že by v nich neuspěl dosavadní republikánský senátor Dan S. Sullivan. Tento rázný krok přichází v době mimořádně vyostřeného politického souboje, jehož výsledek může klíčovým způsobem ovlivnit rozložení sil v americkém Senátu.
Izraelské síly začaly v pátek demolovat budovy a nutit obyvatele k evakuaci v pobřežním městě Hebron poté, co dva palestinští útočníci zahájili palbu na vojenském kontrolním stanovišti a usmrtili dva izraelské vojáky. Při incidentu utrpěli další tři vojáci lehká zranění, přičemž oba útočníci byli na místě zastřeleni.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.