Vše začalo jako vtip. V prosinci 2024 americký prezident Donald Trump žertem řekl kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi, že Kanada by se měla stát 51. státem USA. O tři měsíce později se však tento „vtip“ začíná rýsovat jako reálný cíl druhé Trumpovy administrativy v oblasti zahraniční politiky.
Kanadský parlament odpověděl jednohlasně: „Kanada není na prodej.“ Hlava státu, král Karel III., však podle The Conversation k situaci dlouho mlčela – až donedávna.
V posledních týdnech začali pozorovatelé zaznamenávat jemné náznaky podpory, které král Kanadě vysílá. Přesto se mnozí ptají, proč od něj dosud nezaznělo přímé vyjádření podpory. Odpověď na tuto otázku není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.
Británie je od roku 1689 konstituční monarchií, kde panovník zastává roli hlavy státu, zatímco vládu vede premiér. Král musí zůstat politicky neutrální a být spíše symbolem národa než aktivním účastníkem politického dění.
Tento princip se formálně upevnil v roce 1931 přijetím Westminsterského statutu, který Kanadě a dalším zemím Commonwealthu zajistil legislativní nezávislost. V roce 1954 pak zákon o královských titulech oddělil britskou korunu od ostatních království Commonwealthu a královna Alžběta II. se stala první panovnicí nesoucí titul „královna Kanady“.
Jako konstituční monarcha je tedy král Karel III. vázán ústavními omezeními a nemůže jednat bez porady s premiérem země, které vládne. Bez souhlasu Ottawy proto nemůže veřejně komentovat napětí mezi Kanadou a USA. Když byl v lednu dotázán na tuto situaci, palác stručně odpověděl: „Toto není něco, co bychom komentovali.“
Bývalý premiér provincie Alberta Jason Kenney na sociálních sítích vysvětlil: „Pro Kanaďany, kteří jsou zklamaní, že se král Karel III. nevyjádřil k Trumpovým hrozbám o anexi Kanady: jako král Kanady může jednat pouze na radu svého kanadského premiéra.“
Zdá se však, že král se rozhodl svou podporu vyjádřit jinými, subtilnějšími způsoby.
Dne 3. března se v Sandringhamu setkal s premiérem Trudeauem. Následovala série symbolických gest vyjadřujících solidaritu s Kanadou.
Den po tomto setkání inspektoroval britskou letadlovou loď HMS Prince of Wales jako vrchní velitel ozbrojených sil, přičemž na jeho uniformě byly vidět kanadská vyznamenání.
O týden později, 11. března, zasadil v zahradách Buckinghamského paláce červený javor – národní strom Kanady – na počest odkazu královny Alžběty II. v oblasti ochrany lesů a vztahů mezi zeměmi Commonwealthu.
Dalšího dne se setkal se zástupci kanadského Senátu a předal ceremoniální meč Gregorymu Petersovi, Usherovi of the Black Rod, což je jeden z hlavních protokolárních úředníků Senátu.
A 17. března se sešel s novým kanadským premiérem Markem Carneyem během jeho diplomatického turné po západní Evropě.
Někteří dokonce poukazují na to, že princezna z Walesu během oslav Dne Commonwealthu 10. března oblékla červené šaty jako další symbolický odkaz na Kanadu.
Tato gesta jsou příkladem takzvané „měkké moci“ (soft power). Zatímco státy používají k prosazování svých zájmů vojenskou sílu nebo ekonomické nástroje, měkká moc zahrnuje diplomatické symboly, kulturu nebo dokonce módu k ovlivňování veřejného mínění a mezinárodních vztahů.
Podle jednoho zdroje z Buckinghamského paláce: „Král ví, že i zdánlivě drobná gesta mohou vyslat uklidňující signál a ukázat, že si je vědom toho, co se ve světě děje.“
Jedním z nejznámějších nástrojů měkké moci monarchie jsou státní návštěvy, během nichž panovník na žádost britského premiéra hostí světové lídry v Londýně. Tito hosté se účastní slavnostních banketů v Buckinghamském paláci a často promlouvají k Parlamentu.
Britský premiér Keir Starmer v únoru předal Trumpovi pozvánku od krále na druhou oficiální státní návštěvu Spojeného království. Datum zatím nebylo stanoveno, ale podle některých zpráv Trumpa rozladilo, že se král předtím setkal jak s Trudeauem, tak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Není jasné, jak se král Karel III. zachová ve své dvojí roli panovníka Spojeného království a Kanady. Bude Trumpova státní návštěva zaměřena čistě na britské zájmy, nebo se král pokusí využít příležitosti k tomu, aby podpořil své kanadské poddané?
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.