Vše začalo jako vtip. V prosinci 2024 americký prezident Donald Trump žertem řekl kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi, že Kanada by se měla stát 51. státem USA. O tři měsíce později se však tento „vtip“ začíná rýsovat jako reálný cíl druhé Trumpovy administrativy v oblasti zahraniční politiky.
Kanadský parlament odpověděl jednohlasně: „Kanada není na prodej.“ Hlava státu, král Karel III., však podle The Conversation k situaci dlouho mlčela – až donedávna.
V posledních týdnech začali pozorovatelé zaznamenávat jemné náznaky podpory, které král Kanadě vysílá. Přesto se mnozí ptají, proč od něj dosud nezaznělo přímé vyjádření podpory. Odpověď na tuto otázku není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.
Británie je od roku 1689 konstituční monarchií, kde panovník zastává roli hlavy státu, zatímco vládu vede premiér. Král musí zůstat politicky neutrální a být spíše symbolem národa než aktivním účastníkem politického dění.
Tento princip se formálně upevnil v roce 1931 přijetím Westminsterského statutu, který Kanadě a dalším zemím Commonwealthu zajistil legislativní nezávislost. V roce 1954 pak zákon o královských titulech oddělil britskou korunu od ostatních království Commonwealthu a královna Alžběta II. se stala první panovnicí nesoucí titul „královna Kanady“.
Jako konstituční monarcha je tedy král Karel III. vázán ústavními omezeními a nemůže jednat bez porady s premiérem země, které vládne. Bez souhlasu Ottawy proto nemůže veřejně komentovat napětí mezi Kanadou a USA. Když byl v lednu dotázán na tuto situaci, palác stručně odpověděl: „Toto není něco, co bychom komentovali.“
Bývalý premiér provincie Alberta Jason Kenney na sociálních sítích vysvětlil: „Pro Kanaďany, kteří jsou zklamaní, že se král Karel III. nevyjádřil k Trumpovým hrozbám o anexi Kanady: jako král Kanady může jednat pouze na radu svého kanadského premiéra.“
Zdá se však, že král se rozhodl svou podporu vyjádřit jinými, subtilnějšími způsoby.
Dne 3. března se v Sandringhamu setkal s premiérem Trudeauem. Následovala série symbolických gest vyjadřujících solidaritu s Kanadou.
Den po tomto setkání inspektoroval britskou letadlovou loď HMS Prince of Wales jako vrchní velitel ozbrojených sil, přičemž na jeho uniformě byly vidět kanadská vyznamenání.
O týden později, 11. března, zasadil v zahradách Buckinghamského paláce červený javor – národní strom Kanady – na počest odkazu královny Alžběty II. v oblasti ochrany lesů a vztahů mezi zeměmi Commonwealthu.
Dalšího dne se setkal se zástupci kanadského Senátu a předal ceremoniální meč Gregorymu Petersovi, Usherovi of the Black Rod, což je jeden z hlavních protokolárních úředníků Senátu.
A 17. března se sešel s novým kanadským premiérem Markem Carneyem během jeho diplomatického turné po západní Evropě.
Někteří dokonce poukazují na to, že princezna z Walesu během oslav Dne Commonwealthu 10. března oblékla červené šaty jako další symbolický odkaz na Kanadu.
Tato gesta jsou příkladem takzvané „měkké moci“ (soft power). Zatímco státy používají k prosazování svých zájmů vojenskou sílu nebo ekonomické nástroje, měkká moc zahrnuje diplomatické symboly, kulturu nebo dokonce módu k ovlivňování veřejného mínění a mezinárodních vztahů.
Podle jednoho zdroje z Buckinghamského paláce: „Král ví, že i zdánlivě drobná gesta mohou vyslat uklidňující signál a ukázat, že si je vědom toho, co se ve světě děje.“
Jedním z nejznámějších nástrojů měkké moci monarchie jsou státní návštěvy, během nichž panovník na žádost britského premiéra hostí světové lídry v Londýně. Tito hosté se účastní slavnostních banketů v Buckinghamském paláci a často promlouvají k Parlamentu.
Britský premiér Keir Starmer v únoru předal Trumpovi pozvánku od krále na druhou oficiální státní návštěvu Spojeného království. Datum zatím nebylo stanoveno, ale podle některých zpráv Trumpa rozladilo, že se král předtím setkal jak s Trudeauem, tak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Není jasné, jak se král Karel III. zachová ve své dvojí roli panovníka Spojeného království a Kanady. Bude Trumpova státní návštěva zaměřena čistě na britské zájmy, nebo se král pokusí využít příležitosti k tomu, aby podpořil své kanadské poddané?
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.