Americký miliardář Bill Ackman, dlouholetý podporovatel Donalda Trumpa, změnil svůj názor na kroky současného prezidenta poté, co USA uvalily vysoká cla na dovoz zboží. I když doposud otevřeně stál za Trumpem, nyní varoval, že tyto ekonomické politické rozhodnutí by mohly vést k „ekonomické jaderné válce“.
Bill Ackman, miliardář a dřívější podporovatel Donalda Trumpa, se po uvalení nových cel na dovoz zboží do Spojených států postavil proti prezidentovým krokům. Přestože Trumpa podporoval během prezidentské kampaně, nyní vyjádřil podle agentury Reuters silné znepokojení nad tím, kam tato politika vede. Podle Ackmana, zavedení těchto cel "ničí důvěru v naši zemi jako obchodního partnera, jako místo pro podnikání a jako trh pro investování kapitálu." Jeho slova ukazují na obavy z negativních ekonomických důsledků, které by mohly nastat, pokud by se obchodní válka proti celému světu eskalovala.
Ackman varuje, že pokud Trump skutečně pokračuje tímto směrem, začne Spojené státy směřovat k "ekonomické jaderné válce". Věří, že celní válka, která začne 9. dubna, způsobí nejenom ztrátu důvěry v americký trh, ale i dlouhodobé poškození pověsti země. "Když se trhy zhroutí, zastaví se nové investice, spotřebitelé přestanou utrácet a společnosti nebudou mít jinou možnost než snížit investice a propustit zaměstnance," varuje podle The Economic Times miliardář.
Důsledky tohoto kroku by přitom nebyly jen na straně velkých firem. Podle Ackmana by malé i velké podniky měly problémy kvůli rostoucím celům. Miliardář také upozorňuje na to, že krok prezidenta má dalekosáhlý vliv na obyčejné americké občany. "To není to, pro co jsme hlasovali," zdůraznil a dodal, že spotřebitelé s nízkými příjmy, kteří již čelí těžkým finančním problémům, budou těmito kroky postiženi nejvíce.
Ackman také poukázal na ztrátu důvěry ve vedení USA. "Obchod je hra důvěry. Prezident ztrácí důvěru vedoucích firem po celém světě," uvedl. Tento zásadní krok ze strany amerického prezidenta by tak mohl mít dalekosáhlé ekonomické a politické následky, které by pro Spojené státy mohly být nevratné.
Na závěr miliardář vyzval prezidenta k tomu, aby své kroky přehodnotil, pokud nechce, aby Spojené státy opravdu upadly do "ekonomické jaderné války". Ackmanova slova tak jasně ukazují na rostoucí frustraci mezi příznivci Trumpa, kteří se obávají, že jeho rozhodnutí mohou vážně poškodit ekonomiku a stabilitu celé země.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
