„Amerika je ztracena!“ zapsal si kdysi zklamaný britský král Jiří III., když přemítal o důsledcích americké revoluce. Dnešní „monarcha“ z Washingtonu se možná podobně ohlédne za svým vládnutím – ale že by Donald Trump někdy přiznal chybu nebo projevil lítost, je vysoce nepravděpodobné.
Zatímco americké burzy padají kvůli oznámení cel na dovoz z 180 zemí světa, Donald Trump se usmívá a tvrdí, že všechno brzy exploduje směrem vzhůru. Amerika prý míří do slavné éry. Viceprezident JD Vance mezitím uklidňuje, že jde jen o krátkodobý otřes – protože prý Amerika znovu investuje sama do sebe.
Trumpovo rozhodnutí je však tvrdé a podle Politica postavené na chybných výpočtech a ekonomicky nesmyslné – až to připomíná britskou obchodní politiku před americkou revolucí. S tím rozdílem, že král Jiří III. alespoň trpěl duševní chorobou. Trumpovo „vyhlášení ekonomické nezávislosti“ je prostě návratem do 19. století. A to s největší pravděpodobností povede k tomu, že zbytek světa začne budovat nový globální obchodní řád – bez Ameriky.
Geopolitické následky na sebe nenechají dlouho čekat. Spojenci jako Japonsko a Jižní Korea se sbližují s Čínou a urychlují jednání o třístranné dohodě. Země jihovýchodní Asie i členové CPTPP (Transpacifického partnerství) hledají způsoby, jak své obchodní vazby prohloubit a urychlit.
Trump sám označil tento den za „Den osvobození“. Jenže pro Američany i celý svět to spíše bude den otřesu – s velkou šancí na globální recesi.
Ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva zatím mluví opatrně, když označuje Trumpova cla za „významné riziko pro globální ekonomiku“. Oproti tomu analytici z JPMorgan už zvýšili odhad rizika recese ze 40 na 60 %, a varují před efektem odvetných opatření, narušením dodavatelských řetězců a ztrátou důvěry.
Nikdo ale pořádně neví, co Trump vlastně chce. Jsou cla jen taktický tah, aby donutil ostatní země k výhodným dohodám? Podle jeho syna Erica ano. Trump sám říká, že je otevřen jednání – pokud ostatní nabídnou něco „fenomenálního“.
Jenže jeho poradci tvrdí opak. Například obchodní poradce Peter Navarro tvrdí, že nejde o vyjednávání: „Tohle je národní nouzový stav,“ prohlásil.
Samotné výpočty, podle kterých Trump stanovil cla, jsou naprosto nesmyslné – založené na arbitrárním vzorci z obchodního deficitu, dovozů a následného dělení dvěma.
Je to tedy jen pokus o snížení amerického obchodního deficitu? Trump a spol. věří, že deficit je důsledkem neférového jednání partnerů – ale ignorují faktory jako silný dolar, rozpočtový deficit USA nebo nízkou míru úspor.
Možná Trump vnímá cla jako způsob, jak prodloužit daňové škrty z roku 2017, nebo se dokonce vrátit do dob, kdy americký stát žil hlavně z cel. „Byli jsme nejbohatší mezi lety 1870 a 1913. Tehdy jsme byli celnicí,“ tvrdí Trump.
Jenže clo jako náhrada daní prostě nevystačí – ani kvantitativně, ani stabilitou.
A co návrat továren a pracovních míst? Trump slibuje, že se vrátí „vichřicí“. Viceprezident Vance ho v tom podporuje – i když ještě v roce 2017 tvrdil, že automatizace a technologie ochranná opatření znevěrohodňují.
Nakonec všechny důvody, které Bílý dům uvádí – od daní, přes deficit až po výrobu – jen ztěžují ostatním zemím jakoukoliv reakci. Mají mlčet a čekat? Nebo odpovědět odvetou?
Ať už se rozhodnou jakkoliv, jedno je jisté: začnou si pomalu a bolestně skládat nový obchodní řád. A ten Americe pravděpodobně nebude po chuti.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.
