„Amerika je ztracena!“ zapsal si kdysi zklamaný britský král Jiří III., když přemítal o důsledcích americké revoluce. Dnešní „monarcha“ z Washingtonu se možná podobně ohlédne za svým vládnutím – ale že by Donald Trump někdy přiznal chybu nebo projevil lítost, je vysoce nepravděpodobné.
Zatímco americké burzy padají kvůli oznámení cel na dovoz z 180 zemí světa, Donald Trump se usmívá a tvrdí, že všechno brzy exploduje směrem vzhůru. Amerika prý míří do slavné éry. Viceprezident JD Vance mezitím uklidňuje, že jde jen o krátkodobý otřes – protože prý Amerika znovu investuje sama do sebe.
Trumpovo rozhodnutí je však tvrdé a podle Politica postavené na chybných výpočtech a ekonomicky nesmyslné – až to připomíná britskou obchodní politiku před americkou revolucí. S tím rozdílem, že král Jiří III. alespoň trpěl duševní chorobou. Trumpovo „vyhlášení ekonomické nezávislosti“ je prostě návratem do 19. století. A to s největší pravděpodobností povede k tomu, že zbytek světa začne budovat nový globální obchodní řád – bez Ameriky.
Geopolitické následky na sebe nenechají dlouho čekat. Spojenci jako Japonsko a Jižní Korea se sbližují s Čínou a urychlují jednání o třístranné dohodě. Země jihovýchodní Asie i členové CPTPP (Transpacifického partnerství) hledají způsoby, jak své obchodní vazby prohloubit a urychlit.
Trump sám označil tento den za „Den osvobození“. Jenže pro Američany i celý svět to spíše bude den otřesu – s velkou šancí na globální recesi.
Ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva zatím mluví opatrně, když označuje Trumpova cla za „významné riziko pro globální ekonomiku“. Oproti tomu analytici z JPMorgan už zvýšili odhad rizika recese ze 40 na 60 %, a varují před efektem odvetných opatření, narušením dodavatelských řetězců a ztrátou důvěry.
Nikdo ale pořádně neví, co Trump vlastně chce. Jsou cla jen taktický tah, aby donutil ostatní země k výhodným dohodám? Podle jeho syna Erica ano. Trump sám říká, že je otevřen jednání – pokud ostatní nabídnou něco „fenomenálního“.
Jenže jeho poradci tvrdí opak. Například obchodní poradce Peter Navarro tvrdí, že nejde o vyjednávání: „Tohle je národní nouzový stav,“ prohlásil.
Samotné výpočty, podle kterých Trump stanovil cla, jsou naprosto nesmyslné – založené na arbitrárním vzorci z obchodního deficitu, dovozů a následného dělení dvěma.
Je to tedy jen pokus o snížení amerického obchodního deficitu? Trump a spol. věří, že deficit je důsledkem neférového jednání partnerů – ale ignorují faktory jako silný dolar, rozpočtový deficit USA nebo nízkou míru úspor.
Možná Trump vnímá cla jako způsob, jak prodloužit daňové škrty z roku 2017, nebo se dokonce vrátit do dob, kdy americký stát žil hlavně z cel. „Byli jsme nejbohatší mezi lety 1870 a 1913. Tehdy jsme byli celnicí,“ tvrdí Trump.
Jenže clo jako náhrada daní prostě nevystačí – ani kvantitativně, ani stabilitou.
A co návrat továren a pracovních míst? Trump slibuje, že se vrátí „vichřicí“. Viceprezident Vance ho v tom podporuje – i když ještě v roce 2017 tvrdil, že automatizace a technologie ochranná opatření znevěrohodňují.
Nakonec všechny důvody, které Bílý dům uvádí – od daní, přes deficit až po výrobu – jen ztěžují ostatním zemím jakoukoliv reakci. Mají mlčet a čekat? Nebo odpovědět odvetou?
Ať už se rozhodnou jakkoliv, jedno je jisté: začnou si pomalu a bolestně skládat nový obchodní řád. A ten Americe pravděpodobně nebude po chuti.
Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že Ukrajina se zřejmě nestane členem Evropské unie dříve než po roce 2034. Uvedl to 18. července při návštěvě Rumunska, kde jednal s prezidentem Nicuşorem Danem. Podle agentury Reuters Merz připomněl, že hlavní prioritou Evropy je nyní ukončit válku na Ukrajině a poté se soustředit na její poválečnou obnovu.
Severní Korea překvapivě ohlásila zákaz vstupu zahraničních turistů do nově otevřeného přímořského resortu Wonsan Kalma, a to jen necelé tři týdny po jeho slavnostním zprovoznění. Letovisko, které je považováno za klíčový projekt vůdce Kim Čong-una na podporu cestovního ruchu, mělo původně sloužit domácím i zahraničním návštěvníkům.
Americký prezident Donald Trump podal žalobu na částku 10 miliard dolarů proti společnosti Dow Jones, která vydává deník The Wall Street Journal, a jejímu majiteli Rupertu Murdochovi. Podle Trumpa se list dopustil pomluvy, když zveřejnil tvrzení, že prezident v roce 2003 poslal Jeffrey Epsteinovi, později odsouzenému za sexuální zločiny, údajně lascivní gratulaci k padesátinám.
Pražské Letiště Václava Havla dnes zažilo dramatickou situaci, která ochromila provoz na zhruba deset minut. Neznámý muž na motorce bez helmy a bez registrační značky vjel přímo na letištní plochu a dostal se až na přistávací dráhu. Na výzvy k zastavení nijak nereagoval a vzápětí uprchl z areálu. Policie po něm nyní intenzivně pátrá, nasadila i vrtulník s termovizí a speciálně vycvičeného psa.
Infekce virem spalniček mohou být ničivé – způsobují slepotu, zápal plic, těžké průjmy, a u dětí mohou končit i smrtí. Přestože proti tomuto onemocnění existuje bezpečná a účinná vakcína, která podle odhadů zachránila mezi lety 2000 a 2023 více než 60 milionů životů, počet případů spalniček v posledních letech prudce stoupá – a to nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.
Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Od začátku roku uprchlo nebo bylo z Íránu deportováno na 1,4 milionu Afghánců, z toho půl milionu od červnového konfliktu s Izraelem. Zatímco Afghánistán se potýká s hlubokou humanitární krizí, Írán zpřísňuje vůči uprchlíkům represi – od deportací po omezení přístupu k práci či zdravotní péči. Podle některých kritiků využívá Teherán afghánské migranty jako obětní beránky, aby odvedl pozornost od vlastních bezpečnostních selhání. Současně se snaží pragmaticky sblížit s Tálibánem, přestože vztahy zůstávají křehké.
Letní sezóna je v plném proudu a tisíce Čechů vyrážejí na dovolenou letecky. Ať už se chystáte do Řecka, Španělska nebo na exotický ostrov, správně sbalené příruční zavazadlo vám může ušetřit spoustu stresu, času – a někdy i peněz. Co byste v něm rozhodně neměli zapomenout a co vám naopak do kabiny letadla neprojde?
Vladimir Putin seděl sám u stolu. Na monitoru před ním se objevil seznam 339 jmen – dětí unesených z Ukrajiny a podle úřadů v Kyjevě násilně převezených do Ruska. Prezident Ruska však jména ani nečetl. Setkání s jeho poradci probíhalo 4. června, přesně tři roky, tři měsíce a jedenáct dní od začátku invaze na Ukrajinu. Dětí se však debata téměř netýkala. Putin zůstal lhostejný a jednání pokračovalo, píše magazín Time.
Rozhodnutí Moskvy oficiálně uznat vládu Talibanu v Afghánistánu, oznámené počátkem července, nepřišlo náhodou. Nešlo o ideologické gesto, ale o promyšlený geopolitický tah, jehož cílem je posílit ruský vliv ve střední a jižní Asii, oslabit postavení Západu a přispět ke stabilizaci regionu ohrožovaného extremismem, míní expert na zahraniční politiku Eldar Mamedov.
Svět se nadále potýká s klimatickou krizí, ale klíčová otázka zní: jak přesvědčit autoritářské režimy, aby se do boje proti změně klimatu zapojily? Většina světových emisí skleníkových plynů dnes totiž pochází z nedemokratických zemí – a právě tyto státy, mezi které patří například Čína, Rusko, Írán nebo Saúdská Arábie, často zároveň patří mezi největší vývozce ropy a plynu.
Schválení 18. sankčního balíku EU proti Rusku odblokoval až obrat slovenské vlády, kterou k tomu dotlačily energetické záruky. Premiér Robert Fico se přitom dál prezentuje jako obránce národních zájmů, ve skutečnosti však svým lavírováním podkopává evropskou jednotu a nahrává autoritářům. Slovensko ale nemůže dlouhodobě stát jednou nohou v Bruselu a druhou v Moskvě.
