„Amerika je ztracena!“ zapsal si kdysi zklamaný britský král Jiří III., když přemítal o důsledcích americké revoluce. Dnešní „monarcha“ z Washingtonu se možná podobně ohlédne za svým vládnutím – ale že by Donald Trump někdy přiznal chybu nebo projevil lítost, je vysoce nepravděpodobné.
Zatímco americké burzy padají kvůli oznámení cel na dovoz z 180 zemí světa, Donald Trump se usmívá a tvrdí, že všechno brzy exploduje směrem vzhůru. Amerika prý míří do slavné éry. Viceprezident JD Vance mezitím uklidňuje, že jde jen o krátkodobý otřes – protože prý Amerika znovu investuje sama do sebe.
Trumpovo rozhodnutí je však tvrdé a podle Politica postavené na chybných výpočtech a ekonomicky nesmyslné – až to připomíná britskou obchodní politiku před americkou revolucí. S tím rozdílem, že král Jiří III. alespoň trpěl duševní chorobou. Trumpovo „vyhlášení ekonomické nezávislosti“ je prostě návratem do 19. století. A to s největší pravděpodobností povede k tomu, že zbytek světa začne budovat nový globální obchodní řád – bez Ameriky.
Geopolitické následky na sebe nenechají dlouho čekat. Spojenci jako Japonsko a Jižní Korea se sbližují s Čínou a urychlují jednání o třístranné dohodě. Země jihovýchodní Asie i členové CPTPP (Transpacifického partnerství) hledají způsoby, jak své obchodní vazby prohloubit a urychlit.
Trump sám označil tento den za „Den osvobození“. Jenže pro Američany i celý svět to spíše bude den otřesu – s velkou šancí na globální recesi.
Ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva zatím mluví opatrně, když označuje Trumpova cla za „významné riziko pro globální ekonomiku“. Oproti tomu analytici z JPMorgan už zvýšili odhad rizika recese ze 40 na 60 %, a varují před efektem odvetných opatření, narušením dodavatelských řetězců a ztrátou důvěry.
Nikdo ale pořádně neví, co Trump vlastně chce. Jsou cla jen taktický tah, aby donutil ostatní země k výhodným dohodám? Podle jeho syna Erica ano. Trump sám říká, že je otevřen jednání – pokud ostatní nabídnou něco „fenomenálního“.
Jenže jeho poradci tvrdí opak. Například obchodní poradce Peter Navarro tvrdí, že nejde o vyjednávání: „Tohle je národní nouzový stav,“ prohlásil.
Samotné výpočty, podle kterých Trump stanovil cla, jsou naprosto nesmyslné – založené na arbitrárním vzorci z obchodního deficitu, dovozů a následného dělení dvěma.
Je to tedy jen pokus o snížení amerického obchodního deficitu? Trump a spol. věří, že deficit je důsledkem neférového jednání partnerů – ale ignorují faktory jako silný dolar, rozpočtový deficit USA nebo nízkou míru úspor.
Možná Trump vnímá cla jako způsob, jak prodloužit daňové škrty z roku 2017, nebo se dokonce vrátit do dob, kdy americký stát žil hlavně z cel. „Byli jsme nejbohatší mezi lety 1870 a 1913. Tehdy jsme byli celnicí,“ tvrdí Trump.
Jenže clo jako náhrada daní prostě nevystačí – ani kvantitativně, ani stabilitou.
A co návrat továren a pracovních míst? Trump slibuje, že se vrátí „vichřicí“. Viceprezident Vance ho v tom podporuje – i když ještě v roce 2017 tvrdil, že automatizace a technologie ochranná opatření znevěrohodňují.
Nakonec všechny důvody, které Bílý dům uvádí – od daní, přes deficit až po výrobu – jen ztěžují ostatním zemím jakoukoliv reakci. Mají mlčet a čekat? Nebo odpovědět odvetou?
Ať už se rozhodnou jakkoliv, jedno je jisté: začnou si pomalu a bolestně skládat nový obchodní řád. A ten Americe pravděpodobně nebude po chuti.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
