„Amerika je ztracena!“ zapsal si kdysi zklamaný britský král Jiří III., když přemítal o důsledcích americké revoluce. Dnešní „monarcha“ z Washingtonu se možná podobně ohlédne za svým vládnutím – ale že by Donald Trump někdy přiznal chybu nebo projevil lítost, je vysoce nepravděpodobné.
Zatímco americké burzy padají kvůli oznámení cel na dovoz z 180 zemí světa, Donald Trump se usmívá a tvrdí, že všechno brzy exploduje směrem vzhůru. Amerika prý míří do slavné éry. Viceprezident JD Vance mezitím uklidňuje, že jde jen o krátkodobý otřes – protože prý Amerika znovu investuje sama do sebe.
Trumpovo rozhodnutí je však tvrdé a podle Politica postavené na chybných výpočtech a ekonomicky nesmyslné – až to připomíná britskou obchodní politiku před americkou revolucí. S tím rozdílem, že král Jiří III. alespoň trpěl duševní chorobou. Trumpovo „vyhlášení ekonomické nezávislosti“ je prostě návratem do 19. století. A to s největší pravděpodobností povede k tomu, že zbytek světa začne budovat nový globální obchodní řád – bez Ameriky.
Geopolitické následky na sebe nenechají dlouho čekat. Spojenci jako Japonsko a Jižní Korea se sbližují s Čínou a urychlují jednání o třístranné dohodě. Země jihovýchodní Asie i členové CPTPP (Transpacifického partnerství) hledají způsoby, jak své obchodní vazby prohloubit a urychlit.
Trump sám označil tento den za „Den osvobození“. Jenže pro Američany i celý svět to spíše bude den otřesu – s velkou šancí na globální recesi.
Ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva zatím mluví opatrně, když označuje Trumpova cla za „významné riziko pro globální ekonomiku“. Oproti tomu analytici z JPMorgan už zvýšili odhad rizika recese ze 40 na 60 %, a varují před efektem odvetných opatření, narušením dodavatelských řetězců a ztrátou důvěry.
Nikdo ale pořádně neví, co Trump vlastně chce. Jsou cla jen taktický tah, aby donutil ostatní země k výhodným dohodám? Podle jeho syna Erica ano. Trump sám říká, že je otevřen jednání – pokud ostatní nabídnou něco „fenomenálního“.
Jenže jeho poradci tvrdí opak. Například obchodní poradce Peter Navarro tvrdí, že nejde o vyjednávání: „Tohle je národní nouzový stav,“ prohlásil.
Samotné výpočty, podle kterých Trump stanovil cla, jsou naprosto nesmyslné – založené na arbitrárním vzorci z obchodního deficitu, dovozů a následného dělení dvěma.
Je to tedy jen pokus o snížení amerického obchodního deficitu? Trump a spol. věří, že deficit je důsledkem neférového jednání partnerů – ale ignorují faktory jako silný dolar, rozpočtový deficit USA nebo nízkou míru úspor.
Možná Trump vnímá cla jako způsob, jak prodloužit daňové škrty z roku 2017, nebo se dokonce vrátit do dob, kdy americký stát žil hlavně z cel. „Byli jsme nejbohatší mezi lety 1870 a 1913. Tehdy jsme byli celnicí,“ tvrdí Trump.
Jenže clo jako náhrada daní prostě nevystačí – ani kvantitativně, ani stabilitou.
A co návrat továren a pracovních míst? Trump slibuje, že se vrátí „vichřicí“. Viceprezident Vance ho v tom podporuje – i když ještě v roce 2017 tvrdil, že automatizace a technologie ochranná opatření znevěrohodňují.
Nakonec všechny důvody, které Bílý dům uvádí – od daní, přes deficit až po výrobu – jen ztěžují ostatním zemím jakoukoliv reakci. Mají mlčet a čekat? Nebo odpovědět odvetou?
Ať už se rozhodnou jakkoliv, jedno je jisté: začnou si pomalu a bolestně skládat nový obchodní řád. A ten Americe pravděpodobně nebude po chuti.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
