„Amerika je ztracena!“ zapsal si kdysi zklamaný britský král Jiří III., když přemítal o důsledcích americké revoluce. Dnešní „monarcha“ z Washingtonu se možná podobně ohlédne za svým vládnutím – ale že by Donald Trump někdy přiznal chybu nebo projevil lítost, je vysoce nepravděpodobné.
Zatímco americké burzy padají kvůli oznámení cel na dovoz z 180 zemí světa, Donald Trump se usmívá a tvrdí, že všechno brzy exploduje směrem vzhůru. Amerika prý míří do slavné éry. Viceprezident JD Vance mezitím uklidňuje, že jde jen o krátkodobý otřes – protože prý Amerika znovu investuje sama do sebe.
Trumpovo rozhodnutí je však tvrdé a podle Politica postavené na chybných výpočtech a ekonomicky nesmyslné – až to připomíná britskou obchodní politiku před americkou revolucí. S tím rozdílem, že král Jiří III. alespoň trpěl duševní chorobou. Trumpovo „vyhlášení ekonomické nezávislosti“ je prostě návratem do 19. století. A to s největší pravděpodobností povede k tomu, že zbytek světa začne budovat nový globální obchodní řád – bez Ameriky.
Geopolitické následky na sebe nenechají dlouho čekat. Spojenci jako Japonsko a Jižní Korea se sbližují s Čínou a urychlují jednání o třístranné dohodě. Země jihovýchodní Asie i členové CPTPP (Transpacifického partnerství) hledají způsoby, jak své obchodní vazby prohloubit a urychlit.
Trump sám označil tento den za „Den osvobození“. Jenže pro Američany i celý svět to spíše bude den otřesu – s velkou šancí na globální recesi.
Ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva zatím mluví opatrně, když označuje Trumpova cla za „významné riziko pro globální ekonomiku“. Oproti tomu analytici z JPMorgan už zvýšili odhad rizika recese ze 40 na 60 %, a varují před efektem odvetných opatření, narušením dodavatelských řetězců a ztrátou důvěry.
Nikdo ale pořádně neví, co Trump vlastně chce. Jsou cla jen taktický tah, aby donutil ostatní země k výhodným dohodám? Podle jeho syna Erica ano. Trump sám říká, že je otevřen jednání – pokud ostatní nabídnou něco „fenomenálního“.
Jenže jeho poradci tvrdí opak. Například obchodní poradce Peter Navarro tvrdí, že nejde o vyjednávání: „Tohle je národní nouzový stav,“ prohlásil.
Samotné výpočty, podle kterých Trump stanovil cla, jsou naprosto nesmyslné – založené na arbitrárním vzorci z obchodního deficitu, dovozů a následného dělení dvěma.
Je to tedy jen pokus o snížení amerického obchodního deficitu? Trump a spol. věří, že deficit je důsledkem neférového jednání partnerů – ale ignorují faktory jako silný dolar, rozpočtový deficit USA nebo nízkou míru úspor.
Možná Trump vnímá cla jako způsob, jak prodloužit daňové škrty z roku 2017, nebo se dokonce vrátit do dob, kdy americký stát žil hlavně z cel. „Byli jsme nejbohatší mezi lety 1870 a 1913. Tehdy jsme byli celnicí,“ tvrdí Trump.
Jenže clo jako náhrada daní prostě nevystačí – ani kvantitativně, ani stabilitou.
A co návrat továren a pracovních míst? Trump slibuje, že se vrátí „vichřicí“. Viceprezident Vance ho v tom podporuje – i když ještě v roce 2017 tvrdil, že automatizace a technologie ochranná opatření znevěrohodňují.
Nakonec všechny důvody, které Bílý dům uvádí – od daní, přes deficit až po výrobu – jen ztěžují ostatním zemím jakoukoliv reakci. Mají mlčet a čekat? Nebo odpovědět odvetou?
Ať už se rozhodnou jakkoliv, jedno je jisté: začnou si pomalu a bolestně skládat nový obchodní řád. A ten Americe pravděpodobně nebude po chuti.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.