Bílý dům představil ambiciózní plán prezidenta Donalda Trumpa na vybudování monumentálního „Oblouku nezávislosti“ ve Washingtonu, D.C. Projekt, který má připomenout 250. výročí vzniku Spojených států, by se podle administrativy měl stát jednou z nejikoničtějších památek světa. Mluvčí Bílého domu Davis Ingle uvedl, že tato odvážná vize se nesmazatelně zapíše do historie země a zajistí Americe slávu, kterou si zaslouží.
Prezident Trump prosazuje klasický design inspirovaný evropskými vítěznými oblouky, jako je například pařížský Vítězný oblouk. Podle zpráv listu The Washington Post prezident preferuje stavbu, která by mohla dosahovat výšky až 250 stop (přibližně 76 metrů). Takové rozměry by výrazně změnily panorama u mostu Arlington Memorial Bridge a dominovaly by okolí.
Pro srovnání, nedaleký Lincolnův památník měří zhruba 30 metrů a samotný Bílý dům je vysoký přibližně 21 metrů. Trump sice konkrétní výšku nepotvrdil, ale novinářům na palubě Air Force One sdělil, že by si přál, aby šlo o největší stavbu svého druhu. Podle něj si nejmocnější národ světa zaslouží ten největší a nejkrásnější monument.
Prezidentův osobní zájem o projekt dokládají i modely, které v posledních měsících vystavoval při akcích v Bílém domě. Na sociální síti Truth Social již dříve sdílel několik vizualizací s různými variantami návrhu, které se vyznačují masivními sloupy a bohatým zdobením. Trump naznačil, že stavba by mohla začít velmi brzy, ačkoliv přesné datum zahájení prací zatím nebylo stanoveno.
Celý projekt by měl být financován ze soukromých zdrojů. Podle dostupných informací mají být využity zbývající dary z projektu výstavby nového sálu v Bílém domě. Přestože prezident tvrdí, že si nápad všichni zamilovali, kritici z řad architektů a historiků varují před vizuálním narušením historického rázu Washingtonu.
Hlavní obavy se týkají umístění monumentu v blízkosti Memorial Circle, což by mohlo negativně ovlivnit výhledy na stávající národní památníky. Bílý dům zatím nezveřejnil detaily ohledně nákladů, schvalovacího procesu ani přesné lokality. Pro dohled nad celou akcí má být ustavena zvláštní komise, která finální parametry stavby posoudí.
Donald Trump svůj plán spojuje se snahou „udělat Washington opět krásným“ prostřednictvím návratu ke klasické architektuře. Projekt oblouku vnímá jako klíčovou součást svého odkazu, která bude sloužit příštím generacím. Zatímco přípravy pokračují, diskuse o tom, jak moc by měla nová dominanta ovlivnit podobu hlavního města, stále sílí.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.