Trump přichází o poslední zbytky věrných. Válku s Íránem už nepodporuje ani hnutí MAGA

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 22. července 2026 21:34
Sdílej:

Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.

Propad podpory o třináct procentních bodů během pouhých dvou měsíců naznačuje, že i skalní příznivci prezidenta začínají sdílet názor většinové populace, která se proti americké angažovanosti v Íránu staví dlouhodobě. Přibližně 37 procent voličů z řad hnutí MAGA nyní zastává názor, že by Spojené státy měly v konfliktu pokračovat pouze za předpokladu, že to nepovede ke zvyšování nákladů. Skdefinition téměř pětina těchto voličů požaduje přímé ukončení války bez ohledu na následky.

Slabnoucí podpora v řadách vlastní základny představuje pro Bílý dům varovný signál před nadcházejícími volebním obdobím, kdy ekonomická situace a životní náklady zůstávají pro voliče hlavní prioritou. Samotný Donald Trump však rychlému ukončení bojů nic nenasvědčuje. V reakci na dotazy novinářů uvedl, že íránští představitelé sice projevil zájem o jednání, avšak Washington podle něj nemá zájem o rozhovory, dokud teheránská strana nebude připravena k smysluplnému dialogu.

Podle zdrojů z okolí Bílého domu panuje mezi prezidentskými poradci značná frustrace. Krok k dosažení požadovaného vítězství by vyžadoval další eskalaci konfliktu, což je však z politického hlediska pro americkou veřejnost neakceptovatelné. Situaci navíc komplikují přibývající ztráty na životě mezi americkými vojáky.

Nové vyostření konfliktu nastalo poté, co prezident prohlásil předchozí předběžnou dohodu o příměří za neplatnou. Následné vzájemné údery si o víkendu vyžádaly životy dvou amerických vojáků v Jordánsku a ceny pohonných hmot v USA přesáhly hranici čtyř dolarů za galon. Růst cen u čerpacích stanic tak přímo přenáší dopady války do každodenního života Američanů.

Předvolení plány Bílého domu na prezentaci úspěchů v oblasti snižování daní či cen léků tak musely ustoupit událostem spojeným s konfliktem. Prezident je nucen opakovaně obhajovat vysoké náklady války před veřejností a přesvědčovat voliče, že zásah proti íránskému jadernému programu má vyšší prioritu než růst cen energií. Zástupci Bílého domu zdůrazňují, že prezident se při rozhodování o národní bezpečnosti neřídí průzkumy veřejného mínění, ale zájmy země.

U voličů, kteří nepatří k tvrdému jádru hnutí MAGA, je nesouhlas s válkou ještě výraznější. Podle průzkumu považuje zvýšené náklady za odůvodněné pouze 21 procent z nich, zatímco více než čtvrtina požaduje okamžité ukončení konfliktu. Většina Trumpových voličů přitom dává růst cen paliv do přímé souvislosti právě s íránským konfliktem.

Nervozita stoupá také mezi republikánskými astrology a kandidáty v nadcházejících parlamentních volbách, kteří varují před negativními dopady války na šance udržet většinu v Kongresu. Donald Trump však obavy z volebních následků odmítá a tvrdí, že se soustředí výhradně na správná rozhodnutí bez ohledu na volební kalendář.

Průzkum proběhl v polovině července na vzorku více než dvou tisíc dospělých obyvatel Spojených států. Výsledky potvrzují, že ekonomické dopady zahraniční politiky se stávají jedním z klíčových témat americké vnitropolitické debaty.

Témata:
Stalo se