Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Propad podpory o třináct procentních bodů během pouhých dvou měsíců naznačuje, že i skalní příznivci prezidenta začínají sdílet názor většinové populace, která se proti americké angažovanosti v Íránu staví dlouhodobě. Přibližně 37 procent voličů z řad hnutí MAGA nyní zastává názor, že by Spojené státy měly v konfliktu pokračovat pouze za předpokladu, že to nepovede ke zvyšování nákladů. Skdefinition téměř pětina těchto voličů požaduje přímé ukončení války bez ohledu na následky.
Slabnoucí podpora v řadách vlastní základny představuje pro Bílý dům varovný signál před nadcházejícími volebním obdobím, kdy ekonomická situace a životní náklady zůstávají pro voliče hlavní prioritou. Samotný Donald Trump však rychlému ukončení bojů nic nenasvědčuje. V reakci na dotazy novinářů uvedl, že íránští představitelé sice projevil zájem o jednání, avšak Washington podle něj nemá zájem o rozhovory, dokud teheránská strana nebude připravena k smysluplnému dialogu.
Podle zdrojů z okolí Bílého domu panuje mezi prezidentskými poradci značná frustrace. Krok k dosažení požadovaného vítězství by vyžadoval další eskalaci konfliktu, což je však z politického hlediska pro americkou veřejnost neakceptovatelné. Situaci navíc komplikují přibývající ztráty na životě mezi americkými vojáky.
Nové vyostření konfliktu nastalo poté, co prezident prohlásil předchozí předběžnou dohodu o příměří za neplatnou. Následné vzájemné údery si o víkendu vyžádaly životy dvou amerických vojáků v Jordánsku a ceny pohonných hmot v USA přesáhly hranici čtyř dolarů za galon. Růst cen u čerpacích stanic tak přímo přenáší dopady války do každodenního života Američanů.
Předvolení plány Bílého domu na prezentaci úspěchů v oblasti snižování daní či cen léků tak musely ustoupit událostem spojeným s konfliktem. Prezident je nucen opakovaně obhajovat vysoké náklady války před veřejností a přesvědčovat voliče, že zásah proti íránskému jadernému programu má vyšší prioritu než růst cen energií. Zástupci Bílého domu zdůrazňují, že prezident se při rozhodování o národní bezpečnosti neřídí průzkumy veřejného mínění, ale zájmy země.
U voličů, kteří nepatří k tvrdému jádru hnutí MAGA, je nesouhlas s válkou ještě výraznější. Podle průzkumu považuje zvýšené náklady za odůvodněné pouze 21 procent z nich, zatímco více než čtvrtina požaduje okamžité ukončení konfliktu. Většina Trumpových voličů přitom dává růst cen paliv do přímé souvislosti právě s íránským konfliktem.
Nervozita stoupá také mezi republikánskými astrology a kandidáty v nadcházejících parlamentních volbách, kteří varují před negativními dopady války na šance udržet většinu v Kongresu. Donald Trump však obavy z volebních následků odmítá a tvrdí, že se soustředí výhradně na správná rozhodnutí bez ohledu na volební kalendář.
Průzkum proběhl v polovině července na vzorku více než dvou tisíc dospělých obyvatel Spojených států. Výsledky potvrzují, že ekonomické dopady zahraniční politiky se stávají jedním z klíčových témat americké vnitropolitické debaty.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.