Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Propad podpory o třináct procentních bodů během pouhých dvou měsíců naznačuje, že i skalní příznivci prezidenta začínají sdílet názor většinové populace, která se proti americké angažovanosti v Íránu staví dlouhodobě. Přibližně 37 procent voličů z řad hnutí MAGA nyní zastává názor, že by Spojené státy měly v konfliktu pokračovat pouze za předpokladu, že to nepovede ke zvyšování nákladů. Skdefinition téměř pětina těchto voličů požaduje přímé ukončení války bez ohledu na následky.
Slabnoucí podpora v řadách vlastní základny představuje pro Bílý dům varovný signál před nadcházejícími volebním obdobím, kdy ekonomická situace a životní náklady zůstávají pro voliče hlavní prioritou. Samotný Donald Trump však rychlému ukončení bojů nic nenasvědčuje. V reakci na dotazy novinářů uvedl, že íránští představitelé sice projevil zájem o jednání, avšak Washington podle něj nemá zájem o rozhovory, dokud teheránská strana nebude připravena k smysluplnému dialogu.
Podle zdrojů z okolí Bílého domu panuje mezi prezidentskými poradci značná frustrace. Krok k dosažení požadovaného vítězství by vyžadoval další eskalaci konfliktu, což je však z politického hlediska pro americkou veřejnost neakceptovatelné. Situaci navíc komplikují přibývající ztráty na životě mezi americkými vojáky.
Nové vyostření konfliktu nastalo poté, co prezident prohlásil předchozí předběžnou dohodu o příměří za neplatnou. Následné vzájemné údery si o víkendu vyžádaly životy dvou amerických vojáků v Jordánsku a ceny pohonných hmot v USA přesáhly hranici čtyř dolarů za galon. Růst cen u čerpacích stanic tak přímo přenáší dopady války do každodenního života Američanů.
Předvolení plány Bílého domu na prezentaci úspěchů v oblasti snižování daní či cen léků tak musely ustoupit událostem spojeným s konfliktem. Prezident je nucen opakovaně obhajovat vysoké náklady války před veřejností a přesvědčovat voliče, že zásah proti íránskému jadernému programu má vyšší prioritu než růst cen energií. Zástupci Bílého domu zdůrazňují, že prezident se při rozhodování o národní bezpečnosti neřídí průzkumy veřejného mínění, ale zájmy země.
U voličů, kteří nepatří k tvrdému jádru hnutí MAGA, je nesouhlas s válkou ještě výraznější. Podle průzkumu považuje zvýšené náklady za odůvodněné pouze 21 procent z nich, zatímco více než čtvrtina požaduje okamžité ukončení konfliktu. Většina Trumpových voličů přitom dává růst cen paliv do přímé souvislosti právě s íránským konfliktem.
Nervozita stoupá také mezi republikánskými astrology a kandidáty v nadcházejících parlamentních volbách, kteří varují před negativními dopady války na šance udržet většinu v Kongresu. Donald Trump však obavy z volebních následků odmítá a tvrdí, že se soustředí výhradně na správná rozhodnutí bez ohledu na volební kalendář.
Průzkum proběhl v polovině července na vzorku více než dvou tisíc dospělých obyvatel Spojených států. Výsledky potvrzují, že ekonomické dopady zahraniční politiky se stávají jedním z klíčových témat americké vnitropolitické debaty.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.
Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.